Tajná šifra mistra Leonarda - odhalena v květnu 2006 (1)

Když budete přemýšlet nad smyslem celé šifry, vezměte v úvahu, jaký význam může mít samotná její forma, která je dozajista unikátní. Proč je vitruvánský člověk zobrazen tak, jak je zobrazen – s končetinami napodobujícími pěticípou hvězdu? Jaké tajemství toto vyobrazení skrývá? Jen pomyslete:

Je velmi pravděpodobné, že jde o „tajemství“ lidstva jako celku.

„Posvátná rodová linie“, je záhadou, kterou lidstvo pojmenovalo Svatý grál.

V dějinách to zřejmě byla věc neustále utajovaná, protože lidé jednoduše nepochopili a nevstřebali důležitou zprávu, kterou se jim „ti, jež přišli shůry,“ snažili předat.

Poměrně citlivé informace v následujících odstavcích považujte za scénář mající formu „co kdyby“:

Podle nejnovějších důkazů, které přineslo Evangelium podle Jidáše, je velmi pravděpodobné, že to byl sám Ježíš, který po poslední večeři se svými apoštoly ono „velké tajemství“ Jidášovi předal – tajemství, jež je charakterizováno jako učení o „posvátné rodové linii“. Wayne Herschel je toho názoru, že toto všeprostupující vědění má co dělat s unikátní a posvátnou podstatou původu lidstva. Díky rozsáhlému výzkumu, který provedl, se domnívá, že tajemství mohlo být vyryto do kovového plíšku nazvaného „Grál“ (nikoliv pohár), a ten pak Ježíš Jidášovi předal.

Když se podíváme do historie starověkého Egypta, zjistíme, že božstva uctívaná v této kultuře byla vyobrazována s rudým slunečním či hvězdným kotoučem/diskem nad hlavou – tedy s jakousi „korunou“. Takto podobně je na historických podobiznách zachycován i Kristus, přestože na mnoha podobiznách je tento kotouč snížen a umístěn za jeho hlavu. To by Krista mohlo spojovat s „jeho“ učením o posvátném Grálu. Součástí Grálu rámujícího jeho obličej (nikoliv tedy svatozáře) je „Christovský kříž“ a Wayne se domnívá, že tvary a vzory na disku by mohly znázorňovat hvězdy.

Jelikož je Grál přítomen i na některých podobiznách Máří Magdaleny nebo svatého Pavla, je to zřejmě signál, že do posvátného tajemství byli zasvěceni či v něm nějak figurovali i tito dva lidé. Pro trojrozměrnou představu toho, jak mohl svatý Grál vypadat, si prohlédněte sochu svatého Pavla ve Vatikánu. Rovněž můžete provést porovnání s diskem z Nebry.

Jak bylo již naznačeno, svatý Grál zřejmě obsahoval „posvátné vědění“ a Jidáš byl pravděpodobně požádán, aby tyto informace předal dál. Přesněji řečeno se jednalo o záznam, jehož prostřednictvím se mohlo lidstvo dozvědět (když budeme citovat přímo z Jidášova evangelia) o „nejdůležitější hvězdě, která je zároveň hvězdou lidstva jako takového“. Aby vše dávalo smysl, prohlédněte si na těchto stránkách materiály, které se týkají „nejdůležitější hvězdy“. Pokud je to tak, jak tvrdí autor, pak Ježíš nejen, že skutečně hovoří o „své hvězdě“, ale také o Jidášově hvězdě a o hvězdě, z níž přišla celá rodová linie lidstva.

Řečeno zjednodušeně: Veškeré lidstvo je nebeského původu, stejně jako linie Ježíše Krista!

Je-li tomu skutečně tak, a Ježíš neměl za svého života možnost tuto citlivou pravdu učit široké lidové masy, pak mu zbývalo jediné – po poslední večeři se svými učedníky (apoštoly) svěřil své vzácné vědomosti Jidášovi, který je měl v budoucnu chránit. Pomyslete na to, jak skandálně to dnes vyznívá a co by to nakonec mohlo znamenat. Definuje to to, jak posvátný je ve skutečnosti lidský život. Očividně by to také tvrdilo, že by bylo ohavným hříchem nějak zneužívat jiné lidské bytosti nebo jim ubližovat – proto by jakákoliv forma diskriminace, zejména otroctví, byla naprosto nemyslitelná.

Wayne se domnívá, že kdyby se Jidášovi dostalo patřičných informací, bezpochyby by chtěl onu úžasnou zprávu ihned rozhlásit. To mohlo vést k jeho zavraždění, ke kterému došlo hned druhý den a které provedly římské úřady. Z pochopitelných důvodů neměly tyto úřady a vládnoucí moc na šíření podobných zpráv pražádný zájem. Možná to bylo tak, že počínaje tímto dnem bylo velké tajemství určeno pouze očím elity. Znamenalo by to, že svatý Grál by byl v průběhu věků předáván z jedné tajné společnosti na druhou.

