ZÓNA ZASVĚCENÍ: Speciální kategorie s uvolněním informací ohledně utajovaného výzkumu Měsíce a Marsu - studijní přednáška č.12

Dne 21. srpna 1993 za okolností velmi zvláštních ztratila NASA kontakt se satelitem „Mars Observer“. Mluvčí kosmické agentury dr. Timothy Coffey a ředitel výzkumu v „Naval Research Laboratory“ ve Washingtonu na tiskové konferenci sdělili:

„Že s kosmickou sondou bylo ztraceno spojení, přičemž panuje názor, že došlo k závadě v prostoru, kde se nacházelo natlakované palivo. Došlo ke smíchání monomethylhydrazinu oxidu dusičitého a hydrazinu v důsledku prasklého palivového potrubí, což způsobilo, že pod tlakem počalo unikat palivo. V důsledku toho se „Mars Observer“ divoce roztočil a přešel na zcela jinou trajektorii, nebo došlo k výbuchu.“

Vzniklá situace byla pro NASA extrémně nepříjemná. Přetrvávající sláva z misí Apollo začala velmi rychle opadat, tak jak se začaly množit dotazy týkající se příčin náhlého zmizení družice „Mars Observer“. Na prvním místě se pochopitelně nacházely otázky technického typu. Například:

- Jak mohlo dojít k ochromení družice v hodnotě bezmála 980 milionů dolarů v důsledku naprosto nepochopitelné poruchy na banálním zařízení. Palivový systém sondy byl dokonalost sama.

Byl výsledkem bezmála 35 let zkušeností z provozu celé řady jiných družic v rámci dlouhodobého kosmického programu. Spojené Státy vyslaly do Vesmíru mnoho sond s analogickou technologií a nikdy ani náznakem k podobné havárii nedošlo.

- Proč se v kritické chvíli NASA rozhodla vypnout rádio? Co se týče pravidel kosmických letů, šlo o zcela bezprecedentní postup a to v celé historii existence této kosmické agentury.

NASA se snažila později tento postup vysvětlit tím, že vypnula radiové zařízení z toho důvodu, aby se zabránilo poškození citlivých komponentů přítomných na tomto kosmickém plavidle.

Jenže ani dodavatel a ani samotný výrobce takový postup nedoporučoval. Je pochopitelné, že bez radiového signálu není možné přijmout jakákoliv data a tedy zpětně nebude možné ani stanovit příčinu selhání sondy „Mars Observer“.

Proč u sondy „Mars Observer“ zcela v rozporu se standardní politikou NASA byl natankován dvojnásobek paliva k potřebnému dosažení stanoveného úkolu?

Proč mluvčí dr. Coffey nikdy pořádně nevysvětlil onu záhadnou nečinnost NASA v hodinách a dnech bezprostředně po ztrátě spojení s Mars Observerem?

A je tu další záhada nad kterou si lámou výzkumníci hlavu dodnes. Proč se NASA nepokusila o ten nejlogičtější pokus zjistit, zda je sonda ještě „naživu“ – restart počítače na palubě sondy?

Proč v tomto případě čekala NASA neuvěřitelných 14 hodin, než oficiálně oznámila zmizení družice „Mars Observer“, když předchozí čtyři závady v komunikaci oznámila doslova během několika minut?

Toto je jen několik z celého balíku logických otázek na které nebylo dodnes ze strany NASA a dalších kompetentních orgánů nijak odpovězeno. Bohužel existuje velmi vážný předpoklad, že se tak již nikdy nestane. Zůstávají tedy pouhé domněnky a zamlžené indicie, ale i ty nám mohou napovědět mnohé ze zákulisí velmi podivné hry kolem kosmické mise sondy „Mars Observer“.

Jistá skupina indicií však hovoří jasnou řečí. Zdá se, že nehoda s palivovou nádrží a následné jakoby zmizení sondy byl ve skutečnosti s tou největší pečlivostí naplánovaný krycí manévr, tak aby se toto zařízení mohlo zhostit svého tajného poslání zcela bez dohledu veřejnosti a dalších do určité míry zainteresovaných, ale nezávislých organizací v čele s Hoaglandovou „Mars Mission“.

Skutečně se zdá, že sonda ve skutečnosti nijak nepoškozená pokračovala k oběžné dráze Marsu a následně uskutečnila mapování povrchu Marsu – především pak oblasti Cydonia, přičemž vytvořila na tehdejší dobu super kvalitní fotografie.

Pakliže se tato kamufláž směrem k veřejnosti opravdu uskutečnila (a já o tom nemám nejmenších pochyb), pak jedině se souhlasem tehdejší americké vlády a v tom případě musely být ve hře další miliardy dolarů pocházející z kapes daňových poplatníků, kteří nakonec z vůle těch nejvyšších míst byly takto oklamáni.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o ukázkovou nepodloženou konspirační pohádku, která nemá žádná opodstatnění. Jistěže. Sehnat skutečně konkrétní a alespoň trochu objektivní fakta je v této kauze v současné chvíli prakticky nemožné. Ale jak jsem již řekl. Přece jen máme v rukách jisté, byť nepřímé indicie.

Zvažte tedy tato fakta:

Ani nezávislá vyšetřovací komise nebyla schopná určit skutečnou příčinu zmizení sondy „Mars Observer“. Tím pádem nedokázala vyvrátit tvrzení americké kosmické agentury o roztržení palivové trubice. Proč tomu tak je?

Abychom dokázali na tuto otázku odpovědět, pak vůbec nemusíme být nějací experti na přemýšlení. Vzhledem k tomu, že NASA tak chvatně vypnula radiový přenos, ani ten nejgeniálnější technik nebyl schopen rekonstruovat, co se vlastně na družici stalo?

Podle manažera projektu Glenna Cunninghama je pravděpodobnost, že by se za těchto okolností podařilo správě určit příčinu poruchy na „Mars Observeru“, méně než jedna na desátou. Je také zajímavé, že ke ztrátě komunikace došlo prakticky ihned, co byl z kosmického střediska sondě vyslán pokyn, podle kterého se měla automaticky uvést na parkovací oběžnou dráhu kolem planety Mars.

Jaká to zvláštní náhoda?

Na základě těchto a dalších skutečností je zřejmé, že pokud „Mars Observer“ skutečně nezanikl, byl schopen plně vykonávat svou misi týkající se mapování povrchu rudé planety.

Je také zřejmé, že případné resetování počítače by mohlo vnést podstatné komplikace do této tajné mise a proto od něho bylo odstoupeno i s riskem toho, že NASA bude muset čelit velmi nepříjemným otázkám.

Nadměrné množství paliva bylo zapotřebí pro případné improvizované i plánované manévry, tak aby bylo možné získat co nejlepší pohled na předem vytypované oblasti.