URAL - VEDRUZSKÉ CHRÁMY (3)

Wolfram je paramagnetický prvek, který je slabě přitahován vnějším magnetickým polem a vytváří vlastní magnetické pole ve stejném směru, v jakém působí vnější magnetické pole. Tato vlastnost je vyvolána u různých kovů v důsledku přítomnosti nepárových elektronů v atomech, které je tvoří. Orbitální dráhy těchto nespárových elektronů v atomech wolframu procházejí indukovaným strukturním přeskupením, čímž se přizpůsobují jakémukoli vnějšímu magnetickému poli, což vede k čisté přitažlivosti. Magnetická susceptibilita wolframu je 6,8 Xm = Km^-1 (x 10^-5), což se blíží magnetické susceptibilitě titanu (rovněž paramagnetického).

Nepravidelné obrysy základny diskovitého megalitu byly odhaleny během procesu odstraňování, když byl záhadný artefakt vytahován na útes (obr. výše). Tyto rysy potvrzují, že kulatá, vypouklá plošina byla původně připevněna k vrstvě země v podzemním tunelu nebo komoře. Megalitické plošiny, jako je tato, plnily stejnou biofotonickou léčebnou funkci jako megaceramické plošiny v tunelech Ravne pyramidového komplexu Visoko v dnešní Bosně, datované do období ~34 500 let př. n. l.

Různé léčebné plošiny vyhloubené v tunelovém systému Ravne byly odlity z geopolymeru berlinitu, který má izometrickou strukturu křemenného krystalu a stejné piezoelektrické vlastnosti jako umělé bazalty žirnovského geopolymerního disku. Vypouklý tvar usnadnil jeho použití jako kvantové léčebné plošiny pro sezení a ležení na ní při přijímání účinných dávek β-záření a γ-záření působením metastabilních izotopů wolframu a molybdenu (W¹⁸⁰, Mo¹⁰⁰) zabudovaných do kamene. Geopolymerní dioritový disk z Žirnovska v Rusku (51.0091961° s. š., 44.7580604° v. d. - obr. výše) byl vykopán 1613 km od Velké pyramidy v dnešní Gíze v Egyptě.

Stejný diskovitý tvar, magnetické složení geopolymerů a léčebné funkce lze pozorovat u několika kruhových megalitů, které byly vykopány v roce 2007 ve skalním lomu ve městě Huangguzhen v čínském Jiangxi (28.5531266°N, 117.9768338°E). Státem podporovaná průmyslová těžba, jako je tato, je zodpovědná za zničení velké části starověkých artefaktů patřících megalitickým kulturám, jako jsou tyto tragické příklady diskovitých geopolymerních čedičových léčivých plošin ze zemí Wu.

Další příklady megalitických balvanů vytvořených člověkem, které odhalily buldozery v Huangguzhen, byly tvarovány tak, aby sloužily jiným funkcím, a od přírodní horniny je lze snadno odlišit podle přítomnosti povrchových povlaků tvořených oranžovým metakaolinovým cementem (obr. níže).

Diskoidní léčebné plošiny tohoto druhu se nacházejí v mnoha oblastech světa a představují ikonický tvar transdimenzionálních kosmických lodí atlantské civilizace. S leteckými pozorováními světelných kosmických lodí stejného typu se dodnes setkáváme ve stejných oblastech, které jsou známé megalitickými nálezy. Aktivitu UFO v blízkosti archeologických zón hlásili obyvatelé ruské Voroněže na podzim roku 1989, kdy došlo k sérii přistání kosmických lodí, včetně incidentu, jehož svědky bylo mnoho dětí v obecním parku:

Dne 27. září 1989 v Jižním parku podél Mendělejevovy ulice v ruské Voroněži mnoho lidí tvrdilo, že viděli přistání UFO. V parku si hrálo několik dětí a na autobusové zastávce bylo asi 20 dospělých, kteří náhle spatřili na večerní obloze růžové světlo, z něhož se vynořila tmavě červená koule. Nejprve se zdálo, že se vznáší, a pak pomalu klesala. Trvalo asi minutu, než se UFO opatrně spustilo do výšky 15 m nad park a pak nad ním krátce pomalu kroužilo. Poté UFO o průměru přibližně 10m odletělo. O několik minut později se na stejném místě objevilo další UFO a lidé spatřili obrovského mimozemšťana. Rozhlížel se kolem sebe, byl oblečen do stříbrného obleku a bot bronzové barvy. Mimozemšťan neměl skutečnou hlavu, pouze něco jako hrb mezi rameny.

Na tomto hrbu byly vidět tři oči a oko uprostřed se intenzivně otáčelo dopředu a dozadu. Když tvor opět zmizel v lodi, poklop se zavřel a plavidlo se s hlasitým hučením sneslo dolů a přiblížilo se. Jasně zářící loď se zastavila 1m nad zemí a pohupovala se sem a tam. Ze základny objektu se vynořily čtyři přistávací sloupy a klesly k zemi. Podle očitých svědků byl objekt oválný, vejčitého tvaru, přibližně 15m dlouhý a 6m vysoký. Po přistání se pomalu otevřel poklop a z něj vyšly dvě ponuré, lidem podobné postavy... [Třímetrového muže ve skafandru doprovázela mnohem menší bytost.] Jedna z bytostí se pohybovala jako robot,... popsaný jako [chodící automat] krabicovitým tělem s rukama a nohama - na hrudi měl svítící knoflíky.

