"ZÓNA ZASVĚCENÍ": Uvolnění informací týkající se prognostických utajovaných analýz vývoje lidské společností po roce 2012 - 2022 a dalších oblastí související s problematikou "2012", přednáška č.8

V první fázi výzkumu problematiky „faktoru 2012“ se podrobnějším způsobem věnujeme světovým kalendářním systémům a skutečnostem, které s nimi úzce souvisí. Touto částí přednášky se přesuneme ze západní polokoule do její východní hemisféry, kde bychom měli pokračovat v naší exkurzi.

Naše první zastávka bude věnována prastarému domorodému národu, který dodnes žije na území Nového Zélandu. Maorové jsou velmi podivuhodní lidé, kteří si do dnešních časů sebou nesou celou škálu legend a pověstí z dob dávno minulých, z dob jejich předků.

Jedna z nejrozšířenějších maorských legend o „Rangi“ (Obloze) a „Papa“ (Zemi), kteří kdysi dávno byli partneři, jež se nesmírně milovali a tiskli k sobě. Měli několik dětí včetně boha větru, boha moře a boha války. Tyto děti žily ve velmi těsném prostředí mezi rodiči.

Toto prostředí bylo tak těsné, že neumožnilo proniknout ani světlu. Jednoho dne se tyto děti rozhodly, že zkusí své rodiče od sebe trochu odsunout tak, aby vzniklo místo ve kterém by se mohly pohybovat. Bohové se snažili jeden po druhém, ale žádný z nich neuspěl.

Nakonec se to podařilo dítěti, které se jmenovalo „Tane“, které od sebe rodiče odtlačilo, vytvořila se dělicí čára a objevilo se světlo.

Tato část legendy má ještě svou druhou, více záhadnější část. Legenda říká, že přijde čas, kdy dítě „Tane“ (lidstvo) bude tak moc zahleděné do sebe, naplněné chtíčem a chamtivostí, což způsobí, že se odtrhne od energií svých rodičů „Rangi“ a „Papa“, což způsobí velmi dramatické situace uvnitř „Tane“.

Před nedávnem byl zveřejněn velmi zajímavý materiál jakési série rozhovorů mezi mladými Maory a jejich „kaumatua“. Pojem „kaumatua“ se svým významem velmi přibližuje pojmu „šaman“, „starší“ či „nagual“.

Tyto rozhovory byly vedeny v průběhu let 2008 a 2009 a byly zaznamenány pro potřeby výuky okultních studentů, kteří jsou v procesu zasvěcováni do esoterických praktik národů Mikronesie a Polynésie.

Díky mým kontaktům na své bývalé Učitele jsem měl možnost se s tímto materiálem také seznámit, čehož si samozřejmě nemírně vážím a mám tento dar ve velké úctě.

Takže v těchto rozhovorech se na jednom místě nachází vyjádření soudobého „hlavního kaumatua“, který sdělil, že podle opakovaných vidění „rady kaumatuú“ maorského lidu by mělo dojít k naplnění tohoto proroctví v době, která je synchronní s dobou let „2012 – 2022“ našeho kalendářního systému.

V doslovném překladu vyjádření se hovoří, že v době podzimních měsíců roku 2012 (existuje předpoklad, že jde o jižní polokouli, takže na severní části by přicházely v úvahu jarní měsíce). Také se zde často vyslovují slova „hinga“ nebo „arai“. V překladu současné maorštiny znamená termín „hinga“ podzim a termín „aria“ oponu“. V dalším kontextu jsou tato slova součástí tohoto sdělení:

„A v podzimních měsících 2012 zvedne se „opona“, která zastře celý svět“.

Ale ani toto není zcela přesné. Víme o tom, že soudobý nejvyšší „kaumatua“ maorského lidu ovládá „tuturu“, tedy nejstarší a zcela původní formu maorského jazyka.

