ZTRACENÝ ČAS: INCIDENT NA MEZINÁRODNÍM LETIŠTI LUISE MUNOZE MARINA V ROCE 2005 (15)

Mezinárodní soutěž Luise Munoze Marina 2005 Incident s UFO na letišti

Nejenže v květnu 2005 pozorovalo UFO nad mezinárodním letištěm Luise Munoze Marina v Portoriku více svědků, ale hlavní svědek pořídil i několik fotografií objektu. Svědek navíc po setkání trpěl znepokojivými fyzickými příznaky a také velmi záhadnou a podezřelou aktivitou před svým domem. Přestože je tato událost mimo UFO komunitu z velké části neprozkoumaná, jedná se o další případ, který alespoň teoreticky dokazuje, že v otázce UFO a mimozemšťanů je toho mnohem více, než si mnozí z nás dokáží představit. A co víc, souvislosti z těchto bizarních incidentů jdou všemi směry a z celé řady důvodů. Jose A. Martinez Echevarria a Willie Durand Urbina, oba uznávaní badatelé v oblasti UFO a vyšetřovatelé zejména jihoamerických případů UFO, by provedli první vyšetřování incidentu několik měsíců poté, co k němu došlo v září 2005, a poté znovu v listopadu téhož roku. Z velké části právě z jejich rozhovorů se svědkem se o incidentu dozvěděla širší veřejnost.

Bylo něco málo po půlnoci 15. května 2005, když "Wilfredo" skončil večer v práci. Nacházel se v oblasti Carolina v Portoriku a kráčel směrem k letišti. Když však mířil po silnici, zpoza kopce v dálce se náhle objevila "záře". Znal množství letadel, která denně přilétala a odlétala z letiště, ale okamžitě poznal, že na tomhle je něco úplně jiného.  Zároveň si Wilfredo všiml podivného štěkotu psů a "zoufalého" zpěvu ptáků v okolí. Zkrátka, v okolí se náhle objevil všeobecný rozruch ze strany divoké zvěře. Tento rozruch působil na Wilfreda zneklidňujícím dojmem. Podíval se za sebe a viděl, že se cesta koupe ve "velmi velké záři". Tehdy zastavil dodávku u krajnice a vystoupil z vozidla. Pokračoval dál:

"V tu chvíli jsem uviděl obrovský trojúhelníkový objekt. Nemohu vám říct přesný přesné rozměry. Nemohu ho popsat v metrech. Ale mohu vám říci (a porovnat). s velikostí baseballového hřiště nebo dvou obrovských baseballových hřišť. Šlo to velmi pomalu a proletělo přímo nade mnou!"

Když plavidlo proletělo nad hlavou, zhasla světla a motor dodávky. Wilfredo instinktivně skočil dovnitř dodávky a pokusil se motor znovu nastartovat. Než to však udělal, sáhl po mobilním telefonu a pořídil snímky, které fascinovaly badatele UFO na internetu i po celém světě. Musel by však "snížit intenzitu světla", protože svítící plavidlo se na přístroji zpočátku prostě nezobrazovalo. Jakmile snímky pořídil, skočil zpět do dodávky. Všiml si, že podél silnice zastavilo i několik dalších vozidel, většinou ve značné vzdálenosti od něj, ale přesto dobře viditelných. Zůstal sedět v dodávce a sledoval, jak nad ním plavidlo prolétá. Jakmile se vzdálilo přímo nad jeho hlavou, světla a motor vozidla opět ožily. I nadále však sledoval objekt, jak se pohybuje po své dráze. Později vyšetřovatelům řekl, že "musí být lidé (na letišti), kteří to viděli také". V neposlední řadě proto, že světla celého objektu dočasně zhasla, když nad ním plavidlo prolétlo.

Téměř ihned, jakmile se objekt dostal z prostoru nad letištěm, začal stoupat výše na obloze, než "ve vysoké rychlosti zmizel". Jak objekt pokračoval ve stoupání, "osvětloval další a další mraky" a poskytoval tak všem přihlížejícím úchvatný pohled. Navzdory pozdní hodině to "vypadalo jako v poledne", dokud objekt nakonec nezmizel. Wilfredovi bylo po incidentu dost špatně. Ve skutečnosti prohlásil, že mu "nikdy v životě nebylo tak zle". A co víc, tyto podivné příznaky podobné chřipce ho prakticky upoutaly na lůžko na téměř dva týdny. Zhruba o dva týdny později se odehrál další bizarní a pravděpodobně podezřelý incident. Před jeho domem, zatímco byl uvnitř, uprostřed zastavěné obytné čtvrti, byla Wilfredovi zřejmě ukradena dodávka. Vyjádřil se k tomu následovně:

"Byla to zvláštní krádež - nikdo nic neslyšel a moje dodávka měla na sobě trubku. tlumič výfuku, díky kterému bylo slyšet na velkou vzdálenost, když běžel motor. Ale žádný nikdo nic neslyšel! Vzali mi ji, když jsem spal!"

