UFOkultura: SEKRÉTNÍ STROJE (5)

Použití slovníku a analogie ceremoniální magie může vypadat jako přehnané pro náš pokus pochopit daný fenomén, je však třeba si všimnout toho, že americká armáda a orgány zpravodajské služby neváhaly vyzkoušet všechny druhy okultismu, parapsychologie, médií atd., při hledání způsobu, jak z duše učinit zbraň a fenoménu porozumět. V zásadě existovaly dva oddělené výzkumné proudy, jejichž počátek se datuje do padesátých let dvacátého století s vypuknutím studené války stejně jako války v Koreji, spojované s obavami z „vymytí mozku“. První proud představovala armáda a její rostoucí zaujetí pro potenciál psychických schopností k odhalování utajovaných skutečností nepřítele stejně jako k sabotáži jeho základen. Druhý proud iniciovala CIA a jeho posláním bylo odhalit tajemství lidské mysli pro využití v psychologické válce, pro modifikaci chování a kontrolu myšlení čili „vymytí mozku“. K tomuto tématu se podrobněji vrátíme ve druhé knize.^[19] Tady by mělo stačit vzít na vědomí to, o co jsme se pokoušeli – dát podnět k duchovnímu pročištění těchto metod, abychom jejich prostřednictvím získali co nejvíce pro obecné blaho v rámci naší zamýšlené revoluce ve vědách i kultuře.

Pojem „duchovní pročištění“ by neměl být chápán špatně: nesnažíme se aplikovat na tento proces žádnou doktrínu či dogmatickou ideologii. Jsme zhruba dohodnuti s těmi, jejichž nechuť k náboženství povstala ze zlořádu, jejž organizované náboženství ve světových dějinách napáchalo. Církve přece jen jsou lidskou institucí podobně jako vlády a ty jsou vždy náchylné ke korupci, zneužití moci a všem dalším negativním dopadům spojeným s vložením dočasné úřední moci do rukou jiných lidí. Místo toho navrhujeme to, co lze označit za (z nedostatku lepšího slova) „mystický“ přístup, který postrádá jakýkoliv denominační vliv; nadto jest tento mystický přístup chápán jako průvodce a partner vedle čistě materialistického přístupu vědy.  Je to jediný způsob, jak můžeme začít chápat pravou podstatu tohoto fenoménu, neboť se nám zjevuje v obou těchto dimenzích. Demiurg a mimozemský Bůh. Hmotný svět a svět ducha. Věda a mysticismus. Racionální a iracionální. Pozemské a astrální. Lidské a mimozemské. Lidstvo je nyní středem universa a vědci a vlády jedinými arbitry toho, co je reálné; závisí na tom celá struktura moderní společnosti. Ve skutečnosti samotné slovo „reálný“ je příbuzné slovu „royalistický“ (královský):^[20] realita je cokoliv, co král řekne.

To je i důvod, proč je tento fenomén nepřijatelný jak pro vědu, tak i pro vládu. Je to důvod, proč nic takového jako je UFO neexistuje. Přinejmenším je to důvod, proč nejsme schopni definovat, co to je, protože by to automaticky zpochybnilo suverenitu našich institucí. Pozornost by se přesunula od nás k nim, a nemáme představu, jaké následky by takový posun mohl mít. Pro vědu i stát, zdá se, UFO není vůbec „objektem“, nýbrž non-objektem, něčím, co není jen neidentifikovatelné, ale není to ani vidět, a musí to tedy býti ignorováno. Výše je sumerská klínopisná značka pro „nebe“ či „boha“, dingir. Je to osmicípá hvězda a často bývá vepsána poblíž postavy na stélé nebo cylindrické pečeti, aby byl potvrzen status božské postavy. Asociace „hvězdy“ s „bohem“ tedy jde zpět k jedné z nejranějších civilizací na Zemi.

