ZTRACENÝ ČAS: INCIDENT NA RYBÁŘSKÉM VÝLETU (19)

Případ Orlanda Jorgeho Ferraudiho je ve srovnání s jinými (v některých případech) méně důvěryhodnými zprávami možná málo známý. Což je vzhledem k "bezúhonnosti" svědka škoda. Alespoň podle vyšetřovatele UFO Hectora Antonia Picca, který měl vést malý tým při vyšetřování tohoto tvrzení po dobu osmi let, jež vyvrcholilo v roce 1965. Věřil, že Ferraudi je důvěryhodný až do morku kostí. Navíc se zdálo, že jím odhalené podrobnosti potvrzují teorii o dávných astronautech, která měla ještě několik let daleko k mainstreamové popularitě. Zkrátka, ačkoli to může být přehnané drama, noční rybářská výprava, kterou Ferraudi onoho večera podnikl, se časem může ukázat jako jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, pokud jde o výtěžnost historických informací, které kdy bylo učiněno. Jak brzy uvidíme, Ferraudi je nejen věrohodným svědkem, ale téměř o dvě desetiletí později se další podrobnosti jeho svědectví týkající se dotyčné události potvrdí v teoriích a spisech nositele Nobelovy ceny.

Ačkoli se data někdy zaměňují, byl srpen 1956, když Orlando Jorge Ferraudi krátce před půlnocí seděl na pláži. Rozkládal své rybářské vybavení a užíval si klidu pozdní hodiny (mimochodem, případ se dostal na veřejnost až v roce 1965, poté, co o něm poprvé informoval výše zmíněný Hector Picco - zde pravděpodobně dochází k záměně dat). Vtom za sebou něco zaslechl, a když sáhl po krabičce cigaret, otočil se. Očekával, že uvidí bezdomovce, který se v okolí často pohyboval a kterému občas dával cigarety. Když se však podíval směrem, odkud hluk vycházel, spatřil vysokou podivnou humanoidní bytost, která ho pozorovala. Ferraudi Piccovi řekl, že bytost byla vysoká nejméně dva metry. Navíc "měl velmi bílou kůži a velmi světlé oči!". Měl "velmi upravené" vlasy, ale žádné vousy, o kterých by se dalo mluvit. Zdobila ho také "jakási přiléhavá kombinéza!".

Humanoid promlouval svědkovi přímo do hlavy a říkal mu, aby se nebál. Také mu říkal, že si přeje, aby se k němu připojil na "dlouhý výlet"! Pomocí "podivné krabičky", která po otevření osvětlovala okolí, sledoval Ferraudi humanoida kousek od svého rybářského revíru. Všiml si, že "kombinéza", kterou měl na sobě, měla vzadu u krku kapuci, ale jinak neobsahovala "žádné zipy ani knoflíky"! Když se podíval dopředu do světla, mohl rozeznat "podivný obrácený talíř", který mířil k dvojici a klouzal nad vodou. Zastavil se před nimi a dopředu se vysunula rampa. Z lodi vystoupil další humanoid a uvítacím gestem vyzval Ferraudiho, aby ho následoval. Když vešel dovnitř, všiml si mladé dívky, asi dvanáctileté nebo třináctileté. Poznal, že je to člověk, a ne jeden z podivných návštěvníků.

Dívka k němu okamžitě obrátila pozornost a řekla, že humanoidi "byli dobří!". Navíc by se neměl bát. Představila se jako Elena a sdělila Ferraudimu, že je na palubě teprve krátce. Byla doma, když venku zaslechla hluk. V domnění, že je to kočka, vyšla ven, aby ji přivedla dovnitř, když tu se z ničeho nic snesla jasně osvětlená "skleněná trubice" a vynesla ji nahoru do plavidla. Následně jim bylo řečeno, že se budou muset převléknout kvůli "prvkům a zárodkům, které jsou nám cizí!". Ferraudi si všiml, že do místnosti vstoupila humanoidní žena, a vyzvala mladou dívku, aby ji následovala a mohla se převléknout.

