TAJEMSTVÍ STONEHENGE Z PERSPEKTIVY BĚŽNÉHO ŽIVOTA

Tajemství Stonehenge  z perspektivy běžného života Stonehenge je, kromě pyramid, jedno z nejikoničtějších míst na planetě. Brian Haughton se podíval na tuto starou a tajemnou stavbu.

-----------------------------------------------------

O tom, proč byl postaven prehistorický monument Stonehenge ve Wilthshire v jižní Anglii bylo hodně napsáno. Možná byla tato tajemná starověká stavba určena předkům jako  chrám, astronomický kalendář, léčebné středisko anebo obří počítač? Mohla snad v průběhu své 1 500- leté historie fungovat jako všechny tyto uvedené věci, ale postupně, v různých obdobích? V průběhu let vzbudilo hodně pozornosti také to, jak naší dávní předkové tento úžasný monument postavili. Skutečně, ve Stonehenge bylo provedeno mnoho pečlivě zorganizovaných pokusů s cílem přesně zjistit, jak byly na Salisburskou planinu převezeny modré kameny z Walesu a místní pískovcové kameny, a když byly dopraveny na místo,  jaké metody bylo použito na jejich vztyčení.

Již toto vše je dostatečně fascinující, ale Stonehenge si přesto uchovává své méně zkoumané, temnější aspekty. V neposlední řadě jsou to záhadné hroby, rozesety uvnitř slavného monumentu anebo kolem něj. Co nám mohou tyto hroby (kdy byla těla pohřbena, anebo spálena)  říct o rituálech a akivitách, které probíhaly ve Stonehenge před více než čtyřmi tisíci lety? Soudobí návštěvníci Stonehenge uvidí kruhové uspořádání velkých stojících kamenů, obklopených valem -  pozůstatky posledních ze sérií monumentů, postavených v době 3 100 -1 600 př.n.l.. V průběhu své tisíc pětsetleté historie byl Stonehenge vybudován ve třech obsáhlejích stevabních fázích, i když v mezidobí tam bylo mnoho menších, podružných fází a existují důkazy o lidské činnosti na tomto místě jak před, tak i po uvedených obdobích.

Stavba prvního monumentu na místě začala kolem roku 3 100 př.n.l.;  byl  to kruhový násep, val, s průměrem 110 m. Val, tedy "henge" v archeologickém smyslu je kruhová  či oválná oblast, obehnaná hraničním valem. Tato stavba zřejmě obsahovala kruh z 56 dřevěných sloupů (anebo možná to byl kruh z modrého kamene), a dírám od těch sloupů se říká Aubryho díry, podle místního starožitníka ze 17. století,  Johna Aubryho. Později,  kolem roku 3 000 př.n.l. (což byl ve Stonehenge začátek fáze II ) byly v ohradě zřejmě vybudovány dřevěné stavby a Stonehenge fungovalo jako kremační hřbitov, nejranější a největší, jaký byl zatím v Británii objeven.

V průběhu 20. století bylo ve Stonehenge  vykopáno cca. 60 kremačních hrobů a  v oblastech kolem monumentu, kde ještě nebyo kopáno, zůstává pravděpodobně několik set dalších. Je zajímavé,  že pozdější  typy těchto kremací byly radiokarbonovu metodou datovány do období 2 300 př.n.l. což dokazuje, že kremace byla ve Stonehenge praktikována i dlouho poté, co tam byly vztyčeny kameny.  Další zajímavý a neobvyklý aspekt spálených ostatků, odhalených ve Stonehenge je, že většina z nich patří dospělým mužům, většinou ve věkové kategorii 25 – 40 let. Znamená to, že pro pohřbení v tomto monumentu byli vybráni pouze určití lidé. Tito muží mohli být politicky významní aristokraté a/nebo vůdcové klanu a byli v první polovině třetího tisíciletí př.n.l. důležitými osobami.

Většina ostatních hrobů (s uloženými ostatky) z oblasti monumentu jsou z přibližne stejného období 2 400- 2 150 př.n.l. (raná doba bronzová) i když se mezi nimi našla pouze jedna celá, kompletní kostra.  Zkoumání této neporušené kostry, která byla nalezena v roce 1978 ve vnější oblasti monumentu ukázalo, že ten muž byl zastřelen zblízka šesti  šípy s pazourkovými hroty, kdy na něj zřejmě stříleli dva lidé, jeden zprava a druhý zleva. Nejbohtší hrob, spojený se Stonehenge vůbec a nalezený v Británii z doby bronzové, byl nalezen mezi římskými hroby u Amesbury, 5 km jihovýchodně od monumentu. Tento hrob vysoce postavené osoby, známé jako „Lukostřelec z Amesbury’ anebo ‘Král ze  Stonehenge’, a datovaný do doby 2 400 – 2 200 př.n.l.  vykazuje ohromující sbírku zádušních předmětů z daného období.

Vedle kostry bylo nalezeno pět nádoob typu  ‘Beaker’, šestnáct krásně opracovaných šípových hlavic z pazourku, kly z  divočáka, dva chráníče zápěstí z  pískovce (chránily zápěstí před tětivou luku a šípy), pár zlatých ozdob do vlasů, tři malé měděné nože, sada nástrojů na opracování pazourku a kovů a opasek  z břidlice. Objev takových předmětů v tomto hrobě je známkou vysoce postavené osoby, která byla zřejmě jedním z raných zpracovatelů kovů na ostrovech. Je fascinující, že chemická analýza ukázala,  že jeden z měděných nožů Lukostřelce pocházel ze Španělska a zlato možná také pocházelo z ciziny, mimo Británii. Studie kosterních ostatků, provedená Jackie McKinleyovou ze společnosti "Wessex Archaeology" ukázala, že Lukostřelec byl silně vyvinutý muž ve věku 35 - 45 let, i když měl v dásni absces a v mládí utrpěl zranění,  kdy se mu utrhl meniskus v levém koleni. Proto musel Lukostřelec po zbytek života výrazně kulhat.