V ekvivalentu tohoto původní jazyka mají výše uvedené termíny podstatně jiný význam. V tomto případě „hinga“ znamená „rozpustit nebo odstranit, ukončit či dovršit“ a termín „arai“ se nejvíce blíži ekvivalentu „tenká separující opona“. V tomto kontextu by ovšem klíčová věta zněla:

„V období 2012 bude ukončena, završena, rozpuštěna separující opona mezi fyzickým světem a světy duchovními vyššího řádu.“

Takže pro maorský lid je termín 2012 spojen s jednoznačně dominující vizí – „ka hinga te arai“. Oni vědí, že doposud oddělující „závoj“ bude rozpuštěn.

Pojďme se nyní podívat do jiných lokalit východní hemisféry naší planety. Do jiných kultur a dalších úhlů pohledu popisu času v rámci výzkumu „faktoru 2012". Nyní nás budou zajímat tzv. „Védické časové cykly“. Věřím, že pro mnoho čtenářů nebude tato látka nijak neznámá, ale víte, jak se to říká: „Opakování matka moudrosti“, nehledě na to, že pro některé mohou být tyto informace skutečně zcela nového charakteru.

Hinduistický systém má velmi dobře propracovaný popis časových cyklů, který byl zděděn od prastarých forem tzv. „védských civilizací“, které již někdy kolem 7000 let př.n.l. obývaly údolí Indu.

Prastarý filozofický systém se podle těchto starobylých kultur nazývá „Védy“. Védský systém má zcela pregnantním detailním způsobem rozpracován tok času v jeho cyklické rezonanci na biliony let. Pro naší studijní potřebu však postačí, když si zapamatujeme základní aspekty čtyř specifických cyklů, které se ve védském systému nazývají „Yugy“.

Kritia/Satya Yuga (Zlatý Věk): 1 728 000 let = 2160 x 800

Treta Yuga (Stříbrný Věk): 1 296 000 let = 2160 x 600

Dvápara Yuga (Bronzový Věk): 864 000 let = 2160 x 400

Kali Yuga (Železný Věk): 432 000 let = 2160 x 200

Pokud se chcete dále věnovat hlubšímu studiu faktoru 2012, bylo by dobré si výše uvedené cyklické funkce času dobře zapamatovat. Pojďme dál. Každá Yuga je dále rozdělená do tří průběhových fází, které se nazývají: „svítání“, „den“ a „stmívání/soumrak“, které se uvnitř jednotlivých „věků“ opakují. V tomto systému se pak na délku jednotlivých Yug díváme následujícím způsobem:

Kritia/Satya Yuga: svítání = 144 000 let, den = 144 000 let, soumrak = 144 000 let

Treta Yuga: svítání = 108 000 let, den = 108 000 let, soumrak = 108 000 let

Dvápara Yuga: svítání = 72 000 let, den = 72 000 let, soumrak = 72 000 let

Kali Yuga: svítání = 36 000 let, den = 36 000 let, soumrak = 36 000 let

Pokud vám výše uvedená čísla jsou nějak povědomá, pak jste skutečně bystří, neboť se jedná a tzv. „precesní čísla“ uvnitř „Platonova“ roku“. Termín „precese“ zavedl jako první řecký filozof Platón. Platonův rok je rovný délce času 25 920 let (12 x 2160, nebo 360 x 72). „Platonův měsíc“ se rovná období 2160 let, nebo také dráze pomyslné osy procházející skrze prostředí jednoho znamení zvěrokruhu.

„Platonův den“ se rovná 72 let, nebo také době, kdy pomyslná osa projde jedním stupněm na nebeské ekliptice. Dva „Platonovy měsíce“ jsou rovny 4320 rokům a polovina „Platonova měsíce“ je rovná 1080 rokům. Dva „Platonovy dny“ se rovnají 144 rokům.

Podrobíme-li výše uvedené hodnoty komparaci s časovými cyklickými axiomy Mayského systému „Dlouhého počtu“ zjistíme, že: 360 dnů = 1 tun, 1080 dnů = 3 tuny, 7200 dnů = 1 katun, 144 000 dnů = 1 baktun a 7200 tzolkinů uvnitř cyklu 13ti baktunů.

V další části se podíváme na proces „galaktického zarovnání“ v komparaci s védským filozofickým systémem.