Umělá krev? Aneb ještě jednou margellony......

Nenabízím žádnou lékařskou radu či diagnózu. Působím čistě jako nezávislý badatel, který poskytuje výsledky obšírného pozorování a analýzu neobvyklých biologických podmínek, které jsou evidentní.

Existují přesvědčivé důkazy, že umělá nebo upravená forma krve je dominantním vnitřním prvkem, ne-li hlavním prvkem, vzorků dentálního vlákna, které jsou obvykle spojeny se stavem zvaným morgellons.

Byla vyvinuta metoda, která rozkládá vnější plášť z vlákniny.

Pak probíhá proces rekonstituce. Složky ve výsledném roztoku byly opakovaně zkoumány při vysokém výkonu pod mikroskopem. Metoda byla nesčetněkrát znovu použita a pokaždé se stejným výsledkem identifikovatelných struktur.

Struktury naznačují, že se jedná o formu erytrocytů, neboli červených krvinek.

Tento výzkumník opakovaně navrhl, že stav krve se zdá být společným jmenovatelem stavu morgellons; tento nejnovější výzkum dále tuto pozici dokazuje. V podstatě všichni testovaní jedinci doposud do určité míry demonstrovali tyto stejné krevní změny, bez ohledu na přítomnost jistých kožních anomálií.

Již dříve bylo zjištěno, že kultury vyvinuté z dentálních vzorků také v rámci kultury vyrábějí erytrocyty neboli červené krvinky.

Tato práce byla potvrzena dvěma nezávislými zkouškami forenzní úrovně. Nejnovější zjištění erytrocytové formy přímo v původních vzorcích dentálního vlákna dále dokazují tento unikátní aspekt stavu morgellons.

Biologie vzorků kultur i erytrocytových forem přímo uvnitř vláken je jasně mimo rámec konvenčních vědeckých poznatků, a dokazuje pokročilé technologie, které jsou mimo dosah a souhlas veřejnosti. Tyto technologie pravděpodobně zahrnují umělé nebo upravené biologické vývoje, pokročilý vývoj kmenových buněk a genetický přenos či programování.

Předpoklad, že erytrocytové formy jsou pravděpodobně umělé nebo alespoň nějakým způsobem zmanipulované, je založen na těchto pozorováních:

1. Buňky jsou v podstatě dokonale tvarované, bez viditelné změny ve formě nebo geometrii.

2. Rekonstituce erytrocytů se koná v krajně nepřátelském prostředí s ohledem na chemické látky a teplo.

3. Další sub-mikronová struktura často doprovází, nebo je v erytrocytové formě. Tyto struktury jsou pohledově i velikostně stejné jako mnoho anomálních lidských krevních vzorků, které byly prostřednictvím této stránky hlášeny ve spojení s výzkumem morgellons.

4. Velikost erytrocytové formy v dentálním vlákně kolísá více než u lidského druhu, a to se zdá být reakcí na chemické prostředí rekonstituce. Toto chemické médium je nepřátelské a vůči normálnímu biologickému vývoji nepříznivé, ale zdá se, že rekonstituci se v tomto stejném prostředí daří.

Níže uvedená série fotografií s popisky popisuje základní údaje o procesu a výsledcích, které jsou následující:

Původní reprezentativní materiál dentálního vzorku ve vinném základu. V podstatě všichni dosud testovaní jedinci produkovali různé stupně tohoto dentálního vlákna.

Toto je typ materiálu použitého v tomto testu.

Původní reprezentativní materiál dentálního vzorku (extrahován za použití základu z vína a peroxidu) a umístěný na mikroskopické sklíčko. Vzorek byl v tomto procesu extrahován pouze za použití vinného základu (bez peroxidu).

Původní reprezentativní materiál dentálního vzorku položený na mikroskopické sklíčko a vysušený. Tento vysušený vzorek je prezentován pouze pro srovnání a není v tomto testu použitý.

Dentální vlákna (pouze z metody vinné extrakce - bez použití peroxidu v tomto procesu) jsou umístěna do cca 2-3 ml vody s přidáním jedné kapky velmi žíravého roztoku (směsi hydroxidu sodného a hydroxidu draselného).