„Rozhraní mezi životem a smrtí bývá neznatelné, matné. Kdo se odváží říci, kde život končí a kde začíná bezživotí? Víme, že jsou choroby, při nichž se všechny funkce živého organismu zastaví, a přece se nezastaví nadobro, nýbrž se jen načas přeruší. Jsou to jen dočasné pauzy v chodu toho nepochopitelného mechanismu. Po určité době jakýsi neviditelný princip opět rozhýbe magické čepy a zakleté soukolí. „Provaz stříbrný“ se tedy nepřetrhl navždy a „číše zlatá“ nerozrazila nenapravitelně. Ale kde dlela zatím duše?“ ^[21] – Edgar Allan Poe: Předčasný pohřeb

Má-li náboženství své kořeny v zážitku mimozemského kontaktu, jak jsme naznačili, pak tento fenomén nemá opravdu nic společného se smrtí. I přes všechny záznamy shromážděné ve spojitosti tímto fenoménem – zejména za posledních sedmdesát let – nenašel se žádný důkaz, že by byla někomu propůjčena nesmrtelnost prostřednictvím kontaktu s mimozemšťany. Jestliže, jak bylo naznačeno, byly v Roswellu na místě havárie (nebo na nějakém jiném místě) nalezeny mrtvoly mimozemšťanů, byl by to argument mluvící proti jejich nesmrtelnosti, či proti víře lidí, kteří se s nimi údajně setkali, věřících v jejich nesmrtelnost. Mimozemšťané umírají.

Tady bychom si měli dát na chvíli pauzu a přemýšlet, zda nám má kontakt co nabídnout než prostě jen více lepší technologie, nebo další náboženství. Neustále slyšíme příběhy, že mimozemské entity mají schopnost vyléčit lidi z nemocí atd., nebo dokonce je vzkřísit z mrtvých. To však není totéž jako nesmrtelnost, i kdyby to byla nakrásně pravda. Je tu například mimozemšťan Klaatu, jehož v roce 1951 ve filmu "Den, kdy se zastavila Země"^[22] vzkřísil z mrtvých robot Gort poté, co byl Klaatu zastřelen vojákem, ale Klaatu odhaluje, že jeho stav je jen dočasný. Dokonce i mimozemšťané s pokročilou technologií a mezihvězdným pohonem nemohou ošálit smrt. Kdyby ano, jaký smysl by pak měl mimozemský kontakt? Byla to Anne Strieberová – žena mimozemšťany uneseného Whitleyho Striebera – která si povšimla prazvláštní korelace mezi zážitky kontaktu s mimozemšťany a přítomností mrtvých. Zjevení mrtvých po boku mimozemšťanů během zážitku kontaktu se zdá naznačovat posmrtnou existenci nějakého druhu. Je to však totéž jako nesmrtelnost?

Alchymie je projekt transformace. Zahrnuje mutaci kovů v tom nejpopulárnějším smyslu – např. proměnu olova ve zlato – stejně jako výrobu elixíru života: substance, která nejenže prodlužuje lidský život, ale léčí také všechny nemoci. Švýcarský psycholog Carl G. Jung věřil, že alchymie představuje proces psychologické transformace, již nazýval „individuace“ a zcela pomíjel čistě chemický aspekt. V Asii bylo alchymií tohle a ještě více. Jazyk chemie byl zaměnitelný za jazyk spirituality, toho, čemu můžeme říkat "psychobiologie". V zásadě jsou všechny správné. I když na první pohled to s fenoménem nemá nic společného, ale při bližším zkoumání se ukáže, že mají mnoho společného.

