TAJEMSTVÍ VNITŘNÍHO VIDĚNÍ (2)

MIKROSKOPICKÉ VNITŘNÍ VIDĚNÍ

Dva příklady mikroskopického vnitřního vidění ukazuje obr. (A) a (B). Obrázek (A) znázorňuje drobné organismy tyčinkového tvaru, které pronikly do oblasti ramene osoby, u které byla diagnostikována leprózní infekce. Mohla jsem vidět tyto organismy pronikající do svalů a kosti. Jak jsme pracovali, tělo zaplavilo velmi silné světlo - nejdříve levandulové a potom stříbrné - a zaplnilo infikovanou oblast. Světlo způsobilo, že organismy začaly s vysokou frekvencí vibrovat - vypadalo to, jako by do nich naráželo světlo, ve snaze je uvolnit. Potom se energetický tok obrátil a vysál je pryč z těla.

V případě akutní myeloblastické leukemie u pacientky Rosy, která byla podrobena chemoterapii, jsem viděla podivně vyhlížející ploché bílé objekty podobné zrnkům, které vypadaly, že rozmačkávají červené krvinky obr. (B). Asi rok před tím, než přišla ke mně, jí bylo několika lékaři oznámeno, že pravděpodobně do dvou týdnů zemře.

Okamžitě se podrobila intenzivní péči včetně chemoterapie. Prohlásila, že když jí řekli, že jí zbývají dva týdny života, v pokoji se najednou rozlilo zlatobílé světlo a ona poznala, že neumře. Na nálepku každé láhve s tekutinou včetně léků, které brala, si napsala: „Čistá láska“. Chemoterapie nevyvolala žádné vedlejší účinky a došlo k úlevě. Když odešla z nemocnice a pokračovala v chemoterapii, začala pracovat s mou přítelkyní Pat Rodegast de Vitalis, kterou vede duchovní průvodce Emmanuel. Emmanuel řekl Rose, aby přestala léky brát, protože ji oslabují. Její lékaři ji varovali, že pokud poslechne, může velmi rychle umřít, protože její krevní zkoušky dokazují, že ačkoli je bez příznaků, není ještě vyléčená. Nebylo to pro ni lehké, ale rozhodla se léky nebrat. V tomto okamžiku přišla ke mně a já jsem viděla ty zvláštní objekty v její krvi. V průběhu prvního sezení byly uvolněny prudkým přívalem levandulového a potom stříbrného světla a potom odsáty pryč. Krevní testy v následujících dnech prokázaly, že je poprvé od stanovení diagnózy její krev úplně v pořádku.

Zcela určitě jsem nebyla hlavním nástrojem při jejím léčení; moje úloha byla ji podpořit a pomoci vyčistit krev. Díky vnitřnímu vidění jsem ji mohla znovu ujistit, že její krev je v absolutním pořádku. To bylo také potvrzováno krevními testy až do té doby, kdy jsme se dohodly, že už není nutné, aby mne navštěvovala. Předtím nebylo pro ni lehké stát na svém a tehdy mou podporu potřebovala. Lékaři se oprávněně obávali, že pokud chemoterapii vysadí, brzy zemře. Nemíním lékaře kritizovat; dělali všechno, co mohli, aby jí zachránili život. Ale v tomto případě tam byly další faktory, o kterých nevěděli. Já jako léčitel jsem měla k těmto informacím přístup. Oni ne. To je příklad, kdy by mohla otevřená spolupráce mezi spirituálními léčiteli a lékaři mohla dobře posloužit pacientovi. Můžeme toho jeden druhému hodně dát, abychom si pomohli při léčení.

PROCES VNITŘNÍHO VIDĚNÍ

Mám pro to, jak funguje tento druh vidění, následující vysvětlení. Pozorovala jsem dráhu světla, které přicházelo do těla, svým vnitřním (rentgenovým) viděním. A viděla jsem toto: Světlo vstupuje jak do třetího oka, tak do fyzických očí a proudí podél optických nervů, jak můžeme vidět na obrázku níže. Toto světlo má vyšší vibrace než viditelné světlo a může procházet pokožkou. Světlo jde kolem hypofýzy, která je umístěna přesně za optickým křížem. Potom se světlo rozdělí na dva proudy. Jedna cesta - pro normální vidění - vede do okcipitálních laloků, druhá - pro řízení očních pohybů - do talamu.

