TEMNÁ HISTORIE PAPEŽŮ (2)

Drama na synodě o mrtvolách    

Štěpánovo chování u soudu bylo mimořádné. Duchovní a ostatní diváci u soudu byli svědky zběsilých tirád, když se Štěpán vysmíval mrtvému papeži a hrubě ho urážel. Formosovi byla povolena forma obhajoby v podobě osmnáctiletého jáhna. Tento nešťastný mladík se měl za Formose zodpovídat, ale byl příliš vyděšený z běsnícího a křičícího Štěpána, než aby na něj udělal větší dojem. Slabé, mumlavé odpovědi byly to nejlepší, čeho se nebohý mladík zmohl. Formosus byl opět pohřben, tentokrát na obyčejném hřbitově. 

Stejně jako samotná záchrana musel být i pohřeb utajen. Na konci řízení, kterému se příznačně začalo říkat synoda o mrtvolách, byl Formosus nevyhnutelně shledán vinným ve všech bodech obžaloby. Okamžitě následoval trest. Štěpán prohlásil, že všechny akty a svěcení mrtvého papeže jsou neplatné. Na Štěpánův příkaz byla jeho mrtvola zbavena roucha a místo toho oblečena do šatů obyčejného laika. Formosovi byly useknuty tři prsty pravé ruky, které používal k papežskému požehnání. 

Useknuté prsty - nebo spíše to, co z nich po devíti měsících rozkladu zbylo - byly předány Agiltrudě, která celému procesu s neskrývaným uspokojením přihlížela. Nakonec papež Štěpán nařídil, aby byl Formosus znovu pohřben do společného hrobu. To se stalo, ale následovalo strašlivé pokračování. Formosova mrtvola byla brzy vykopána, vláčena ulicemi Říma, svázána závažím a vhozena do řeky Tibery. Formosus byl uctíván mnoha duchovními a byl oblíbený u Římanů a před jeho zvolením v roce 891 n.l. se mnozí bouřili proti vyhlídce, že bude zvolen jiný papež. O pomocníky proto nebyla nouze, když jeden mnich, který zůstal věrný památce zemřelého papeže, požádal skupinu rybářů, aby mu pomohli vyzvednout Formosovy tolik zneužívané ostatky. 

Poté byl Formosus znovu pohřben, tentokrát na obyčejném hřbitově. Stejně jako samotná záchrana musel být i pohřeb utajen. Kdyby se o něm dozvěděli Formosovi nepřátelé - zejména papež Štěpán a Agiltruda - bylo by pravděpodobné,