Vzpomínal také, jak se na laku dodávky začaly objevovat "malé skvrny". Zejména na tom, který byl vystaven záři podivného plavidla. Přes veškerou snahu se mu "krvavě červené nebo blátivé" skvrny nepodařilo odstranit. Vypadalo to, jako by "vycházely zevnitř samotného laku". Tyto skvrny mohly být dost možná opožděnou reakcí na vystavení světlu plavidla. A co je důležitější, pokud by byly prozkoumány, mohly by odhalit mnoho o zdroji světla a možná i o pohonných systémech samotného plavidla.

S ohledem na to rozhodně není až tak velkou představivostí domnívat se, že dodávku "ukradla" osoba nebo osoby pracující pro temný, stínový prvek inteligentních agentur a stínových vlád. A tím odepřeli nezávislým vyšetřovatelům možnost, aby si záhadná místa sami prozkoumali. Přestože bylo vozidlo okamžitě nahlášeno jako odcizené, nepodařilo se jej získat zpět. Zdálo se, že prostě zmizelo. Ještě zajímavější byly vzpomínky a zjevné vazby na Wilfredovu kolegyni, která mu vyprávěla o svých vlastních zážitcích z únosu mimozemšťany. Jen o několik dní později měl mít výrazný dojem, že je "sledován". Později vyšetřovatelům uvedl:

"Mezi zážitkem mé kolegyně a mým zážitkem musí být nějaká souvislost!"

Dále by uvedl, že tento pocit, že je sledován, přetrvává. I když se pokoušel usnout, intenzivní pocit mu bránil v dostatečném odpočinku. O několik měsíců později, v listopadu 2005, by vyšetřovatelé hovořili s Wilfredovým bratrem, který dotyčné noci řídil a měl s sebou tři pasažéry. Uvedl, že viděl "světelný objekt trojúhelníkového tvaru". Dále se vyjádřil k tomu, jak objekt směřoval k letišti, než začal stoupat. Poté se znepokojivou rychlostí ztratil z dohledu. Vlastní výzkumy vyšetřovatelů navíc ukazují na "magnetické pole" v oblasti. A co víc, tato magnetická síla by se rozprostírala do značné vzdálenosti v poloměru. Ať už to bylo zajímavé, nebo ne, Wilfredův bratr by dobrovolně prohlásil, že byl často svědkem toho, jak v tomto zdánlivém okruhu "krouží" vojenská letadla. Zdá se, že navzdory zjevnému množství dalších svědků těchto událostí, včetně několika členů ochranky a zaměstnanců obchodu s potravinami, který měl rovněž výhled na oblast, kde se incident odehrál, se tito další svědci zjevně zdráhali přihlásit. A už vůbec ne propůjčit své jméno k citacím nebo přímým informacím. Pro oblast, která je zaplavena pozorováními UFO, je to docela zajímavé.

Mimochodem, incident zůstává nevysvětlený a otevřený vyšetřování. Mnozí badatelé v oblasti UFO vědí, jak hojná je aktivita UFO v Portoriku. A takové incidenty, jako byl ten Wilfredův v roce 2005, ukazují, že tato aktivita pokračuje i v jednadvacátém století. Měli bychom si uvědomit, že tyto incidenty zřejmě přesahují rámec pouhých pozorování, ale vypadají, jako by existovaly aktivní snahy odstranit důkazy o takové aktivitě a zabránit jakékoli formě jejího rozsáhlého odhalení. Existuje něco nenápadně důležitého pro celkovou otázku UFO a mimozemšťanů v Portoriku? A pokud ano, proč přesně existuje zjevná snaha tuto činnost utajit? Je to pouze snaha zabránit všeobecné panice? Nebo je to snad proto, aby se utajilo vlastní zapojení světových vlád do těchto aktivit?

A nemohou být tyto aktivity a hrozby, které provázejí jakékoli zpochybnění či naražení na ně, pokud přijmeme některá setkání, která z regionu přicházejí, důvodem, proč se mnozí lidé stále zdráhají o takových incidentech mluvit? Přinejmenším v záznamech. Rozhodně se jedná o destinaci, kterou by měla UFO komunita obzvláště bedlivě sledovat. Zdá se, že pokud je třeba najít velkou část skládačky, která nás kolektivně posune vpřed při rozluštění záhady pozorování UFO a setkání s mimozemšťany, mohla by se právě nacházet v Portoriku.

-pokračování-