UFOlklór: DÉMONOLOGIE & MYTOLOGIE UFO II. (1)

„UFO“ sv. Antonína a pouštních otců

Ve světě pouštních starců byli démoni vnímáni jako niterná či zevní síla zla pronikající mnichem. V komunitě se dlouho udržovala víra v existenci démonů jakožto zlovolných duchů, jejichž původ se odvozuje od „padlých andělů“,^[1] jež považovali za nikoliv lidská racionální stvoření, jejichž cílem bylo podkopat důvěrný vztah člověka s Bohem.

Řecké slovo daimon používané pro „ďábla“, „démona“ či něco „démonického“ poukazuje na zásadní nebezpečí ohrožující asketický život. Všechna tři slova mají kořen ve slově majícím význam něco „hodit“ nebo „roztříštit“. Dia-bollein může znamenat slovní útok nebo něco prohodit, totiž rozbít to na kousky. Je zřejmé, že démonický nebo ďábelský vliv vypadá tak, že rozptýlí pozornost člověka a snaží se narušit jeho soustředění. Pokud soustředění mnicha spočívá v Bohu, pak je záležitostí života a smrti vyhnout se tomuto démonickému odvrácení pozornosti a rozptýlení, neboť může dospět až k šílenství. Svatý Atanáš (Athanasius) Alexandrijský popisuje ve spisu "Život svatého Antonína"^[2] takovou bitvu hned zkraje poustevnického života sv. Antonína:

„S Boží pomocí je možné – a není to těžké – rozpoznat, zda jsou přítomni andělé dobří nebo zlí. Vidění svatých bývá klidné. Oni se nepřou ani ‚nekřičí a hlas nepozvedají‘.^[3] Zjevují se mírně a mlčenlivě. Tehdy se v duši okamžitě rodí radost, veselí a odvaha.“

„A je-li nějaké zjevení doprovázeno chaosem, vnějším hlukem, pozemskou nádherou, hrozbou smrti a vším, co bylo řečeno výše – zbabělost, rozpaky, roztržitost, žal, nenávist, sklíčenost, bolest, strach ze smrti, zlá žádostivost, nedbalost v získání ctnosti, mravní rozvrat – víte, že to je vpád zlých andělů. Ano, jako znamení vám může posloužit, když duše neustále pociťuje strach z toho, kdo se zjevil, je přítomen nepřítel.“^[4]

Muž, který nesl Antonínovi pokrm, jej našel po takovém setkání vyčerpaného a neschopného zpříma se postavit. Střety s démony byly vizualizovány