TEORIE TEMNÉ HVĚZDY - 1

 

       Před několika lety se v různých novinách a internetových zpravodajských serverech po celém světě objevila  malá zpravodajská položka, která informovala o tom, že dvě skupiny vědců navrhují existenci neviditelné planety či "temné hvězdy", která obíhá okolo Slunce ve vzdálenosti více než 2 trilionů mil, daleko za orbitou deváté známé planety Pluta. Tato teorie se snaží vysvětlit strukturní anomálie v drahách komet. Jsem přesvědčen, že toto je předzvěst něčeho neobyčejného s rozsáhlými důsledky.  Jisté podporující fakta lze najít již daleko v historii. Jde především o komplex mýtů, které vytvořily velmi ranné civilizace. Myslím, že správná a uvážlivá syntéza mýtů a moderní vědy může určit významný směr našeho bádání.

      Dva astronomové dospěli k podobným závěrům v souvislostí s existencí takové planety a to nezávisle na sobě. Dr. Murray umísťuje tuto hypotetickou planetu, která by měla být větší než Jupiter na orbitu do vzdálenosti 32000 AU neboli 2,98 trillionů mil od Slunce. Zatímco Dr. Matese uvažuje, že by se v daném případě mohlo jednat o tzv. "hnědého trpaslíka" obíhající ve vzdálenosti 25000 AU. Jejich závěry vychází ze zjištěných anomálních odchylek  "kometárního mraku". Jinými slovy zjištěné anomálie by byly vysvětlitelné gravitačním účinkem masivního tělesa ženoucím se Oortovým mrakem. Pro hlubší pohled na danou problematiku je možno nahlédnout do těchto zpravodajských položek:

www.msnbc.com / zprávy / 320182.asp?cp1 =1

www.economist.com / úvodník / freeforall / 16-10-99 / st7748.html

        Jsem si zcela jistý, že tyto informace odstartují v astronomické komunitě obnovené úsilí hledání při hledání oné bájné Planety X. Který astronom by si nepřál zapsat se do historie jako objevitel další planety našeho Slunečního systému. 

        Dr. Matese se zmiňuje o možnosti, že dotyčná planeta může být ve skutečnosti "hnědý trpaslík". Jde ve skutečnosti jakého hvězdného křížence plynného charakteru jehož výdej tepla je vyšší jak příjem přičemž světelnost je zcela minimální takže detekce takového tělesa je extrémně těžká. Podobným tělesem by mohl být Jupiter u kterého jsou tyto charakteristiky také zřetelné. Hmotová charakteristika tlaku u takového tělesa umožňuje větší výdej tepla než je příjem, ale je ještě malá aby mohla spustit  termonukleární řetězovou reakci, která dělá hvězdu hvězdou.

       Předpokládá se, že podobných hvězdných hybridů existuje ve Vesmírů obrovské množství a naše Sluneční soustava by vůbec nemusela být výjimkou. Skutečným problémem je zde detekce klasickým dalekohledem a ani radioastronomie nám zde moc nepomůže. Fakt, že se může jednat o temnou hvězdu hybridní formy je velmi vzrušující. V to případě bychom totiž žili v dvojhvězdném systému. Přitom ovšem opakuji, že hnědý trpaslík není hvězdou v tradičním slova smyslu. Na straně druhé je skoro jisté, že příslušných orbitách bude na sebe vázat celou řadu vlastních měsíců (jakýchsi mikroplanet) s tím, že vyzařovaný vlastní zdroj tepla by na takových tělesech za jistých okolností mohl udržovat i život v klasickém slova smyslu i když s výraznou absencí klasického světla.

       Dobře, takový nález by byl jistě zajímavý astronomický objev, ale nemyslím, že by měl nějaký závažný dopad na náš život. Spíše jde o to, zda existují nějaká další důležitá fakta, která by se vázala na našeho potencionálního hnědého trpaslíka obíhající okolo Slunce. Já jsem již v minulosti předpovídal objev hnědého trpaslíka v prostředí Oortova mraku v odezvě na posudek Alana F. ALFORDA o existenci Nibiru. Tato má úvaha byla především založena na specifikaci informací starověkých mýtů, které popisují tohoto člena naší Sluneční soustavy v dostatečných detailech, ale dle mého názoru ne jako planetu, spíše jako těleso nápadně připomínající hnědého trpaslíka.

