Tajmství země vouocasého lva, aneb příchod Parsifalův (4), Sedmnácté arkánum tarotu a symbol dvojí hory

          Seriál "Příchod Parsifalův" je do jisté míry volným pokračováním příběhu o tajemství staré mostecké věže, avšak z důvodu širších souvislostí a tématiky o níž pojednává, jsem se rozhodl jej vyčlenit a vytvořit seriál nový.Stěžejní významová rovina celého příběhu je vytvořena dle interpretace vybraných arkán tarotu, které tvoří jakýsi výchozí bod celé následující cesty.Naše pátrání povede strastiplnou stezkou plnou archetypů, spojitostí a hádanek v nichž, jak pevně věřím je ukryto tajemství příchodu Parsifala-rytíře čistého srdce, jenž opět vyléčí zranění krále rybáře.Ukážeme si jisté archetypální souvislosti symbolu Parsifala, které vytvářejí určitý společný mytologický příběh v kontextu tradice královského následnictví a s tím spojené symboliky vzkříšení ohnivého ptáka fénixe-signatury pokrevní linie Grálu.Tento bájný pták nám v závěrečných dílech seriálu přinese možný klíč k tajemství Země, jenž pod vůlí dvouocasého lva spočívá?.Zbavme se tedy veškerých předsudků a čistě racionálních úvah, jelikož cesta tohoto příběhu jest cestou intuice, imaginace a sloučení neslučitelného?.Pokusme se nahlédnout do čarovného zrcadla lesní královny Galadriel, jak tomu učinil malý hobit Frodo, aby rozpoznal střípky budoucích událostí?..Vždyt?jak pravila elfí Paní? "Mohu Zrcadlu přikázat, aby zjevilo mnohé věci, a někomu mohu ukázat to, po čem touží.Ale zrcadlo také ukazuje věci nežádáno, a ty jsou často podivnější a užitečnější než věci, které si přejeme vidět..Co uvidíš, necháš-li pracovat Zrcadlo volně, to ti nepovím.Ukazuje totiž věci, které byly, a věci, které jsou, i věci které teprve mohou být. Ale co vlastně vidí, to někdy nerozezná ani ten nejmoudřejší?..Pamatuj, že Zrcadlo, ukazuje mnoho věcí a ne všechny se už staly?.Některé se vůbec nestanou, pokud ten, kdo vidiny spatří, nesejde ze své cesty, aby jim zabránil."      J.R.R.Tolkien-Pán prstenů

        V tradici Svatého Grálu lze objevit velmi zajímavou symboliku dvojice hor mezi nimiž vychází slunce.Celý tento motiv je možné vyjádřit písmenem M, které ve významu odkazuje jednak k zodiakálnímu znamení Panny a rovněž je jakousi signaturou archetypu bohyně Matky.Oba vrcholy písmena M (jako symbol dvojice hor) představují roztažené nohy bohyně Matky rodící malého syna Slunce-Hóra.Jméno Parsifal lze rovněž rozložit na významový prvek "Parce--á--val" znamenající "údolí mezi dvěma proti sobě stojícími vrcholy" a odkazující k rytíři, jenž je zrozen v údolí mezi dvěma horami.

        Jméno Parsifal tak můžeme přeložit jako: "ten,co proniká středem" a rovněž jej můžeme propojit se symbolikou znovu zrozeného syna Slunce-Hóra. Hrdina Parsifal představuje údolí mezi dvěma vrcholy a stejně jako mladý Horus se rodí z lůna bohyně Matky ve chvíli východu slunce na horizontu. (pozn.: Právě tento motiv je možné identifikovat na různých uměleckých ztvárnění čtrnáctého arkána.Například verze Weiteho tarotu zahrnuje zmíněný motiv dvojice vršků v levé dolní části čtrnáctého arkána.Jinak je tomu v tarotu Pierre de Lasenic, kde je žena resp.sluneční anděl vyobrazená přímo mezi oběma vrcholy).