Stroj na vzkříšení

Podobně jako hrobky z počátku druhé královské dynastie byla i ta Džoserova orientována na sever, k cirkumpolárním hvězdám. … Tu hrobku si i pojmenoval: „Horus, nejpřednější hvězda na nebi.“ Nemohli bychom si přát jasnějšího vyznání víry tvořící základ stupňovité Džoserovy pyramidy: že to byl stroj na vzkříšení navržený tak, aby jej poháněl jeho královský majetník, Horus, přední místo mezi věčnými hvězdami. Po tisíciletí byla kolem pyramid spousta spekulací: kdo je postavil, kdy a proč? Dokonce byly i otázky, jak je postavili, neboť pyramidy jsou produktem kultury doby bronzové, ale jediné nástroje, jež jim měly být dostupné, byly kamenné nebo měděné, a měď je notoricky známá jako měkký kov a nebyl by tak k užitku jako železo při opracovávání kamenných bloků. Jenže, i když tato domněnka byla vzápětí zpochybněna, protože měď – když se ošetří malým množstvím arzeniku – se stane mimořádně tvrdou a je známo, že staří Egypťané ho znali a měli jej v různých formách, jako třebas auripigment (sulfid arseniku): substance, která byla rovněž známa alchymistům a mezi nimi i ceněna.

Zdá se, že je nějaké spojení mezi božskou silou emanující z bohů – nebo jde o jejich sekreci – a egyptským konceptem "ka". "Ka" je vyloženě nepřeložitelný pojem, ne snad proto, že by bylo příliš málo náznaků co se týče jeho významu, ale spíše proto, že je jich příliš mnoho. Nalézá se v kořenech slov zdánlivě nesouvisejících jako „magie“, „čaroděj“, „varlata“, „vagina“, „těhotná“, a „kopulovat“, stejně jako odkazuje na myšlenkové procesy, jako třeba „přemýšlet o něčem“, „myšlenka“, a „zamýšlet“. Všeobecná souvislost provázející všechny tyto pojmy se zdá být konceptem magické či okultní moci: přesah vůle do Dvojsvětí, nebo z Dvojsvětí do tohoto světa. Asociace mezi ideami jako myšlení na straně jedné, a plodnost na straně druhé naznačuje asociaci mezi vědomím a činem, s odkazem na sexuální akt jsoucí aluzí na nejzákladnější jednotu vědomí a činu, kde je myšlení neviditelné – tak trochu jde o účel Dvojsvětí – a čin je viditelný, je to tento svět, důkaz neviditelné myšlenky. Přítomnost konceptů jako je magie a čarodějnictví na jedné straně a těch, jež přináležejí k sexualitě, na straně druhé, byly známy takovým renesančním filosofům, jako byli Marsilio Ficino a Giordano Bruno, kteří chápali, že to, co považovali za okultní moc, se pojilo s lidskou sexualitou a romantickou láskou: jediné, co chybělo, byl úmysl mága, a koncept „zamýšlet“ má v egyptštině stejný kořen jako ka a další výše zmíněné pojmy.

Každá lidská bytost vlastní "ka", který je obvykle zobrazován v dokonalé lidské podobě, věčně mladý. Jeho hieroglyfický symbol je evokativní: pár zdvižených rukou, objevujících se často na hlavě faraona, podobný páru rohů. Právě "ka" je životní silou lidské bytosti, odtud ona konstelace významů soustředěná kolem něj. Jedna z definic "ka" říká, že je „nehmotnými psychospirituálními aspekty lidské bytosti“. Vzkříšení po smrti vyžaduje spojení "ka" s "ba". "Ba" je zhruba ekvivalentem západního konceptu duše. Ve své nejranější podobě býval zobrazován jako lidské tělo, ale v období Střední říše^[23] nabyl velmi specifické ikonografie, totiž malého ptáka s lidskou hlavou i tváří. Tento ba měl významnou úlohu v "Textech rakví", ranější podobě toho, čemu se říkalo "Egyptská kniha mrtvých". V "Textech rakví" je "ba" ztotožňován s Osiridem – zemřelým a vzkříšeným bohem – umožňoval a napomáhal vzkříšení faraona. Ohledně podstaty "ba" panují neshody: jde o součást kompozitního těla, "ka, ba, ach" a stín, pěti prvků, o nichž se mělo za to, že pravděpodobně patří k lidskému tělu? Nebo šlo o neodlučitelné součásti – některé představovaly fyzickou podstatu osoby a ty druhé její duchovní povahu – nebo spíše nesmírně komplikované prvky individuální lidské bytosti?