V tu chvíli se ozval vyděšený výkřik chlapce ze skupiny dětí, které si hrály opodál. Vysoký mimozemšťan na něj upřel pohled svým středovým okem, aniž by pohnul hlavou. Z oka mu vyšlo světlo, které chlapce zasáhlo a na několik minut ho nechalo nehybně ležet. Oba tvorové se vrátili do svého létajícího stroje a svědci si mysleli, že mimozemšťané brzy zmizí. Po několika minutách se však vrátili a obr nyní držel v ruce stříbrnou 1,2m dlouhou trubku, kterou namířil na 16letého chlapce, jenž se odvážil přiblížit k letícímu objektu.

Ke zděšení svědků chlapec náhle beze stopy zmizel. Pak se bytosti otočily, pomalu vyšplhaly po žebříku do svého létajícího stroje, nastoupily do něj a zavřely poklop. Loď se vznesla nad zem, vystoupala do vzduchu a stále větší rychlostí odlétla. Uhnula do strany, minula vysokou obytnou budovu a velmi rychle zmizela na obloze. Svědci uvedli, že přesně v okamžiku, kdy kosmická loď zmizela, se v parku znovu objevil šestnáctiletý chlapec. O šokujícím přistání UFO informovala jako první ruská tisková agentura TASS... Vladimir Lebeděv uvedl, že hovořil s mnoha svědky, včetně tří dětí (Žeňa Blinov, Vasja Surin a Julie Šolochovová). Když byly děti požádány, aby nakreslily UFO [z předchozí události přistání o několik dní dříve], jejich náčrtky byly stejné a objekt měl tvar banánu. Novinář Lebeděv také tvrdil, že v době od 23. do 29. září došlo ke třem přistáním různých UFO. To znamenalo, že incident s UFO ve Voroněži byl druhým přistáním...

Sérii přistání kosmických lodí v městských parcích ve Voroněži doprovázelo několik velkých pozorování UFO, která se soustředila nad několika vesnicemi v oblasti na jihu, známé archeologickými nálezy. Proběhla dramatická ukázka dočasné neviditelnosti; vyvolaná v případě zvědavého chlapce vysíláním soustředěného paprsku γ ze zbraně podobné obušku, kterou nesl obří humanoid ET. Tento úkon kopíruje starodávné indické techniky Siddha, které předepisují pravidelné aplikace γ-záření (ze rtuťových amalgámových kuliček kuligai obsahujících radium) , které umožňují zvláštní schopnosti včetně astrální projekce, kvantové teleportace a optické neviditelnosti, a to držením vyzařujících kuliček v ústech pod mozkem.

Krabicovitý robot pozorovaný ve Voroněži odpovídá krabicovitému robotu popsanému v případu kontaktu s UFO v roce 1973, kdy se Enrique Castillo-Rincón setkal poblíž Bogoty v Kolumbii s mimozemšťany z hvězdného systému Shi-el-lho:

Objevila se podivná postava vysoká asi 60 cm. Jeho velmi velká a vypouklá hlava dokonale ukazovala impozantní hřebeny jeho mozkové hmoty. Místo lebky měl v některých částech cosi velmi podobného sklu, oči měl vypoulené. Chodil jako automat a kýval tělem ze strany na stranu. Velmi úzká ramena umožňovala vytvoření trojúhelníkovitého tvaru zad, zakončeného velmi tenkým pasem. Poprvé jsem v okamžiku, kdy ukázal záda, zpozoroval podivný symbol... Byl to jakýsi robot, ale s některými lidskými rysy. Myslel jsem, že jsem pochopil, že mi byl představen jen proto, abych ho viděl.

"Podivný symbol", který Castillo-Rincón pozoroval na zádech robota na palubě mateřské lodi Shi-el-lho, nebyl nikdy popsán ani nakreslen, ale s největší pravděpodobností odpovídá znaku, který byl spatřen na Voroněžském UFO. Popisy obřího mimozemského humanoida ve Voroněži se shodují s popisem obřího mimozemského humanoida, s nímž se Andreas Heinisch setkal v malebném letovisku Glowe v Německu na ostrově Rujána v Baltském moři:

Viděl jsem postavu vysokou asi 2,3 m, stojící přede mnou. Jeho hlava v porovnání s výškou těla byla příliš malá. Přestože velikost jeho těla ve mně zpočátku vzbuzovala strach, vyzařovala z něj dobrota, laskavost a mír. Měl kulatý obličej s velkým obočím, které se téměř setkávalo nad tmavě zářícíma šikmýma očima, a co bylo velmi nápadné, byl neuvěřitelně velký nos. Barva pleti byla mírně snědá. Připomínal středoevropana.

Podobné zprávy o obřích mimozemšťanech s malými kulatými hlavami odpovídají křížencům Nefilim a člověka, kteří jsou v Bibli označováni jako "synové Anakovi" z exoplanety Nefal (poloha neznámá). Patří ke Konfederaci ET Aldebaran. Válka mezi těmito skupinami kříženců vyústila v katastrofickou explozi bývalé planety Kantek v roce ~79 000 př. n. l., která rozpadla na asteroidy. Totožný symbol, jaký byl pozorován na voroněžském plavidle, vyfotografoval v červnu 1967 na spodní straně bílé diskovité kosmické lodi Fernando Sesma-Manzano v San José de Valderas ve Španělsku. Jeho série zrnitých černobílých snímků byla vylepšena pomocí nástrojů umělé inteligence (obr výše). Sesma-Manzano identifikoval symbol jako znak civilizace planety Auco z hvězdného systému Alfa Centauri. (To je ovšem velmi sporné, neboť tento znak byl identifikován v souvislosti s plavidly civilizce Ummitee. Rok 1967 byl období vrcholu aktivity zástupců této civilizace v lokalitě Španělska, částečně Portugalska a Francie, pozn. red.).

-pokračování-