Wikileaks jsou stále silní, zatímco Assange "pomalu umírá"
Julian Assange umírá ve věznici Belmarsh v Londýně. Jsou to jeho vlastní slova, sdělená prostřednictvím anglického novináře Vaughana Smitha, který oznámil, že mu zakladatel Wikileaks zavolal před Vánoci, aby ho pozdravil. Smith také prozradil, že mu Assange řekl, že je 23 hodin denně držen na samotce a často je udržován pod sedativy. To, jak s nám zacházejí, vyvolalo protesty novinářů, mediálních organizací, lidskoprávních skupin a celebrit z celého světa. V polovině prosince požádala skupina australských lékařů ministryni zahraničí Marise Payneovou, aby byl Assange převezen do nemocnice v Austrálii, přičemž poukázali na to, jak nelidsky je s ním zacházeno. V prohlášení řekli:
"Potenciálně fatální zdravotní dopady prodlužovaného psychologického mučení jsou ze své podstaty nepředvídatelné a mohou kdykoli udeřit. Proto nemůže žádný lékař, bez ohledu na to, jak je zkušený, poskytnout záruky ohledně přežití Juliana Assangea, ani ohledně stability jeho zdravotního stavu, pokud bude stále držen ve věznici Belmarsh."
Jeho matka, Christine podala naléhavou žádost, aby byl její syn propuštěn a aby mu bylo dovoleno vrátit se spolu s ní do Austrálie. Assange v současnosti čelí vydání do USA, kde je obviněn z několika trestných činů, včetně vyzrazení a zveřejnění utajovaných informací a z konspirace, kdy se naboural do počítačů americké vlády. Paní Assangeová se obává následků, kdyby se její syn dostal pod jurisdikci USA, ale je pevně přesvědčena, že nic špatného neudělal. "Pokud se dostane Američanům do rukou, bude to zinscenovaný proces a nebude to nic férového, ani z daleka ne. Již nikdy nespatří denní světlo. Je obviněn z toho, že se zapojil do novinářské práce, která je vysoce ceněna a nikomu neublížil“, řekla. Assange původně spolupracoval s novinami "The Guardian" na zveřejnění vysoce citlivých uniklých dokumentů. Ovšem britské noviny se později otočily proti němu, když o něm zveřejnily sérii pochybných zpráv, což pomohlo vystavět základy pro jeho zadržení a uvěznění. Zvláště nechvalná zpráva, publikována vloni tvrdila, že se několikrát sešel s bývalým manažerem Trumpovy kampaně, Paulem Manafortem a s nejmenovanými Rusy na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde byl Assange po mnoho let držen. Zpráva informovala jako o faktu, že jednali o tom, jak se mají k němu násilím dostat a zveřejnit ukradené emaily Hillary Clintonové.
Příběh byl téměř okamžitě odhalen jako hoax, pocházející od známého šarlatána, který v minulosti podpálil "The Guardian", a dokonce i jeho autora, Luke Hardinga. A přesto trvalo Guardianu skoro rok, než uvedl článek na pravou míru a připustil, že je zavádějící; v té době již ke škodám došlo a Assange byl v myslích lidí úzce spojován s Ruskem. Harding je nechvalně známý podporovatel aféry "RussiaGate", který napsal knihu z názvem "Collusion: How Russia Helped Trump Win the White House" (Tajná dohoda: jak Rusko pomohlo Trumpovi vyhrát boj o Bílý dům). Ovšem, když ho oslovil novinář Aaron Maté, nedokázal obhájit ani název své knihy, nemluvě o její náplni, a svůj rozhovor předčasně ukončil, když se ocitl pod nátlakem, aby obhájil svá tvrzení. To, jak je s Assangem zacházeno, slouží jako příklad všem, kdo by měli v úmyslu postavit se moci a představuje to pokračování války prezidenta Obamy proti informátorům. Chelsea Manning, který vypustil do světa nechvalně známé video "Collateral Murder" (Vraždy mimoděk) - video, které ukázalo americký vojenský personál, jak chladnokrevně masakruje civilisty, včetně novináře agentury Reuters, byl znovu uvězněn a má na krku dluh ve výši téměř 500 000 USD proto, že odmítl svědčit proti zakladateli Wikileaks.