Z některých textů víme, že Horus vysílá svého "ba" k Osiridovi, aby mu umožnil překonat všechny překážky stojící na cestě k nesmrtelnosti. Podle některých učenců je ba fyzickou entitou umožňující mrtvole chodit, a dokonce i kopulovat s lidskými bytostmi. Ve skutečnosti se zdá tato idea – podle níž jsou zde na zemi nadlidské bytosti, které sestoupily do podsvětí a vrátily se zpět jako živí lidé schopní mít pohlavní styk s ostatními lidskými bytostmi – připomínat to, co jsme četli o „synech Božích“ v Genesis. Texty rakví toto pravidlo znovu zdůrazňují, neustále odkazují na mrtvé, kteří se vrátili a kopulovali s lidmi. Tito mrtví se navíc vlivem procesu mumifikace a rituálů s nimi spojených stali nesmrtelnými a cestovali ze Země do říše hvězd.

„Já jsem velký Ba Osiridův, jehož prostřednictvím mu bohové přikázali kopulovat, který žije kráčeje dnem; jejž Osiris učinil emanací, která jest v jeho těle, semenem, které vyšlo z jeho falu, aby… mohl vyjít toho dne, kdy kopuluje. … Já jsem živoucí Ba v jeho krvi. … Já jsem ten, který – ačli rozdílný ve svých podobách – otevírá dveře…“

Staří Egypťané věřili, že duši (egypt. kꜣ/bꜣ; „ka/ba“) tvořilo mnoho částí. Kromě těchto součástí duše tu bylo lidské tělo nazývané ḥꜥ, příležitostně v množném čísle ḥꜥw, což znamená přibližně „souhrn tělesných částí“. Podle starověkých egyptských mýtů o stvoření bůh Atum stvořil tento svět z chaosu, k čemuž využil svoji magii (egypt. ḥkꜣ). Protože země byla stvořena jeho magií, Egypťané věřili, že svět byl prostoupen magií, a tak i každá živoucí věc v něm. Když byli stvořeni lidé, nabyla tato magie podoby duše, věčné síly přebývající v každé lidské bytosti. Tento koncept duše a částí, které ji obklopují, se různil už od dob Staré říše až po Novou říši, měnil se od jedné dynastie k druhé, od pěti částí až po vícero. Nejstarší egyptské pohřební texty zmiňují četné části duše: ẖt (çuːwaʔ, koptsky ϩⲏ) „fyzické tělo“, sꜥḥ, „duchovní tělo“, rn (ɾin, koptsky ⲣⲁⲛ nebo ⲗⲉⲛ) „jméno, identita“, bꜣ, „osobnost“, kꜣ (kuʔ, staroegypt. kuʀ), „dvojník“, jb (jib, koptsky ⲉⲡ), „srdce“, šwt, „stín“, sḫm (saːχam), „moc, forma“, a ꜣḫ (spojení duchů mrtvé osoby, která úspěšně dokonala svůj přechod do posmrtného života).

