TEMNÁ HISTORIE PAPEŽŮ (4)

Bonifác VI.: Papež v zajetí

Jedním z prvních činů papeže Bonifáce VIII., někdejšího Benedetta Caetaniho, bylo uvěznění jeho předchůdce, mírného a nesvětského Celestýna V., na hradě Fumone v italském Ferentinu, kde v roce 1296 ve věku 81 let zemřel. Bonifác se brzy projevil jako samovládce, který v roce 1302 vydal nařízení, že "je pro spásu naprosto nezbytné, aby každý lidský tvor byl podřízen římskému papeži".

Tímto přístupem si Bonifác získal mnoho nepřátel mezi mocnými a ambiciózními evropskými králi, včetně Filipa IV. francouzského, kterého rozzuřilo, když papež v roce 1302 prohlásil, že všichni panovníci jsou podřízeni katolické církvi. Filip reagoval tak, že papeže obvinil z kacířství a požadoval jeho rezignaci. Francouzský král následně vtrhl do papežova paláce v jeho rodišti v Agnani a uvěznil ho.

Bonifác strávil tři dny ve vězení, zatímco se jeho věznitelé dohadovali, zda ho v řetězech odvléct do nedalekého Lyonu, kde měl být postaven před soud. Obvinění proti Bonifácovi bylo to nejhorší, co se v hluboce pověrčivé době dalo vymyslet. Byl obviněn z čarodějnictví, jednání s ďáblem, držení modly obsahující ďábelského ducha a rozmlouvání s ní, odvolání víry v Ježíše Krista, prohlášení, že tělesné hříchy nejsou hříchy, a z dalších "zločinů", z nichž za každý mohl být upálen na hranici.

Bonifác přežil útok jen o měsíc a během této doby se zavřel v Lateránském paláci v Římě, odmítal kohokoli pustit dovnitř a plánoval svou pomstu. Zemřel tam 11. října 1303, snad přirozenou smrtí, ale možná i otravou nebo uškrcením. Pomstychtivý král Filip nařídil, aby byl Bonifác posmrtně postaven před soud, a odsoudil ho jako kacíře, a tudíž ne jako legálního papeže. Bonifácovu nástupci Klementovi V. se však možná po přečtení toho, co se stalo ctihodnému Formosovi o čtyři století dříve, podařilo od