V mezidobí zůstává Edward Snowden v exilu v Rusku, a tvrdí, že pokud by se někdy vrátil do USA, “pravděpodobně by zemřel ve vězení za to, že řekl pravdu“. Nádavkem k prosáklým informacím od Manninga a k emailům od Podesty (šéf volební kampaně H. Clintonové) odhalily Wikileaks veřejnosti šokující postupy ve věznici v Guantanamo Bay, informace o vyhazování toxického odpadu v Africe a hloubce amerického zapojení v Jemenu. Stále pokračují v odhalovaní velmi užitečných informací. Dnes Wikileaks zveřejnily dokumenty, ukazující vysoké představitele "Organizace pro zákaz chemických zbraní", kteří nařídili zničit všechny důkazy, naznačující, že civilisté v Dumě v Sýrii nebyli zabiti chemickými zbraněmi - zatímco toto bylo podkladem pro americkou intervenci v Sýrii. (https://tinyurl.com/s625hum)
Čína má nahradit USA jakožto nejsilnější námořní mocnost na světě
Čína je na cestě předběhnout USA a stát se novodobým pánem moří a lidé si začínají dělat starosti, protože tento proces, zdá se, již probíhá, a Washington s tím nemůže nic moc dělat, aby to zastavil. Obchodní časopis "Forbes", očividně otřesen tím, co bylo vidět na fotografii, která ukazovala jenom jednu z čínských vojenských loděnic poblíž Šanghaje, nedávno sdělil svým čtenářům zneklidňující příběh o „působivé rychlosti“ a „širokém rozsahu“ čínské námořní modernizace. Dotyčná loděnice vypadá vskutku majestátně. Je tam vidět celkem devět nově vyrobených torpédoborců, seřazených kolem přístavní hráze a ukotvených ve vnitřním prostoru loděnice. Pro srovnání: celé britské královské námořnictvo má celkem jenom šest plavidel podobné třídy, poznamenává "Forbes". Jakoby to nestačilo, podobná loděnice také staví nejnovější čínskou letadlovou loď – třetí v pořadí. Druhá, jmenuje se Shandong, byla pořízena námořnictvem lidové republiky v prosinci 2019. Jedná se o první čínskou, na domácí půdě vyrobenou loď, která má mít na palubě stíhačky typu 36 J-15. Loď, která se právě staví v loděnici v Šanghaji, by měla být ještě větší a lepší. Zejména bude mít elektromagnetický katapult, podobně jako nejnovější letadlová loď amerického námořnictva Gerald R. Ford.
A co je důležité, tato jedna loděnice je pouze malým náhledem do možností, jaké Čína má, protože v Číně je „mnoho loděnic, které jsou podobně působivé“, říká "Forbes". To, co snad Forbesu přišlo jako překvapení, zaměstnávalo již nějakou dobu mysle mnoha různých analytiků. US média, expertní skupiny a podobní mají společně obavy z rostoucí vojenské síly Pekinu. V červnu tvrdilo "Centrum pro novou americkou bezpečnost" se sídlem ve Washingtonu, že průmyslové a technologické schopnosti Číny by mohly pomoct „porazit Američany v jejich vlastní hře“ a stanovit hranici v nových závodech ve zbrojení. "Sověti nikdy nedokázali dohnat, nemluvě o tom, že by překonali technologickou nadřazenost Ameriky. To ovšem nemusí platit o Číně“, upozorňuje dokument, vydaný Centrem, a dodává, že se Pekin snaží dosáhnout technologické vyrovnanosti a nakonec technologické nadvlády. Podobně, celá řada různých mediálních výtisků, počínaje "The Diplomat" až po "National Interest" si dala tu námahu a řekla svým čtenářům, že modernizace čínské armády představuje pro USA výzvu a dává Washingtonu dobrý důvod k obavám. Publikace "Harvard Policy Review" zašla ještě dál a zamýšlela se nad tím, zda strategie Pekinu může Čínu přivést na „cestu k hegemonii“ a nakonec připustila, že to hlavně záleží na tom, „jak daleko chce Čína zajít“.
V mezidobí přední americké vojenské expertní uskupení -"RAND Corporation" ve svém výzkumu ukázalo, že rychlý čínský program vojenského rozvoje již Číně umožnil drasticky zmenšit rozdíly v síle a technologiích a dokonce se kvůli tomu USA dostaly v jistých oblastech do nevýhody. Expertní skupiny a média si zcela zřejmě myslí, že je nejvyšší čas, aby si Washington začal dělat starosti s tím, že ztrácí vojenskou převahu nad čínským drakem, který, jak se zdá, zrovna začal roztahovat křídla. Ale pokud jde o přesilu na moři, je možná již pozdě. Analytik řekl agentuře RT, že Pekin učinil ze svých námořních sil základní pilíř své vojenské modernizace. Čína aktivně hraje roli globální vojenské síly, schopné vyslat své jednotky do každého koutu světa a USA zřejmě nemají vyloženě dostatek průmyslových kapacit, aby s ní soupeřily. "Pro Čínu je snazší zvětšit počet svých flotil, protože je největším výrobcem lodí na světě. Mají obrovské kapacity loděnic, které USA chybí, protože komerční výroba lodí v USA se v minulých desetiletích dostala do stavu chaosu," říká Vasilij Kašin, vědec se specializací na Dálný východ na "Ruské akademii věd". Politolog a vojenský expert Alexandr Chramčichin, náměstek "Institutu pro politické a vojenské analýzy", označil čínský program rozvoje námořnictva za „zcela bezprecedentní“. "Všechny ty lodě, co tam jsou vyrobeny, nelze ani spočítat. Moderní čínský program nemá na světě soupeře a Američané si nemohou o takovém tempu ani nechat zdát”. Chramčikin je přesvědčen, že Pekin dokáže předčit Washington, pokud jde čistě o velikost flotil, přibližně do deseti let. Zejména zdůraznil, že Čína dokázala v uplynulých desetiletích postavit tucty fregat, korvet a dokonce torpédoborců. Chramčikin je toho názoru, že čínské námořní technologie jsou již v mnoha ohledech srovnatelné s americkými. Pokud jde o lodě, plující po hladině, mají Číňané některé nejvyspělejší technologie“. (https://tinyurl.com/tvoveh4)
-pokračování-
partner Matrix 2001
