TAJEMSTVÍ TRANSCENDENCE

Dovolte mi začít otázkou: Co má společný výzkum vědomí a kvantová fyzika? Nebudu vás napínat. Odpovědí, kterou hledám, je jedno slovo: transcendence. Pokusím se to vysvětlit. Naši předkové, před tisíciletími, neměli přístrojové vybavení, které máme dnes, abychom mohli studovat hmotný svět, takže zvědaví badatelé té doby většinou studovali vědomí pomocí experimentálních metod, jako je meditace. A jednou za čas výzkumník mohl přijít s podobným prohlášením: Hele, chlapi, poslouchejte mě. Žijeme nejen v tomto časoprostorovém imanentním světě, ale také ve světě, který leží mimo prostor i čas; nazvěme jej transcendentální svět. Zjistil jsem, že realita má dvě roviny, imanentní a transcendentní.

Časem tito lidé shromáždili spoustu příznivců svých názorů, a to především díky svým následovníkům, kteří používali řadu marketingových technik (tzv. náboženství, hovoříme o definování značky), na něž by moderní podniky byly hrdé. Ale oni následovníci, příliš líní na to, aby meditovali, opravdu nepochopili do hloubky, jak člověk žije „mimo prostor a čas“, a tak všechno nesprávně vyložili a nakonec se tato podivná učení nazývala mystikou. Jelikož mystikům nikdo nerozuměl, netrvalo dlouho a jejich mystické pojetí transcendence se stalo rozšířeným učením. V novějších dobách však lidé začali říkat: „Vzpamatujte se! V prostoru a čase se pohybuje jen hmota – je jen jedna rovina, jeden svět, období – toť vše.“ Tento moderní pohled můžete nazvat vědeckým materialismem, chcete-li.

Vědečtí materialisté mají v současné době velký vliv. Než jsem začal psát tento článek, podíval jsem se na význam slova „transcendence“ v "Oxford English Dictionary", který mám na stole. Slovník definuje „transcendentní“ jako „ležící mimo zkušenost“ a slovo „transcendentální“ jako a priori. Jinými slovy, transcendence je metafyzická idea, nic víc. Určitě nic, za co by vláda utrácela peníze určené na výzkum. Mystici samozřejmě hovořili o vědomí. Oblast mimo prostor a čas je rovinou vědomí, nikoli dalším duálním světem s odlišným prostorem a časem. Pokud by jeden z oněch starověkých mystiků narazil na jednoho z těchto současných vědců, vysvětlil by mu marnost pokusu o porozumění transcendenci bez zkoumání vědomí. Podobných mystiku chápajících lidí je dnes jako šafránu; ale pokud máte to štěstí, že jednoho z nich potkáte, on (či ona) vám řeknou totéž.

Zajímavé je, že na konci devatenáctého století, kdy vědecký materialismus nedosáhl takové prestiže, jakou má na akademické půdě a v našich médiích dnes, se objevil geniální vědec jménem Sigmund Freud, který oživil koncept dvou rovin reality: nazval je nevědomí a vědomí, neponechává žádnou nejednoznačnost, že mluvil o rovinách vědomí. Ve Freudově konceptualizaci stojí nevědomí mimo zážitek, mimo naše vědomí o subjektu či objektu, podobně jako to, co mystici mysleli transcendentní rovinou vědomí. Vědeckým materialistům se to přirozeně nelíbilo. Nazývali Freudovu psychologii „voodoo psychologií“ – mohli by použít také slovo mystickou.

Freudovy myšlenky bohužel zabrnkaly na citlivou strunku a všichni dnes používají slovo nevědomí (samozřejmě, ne nutně v tom významu, který vymezil Freud). Aby to bylo ještě horší, další psycholog Carl Jung Freudovu psychologii dále zobecnil a prohlásil, že nevědomí má nejen osobní aspekt, ale také kolektivní aspekt, což znělo ještě mystičtěji. A podobně jako Freud má i Jung mezi psychology a jejich klienty řadu stoupenců. Funguje to! Když vám hoří dům (psyché), neobáváte se o metafyzickou validitu, chcete výsledky. Teď si pojďme promluvit o kvantové fyzice. Zajímavé je, že už na konci devatenáctého století začal druh vědců, takzvaní fyzici, zkoumat submikroskopickou hmotu a v souvislosti s ní objevovat podivné věci. Jejich objevy byste mohli nazvat, jak šel čas, zvláštnějšími a zvláštnějšími. Nakonec, v rukou dvou fyziků Wernera Heisenberga a Erwina Schrodingera, se tyto objevy zdály přímo mystickými.