Podle mých pozorování lze pomocí určitých meditačních a dechových technik docílit, že hypofýza začne vibrovat a vyzařovat zlaté aurické světlo (nebo růžové, pokud je osoba zamilovaná). Tato vibrace a zlaté světlo zvýší množství světla, které přichází do oblasti talamu. Vnitřním zrakem pozoruji, jak se toto aurické světlo klene nad spodní částí corpus callosum a míří do epifýzy (šišinky mozkové), která slouží jako detektor pro vnitřní vidění. Prostřednictvím určitého způsobu dýchání, při němž se vzduch opírá proti vrchní zadní části hrdla a měkkého patra, umístěného právě z druhé strany mozkového podvěsku, mohu stimulovat hypofýzu k této vibraci. Toto meditační dýchání také pomáhá zkoncentrovat mou mysl a utišit ji.

Vynáší zlaté světlo nahoru po zadní straně páteře a růžové světlo po přední straně. Tyto dva proudy se v oblasti talamu spojují, což způsobuje příliv energie do centrální části mozku, jejíž pomocí vidíme. Můj subjektivní pocit přitom je, že něco (energie, informace) nechávám vstoupit do oblasti třetího oka. Tento typ vidění přináší schopnost proniknout do jakékoliv hloubky, kterou si zvolím, a určit, jak podrobně to chci vidět - a to až do úrovně buněk nebo dokonce virů. Mám pocit, jako kdybych měla uvnitř hlavy scanner umístěný v centrální části mozku asi 5 cm za mým třetím okem. Tam, kde se protne myšlená čára vedoucí ze třetího oka dozadu se spojnicí mezi oběma spánky, je srdce scanneru. Z tohoto bodu se mohu dívat jakýmkoliv zvoleným směrem, aniž bych pohnula hlavou. Ale podle mých zkušeností pomáhá dívat se přímo na to, co pozoruji.

Když mě navštíví pacient, udělám si celkový přehled o jeho stavu tímto způsobem, abych mohla vyčlenit oblasti svého budoucího zájmu. Moji pozornost přitahují ta místa, která potřebují pomoc. Potom se na ně naladím přesněji a zvolím detailnější měřítko. Když dělám to přesnější jemnější pozorování, položím někdy ruce na oblast, kterou sleduji - myslím, že ji pak vidím lépe. Někdy používám jinou metodu. Prostě si přeji vidět obraz problému a obdržím mentální obraz situace.

CESTOVÁNÍ TĚLEM

Nejlepší způsob, jak se učit internímu vidění, je provádět cvičení hloubkové relaxace, která obsahují to, co nazývám cestování tělem.

Nejdřív se položte a odložte těsný oděv. Dýchejte zhluboka a uvolňujte se. Zopakujte to. Teď se nadechněte hodně zhluboka a napněte celé tělo nejvíc, jak můžete. Zadržte dech, potom vydechněte a uvolněte všechno napětí. Opakujte cvik znovu. Teď opakujte cvičení tak, že napětí bude pouze poloviční a rovnoměrně rozmístěné v celém těle. Vydechněte a přitom se uvolněte. Teď se zhluboka nadechněte a při výdechu se uvolněte, jak to jde nejvíc. Opakujte to třikrát bez napínání těla. Představte si, jak napětí pomalu odtéká jako hustý med z vašeho těla na zem pod vámi. Prociťujte, jak se zpomalilo srdce a jak zvolna a zdravě bije.

