Tajnosti vatikánského sklepení

       Vatikánské archivy jsou pro běžného smrtelníka takřka nedostupné. Každý rok do nich mohou nahlédnout pouhé dvě stovky vědců, a to ještě v omezené míře. Jsou to osobní papežské sbírky a o případném odtajnění některých částí rozhoduje Svatý otec. Co ukrývají a jak to vypadá uvnitř depozitářů? Legendární a záhadami opředené Vatikánské tajné archivy jsou doslova mýtem a nutno říci, že zcela oprávněně. Poskytují ochranu a domov skutečným historickým skvostům. Nelze se proto divit, že jsou pro okolní svět uzavřeny a v podstatě si žijí vlastním životem. Několik desítek vyvolených vědců má přístup pouze do studovny, kde mohou zkoumat vyžádané dokumenty, ale dál už se nepodívají. Americkému publicistovi a spisovateli Robertu J. Hutchinsonovi se dostalo jako jednomu z mála vzácné výjimky.

       Vstup do archivů se nachází poblíž vchodu do Vatikánské knihovny. Přes recepci v přízemí budovy lze projít do zmíněné studovny, z níž vedou malé schody do takzvané Místnosti rejstříků, kde je uloženo více než tisíc záznamů o uchovávaných pamětihodnostech. Ovšem většina z nich stále ještě není do katalogu zanesena.

       O poschodí níže se nachází prostor pro uložení rukopisů z roku 1980, což je v podstatě dvoupatrová knihovna s hlavním depozitářem, kam se člověk dostane pouze malým výtahem pro tři osoby. Zcela dole jsou na jedné straně betonové chodby dlouhé šedivé police s knihovnickými kartičkami, na nichž jsou nalepené starodávné pergameny vyzdobené papežskými pečetěmi. Naproti pak stojí drátěné klece s nejchoulostivějšími materiály.

       Z dvoupatrového podzemního prostoru je možné opět výtahem vyjet do úseku zvaného v italštině piani nobili, kde archivy sídlily původně. V podstatě jde o řadu menších místností s vysokými stropy, jejichž zdi jsou vyzdobené barevnými freskami, zobrazujícími nejrůznější papežské události. Uvnitř jsou umístěny tmavě hnědé kabinety nazývané v italštině armadi. Každý je označen římskou číslovkou a zřejmě nejvzácnější nese písmena LXI. Skrývá totiž oficiální záznamy o Tridentském koncilu, během něhož došlo k posílení katolické církve, a tudíž i vlivu katolických zemí.
Další část tvoří větší klenutá místnost s malbami různých papežů ve společnosti polonahých žen. Uprostřed salonu stojí bronzová busta Otce Denifla, oficiálního archiváře Svaté stolice v 19. století.

      Druhé patro secondo piani tvoří skromnější místnosti s bíle omítnutými zdmi a ukrývá další armadi. Jsou v nich uloženy záznamy o nejrůznějších národech a každý kabinet je označen názvem příslušné země - samozřejmě v italštině.

      Nedílnou součástí Vatikánských tajných archivů je Torre dei Venti neboli v překladu do češtiny Věž větrů. Stavba měřící na výšku 75 metrů byla vybudována na přání papeže Řehoře XIII. (1572-1585) a sloužila jako hvězdářská observatoř. Zakladatel moderní astronomie Galileo Galilei se právě tady pokoušel v první polovině 17. století vyvrátit nesprávnou myšlenku heliocentrického pojetí vesmíru.

      V horní části se pak nachází takzvaná Poledníková místnost vyzdobená nádhernými freskami zobrazujícími Krista tišícího moře a výjevy ze ztroskotání svatého Pavla na Maltě. Právě zde se zrodil dnešní kalendář.

      Pravý smysl pozoruhodné světnice, od 16. století prakticky nedotčené, lze odhalit při pohledu na mohutnou stropní malbu Ježíše. Vpravo dole, kde starý muž nadouvá tváře a dívá se skrze mrak, je vyvrtaný několikacentimetrový otvor, kterým slunce vrhá malé kroužky světla na podlahu. Uprostřed místnosti je umístěn mramorový blok se zvěrokruhem a se zvýrazněným poledníkem.

      Uvnitř fascinující věže jsou dále umístěny pokoje, vybudované pro divokou švédskou královnu Kristinu. Po točitém schodišti a následně po železném žebříku je možné vystoupat až na samý vrchol věže, odkud se naskýtá jedinečný pohled na Řím. Po věži baziliky sv. Petra je to druhé nejvyšší místo v celém Vatikánu.

      Přestože legendární tajné archivy mohou působit na první pohled poněkud obyčejným dojmem, poklady skryté uvnitř svědčí o pravém opaku. Vždyť se zde nacházejí odpovědi na ta největší tajemství historie lidstva. Celé jedno oddělení je věnováno například ručně psaným záznamům z procesu s Galileim, další pak třeba originálním dopisům Jany z Arku z 15. století či dokumentům o křížových výpravách. Jsou tu například podrobné zápisy popisující zákulisí nejrůznějších papežských konkláv, velice intimní detaily sexuálních afér některých významných vládců a panovnic, stejně jako obvinění z čarodějnictví a zednářského okultismu na nejvyšších místech.

      Údajně jsou v depozitářích umístěny také ručně psané dokumenty jeptišky Lucie dos Santos z portugalské Fatimy, jež pojednávají o předpovědi třetí světové války a o konci světa. Věřme však, že v tomto případě jde pouze o pověru a proroctví se v budoucnu nenaplní.