TEMNÁ HISTORIE PAPEŽŮ (5)

Vražda Pierra de Castelnau  

Dne 13. ledna 1208 byl dialog definitivně přerušen a Pierre de Castelnau se svou družinou odjel do Říma. Následujícího rána dorazili cestovatelé do Arles a sjeli k přístavišti, aby se nalodili na přívoz, který je měl převézt přes řeku Rhonu. De Castelnau se tam nikdy nedostal. Než mu jeho družina stačila přijít na pomoc, vyrazil k nim rychle cizí jezdec a de Castelnaua zabil jediným úderem meče do zad. 

Později se objevily zvěsti, že vrahem byl rytíř ve službách hraběte z Toulouse. Raymond důrazně popřel jakoukoli účast a v červnu 1209 se dokonce dobrovolně podrobil veřejnému bičování jako pokání za tento temný čin. Když trest skončil, musel se hrabě, zbitý, zkrvavený a bolavý, poklonit u hrobu de Castelnau, který už byl zařazen mezi blahoslavené mučedníky. Přesto byl Raymond stále hlavním podezřelým a zůstal v nemilosti. Vražda de Castelnaua nebyla nikdy vyřešena. Ale ať už byl hrabě Raymond nevinný, nebo vinný, protestoval příliš pozdě.

Rychle k nim přijel cizí jezdec a jediným úderem meče do zad de Castelnaua zabil.

Několik týdnů po vraždě ztratil papež Inocenc III. trpělivost s diplomatickým přístupem a vyzval ke křížové výpravě. Jednalo se o takzvanou albigenskou křížovou výpravu pojmenovanou podle města Albi, bašty katarů v Languedoku. Raymond z Toulouse se domníval, že v této výzvě do zbraně vidí šanci, jak přesvědčit papeže o své katolické pověsti. Za tímto účelem Raymond hlasitě vyhlásil svůj záměr pronásledovat kacíře a potrestat všechny, kdo katarům a jejich kněžím pomáhali a podněcovali je. Všechno to byla jen šaráda.

Raymond nebyl v žádném případě kajícný, ale bylo samozřejmě zdvořilé, aby vzbudil zdání, že má společnou věc s desítkami tisíc rytířů, kteří se shromažďovali v Lyonu ve východní Francii a každý z nich se pyšnil vlastní družinou pěšáků, lučištníků, podkoních a dalších pomocníků. Jejich velit