TEMNÁ HISTORIE PAPEŽŮ (6)

Diplomacie selhává 

Ačkoli Raymond Roger sám nebyl katar, mnoho jeho poddaných se k této sektě hlásilo. Na jeho území se nacházela také komunita Židů, kteří po léta spravovali Béziers, jeho druhé mocenské sídlo po Carcassonne. Také Carcassonne mělo svou židovskou komunitu a i ta mohla být ve vážném nebezpečí. Amauryho vojsko by je nepochybně vyvraždilo, neboť masakr v Béziers podal strašlivý důkaz toho, jak daleko jsou křižáci ochotni zajít, aby vyjádřili svou "náboženskou" horlivost. Proto Raymond Roger učinil opatření a poslal Židy z Carcassonne pryč z města dříve, než se tam křižáci dostali.

Přesun mnohem početnější katarské populace však nebyl tak snadný. Kvůli nim i kvůli sobě se Raymond Roger nejprve uchýlil k diplomacii a snažil se uzavřít dohodu slibem, že bude katary a další kacíře na svém území pronásledovat. Myslel to vážně? Pravděpodobně ne, ale možná se od svého otce naučil, jak je cenné přetvařovat se, aby oddálil zlý den. Jeho slib nebyl nikdy vyzkoušen, protože k žádné dohodě nedošlo. Amaury dokonce Raymondu Rogerovi ani neumožnil schůzku, na níž by se o věci jednalo. Bylo však pravděpodobné, že si křižácký vůdce uvědomil, že pokud by zaručil bezpečnost Carcassonne a dalších měst Raymonda Rogera, neměli by jeho po kořisti lačnící stoupenci kde plenit.

Příprava na válku  

Tato cynická reakce vyvolala poplach. Raymond Roger spěchal zpět do Carcassonne a připravoval se na válku. Nejprve zavedl politiku "spálené země", aby křižácká armáda neměla možnost žít z půdy, jak bylo ve středověké válce zvykem. Raymond Roger nařídil zpustošit okolí - úroda a vinice měly být spáleny, větrné mlýny a zemědělské nářadí zničeny a dobytek a další stáda buď vybita, nebo zahnána do Carcassonne, kde se mohla ukrýt za mohutnými obrannými hradbami města. Poté se vojáci Raymonda Rogera začali připravovat. S připravenými zbraněmi neustále sledovali, zda se křižáci nepřiblíží. 

Stýkat se s kacíři bylo stejně špatné jako být kacířem, ne-li horší.

Amauryho