Teď si představte sami sebe jako něco velmi droboučkého, třeba světelnou tečku, a vstupte do svého těla v kterémkoliv místě, které si vyberete. Vaše malinké Já putuje ve vaší levé ruce shora dolů a uvolňuje všechno napětí - máte pocit jemňoučkého chvění, tepla a energie. Vaše levá ruka je těžká a teplá. Teď se vaše Já vrací nahoru a potom dolů do levé nohy, aby i tady uvolnilo napětí, potom zpět a následuje pravá noha a po ní pravá ruka. Celé vaše tělo je teplé a těžké. Teď začněte zkoumat jednotlivé tělesné systémy. Vstupte do srdce a následujte krev, jak je čerpána do celého vašeho těla. Vypadá tento systém dobře ? Je v pořádku ? Teď se podívejte do plic. Potom do zažívacích orgánů. Projděte z úst dolů do jícnu a dál do žaludku. Jak to vypadá ? Dostává se tam dost energie ? Je zde rovnováha mezi množstvím zažívacích enzymů a jejich spotřebou ? Teď sledujte tenké střevo, potom tlusté střevo. Je vše v pořádku ? Teď se podívejte na játra, slinivku, slezinu. Pokračujte přes vaše genitálie. Mají všechnu péči, kterou si zaslouží ?

Když najdete v těle místo, které vás znepokojuje, pošlete své malé Já do této oblasti s láskou a energií. Pořádně to prozkoumejte. Jestli tam něco schází, pošlete své malé Já, ať s tím něco udělá. Jestli to tam potřebuje vyčistit, vyčistěte to. Jestli je potřeba dodat energii, ať vaše malé já energii dodá. Když už jste spokojeni s prozkoumáním svého těla a péčí o něj, nechte malinké Já vyrůst do normální velikosti a nechte ho splynout se svým reálným Já. K tomuto typu sebezkoumání se můžete vrátit, kdykoliv se vám zachce. Vraťte se zpět k normálnímu stavu vědomí, ale zůstaňte hluboce uvolněni a plni sebedůvěry. Získali jste obraz vlastního těla.

VNITŘNÍ POZOROVÁNÍ TĚLA PŘÍTELE

Posaďte se naproti němu na židli. Jeden z vás bude pozorovat, druhý se pozorování otevře. Meditujte na uklidnění mysli. Jemně zaostřete pozornost na svého přítele, oči mějte zavřené. Vzpomeňte si, jaké to bylo, cestovat uvnitř svého vlastního těla. Teď můžete vizuálně cestovat tělem svého přítele. Je to trochu jiné, protože tentokrát pozorujete zvenčí.

Nejdříve najděte oblast, která vás přitahuje. Můžete použít ruce, ale těla se přímo nedotýkejte. Později už nebudete muset používat ani ruce. Když vás intuitivně nějaká oblast přitahuje, věnujte víc pozornosti jenom tomu místu. Zaměřte se na orgány. Věřte tomu, co uvidíte. Může to být barva, struktura, dojem nebo pouze neurčitý pocit. Nechte k sobě přijít obraz. Když se cítíte spokojeni s tím, co jste objevili, nechte se přitáhnout do jiné oblasti a zopakujte to. Pokud nejste přitahováni k žádné oblasti, pouze tělo prohlížejte. Můžete tělo vyšetřovat (prohlížet) po částech, nebo můžete, pokud jste obeznámeni s anatomií (a to se budete muset naučit, chcete-li se zabývat léčením), prohlížet jednotlivé tělesné systémy. Sledujte, co v duchu uvidíte. Když jste spokojeni s výsledkem, pomalu se vraťte k sobě a otevřete oči.

Diskutujte s přítelem o tom, co se vám podařilo zjistit. Jak to odpovídá tomu, co o sobě ví ? Co neodpovídá ? Dokážete vysvětlit proč ? Možná že chyba je ve vašich očekáváních. Možná také, že problém je ve vašem vlastním těle. Možná máte pravdu a přítel neví nic o situaci, kterou jste „viděli“. Teď si vyměňte role a nechte přítele, aby pozoroval vás. Uvolněte se a buďte pasivní - abyste mu to usnadnili.

UPOZORNĚNÍ: REALIZACE PRAKTICKÝCH CVIČENÍ UVÁDĚNÝCH AUTORKOU, JE NA VLASTNÍ RIZIKO DANÉHO JEDINCE