Jádrem procesu je tedy silně zásaditý roztok. Přesnou úroveň koncentrace tohoto roztoku lze stanovit později; momentálně není nutné být vysoce specifický. Když jsou vlákna v zásaditém roztoku, dojde k prvnímu dílčímu rozdělení vláken a barva roztoku ztmavne (do načernalého tónu).

V tuto chvíli se vlákna nerozdělují úplně.

Roztok je pak postupně a opatrně zahříván k bodu varu.

Kromě vysoce zásaditého prostředí vytvořeného pro vzorek vlákna, je roztok postupně zahříván k bodu varu, jak je již popsáno výše.

Zdá se, že tento proces zahřívání je kritický a nastane výrazná změna barvy. Roztok změní barvu na tmavě červenou. Načervenalý nádech, který se vyvíjí, lze vidět v horní části výše vyfotografovaného roztoku. Barva roztoku se v tuto chvíli skutečně jeví jako krvavě červená, a vizuálně se shoduje s krví v roztoku.

Je možné, že v tomto okamžiku je vyvolán proces transformace hemoglobinu nebo proteinu, a další teplo v kombinaci s žíravým roztokem produkuje tento konečný výsledek.

Specifické testy na hemoglobin jsou v této fázi výzkumu nejednoznačné a momentálně je zapotřebí plná analýza proteinů (neomezená na hemoglobin). Tato kombinace tepla a silného zásaditého roztoku by byla za normálních okolností považována pro většinu biologických procesů za zhoubnou.

Zdá se, že mikroskopické vyšetření roztoku je usnadněno umístěním vysoké koncentrace vláken do roztoku.

Pokud byla kapka koncentrovaného roztoku umístěna na mikroskopické sklíčko s krycím sklíčkem a pod mikroskop při dostatečném výkonu, byly ve všech případech nalezeny četné erytrocytové formy, jako je ta zobrazená na obrázku výše

Detailní mikroskopické vyšetření skutečně uspokojuje veškerá vizuální a metrická očekávání vůči erytrocytům, neboli červeným krvinkám, včetně bikonkavity. Zkoumání probíhá ve zhruba půlhodinovém intervalu po položení vzorku na sklíčko. Zdá se, že dlouhodobé vystavení (tj. 1 den a více) tomuto chemickému prostředí, zničí všechny rozpoznatelné buněčné formy.

Viz také předchozí zpráva z dubna 2009 nazvaná „Blood Issues Intensify“, která dokazuje existenci krve a hemoglobinu v testech forenzní úrovně z kultur vyvinutých z tohoto stejného dentálního materiálu. Podrobná analýza proteinu je budoucím požadavkem; taková analýza se nemůže uskutečnit bez zvýšené úrovně podpory a zdrojů.

V tomto stupni byly vyvinuty zlepšené mikroskopické metody a zařízení umožňující zobrazování struktur; zvětšení tohoto obrázku je přibližně 8000x a struktura měří v průměru přibližně 6–8 mikronů. Konvenční mikroskopií je možné zvětšení nanejvýš zhruba 1000-2000x.

Očekává se, že dostupnost elektronového mikroskopu zajistí větší podrobnosti.

Nicméně existuje několik zajímavých postřehů o těchto konkrétních erytrocytových formách.

Prvním z nich, jak je rozepsáno výše, je extrémní geometrická pravidelnost forem buněk. Zdají se být v podstatě pravidelnou a bezchybnou geometrickou formou; žádné vzorky lidské krve dosud neprokázaly tuto úroveň jednotnosti. Tento postřeh si vyžaduje, abychom zde zvážili existenci formy umělé krve, nebo alespoň uvážili manipulaci či nějakým způsobem pozměnění buněk.

Druhým postřehem je, že dojde k větší míře změn velikosti (nikoliv však formy), než u pozorovaných lidských vzorků. Toto se zdá být výsledkem chemického prostředí, které umožňuje tento proces rekonstituce. Buňky se změní ve velikosti během stádia pozorování pod mikroskopem, a některé z nich dosáhnou abnormálně velkých průměrů odhadovaných až na cca 20-25 mikronů.

Kromě toho se některé buňky rekonstituují na menší průměr, než lidské buňky, až na úroveň přibližně 4 mikronů v průměru. Zdá se, že průměrná velikost buněk se shoduje s velikostí u lidského druhu, v řádu 6-8 mikronů v průměru.