Některé obrázky se nahrávat ve formátu flash, takže chvíli potrvá, než se na hvězdném pozadí plně vykreslí. Protože fotografie pláten nebyly pořízeny z přímého úhlu, můžete si povšimnout drobných nepřesností. Autor vás také vyzývá, abyste vzali do úvahy, že lidská forma (podoba, tělo) je proměnlivá a od jednotlivce k jednotlivci se liší. Proto v některých variantách uvidíte rovnostranné trojúhelníky a v jiných nikoliv. Tato navrhovaná řešení jsou pouze náčrty od ruky a kvůli přesnosti bude nutné je v budoucnu přeměřit a upravit, abychom získali dokonalost a symetrii, kterými malby dozajista oplývají.

Teď, když se nám rozkryl konzistentní geometrický model, podívejte se také na střechu Rosslynské kaple a na všechna další plátna, o nichž se říká, že obsahují nějaké tajemství. Zkuste Botticelliho, Salimbeniho, Tenierse… zkuste malby zobrazující George Washingtona a symboly na americké jednodolarové bankovce. Na všech převažuje jediné řešení. Všechna tato zobrazení budou zanedlouho k dispozici k nahlédnutí. Zároveň jsou ovšem prováděna předběžná opatření a vytvářeny záložní plány, které mají za úkol zpřístupnit lidstvu pravdu, která před ním byla tak dlouho skrývána.

Není divu, že před 2000 lety, přesně v dobách Krista, odhalil Vitruvius přesně stejné starověké tajemství. Tajemství, které sahá až k samotným počátkům lidstva jako takového.

Kristus a tajemství svatého Grálu

Na obraze „Poslední večeře“(viz. obr. výše) je tou nejdůležitější stopou absence mytického kalichu, o němž legenda hovoří jako o „svatém Grálu“. Autor tak usuzuje z přehnaného gesta, které, jak se zdá Ježíš děla pravou rukou (bod č. 4). Jde o úmyslně přehnané gesto, které má upozornit hledače pravdy na to, že přestože na obraze svatý Grál namalován není, jako by na něm ve skutečnosti byl?

VELICE DŮLEŽITÁ POZNÁMKA: Autor by rád varoval čtenáře, že následující informace by mohly být v protikladu k jejich vlastní víře. Také je velice znepokojen tím, že někteří autoři raději zvolí prezentaci historických skutečností takovým způsobem, že to osobu Krista diskredituje. Tvrdí, že čtenáři dluží sami sobě to, aby si na internetu vyhledali informace, které mnohdy podporují zde uvedenou Waynovu verzi. Wayne pevně věří, že celistvost této veledůležité postavy a to, co tento muž reprezentoval a za čím si stál, bude i nadále snižováno a bagatelizováno, dokud se skutečná a dlouho skrytá pravda o něm nedostane na světlo a nebude vyložena v plném kontextu.

Řekněme si nyní otevřeně, že příběh, který se nám tu zdánlivě odvíjí, nevznáší žádné námitky proti platnosti zdroje pravdy tohoto jejího zvěstovatele, ani proti jeho úžasným učením. I pokud vyjde najevo, že měl milující manželku, bude proto jako jednotlivec vypadat méně dokonale? Pouze licoměrníci by ho chtěli zdiskreditovat kvůli něčemu, co je naprosto a dokonale přirozené a běžné, – kvůli něčemu, co je součástí života jako takového – a nechali by svým úsudkem negativně ovlivnit vlastní víru. Neztrácejme ze zřetele jistotu, že skrze něj hovořil Stvořitel vesmíru, a to, jestli měl nebo neměl manželku, při tom nehrálo roli.

Podle některých historických záznamů nemusí být tradiční jméno biblického Spasitele stejné jako to, které mu bylo dáno těsně po porodu. Existují odkazy, které tvrdí, že skutečné jméno tohoto svatého muže bylo Ješua. Toto jméno si zvolil pro hlavní postavu svého filmu „Umučení Krista“ i Mel Gibson. Klidně si dejte tu práci a napište jméno do vyhledávače (anglicky „Yeshua“, pozn. překl.) a udělejte si obrázek. S vysokou pravděpodobností se tu nejedná o pouhou variantu transkripce, jak tvrdili někteří teologové.

Výše uvedený obraz od Leonarda da Vinciho se jmenuje "Madona ve skalách".  Vodítka (klíčové body): křížová hůl, čela osob, pupek (lůno), dětské obličeje a zvednuté ručky.