Podobně i on dostal malou kombinézu, aby se převlékl, a poté, co prohlásil, že je mu příliš úzká, byl humanoidkou vyzván, aby vytrval. Když vložil nohy do malého otvoru v látce, materiál se začal rozšiřovat, až zcela zakryl jeho tělo. Chtěl prohlásit, že ačkoli nemá na nohou nic, cítí se, jako by měl na sobě "pohodlné boty!". Jeho oblečení bylo vloženo do krabice, "která vypadala jako televizor", z níž se pak vyvalil hustý zelený kouř, pravděpodobně proto, aby je očistil od prvků, o nichž se humanoid zmínil. Po krátké chvíli se plavidlo ponořilo pod ledové vlny Atlantického oceánu a nějakou dobu cestovalo pod vodou. Podle Ferraudiho ho jeho hostitel informoval, že je to proto, aby se "vyhnul radaru!". Kousek odtud dorazili do zátoky Samborombon, kde se loď vynořila z vody a v extrémně malé výšce klouzala nad oceánem. Po dosažení uruguayského pobřeží se plavidlo vydalo přes Atlantik do Afriky. Odtud se podle Ferraudiho talíř "vznesl" do Vesmíru.

Popisoval, jak Země vypadala ("modrá, obrovská a kulatá, s bílými skvrnami") dříve, než se rozšířily snímky, které dnes tak dobře známe. Měsíc by také popsal jako "neprůhledný šedý!". Některé podrobnosti o jeho setkání ve Vesmíru jsou obzvláště zajímavé vzhledem k tomu, že velmi zdánlivě popisovaly podobné metody pohonu UFO, jaké později popsali lidé jako Bob Lazar. Snad nejkonkrétnějším detailem bylo, když Ferraudi uvedl:

"Pak nám 'oni' řekli: 'nyní budeme promítat silové pole, které nás bude přitahovat, jako bychom byli uvnitř trubice....'. - a - okamžitě - Země se stala malou jako pomeranč!"

To téměř dokonale vystihuje, jak Lazar o téměř 30 let později tvrdil, že se tak mimozemská plavidla pohybují v kosmickém prostoru. Po zkušenostech mimo planetu se plavidlo vrátilo na Zemi a opět vstoupilo do oceánu. Nacházeli se ve vodách Mexického zálivu a za chvíli si uvědomili, že se nacházejí v obrovské podvodní kopuli.

Nepodobala se ničemu, co on nebo Elena kdy předtím viděli. Ferraudi to později popsal jako "obří iglú!". Navíc se v ní nacházelo celé město s vysokými budovami a rozsáhlou činností. Viděl také několik talířovitých plavidel - stejných, v jakých se nacházeli oni sami. Jako by vycítil jeho otázky, humanoid mu do mysli řekl: "Je to základna pro obnovu našich lodí!"  Když procházeli kolem, humanoid jim řekl, že podstoupí "test". Přinesli tác s "podivnými vejci". Bylo jich celkem deset. "Vajíčka" měla různé barvy - červenou, žlutou, hnědou, zelenou a barvu, na kterou si Ferraudi nemohl vzpomenout. Každé z nich měli sníst a také vypít podivnou, čirou, hustou tekutinu. Ferraudi si vzpomínal, že obojí nemělo žádnou chuť. Pak byl každý z nich požádán, aby si lehl na kus nábytku typu nosítek.

Nahoře byl "polštář ve tvaru písmene U" se světly v barvách vajec kolem. Téměř okamžitě on i Elena tvrdě usnuli. Po probuzení to však bylo vše ještě podivnější. Každý z nich dokázal číst myšlenky toho druhého, což jim přišlo zábavné, jakkoli to bylo bizarní. Humanoid jim sdělil, že jejich testy pro ně měly velký význam, aby se dozvěděli o fyzickém a duševním stavu lidské rasy. Také jim řekli, že každý z nich je velmi zdravý a že dokonce znají datum úmrtí každého z nich. Snad nejzajímavější, zejména s ohledem na některá "duchovní UFO" hnutí, bylo tvrzení, že každému z nich bylo sděleno, že jejich epifýza byla "reaktivována"! To, co humanoid řekl dále, zůstalo Ferraudimu v hlavě téměř slovo od slova.

Ferraudi tvrdil, že jim humanoid řekl toto:

"V budoucnu nám budete užiteční, protože tato žláza je jediným dědictvím, které tu po nás zůstalo, protože z pěti ras, které obývají tuto planetu, žádná nepochází ze Země. Jsou to jen pozůstatky civilizací z jiných planet!"

