TŘETÍ SÍLA (5)

7. Podzemní útočiště pod Andami

Podle Landiga byla část materiálu převezeného do Jižní Ameriky uložena v obrovských, částečně uměle vytvořených jeskynních systémech. Staviteli těchto gigantických zařízení byli údajně příslušníci prastarého a již dávno vyhynulého národa, po jehož činnosti však dnes již téměř nezbývají žádné stopy. V těchto podzemních dílnách, zcela izolovaných od vnějšího světa, se údajně odehrával život evakuovaných technických specialistů, kteří se tam zabývali dalším zdokonalováním nadřazené německé zbrojní technologie.

Informace o těchto jeskyních se do Německa dostaly ještě před válkou díky badateli Edmundu Kissovi. Kiss však o svých objevech mlčel. Kdo byl Edmund Kiss? Edmund Kiss, narozený v roce 1886 a zemřelý v roce 1946 v americkém válečném zajetí, vedl po celý život pestrou a barvitou existenci. Byl architektem a velkou část svého života věnoval své velké vášni – potvrzení a šíření Hörbigersovy teorie ledového vesmíru. Za tímto účelem zkoumal pobřežní čáry Tibesti v Sahaře a u jezera Titicaca v Bolívii a Peru. Prozkoumal ruiny na ostrově Marajo v ústí Amazonky a pokusil se o rekonstrukci ruin Tiahuanaco u jezera Titicaca. O těchto tématech napsal několik velmi úspěšných knih, což mu vyneslo funkci vedoucího oddělení „výzkumu Atlantidy“ ve výzkumné skupině SS Ahnenerbe.

V roce 1940 byla pod jeho vedením plánována další velká expedice do Tiahuanaca, při které měla být s pomocí nejmodernější techniky ze vzduchu i pod vodou definitivně vyřešena záhada tohoto gigantického ruinového naleziště. Válka nakonec tento plán zmařila. Během války Kiss jako SS-Obersturmbannführer dočasně velel strážní jednotce hlavního velitelství Führera. Dále se plánoval výpad s několika muži do Tibetu, aby tam, na střeše světa, s požadovanou podporou mongolských kmenů, svázali ruské síly v Asii. Ale ani z toho samozřejmě nic nebylo. Edmund Kiss tedy mohl během svého pobytu v Peru a Bolívii na konci 20. let minulého století zcela jistě objevit tyto prastaré j