Brány jsou na různých úrovních podsvětí – Duat – a jsou příbuzné různým branám či úrovním v dalších podobách středovýchodního mysticismu, včetně sumersko-babylónských a židovským mystickým praktikám známým jako mystická merkava^[24] či hejchalot.^[25] Smrt byla pro Egypťany velkým dobrodružstvím. Byla to pouť stejně jako transformační a evoluční proces. Z četby "Textů rakví" a "Textů pyramid" by se zdálo, že ba lidské bytosti byl po smrti oživen, obzvláště když se spojil se svým "ka" neboli životní silou. Když se to stalo, manifestoval se "ach". Tento "ach" je schopnost zemřelé osoby účinně působit v tomto světě.^[26]

Tento návrat z říše zemřelých, kdy je zemřelý obdařen novým, abychom tak řekli, vehikulem, jímž se dopravuje zpět na náš svět, je tajemstvím – v případě UFO dokonce fenoménem spřaženým. David Halperin v rozhovoru pro Podcast UFO Live Stream řekl:

„[UFO] jsou lidský fenomén. Když jsem řekl tohle, neznamená to, že odhaluji jejich podstatu, protože věřím, že vy i já máme nad očima v těch několika čtverečních centimetrech spoustu cizorodosti (alienness), že bychom tím mohli zaplnit celý vesmír, a ne úplně jasně rozumíme tomu, co se v těch několika čtverečních centimetrech děje. Freud kdysi označil sny za královskou cestu k nevědomí. Asi se to bude zdát přehnané, ale myslím si, že se objevil slabý záblesk pravdy v onom zdůraznění, když jsem řekl, že považuji UFO za královskou cestu k některým z nejobskurnějších koutů lidské mysli, ba dokonce bych řekl lidské duše, a měli bychom alespoň uvážit, že může jít o něco, co transcenduje moji i vaši individualitu.“^[27]

Babylónský talmud (bChagiga 13a) líčí hrůzostrašný příběh:

„Jednou se stalo, že si jistý chlapec četl v domě svého mistra v Knize Ezechiel a pochopil [tajemství] chašmalu, když tu z chašmalu vyšel oheň a spálil ho.“

Chašmal je záhadné hebrejské slovo, překládané obvykle jako „leštěný bronz“ (třebas i měď?). Ezechiel ho používal k popisu ohnivého zjevení na začátku vize merkavy (viz. Ez 1,4) a oslnivé záře při jejím vyvrcholení (Ez 1,27 a 8,3). Je pozoruhodné, že v současnosti se používá jako výraz pro elektřinu. Dodnes si není nikdo jistý tím, co měl Ezechiel vlastně na mysli.

-konec-

--------------------------------------------------------------

PRAMENY:

[19] Tom DeLonge and A. J. Hartley: Sekret Machines Book 1: Chasing Shadows. Inscribe Digital 2016

[20] Fr. roi, „král“

[21] Přeložil Josef Schwarz

[22] The Day the Earth Stood Still. Režie: Robert Wise. USA 1951

[23] Střední říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády části 11. dynastie a 12. dynastie, přibližně 2040-1786 př.n.l.

[24] Srv. David Halperin: Tváře merkavy. Rané židovské reakce na Ezechielovu vizi. Malvern, Praha 2018. Helena Bönischová: Ma´ase Merkava. Starověká židovská mystika. P3K, Praha 2012. Gershom Scholem: Židovská gnóze, mystika merkavy a talmudická tradice. Malvern, Praha 2015.

[25] Ma’ase merkava doslova znamená „dílo vozu“; jedná se o vůz (merkava) a nebeský trůn z proroctví proroka Ezechiela. Mystik se pokoušel pomocí meditačních praktik, mezi které patřilo usilovné a soustředěné modlení, permutování Božích jmen atd. Do vozu „sestoupit“ – takoví mystici se nazývají jordej merkava – dosl. „ti, kdož vstupují do vozu“. Jejich prožitky byly zaznamenány ve spisech, které jsou dnes souhrnně označovány jako hejchalotická literatura. Hejchalot znamená doslova „[nebeské] paláce“, jimiž duše mystika prochází až ke svému cíli, tj. k Bohu.

[26] Tom DeLonge, Peter Levenda and Jacques Vallee: Gods, Man, & War. Sekret Machines: Gods: An official investigation of the UFO phenomenon. To The Stars 2017.

[27] Viz San: O cestě do nebes