TAKTIZOVÁNÍ OHLEDNĚ AMERICKÝCH ZÁKLADEN NA ÚZEMÍ ASIJSKÝCH REPUBLIK BÝVALÉHO SSSR

        Spojené Státy Americké se nechtějí stáhnout z vojenské základny z asijské republiky Kyrgyzstán. Informoval o tom americký ministr obrany Donald Rumsfeld po jednání s administrací prezidenta této republiky. "Rozhodně nechceme balit kufry", doslova sdělil. Nezávislý internetový deník Matrix-2001.cz o této kauze již jednou své čtenáře informoval. Pouze připomínáme, že američtí vojáci jsou dislokováni v prostoru letecké základny Manas nedaleko města Bishek.

       Americký ministr obrany zpravodajům sdělil, že ze strany USA žádné nebezpečí nehrozí a že americká vojska byla v Kyrgyzstánu rozmístěna na základě bilatelární, vzájemně výhodné smlouvy z roku 2001. Úřadující ministr obrany asijského státu Ismail Isakov potvrdil informace o přítomnosti vojenské základny při letišti Manas a připomněl, že přítomnost amerických vojáků v této oblasti byla vázaná na situaci v Afghánistánu. Američané v souvislostí se situací v Afghánistánu obsadili základnu v prosinci roku 2001. Bylo zde umístěno asi 1000 amerických vojáků, devět cisternových letadel typu KC-135 a nákladní letouny typu C-130. Skandál ohledně uvolnění amerických základen v asijských republikách bývalého Sovětského Svazu se rozhořel 5. července 2005 poté co se členské země tzv. "Shanghaiské Organizace" (Rusko, Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tadžikistán a Uzbekistán) marně domáhali odchodu USA z inkriminovaných oblastí.

       Nově zvolený prezident Kyrgyzstánu Kurmanbek Bakiev sdělil těsně po vítězných volbách 10 července 2005, že není již potřeba aby americké ozbrojené síly v této oblasti dále přetrvávaly, jelikož se situace v Afghánistánu výrazně změnila. Americká administrace zareagovala velmi rychle. Prezident "Nixon Centra" pan Simes v rozhovoru pro "Vremja Novosti" řekl, že ruská administrace společně s čínskými kolegy tlačí na asijské republiky, aby na svých území zamezili dalšímu působení amerických základen. Připomněl také, že "Shangaiská Organizace" byla založena v Rusku, což může mít také svůj vliv na celou situaci.

       (Je podivuhodné, že americký ministr obrany Donald Rumsfeld během velmi krátké doby navštívil Kyrgyzstán dvakrát. To je situace, která se často nevidí. Před touto aktuální současnou návštěvou se zde Rumsfeld objevil krátce po revoluci kdy byl svržen Askar Akajev. Lidé, kteří se alespoň trochu zabývají politickým děním z alternativní strany ví své o tom, jaká hra se tu ve skutečnosti hraje. Pozn. J.CH.).

       Genrál major Vladimir Dvorkin, specialista na světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy se nechal slyšet, že Kyrgyzská administrace do určité míry mohla být pod tlakem blíže nespecifikovaných moskevských požadavků. Ovšem hned zdůraznil, že postoj Moskvy žádným způsobem nebránil svobodnému jednání této republiky s Američany. Spojené státy potvrdily, že již během čtrnácti roků nezávislostí této republiky poskytly finanční pomoc Kyrgyzstánu ve výši 750 milionů dolarů a rozhodně tento trend nechtějí zastavit. Nicméně jak Rumsfeld dodává na adresu Kyrgyzstánu, každý stát by měl svá rozhodnutí dělat s ohledem na vztahy s jinými státy.

       Bývalý Clintonův zvláštní poradce pro bývalé státy SSSR Stephen Šestanovič sdělil, že Kyrgyzská administrace byla velmi zaujatá poslední návštěvou Rumsfelda v Bisheku, přičemž prezident Bakijev Wahingtonu sdělil, že pokud to jen trochu bude možné nebude klást Kyrgyzstán Američanům žádné překážky. Na první pohled by se zdálo, že administrace této asijské republiky je jakoby ve dvou ohních. Na jedné straně Moskva a Peking a na straně druhé Bílý Dům. Ukazuje se ale, že toho začíná velmi umně využívat ve svůj vlastní prospěch.