       Tento motiv je tedy velmi podstatný na čtrnáctém arkánu tarotu, přičemž celé arkánum tak logicky odkazuje k mystickému zrození Parsifala-Hóra.Zmíněný proces je posléze dovršen v momentě, kdy sluneční anděl-Horus-Parsifal sestupuje na zemi v podobě dívky arkána sedmnáctého a rozlévá vodu života na vyprahlou zemi.

       Dívka tak  symbolicky představuje nadcházející éru příchodu věku Vodnáře, dvojice pohárů jimž tato žena znovu oživuje zemi je zvlášť vyobrazena  na kartě Dvojky pohárů.Zde je zakončena svatba krále a královny.Verze  Waiteho tarotu nám ukazuje ikonu rudého okřídleného lva-gryfa (výsledek syntézy lva a orla/draka na čtrnáctém arkánu) vystupující z dvojice pohárů jako symbolu tohoto zakončení, karta je velmi příznačně označována jako "pán lásky"-amor.

Sedmnácté arkánum tarotu-karta Hvězda, zcela vpravo Dvojka pohárů

        Vraťme se však k symbolu údolí mezi dvěma proti sobě stojícími vrcholky, jelikož toto umělecké ztvárnění má velmi výraznou tradici v egyptské duchovní tradici.Tyto dvě hory, které se symbolicky vypínaly v místě na horizontu byly střeženy posvátnými strážci Akery ve formě obřího dvojitého lva.Symbol boha Akera byl stylizován jednak v duální podobě lva s dvěmi tvářemi nebo v podobě dvou strážících lvů otočených zády k sobě.Byl vlastně jakousi analogií římského boha Januse-strážce času, bran a prahů.

       Zmíněná vlastnost Akera jako strážce se později promítala i v jiných symbolických ztvárněních různých kultur, kdy například v křesťanském západním světě se tento symbol zachoval v podobě dvojice lvů střežících brány paláců či domovních vchodů.Oba lví Akerové byli symbolickými strážci horizontu, přičemž svým pohledem strážili cestu boha slunce po nebeské klenbě.Jeden ze lvů vzhlížel k minulosti a druhý k budoucnosti, oba pak strážili místo na horizontu, kde vycházel sluneční kotouč v symbolické podobě mladého Hóra-krále.

        Toto místo lze identifikovat jako bod začátku-východu a konce-západu, jedná se vlastně o tzv."bod nula"-místo začátku a konce oddělující období dne a období noci, ale lze jej vztáhnout i na mnohem delší období v rámci celých dějinných epoch resp.lze jej vztáhnout na dobře známý fénixův cyklus znovuzrození Osirise-krále rybáře v podobě mladého Hóra-Parsifala.Z egyptských posvátných textů je rovněž známo, že lvi-Akerové byli chápani jako strážci království boha Osirise, které pojmenovali "Sokar" a chápali jej jako jakýsi posvátný okrsek či místo nesmrtelných bohů.Střežená lví brána byla rituálně otevřena králi Hórovi, který se následně stal Osirisem a odešel do podsvětí.Vskutku byla to brána do budoucnosti nebo portál do nového světa, který přicházel s narozením božského Hóra-Parsifala a zahájil nové historické dějství.

Lví strážci horizontu-Akeru,uprostřed vychází slunce mezi dvěma pahorky-symbol zrození Hóra-Parsifala

        Lví strážci horizontu jsou pravděpodobně totožní s odkazem tajemství Sfingy Hor-em-Akhet, která rovněž představovala strážce posvátného okrsku "místa poprvé" neboli "Rostau".(pro bližší analýzu lze doporučit práce badatelů Bauvala a Hancocka).Předpokládám, že výraz "rostau"lze rozložit na významy "ros"znamenající červený a "tau" odkazující k symbolu stromu života v podobě tzv. Tau-kříže. Ve výsledku získáme červený kříž života neboli egyptský Ankh či Ankhu (Je to patrně onen klíč života, jenž získává žena na jedenáctém arkánu z čelistí pokořeného lva.Rovněž je tento symbol analogický rudému kříži sv.Jiří-drakobijce atd?.).