       Když lidé uvažují o termínu antická společnost mají především na mysli řeky a Římany. Když bychom je požádali aby šli v čase ještě do větší minulosti tak by se s největší pravděpodobností dotkli Starého Egypta. Dnes je ale více jak zřejmé, že první typy kultury pokročilého typu se objevili v Mesopotamii v oblastech dnešního Iráku již před 6000 lety. Především tu jde o tzv. Sumerskou kulturu která na tehdejší dobu byla zcela unikátním zjevem na této planetě s propracovanou sociální politikou, písmem, komplexním náboženstvím, pokročilou architekturou a kulturou, matematikou, medicínou a především astronomickými znalostmi, jež jsou záhadou samo o sobě. Jde tu o klasický případ zničeno nic se vynořivši kultury, která zazářila jako meteor na obloze aby zase stejně rychle zanikla. Mnoho z badatelů je přesvědčeno, že tu musí hrát výraznou roli zásah zvenčí. Jde tu především o dvě hypotézy. První hovoří o nutném vlivu bájné Atlantské kultury a druhá stejně intenzivně podporuje zásah mimozemské nelidské kultury. Obě se klasická věda vysmívá jako zcela smyšleným a realitě odporujícím tezím. Věda má jistě pravdu když o bájesloví, které bylo generováno Sumerskou kulturou hovoří jako o nutné reflexi ve vztahu k stávajícím Sumerským znalostem. Jenomže pro nás je zásadní odpověď na otázku ODKUD tyto znalosti Sumerská kultura čerpala. Dochované písemné prameny hovoří jasnou řečí. Byli to "bohové", kteří žili daleko od Země jež tyto znalosti předali Sumeřanům. Ba co víc, byli to ti samí "bohové", kteří po genetické linii položily základy Sumerského národa. A jsou to právě tito "bohové", kteří jsou v neuvěřitelných detailech popsány v historických záznamech.

       V této chvíli se nejde nezmínit o učenci, který obrovským způsobem v té velmi populární podobě lidem přiblížil celou problematiku tak, že se dnes alespoň trochu osvícený člověk na celou záležitost dívá zcela z jiného úhlu pohledu. Je jím známý Zecharia SITCHIN. Sumerští "bozi" známí jako Annunaki přišli na Zem v prehistorických dobách z jejich planety údajně za účelem těžby zlata, které bylo jedním ze základních druhů zboží na jejich planetě. Zpočátku tato mikrokolonie těžila zlato na různých místech našeho světa (např. jižní části Afriky) pomocí vlastních prostředků, ale později aby se sami oprostili od namáhavé práce vytvořili z křížením vlastních a genů jistého druhu lidoopa jakousi otrockou sílu pro ty nehrubší a nejnamáhavější práce.

       I když zpočátku neměli lidé možnost reprodukce byla tato schopnost později Annunaki iniciována. To byla asi ta největší chyba, kterou učinili jelikož se lidstvo počalo zcela nezřízeným způsobem množit a hrozila velká populační exploze. Tento popis našeho původu je jasně vymezen v Mesopotámském příběhu, který byl předchůdcem Biblického příběhu o Rajské Zahradě. Sumeřané nazývali Zem pojmem E.DIN - velmi blízký ekvivalent slova EDEN. Nakonec bylo lidstvo téměř vyhubeno obrovskou záplavou. To byla událost, která byla předpovězena Annunaki, kteří s největší pravděpodobností během této Apokalypsy prchli ze Země. Jistěže byli Annunaki schopni předpovědět tuto potopu. Byla totiž výsledkem environmentálního dopadu na Zemi způsobený průletem Nibiru. Zdá se, že tento příběh má zcela jasný podtext i v problematice zkázy Atlantidy. Biblický mýtus o záplavě má ale také svůj Mesopotámský protipól v tom, že část "bohů", která byla v souvislosti s neuvěřitelnou katastrofou soucitnější k lidem tyto varovala,a  tak svatý muž , který se jmenoval Ziusudra (NOE) začal stavět obrovskou loď tak aby ochránil svou rodinu a zvěř, která se do tohoto plavidla vešla.

       Když záplava opadla rozhodli se šokovaní Anunnaki dovolit lidem kteří přežili dál žít na Zemi. Vliv Anunnaki postupně slábl což byl i důsledek neustálého skrytého boje uvnitř jejich sociální infrastruktury až nakonec Zem zcela opustili. Člověk byl se stávající znalostmi a nástroji, které měl k dispozici ponechán sám sobě osudu a tak začala samostatná lidská historie se vzpomínkami na "bohy", které se staly základem snad každého mýtu.

       Velmi závažný aspekt Sumerského bájesloví se kryje s kosmologií. Mýty se zde zmiňují o stvoření Sluneční soustavy s dalšími závažnými systémovými reformacemi, které se vážou na dobu před 4 miliardami let.

 

? Andy Loyd

Translation: Matrix-2001.cz