Učení Svrchovaného Řádu Draka (11) - Případ v Dézires

     Již v několika předešlých dílech jsme se dotýkali problematiky Marie Magdaleny.  Ve skutečnosti legendy spojené s touto osobností sahají daleko za hranice Provence, která je sama o sobě jakýmsi epicentrem jejího kultu, který je aktivní i v současné době.  Jde především o oblast, která je známa výrazem Languedoc - Roussillion. Použijeme-li zákonitosti etymologie zjistíme, že slovo "Languedoc" pochází z originálního výrazu "Langue d´Oc", což v českém překladu znamená cosi jako "místní jazyk". Přeneseme-li se do 11. a 12. stol.zjistíme, že tento kraj měl i z pohledu tehdejší globální Evropy velmi vyspělou kulturu a civilizovanost. V tomto kontextu je absolutně šokující skutečnost, která nastala ve třináctém století, kdy byla tato kultura rozdrcená barbarským nájezdem severských národů. To k čemu došlo nemělo do té doby na evropské půdě obdoby a je stejně tak šokujícím zjištěním jak málo prostoru se v rámci výuky historie této události věnuje pozornost.

 

       Historické okolnosti jsou jednoznačné. Kraj Languedoc zažil první genocidu v evropských dějinách, když zde byla na rozkaz papeže během tzv. albigenské křížové výpravy zmasakrováno na 100 000 stoupenců katarské víry. Tato křížová výprava obdržela název podle města Albi, které složilo Katarům za hlavní opěrný bod. Jen pro zajímavost uvádím, že právě v důsledku masivních výslechů a následných mučení byla papežem Řehořem ustanovena nechvalně proslulá "svatá inkvizice".

 

       Pakliže byste měli možnost navštívit Languedoc velmi rychle zjistíte jak těsně je spojen s takovými aktivitami jakými jsou alchymie nebo různorodé okultní vědy. Dodnes můžete třeba v prostředí Alet - les - Blains nedaleko Linoux obrovské množství různých esoterických symbolů. To samé lze říci i o Toulouse a nebo Carcassone kde ve třicátých a čtyřicátých 14. století zazněla první obvinění proti účastníkům "čarodějnických sabatů".

 

      Dodnes je například dochována dokumentace případu obžalované mladé ženy, která se jmenovala Anne - Marie - de Georgelová, která se snažila hájit tím, že se inkvizitorům snažila vysvětlit svou víru. Prohlásila, že ona i její druhové vnímají svět jako bojiště dvou polarit (dobra a zla). Z hlediska církve šlo (jak jinak) o čarodějnictví, ale z pohledu znalce religionistiky jde velmi zřetelný projev gnosticismu v praxi.

 

      V Languedocu nachází skutečně velmi extrémní množství pohanských symbolů. Tak třeba v pyrenejské katedrále St. Bernard de Comminges bychom nalezli sochu okřídlené ženy s ptačíma nohama symbolizující Lilith.  Další legendární postavou languedockého kraje je Meridiána. K jejímu údajnému nejznámějšímu zjevení došlo v době mezi lety 940 - 1002 n.l. když Gerbert d´Aurillac (později se stal papežem Silvestrem II.) cestoval do Španělska, aby se tam seznámil s jakýmis alchymistickými tajemstvími. Silvestr v důsledku uvedeného zjevení obdržel od Meridiány jakousi zázračnou hlavu, která dotyčnému měla radit v důležitých rozhodnutích. Americká badatelka Barbara G. Walkerová odvozuje jméno Meridiána ze slovního spojení "Marie - Diana" čímž spojuje prvek pohanské bohyně s legendami o Marii Magdaléně.

 

       Pojďme se ale v našem tématu posunout o kousek dále. Současný Bézires leží v departmentu Hérault v kraji Languedoc. Jde silně zalidněné město asi deset kilometrů od Lyonského zálivu Středozemního moře. Roku 1209 byli absolutně všichni obyvatelé tohoto města do posledního člověka vyvražděni albigenskými křižáky. O tomto případu máme k dispozici poměrně hodně údajů, ale zdaleka ne všechny jsou přesné. Praxe naznačuje, že jednoznačně nejčistším pramenem je materiál, který napsal cisterciácký mnich Pierre des Vaux de Cernat a to na základě přímého svědectví samotných křižáků. Pojďme si nyní podrobně zrekonstruovat co se vlastně v Bézires stalo a čím je tento případ záhadný. Využijeme přitom znalosti mnicha Cernata.

 

       Bézires se svého času stalo centrem či metropolí tehdejších kacířů, což byl důvod proč zde ještě v době křižáckého útoku mezi ostatními nezúčastněnými obyvateli žilo přesně 222 katarů. I kdy se dodnes neví zda místní vévoda s katary sympatizoval, skutečností zůstává, že neudělal zhola nic aby tuto skupinu potlačil.

 

      Křižáci žádali, aby jim obyvatelé města (měli na mysli pravověrné katolíky) buď katary vydali, nebo aby alespoň opustili město a oni se mohli sami s katary vypořádat. Třebaže byl tento požadavek doprovázen hrozbou exkomunikace (což se v tehdejších dobách, kdy peklo bylo vnímáno jako realita, vůbec nemohlo brát na lehkou váhu) a katolíkům byla dána možnost z celého průšvihu vyváznout se zdravou kůží, stalo se cosi naprosto neuvěřitelného nad čím doposud historicky kroutí nevěřícně hlavami.

 

       Lidé z města odmítli oba z uvedených požadavků a dali raději přednost zemřít jako kacíři, než aby žili jako křesťané. Obyvatelé totiž složili přísahu, že budou kacíře bránit do posledního dechu.

 

       V červenci roku 1209 křižáci Bézires napadli, bez problému město obsadili a zabili každého koho zde našli - muže, ženy i děti včetně knězů. Celé město pak bylo vypáleno. Obětí tehdejšího masakru se stalo 15 - 20 000 lidí z nich něco málo přes 200 byli skuteční kacíři. Nepomohlo zcela nic, ani kříž ani oltář vůbec nic.

 

       Hovoří se o tom, že když se tenkrát velitel křižáků dotazoval papeže jak mají rozpoznat skutečné kacíře od zbytku obyvatelstva dostalo se mu neblaze proslulé odpovědi:

 

      "Pozabíjejte je všechny. Bůh si ty své pozná?..".

 

       Případ v Bézires je dodnes skutečnou záhadou. A my se jí pokusíme v následujících reportážích postupně rozmotat a pochopit.


(c)2007 Jaroslav Chvátal

Prameny: The Templar revelation (1997)

Vydavatel:
Jaroslav Chvátal
Matrix Consulting s.r.o.
Švabinského 1700/4
Ostrava, Moravská Ostrava
e-mail: chvatal@matrix-2001.cz

Spoluvydavatel:
Gaia Inc.
833 W So. Boulder Rd. Louisville
Co. 80027, USA

"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu". (Listina základních práv a svobod České republiky).

Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce. Přebírání písemného či obrazového materiálu je možné pouze se souhlasem vydavatele. Platí pro materiály podléhající čtenářskému poplatku.