Transformace vědomí a pozornost

Zelenka Aleš

Zelenka Aleš

publikováno: 08.08.2009 kategorie: Společnost

Budou jen transformováni a nakonec šťastní, že se tak stalo. Záplavy nových informací a stále dostupnějších praktik a technik, pomáhají rozpouštět závislost na hmotě, pramenící především ze strachu ze smrti. To dává každému z nás možnost přesvědčit se o tom, co se děje po smrti a o tom, že smrt našeho fyzického těla neznamená konec naší existence. S tím se rozpouští i další typy strachů, které neexistují, pouze jsme jim uvěřili, protože naše okolí překřičelo naši intuici.

Vliv myšlenek, pocitů a energií, proudících z našeho nitra, na formování reality (jak individuální tak kolektivní) vnímá čím dál více lidí. Čím dál více z nás již chápe, že ti, kdož se nás snaží poučovat aniž bychom se jich žádali, vypouštějí pouze slova, která patří jim samotným. Proto vypínáme televizní kanály a rozhlasové stanice, které jsou dnes naprosto zbytečné pro všechny, kdož chtějí žít v klidu, míru a být šťastní. V ušetřeném čase se učíme vnímat naši intuici a naslouchat ji. Přestáváme věnovat naši pozornost věcem, které v životě nechceme a zaměřujeme ji na své cíle. Jen tak lze dosáhnout radosti. Po čem toužíme?

Naše pozornost je velmi důležitá věc. Každým z nás proudí naše životní síla. Bez ní bychom nemohli žít. Zároveň je ale třeba používat tuto sílu k tvoření. Musíme tvořit a to věci, které nás baví. Proč? Rozhlédněte se kolem sebe. Kdo tvoří to, co ho baví, vyzařuje radost. Takovému člověku se pak daří. Nikdo z politiků ani vědců vám neřekne proč. Nevědí, proto netvoří. Řeknou vám, že má prostě štěstí. Pravda? Kdo tvoří to, co mu vadí nebo netvoří nic, je převážně nespokojený a ve většině případů potřebuje nějakou drogu(alkohol, cigaretu, kávu… atd.), aby se vůbec cítil aspoň chvíli dobře. Proto je třeba dělat to, k čemu se člověk narodil. To pozná tak, že se přestane bát věnovat svou pozornost tomu, co ho baví.

Tvoříme totiž právě svou pozorností. Ještě donedávna se tvrdilo, že tvoříme rukama, nohama, hlavou či jinou částí těla, kterou ovládá rozum. Uč se, ať jsi chytrý a rozumný a budeš šťastný, se říkalo. Dneska dobře víme, že to je hloupost. Zjistili jsme, že tvoříme právě naší pozorností. Všechny ty ruce, nohy, hlavy a rozumy jsou jen důsledek. Pozornost je však vždy a u všeho. Pokud ne, hrozí trable, jak všichni dobře víme. Je to jako když hasič hasí oheň. Musí zaměřit hadici na cíl. Proto i my musíme zaměřit naši pozornost na svůj cíl a nevěnovat ji věcem, které nechceme.

Někteří bystří jedinci zjistili, že pokud na sebe strhnou pozornost druhých, nebudou muset vydávat tolik energie. Někteří méně bystří to nezjistili, ale pozornost na sebe strhávají také a jelikož se cítí lépe(hádejme proč), dělají to dál. Obě skupiny mají ještě jedno společné. Vymysleli si označení VIP, nahrnuli se do televizí, rádií, parlamentů, všude, kde je na ně hodně vidět a jsou ochotni udělat cokoliv, jen aby na ně zaměřilo pozornost co nejvíce lidí. Proto vymysleli bulvár. Pozor na ně. Jsou to naši nejmilejší pomocníci, protože nás dokopou k tomu, abychom přestali strkat nos do cizích věcí a věnovali svou pozornost cílům svým.

Pokud to neuděláme a soustředíme pozornost na ně, odevzdáme jim automaticky a dobrovolně část své životní energie, jim se splní cíle a my utřeme nos. Pak sedíme doma na zadku, zatímco oni si dělají, co se jim zlíbí. Ve finále jim pak závidíme a vztekáme se, čímž si zrovna moc nepomůžeme, naopak přitáhneme další věci podobné. Můžeme si však za to sami. Pozitivní na tom je, že jednoho dne se stejně poučíme a začneme věnovat pozornost jen tomu, co chceme mít v životě. Již teď můžeme nechat jít vztek na všechny ty VIP, politiky, tajné spolky, elitní skupiny i s jejich betonovými bunkry proti jejich strachu. Jakmile jim odebereme jejich primární zdroj energie – naši pozornost. Ztratí veškerou moc.

Toto a mnoho dalšího teď objevujeme. Doba realizace všeho, čemu věnujeme svou pozornost (= vše o čem mluvíme, přemýšlíme, co prociťujeme a hlavně čemu věříme a čeho se bojíme), se neustále zkracuje. Moudří proto otvírají svá srdce, smějí se během dne co nejčastěji. Problémy vpouští do své mysli jen na dobu nezbytně nutnou pro jejich vyřešení a rychle se soustředí a zaměřují pozornost zpátky na to, co ve svém životě chtějí. Naproti tomu hlupáci(i moudrý bývá tu a tam hlupák) reagují na každý podnět ve svém okolí, nechápou, že jde pouze o zrcadlení jejich nitra.

Tím se zacyklují a pokud nejsou ochotni podstoupit transformaci svého vědomí a způsobu myšlení dobrovolně, musí čelit zdravotním nebo psychickým potížím. Pokud ani to nezabere, přichází transformace v podobě smrti, která odebere dotyčnému jedinci jeho tělo i s naučenými/uloženými škodlivými programy a je pak na něm, zda se chce vrátit v těle novém, nezatíženém programy ke všem, které opustil nebo ne.

Zkracující se odezvou na náš způsob myšlení, naše emoce a vše, co ze sebe vydáváme, je zajištěno, že v následujícím období přežijí ve štěstí jen ti, kdož šíří štěstí, radost, klid, pohodu a lásku. Ostatní by se měli raději změnit pokud se nechtějí připravit o pěkné chvíle. Tak to dříve nebylo. Zkracující se odezva je specifikem této doby, protože se blíží něco naprosto úžasného. Co? To máme uloženo hluboko ve svém nitru a najdeme-li si čas, můžeme si k tomu již nyní přivonět. Pokud najdeme čas…

Co chceš šířit? Čemu chceš věnovat svou pozornost? Odpověď je zároveň popisem budoucnosti. Věříš? Žádný bůh tam venku není. Je uvnitř tebe, jsi to ty. Bůh svého vlastního života, který nikdy není stejný jako žádný jiný. Nastal čas se podle toho začít chovat, panebože.

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.