ZÁHADNÉ ZMIZENÍ MUŽE, KTERÝ ODMÍTL VYNALÉZT ATOMOVOU BOMBU

Enrico Fermi (1901-1954), italský fyzik známý vývojem prvního jaderného reaktoru, průkopník vývoje kvantové teorie, autor neutrin a nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1938, o Ettore Majoranovi (1906 - ????) řekl, že byl jednou z klíčových osobností ve vývoji jaderné fyziky. Konkrétně řekl:

"Existuje několik druhů vědců. Existují ti druhého a třetího řádu, kteří svou práci dělají pořádně. Jsou ti prvního řádu, kteří dělají objevy, jež podporují pokrok vědy. A pak jsou géniové jako Galileo nebo Newton. Ettore Majorana byl jedním z nich".

Jeho výjimečné duševní schopnosti mu umožnily v roce 1937 předpovědět existenci částic, které byly později pokřtěny jako "Majoranovy fermiony", když se experimentálním fyzikům podařilo jejich existenci prokázat téměř o osm desetiletí později, v roce 2014. Jednoho krásného dne se však tento proslulý badatel rozhodl - není jasné proč - podniknout cestu mezi Neapolí a Sicílií na lodi, která v té době sloužila jako noční kurýrní služba, směřující do města Palermo. Stalo se tak 25. března 1938 a o Ettore Majoranovi už nikdy nikdo neslyšel! Jako by se rozplynul ve vzduchu... Nebo se ztratil ve vodách Tyrhénského moře!

Italský jaderný fyzik Bruno Pontecorvo (1913-1993) ve své knize "Fermi a moderní fyzika" zdůrazňuje:

"... nějakou dobu po vstupu do Fermiho skupiny již disponoval takovou erudicí a dosáhl takové úrovně porozumění fyzice, že byl schopen hovořit s Fermim rovnocenně o problémech tehdejší vědy".

"Fermi ho považoval za největšího teoretického fyzika své doby," dodává Pontecorvo. Jak si tedy vysvětlit Majoranovo okamžité zmizení? Vědec takového formátu se v žádném případě nemůže rozplynout v prostoru a čase, aniž by okamžitě upoutal pozornost a byl zpozorován, aniž by okamžitě upoutal pozornost a zahájil velké pátrání. Je pravda, že ve svém posledním známém dopise kolegovi z Neapolské univerzity, kde vyučoval, vyjádřil úmysl spáchat sebevraždu. Pravdivost faktů však nebude tak zřejmá. To, co je na první pohled považováno za akt šílenství, skrývá mnoho záhad. Mladý vědec, který tušil závažnost svých poznatků o atomové energii a její ničivé síle a obával se důsledků, které by mohly následovat důsledků, které by mohly následovat v Hitlerově a Mussoliniho Evropě, možná zvolil mlčení, útěk a zřeknutí se svého postavení geniálního vědce, který by nepochybně ohromil mnoha vynikajícími úspěchy.

V nedávném a velmi dobře zdokumentovaném článku absolventa fyziky na Národní univerzitě v Buenos Aires José Maríi Lentina, který byl publikován v časopise "Argentinské vědecké společnosti", čteme:

"Záhadu se snaží vysvětlit několik teorií. Sebevražda, jak jsme již řekli, ale také změna identity. a útěk do jiné země, politická vražda...".

Všechny stopy se v tomto případě rozplývají. Stopy mizí na této záhadné cestě a o jeho motivech k sebevraždě je známo jen málo. Dokonce i Mussolini na popud Majoranovy truchlící matky otiskne do spisu svým vlastnoručním písmem: "Chci, aby byl nalezen". Samozřejmě to nebyly časy, kdy by Musoliniho žádost zůstala nevyslyšena... Ale on se nenašel!

Ettore Majorana předem varoval, že vývoj jaderné energie může vést k samotné zkáze lidstva. Takže jeho etické rozhodnutí zmizet, možná začít nový život někde v izolaci od světa, s jinou identitou a jinou činností, by se zdálo do určté míry logické. Ti, kdo ho znali nejlépe, okamžitě vyloučili sebevraždu, protože věděli, že byl horlivým praktikujícím katolíkem. Přesněji řečeno, že se vzdělával v jezuitské škole. Zajímavé je, že v jednom z mnoha krizových okamžiků projektu Manhattan - který měl vést k vytvoření první atomové bomby Spojenými státy - Fermi poznamenal: "Kéž by tu byl Ettore...". Generál Groves ho vyslechl a okamžitě se zeptal, kdo je ten Ettore, aby pro něj okamžitě poslal. Italský fyzik lakonicky odpověděl: "Ne... Byl to kolega, který zmizel v roce 1938." To je v souladu s tím, co si s odstupem času mysleli někteří další kolegové, odborníci na kvantovou fyziku. Že Ettore Majorana nespáchal ani sebevraždu, ani nebyl unesen, ani se mu nestala žádná nehoda.

Spíše se mu podařilo vyvinout způsob, jak se pohybovat prostorem a časem. Tuto možnost podporuje skutečnost, že jeho kolegové i sestra tvrdili, že v měsících před svým náhlým a nečekaným zmizením horečně pracoval na něčem "velmi důležitém, ale vyhýbal se o tom mluvit". Měl snad v úmyslu stát se velkou kvantově-mechanickou vlnou, která by mohla být všude tam, kde si ji vědomí představuje? A my na to poukazujeme, protože Majorana jako první oznámil to, co dnes potvrzuje kvantová fyzika - existují intra-atomové částice, které, jedna a tatáž, mohou být na různých místech podle toho, kde se nacházejí pozorovatelé. Majorana navždy zmizel... aniž by zanechal sebemenší stopu. A nezapomeňme, že Mussolini nabídl odměnu 30 000 lir každému, kdo poskytne informace; v té době astronomická částka. Historici se právem domnívali, že buď spáchal sebevraždu, nebo se rozhodl zmizet, aby se nepodílel na vytvoření atomové bomby.

Není nouze - z tohoto důvodu - o lidi, kteří tvrdí, že se tomuto vědci podařilo sestrojit stroj na cestování časem. A na potvrzení tohoto tvrzení stojí za zmínku, že všechny dopisy, které Majorana napsal před svým zmizením - a které byly brány jako dopisy na rozloučenou -, v žádném bodě nenaznačují, že by se chystal spáchat sebevraždu, není v nich ani náznak něčeho takového, vyjadřují pouze to, že už nebude v kontaktu se svými blízkými. Je také pravda, že italská justice nikdy neuzavřela vyšetřování jeho zmizení, natož z důvodu sebevraždy.

Naopak, spis byl několikrát otevřen na základě indicií od těch, kteří tvrdili, že se ukryl v klášteře kdesi v Americe, aby se věnoval výhradně modlitbám a meditaci. Jiní, poskytli fotografie naznačující, že se jedná o jeho osobu - ať už v Caracasu nebo v Buenos Aires, jakoby pro něho přestal platit čas. Záhadné zmizení muže, který nechtěl vynalézt atomovou bombu, zůstává nevysvětleno.

Ettore Majorana - přesunul se do jiných dimenzí prostoru a času?