Tito dva fyzikové objevili matematickou rovnici, která popisuje chování submikroskopických objektů a která by mohla mít smysl pouze tehdy, pokud by se rovnou akceptovalo, že kvantové objekty jsou vlny možností. Samozřejmě se musí stát konkrétními předměty v naší zkušenosti, když je pozorujeme (efekt pozorovatele); ale kde se nachází prve, než je pozorujeme? Nachází se v potenciálu – rovině potenciálu či možnosti, jak řekl Heisenberg. Kde je ona potentia? Musí to být ve světě překračujícím prostor a čas. Experiment po experimentu podpořil tento pohled na transcendentní vlny možnosti, které se stanou částicemi v prostoru a čase, pouze jsou-li pozorovány. Existují způsoby, jak se vyhnout mystickému jazyku transcendentně imanentní duality a učebnice fyziky se staly vynikajícími v obcházení mystických aspektů kvantové fyziky. Někteří učitelé řekli svým studentům: „kvantové fyzice nerozumí nikdo“, takže z nechápání kvantové fyziky udělali svého druhu klad, aby lidé mohli dojít k určitému úspěchu při používání kvantové fyziky, aniž by jí rozuměli.

Ale pak se staly dvě věci. Dokud byly myšlenky na transcendentní potentia jen filosofickou nezbytností, mohli bychom je ignorovat předstíráním praktičnosti. V roce 1982 skupina fyziků pod vedením Alaina Aspecta experimentálně prokázala rozdíl mezi transcendentní a imanentní oblastí. V imanentní oblasti vyžaduje veškerá komunikace a interakce mezi objekty signály. Aspectův experiment ukázal, že v transcendentní oblasti komunikace probíhá bez signálu. Komunikace bez signálu se nazývá nelokální a jejich objev hrozí tím, že změní celý náš pohled na svět. Fyzici vždy spojují pole s nějakou interakcí; pokud existuje komunikace, musí existovat to, co komunikaci zprostředkovává. Co bychom měli nazvat zprostředkovatelem nelokální komunikace?

Na směr, kde leží odpověď na tuto otázku, nás upozornil výzkumu vědomí. Někteří fyzici, byl jsem jedním z nich, si uvědomili, že konečnou zprávou o transcendenci v kvantové fyzice je vědomí. Předvídal to i Heisenberg, když řekl, že změna, k níž dojde, když se změříme (pozorujeme) vlnu potenciálu, a která ji promění na částici reality, je opravdu změnou v našich znalostech o daném objektu. Teď přemýšlejte! Co je tím činitelem, jímž to rozeznáme? Nazývá se vědomím, které etymologicky znamená „vědět“. K výzkumu vědomí jsem se dostal hloubáním nad otázkou: „Jaký činitel přináší změnu možnosti v realitu?“ Abychom zkrátili dlouhý příběh (dlouhý příběh můžete získat z mé knihy "The Self-Aware Universe", "Sebe-vědomý vesmír"), odpovědí na otázku je vědomí, ale pouze pokud vědomí definujete jako transcendentní území veškerého bytí, které je společným územím nás všech, podobně jako si mystici představovali naše bytí a Carl Jung přemýšlel o nevědomí. Změna pohledu na svět? Rozhodně. Primárním základem reality je vědomí, nikoli hmota.

Hleďte! Je v tom cosi velmi praktického. Víte, dnešní psychologie, s konceptem vědomí zaměřeným na mozek, je negativní psychologií. Náš mozek se zapojuje (a to je pravda!) do negativních emocí – chtíče, hněvu, násilí, rivality, žárlivosti a dalších. Je-li mozek vším, co existuje, pak je naším losem negativita; a protože mnoho lidí věří, že naše mozky jsme vlastně my, uvěřili v negativitu. Pokud jsme však transcendentní a vědomí v mozku je imanentní, co potom? Pak se rychle vrací pozitivita. Negativitu můžeme vyrovnávat naší intuicí pozitivity, jakou je láska, dobro nebo krása. A je zde prostor pro pozitivní psychologii. Historicky bylo poselství spirituální psychologie vždy pozitivní, což do moderní psychologie zpět vnesl Carl Jung. Kvantová fyzika a experimentální údaje o nelokalitě to vše činí vědeckým. Ale to je další příběh, o němž se bude hovořit někdy jindy.

--------------------------------------------------------

O autorovi

Teoretický kvantový fyzik DR. AMIT GOSWAMI je bývalým profesorem na katedře fyziky Oregonské univerzity, kde působil v letech 1968 až 1997. Je průkopníkem nového paradigmatu vědy nazvaného „věda ve vědomí“, což je myšlenka, kterou vysvětlil ve své klíčové knize "The Self-Aware Universe" (Sebe-vědomý vesmír), v níž také vyřešil problém kvantového měření a objasnil známý efekt pozorovatele. Goswami napsal několik dalších populárních knih, včetně "Physics of the Soul" (Fyzika duše), "The Quantum Doctor" (Kvantový doktor) a "Creative Evolution" (Kreativní evoluce). Pro více informací navštivte www.amitgoswami.org.