Zdá se být pozoruhodným objevem, že tato konkrétní kombinace chemického a tepelného prostředí, způsobuje uskutečnění této zjevné rekonstituce; takové podmínky by se u většiny normálních biologických procesů neočekávaly.

To je další faktor při posuzování umělých či změněných biologických forem. Je důležité si uvědomit, že předchozí výzkum, který jako první odhalil vysušené erytrocytové formy, také zahrnoval v rámci některých postupů vaření roztoku.

V této dřívější době bylo dosaženo pochopení účinků nepřátelského a nepříznivého prostředí na unikátní zjištěné erytrocytové struktury.

Je nutné brát v úvahu stejně důležitá a další pozorování.

Pokud bude výzkum tohoto webu za posledních několik let přezkoumán, bude vidět, že zvláštní pozornost byla věnována existenci sub-mikronové sférické struktury, která byla pozorována v mnoha lidských krevních vzorcích.

Například, viz práce s názvem „Morgellons – 5th, 6th & 7th Match“  z ledna 2008 se zvláštním důrazem na Gramově obarvené vzorky krevních buněk tak, jak je zopakováno pravém obrázku výše. Další informace o této konkrétní struktuře byly omezeny technologií tomuto badateli dostupnou.

Další pokrok v této oblasti už dlouho potřeboval dodatečné zdroje, jako je elektronová mikroskopie. Tento výzkumný pracovník udržuje silný a konkrétní zájem o tuto specifickou strukturu, neboť byla poprvé zaznamenána. Žádný další pokrok v identifikaci této struktury nebyl učiněn nad rámec původního návrhu, že by měly být brány v úvahu chlamydii podobné formy.

Tato struktura musí být identifikována; ke splnění tohoto úkolu je potřebná další podpora a zdroje.

Nyní je obrovským zájmem a je velmi důležité, aby byly v současných rekonstituovaných vzorcích, které jsou předmětem této zprávy, pozorovány podobné, ne-li stejné struktury. Šipka na levé fotografii ukazuje takovouto sub-mikronovou strukturu, která byla nyní identifikována v dentálním vzorku, který byl chemicky rozbit.

Tyto struktury jsou obvykle spojeny s erytrocytovými formami, které byly objeveny, a to jak uvnitř, tak vně buňky. Konkrétní ukázaný příklad vypadá, že je také intracelulární formy, stejně jako ve výše odkazovaném dokumentu.

Toto zjištění velmi podněcuje k tomu, že tato změna erytrocytové formy je záměrná, a že může vyprodukovat podobný výsledek v rámci obecného krevního oběhu lidského těla. Opět platí, že geometrická pravidelnost také udává umělý proces, který byl vyvinut k produkci tohoto výsledku.

Také silně naznačuje pravděpodobnost genetického přenosu nebo manipulace řetězci procesu.

Další příklady intracelulárních struktur v erytrocytových formách rekonstituovaných ze vzorků vláken.

Další z mnoha příkladů geometricky plynulých erytrocytových forem rekonstituovaných ze vzorku dentálního vlákna. Sub-mikronová struktura je v tomto příkladě vůči buňce externí, jak naznačuje šipka.

Tento článek přináší výsledky dalších mimořádných biologických pozorování a událostí, které souvisejí s tzv. nemocí „morgellons“.

Vzorková sada pro tuto zprávu je relativně malá a musí být rozšířena. Je zde pozoruhodná shoda s podrobnými pozorováními a zprávami, které byly provedeny během několikaletého období.

Tento dokument potvrzuje pozici tohoto výzkumného pracovníka, že krevní podmínky nebo změny se zdají být v jádru této situace. Je zcela jasné, jaký druh práce je třeba udělat k upozornění na závažnost této situace, ale pro uskutečnění tohoto úkolu je třeba mít k dispozici další zdroje. Současná práce nyní představuje velmi reálnou vyhlídku, nebo úvahu o tom, že umělý, nebo záměrně pozměněný proces krve může zaveden do lidského stavu.

Pro zahájení pokroku v mnoha vážných problémech, které byly odhaleny, je třeba intenzivního výzkumu a agresivního začlenění, a je třeba, aby na to byly věnovány a přiděleny příslušné zdroje.