        Symbolika lvích strážců Akeru byla vyjadřována i jinými způsobem, například tito dva lvi byli symbolicky ztvárněni na opěradlech královských trůnů.Úřadující král nebo farao, který se posadil na trůn, tak symbolicky představoval slunce vycházející mezi lvími strážci Akeru.Vzpomeňme na legendárního krále Šalamouna, jehož trůn byl rovněž střežen těmito lvími strážci, což nás nemůže nikterak překvapovat, jelikož právě davidovská pokrevní linie králů představovala symbolické následnictví králů rybářů.(Co je však pro nás velmi interesující je fakt, že "lví trůn" můžeme spatřit například v tzv.Kodexu vyšehradském, kde je iluminován kníže Václav sedící právě mezi lvími strážci.Je tak představen jako syn Slunce-davidovský král rybář).   

        Badatel Adrian Gilbert spojuje lví strážce Akeru s obdobím, které představuje jako "den Regulův".Tento den plnil v egyptské mystické tradici velmi důležitou úlohu,jelikož právě v tuto dobu vycházel v heliaktické pozici Sirius, který symbolizoval narození syna Slunce-Hóra.Co je však neméně důležité, je zjištění, že ve stejnou dobu se nacházela hvězda Regulus-alfa souhvězdí Lva v konjunkci se Sluncem.Samotné zrození Horuse pak nebylo přímo spojováno s hvězdnou pozicí Síria, ale právě především s pozicí hvězdy Regulus, přičemž během ročního cyklu docházelo k této hvězdné konstelaci v jediný den v roce.

        Byl to samozřejmě letní slunovrat-doba kdy se otevírala brána do podsvětí: Duat-Rostau.Východ souhvězdí Lva s královskou hvězdou Regulus tak byl společně s heliaktickou pozicí hvězdy Sírius vždy velmi úzce spojován s tradicí královské majestátu.Zjišťujeme, že právě královská hvězda Regulus byla spojena s mystériem královského následnictví a představovala symbolickou pečeť nového krále.Právě tato hvězda představuje další zásadní mystický prvek našeho příběhu?

Souhvězdí Lva-Arieh s královskou hvězdou Regulus

        Regulus je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Lva a tvoří součást tzv. jarního trojúhelníku, který zahrnuje zbývající dvě hvězdy Spica a Arcturus.Jeho vzdálenost je cca.75 světelných let při svítivosti, jenž je 120-ti násobkem svítivosti našeho Slunce.V interpretaci našich předku tato hvězda zaujímala poměrně výsadní postavení, byla jednou ze čtyř  tzv."královských hvězd" (neboli fiduxů) a mimo jiné byla využívána v sytému měření času resp. v určování doby slunovratů a rovnodenností.Samotné souhvězdí Lva-Arieh je složeno z  trojúhelníku tvořící zadní nohy zvířete a z části představující hlavu, hřívu a přední nohy, kdy přímo na hrudi tohoto nebeského lva září hvězda Regulus.

       Jak je od nepaměti známo je lev královským zvířetem symbolizujícím samotný panovnický majestát a právě hvězda Regulus je již od dávných dob vyjádřením této tradice.Je nesporné, že Regulus byl vnímán jako symbol krále již ve starém Egyptě a pozdější kultury jej převzaly a modifikovaly dle svého uvážení jako královskou hvězdu zodiaku.Například pro Asyřany byl znám jako "Sharru" znamenající král nebo v latinské formě "rex" znamenající rovněž král nebo princ.Staří římští astrologové spojovali založení jejich věčného města s hvězdou Regulus, kterou vnímali jako vůdčí hvězdu Říma a shodně tak čerpali z mnohem starší mysterijní tradice. 