Dále prohlásil, že Země je z kosmického hlediska "planetou zoologického typu"! Navíc genetické mutace a hybridizace v minulosti "zničily" lidskou rasu v její původní podobě. Zůstala jen šišinka mozková, ale ani ta není "aktivní"! Díky reaktivaci této žláz zažívali nové pocity. Jedním z nich byl specifický druh komunikace. Podle humanoida: "...když na vás budeme myslet, uslyšíte v hlavě šumění!" Zajímavé je, že z hlediska mainstreamové vědy, ačkoli neexistuje žádný definitivní důkaz, existuje mnoho teorií, které naznačují, že šišinka je dost možná vestigiální orgán - možná pozůstatek "třetího oka"! Tato tvrzení rezonují i s mnoha teoretiky starověkých astronautů. Někteří dokonce uvádějí srovnání s "Horovým okem" s tím, jak se podobá šišince. Zesnulý konspirační teoretik Max Spiers, který zemřel za podezřelých okolností v létě 2016, měl v dokumentu BBC "Fractured" hovořit o "bolestech v epifýze". Tvrdil také, že "aktivoval svou šišinku", a dokonce o tom, že zažil "astrální útoky" od jiných lidí, kteří tuto zapomenutou lidskou schopnost také využívali.

Další podrobnosti, které Ferraudi nabídl, opět potvrzují budoucí výpovědi lidí na palubě velmi podobných plavidel. Například uvádí, že místnosti byly světlé, ale nebyl tam žádný skutečný zdroj osvětlení. To je detail, který mnozí opakují, aniž by si často uvědomovali jeho zdánlivý význam. Ferraudi také uvedl, že část "motoru" probíhala po celém okraji plavidla. Dále na těchto stanovištích pracovaly další, různě oblečené bytosti s přilbami a hledími.
Vrátíme-li se k podobnosti s Bobem Lazarem a jeho tvrzeními o pohonu UFO, Ferraudi uvedl, že mu humanoid řekl:

"My nelétáme! Prostě kloužeme po silovém poli!"

Ještě zajímavější je detail, že toto silové pole je způsobeno vytvořením a ovládáním "tří energií"! A jejich plavidla cestovala v prostoru pomocí "všech tří nebo jen jedné z nich!". Mnoho pozorování UFO zblízka hovoří o tom, že na spodní straně těchto plavidel viděli tři jasná světla. Bob Lazar také tvrdil, že se používají tři druhy energií.

Na temnější notu byla zmíněna také jaderná energie, a co víc, způsob, jakým se jí lidé vyzbrojují. Podle Ferraudiho bytosti demonstrovaly použití "čisté energie" na plovoucím objektu. Na objekt dopadl malý paprsek, který ho při kontaktu zničil. Pokud by lidská rasa "ohrozila hvězdnou harmonii", byl by to "bohužel" osud Země. Ačkoli jde o detail, který se při setkáních s UFO zmiňuje jen zřídka, Ferraudi by také hovořil o "Bohu" a výkladech božství. Humanoidi prohlásili, že to, co si lidé představují nebo vnímají jako "Boha", je pro ně formou "absolutní energie". S velmi podobným tvrzením přišel Sidney Patrick, který tvrdil, že koncem 60. let minulého století nastoupil na palubu stejně podobného plavidla. Ještě pozoruhodnější je, že k setkání došlo na odlehlé a klidné pláži, tentokrát v Kalifornii poblíž Pacifiku.

Také, ačkoli to byl v té době málo známý detail, Ferraudi tvrdil, že obdržel dostatek lékařských informací. Plánoval je využít k sestrojení přístroje, který by odhalil a vyléčil rakovinu. Napsal o tom rukopis. V něm by popsal, že příčinou rakoviny jsou "změněné funkce žláz bez vývodů!". Dále by uvedl, že to vede k "iracionální tvorbě buněk", které pak putují po krvi. Vyhledávají "nejslabší orgán" a napadají ho, čímž se mění tvorba buněk. Podrobnosti, které si Ferraudi uvědomoval, nejenže předběhly jeho dobu, ale byly na úrovni, která prostě přesahovala jeho duševní schopnosti v oboru medicíny. Téměř o tři desetiletí později, v roce 1975, vytvořil nositel Nobelovy ceny Dr. Albert Szent-Gyorgyi svou "Elektromagnetickou teorii rakoviny". Její základní premisa byla téměř totožná s Ferraudiho teorií. Byl to snad pokus humanoidních mimozemšťanů předat Ferraudimu tyto znalosti v naději, že je využije pro dobro lidstva?

-pokračování-