Výtvarné ztvárnění souhvězdí Lva se srpem vystupujícím ze lví tlamy

        V další velmi důležité tradici je Regulus spojován s pokrevní linií krále Davida, jenž v čase prorokovaného druhého příchodu Krista "pošlape" své nepřátele a rozdrtí veškeré protivníky.Hebrejské slovo "regel" znamená "noha" a je synonymní s aramejským výrazem "regla" odkazující rovněž k hebrejskému výrazu "reglaiv" pro "nohy Kristovy" jimiž symbolicky pošlape své nepřátele nebo k biblickému výrazu "mezi jeho nohama" vázaným taktéž na příchod Lva z pokolení Juda.

       Domnívám se, že s výše zmíněnou symbolikou souvisí symbol lva jenž svýma nohama spočívá na těle hada, přičemž některými badateli je tento akt přirovnáván k nebeské konstelaci, resp. okamžiku, kdy nohy Lva dosednou na tělo či hlavu Hada.Tento mystický okamžik údajně představuje finální destrukci satanských sil na Zemi a je rovněž spojován s objevem Haly Záznamů, které ukončí dva tisíce let trvající období církevních dogmat a celou krvavou vládu římské mocenské enklávy.

       Jindy byl egyptský hvězdný lev přirovnáván k noži či srpu.Ve ztvárnění lva jako symbolu pro  souhvězdí byl v místě hrudi vyobrazován srp jenž svým ostřím vystupoval zvířeti z tlamy.Zjevně to byl odkaz na meč vystupující ze spasitelových úst v době jeho druhého příchodu.Je zjevné, že právě symbolismus spojený se souhvězdím Lva resp. s královskou hvězdou Regulus představuje důležitý významový prvek v době, kterou křesťané interpretují jako čas druhého příchodu.

       Srp vycházející ze lví tlamy se nachází v místě hrudi onoho zvířete, kde je možno nalézt královskou hvězdu Regulus, která je rovněž známa jako "srdce Lva".

        Vraťme se však ještě na malou chvíli do starého Egypta.Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, byl Regulus spojován s narozením mladého Horuse, kdy společně s heliaktickou pozicí hvězdy Síria (černou matkou Isis) vymezoval královo narození v symbolické době letního slunovratu.Okamžik, kdy "bohové jsou zrození" odpovídal momentu, kdy se hvězda Sírius nacházela na obzoru a symbolicky přinášela obnovu přírody spojovanou s nilskými záplavami, přičemž v téže době byl znovuzrozen nový král v "Království Sokar" v posvátném okrsku Gízy-Rostau a v místě střeženém dvojitým božským lvem Akeru-v místě údolí mezi dvěma horami.Toto místo bylo pravděpodobně znázorňováno na koruně královny bohů Isis ve formě kravích rohů symbolizujících ženská rodila mezi nimiž se rodí malý syn Slunce-Horus.

        Rovněž se nabízí možnost, že samotná sfinga představuje krále Hora v nebeské podobě Horaktiho souhvězdí Lva.V místě mezi tlapami sfingy-strážce Rostau stávala údajně socha Hóra-krále.Pokud přistoupíme na interpretaci sfingy jako zemského protějšku souhvězdí Lva, nacházel se tento král v místě blízko hrudi zvířete-tedy v místě, kde můžeme spatřit královskou hvězdu Regulus.Sfinga představuje období počátku "času bohů" tzv. "Skvělé místo poprvé" a stojí nedaleko "Domu Sokar" v útrobách Velké pyramidy, přičemž je shodně považována za místo počátku cesty mladého Hóra-krále do posvátného okrsku Gíza-Rostau.(vzpomeňme na mladého Parsifala podstupující náročnou pouť na hrad Grálu)?.

- pokračování -