Ale nejvíc překvapivý moment v příběhu Lukostřelce měl teprve přijít.  Výzkum za pomoci kyslíkové izotopové analýzy jeho zubní skloviny ukázal, že vyrůstal v alpské oblasti - Švýcarsku, Rakousku či Německu.  Má se za to, že Lukostřelec přišel do Británie v mladém věku, možná ještě jako dítě. Proč cestoval tak daleko? Jednalo se snad o nějaké zpečetění spojenectví mezi od sebe vzdálenými lidmi? Anebo měl nějaké „magické“ schopnosti (snad „mystický“, nový způsob zpracování kovů?) o nichž se věřilo, že jsou při výstavbě Stonehenge potřebné?

U Lukostřelce byly nalezeny špičky šípů z pazourku. Pokud je výše uvedené pravda, pak neobvykle bohatý hrob Krále Stonehenge, který byl nepochybně významnou osobou vysokého postavení znamená, že měl významnou roli při stavbě prvního kamenného monumentu na tom místě. Je zajímavé, že blízko jeho hrobu byl nalezen druhý hrob, ze  stejného období jako Lukostřelec. Tato kostra muže ve věku 20 – 25 let, u něhož analýza kostí ukázala, že to byl Lukostřelcúv syn, bratr nebo bratranec, byl pohřben s párem zlatých ozdob do vlasů ve stejném stylu jako Lukostřelec, i  když tyto byly z nezámého důvodu ponechány  v jeho ústní dutině. Analýza na bázi izotopu kyslíku ukázala, že tento muž vyrůstal v oblasti Salisburské pláně, i když pozdější dobu puberty možná strávil v oblasti Midlands anebo v severovýchodním Skotsku. Tyto fascinující hroby zcela zřejmě reprezentují významné lidi, ale byli to králové, nebo nějací knězi či snad příslušníci místního vládnoucího klanu či rodiny?

The ‘Boscombe Bowmen’ (Boscombští lučištníci) je skupina hrobů z rané doby broznové (datováno cca. 2 300 př.n.l)., nalezena v jednom velkém hrobě v Boscombských kopcích, na leteckém zkušebním pozemku jižně od Amesbury. Jsou známí jako lučištníci díky  početným pazourkovým hlavicím šípů, nalezeným v jejich hrobě. Pohřebiště obsahuje ostatky sedmi lidí: tří děti, adolescenta a tři mužů, zjevně byli všichni vzájemně spřízněni. Nálezy na pohřebišti  jsou typově podobné Lukostřelci z Amesbury -  v hrobech je nezvykle velký počet keramiky typu Beaker, pazourkové nástroje, kly z divočáka a jemně opracovaná kostěná tyčinka. Chemická analýza zubů přinesla výsledky ohledně toho, odkud ti lidé pocházeli.V tomto případě muži vyrůstali ve Walesu, ale v dětství migrovali do jižní Británie.  Britský původ lučištnků je zajímavý, když vezmeme v potaz kontinentální povahu předmětů, nalezených v hrobě (hliněné náddoby Beaker, ozdobené spleteným provázkem a kostěný kolík).  Jistě nemůže být náhoda, že jedna z mála paralel pro takové předměty, nacházeící se v hrobech v Británii je blízký hrob Amesburského Lukostřelce.

Vycházeje z toho, že Boscombští lučištníci žili v přibližně v době, kdy probíhala doprava a vztyčení welšských modrých kamenů ve Stonehenge, mnoho badatelů je přesvědčeno, že možná doprovázeli kameny na jejich 300 km dlouhé cestě z jižního Walesu na Salisburskou pláň. Když to všechno zvážíme, hroby Amesburkého lukostřelce a Boscombských lučištníků poskytují fascinující důkazy nejenom ohledně lidí, kteří mohli být  zapojeni do úkolu navržení a výstavby Stonehenge, ale také ohledně těsných vazeb mezi Británií a Evropou v době před více než 4 200 lety.

V září 2010 přišel na světlo další senzační hrob, i když byl ten hrob původně objeven v roce 2005. Kostra, pojmenována "Chlapec s jantarovým náhrdelníkem" ,opět pochází z Boscombských kopců, ale tentokrát patří do konce rané doby bronzové (radiokarbnovou metodou byla určena doba cca. 1 550 př.n.l. ). Kostra, která byla objevena v sousedství pohřební mohyly z doby bronzové, patří 14-15 letému chlapci, který byl pohřben s náhrdelníkem z cca. 90-ti jantarových korálků. Jantarové náhrdelníky jsou vzácné a exotické předměty; jantar  by musel být do Stonehenge přivezen od Baltského moře,  snad z Dánska a možná přišel v podobě hrudek surového, neopracovaného materiálu, než byl v místě upraven do podoby korálků. Podrobné zkoumání kostry odhalilo další ohromující skutečnost. Když profesorka Jane Evansová, vedoucí archeologie z "Britského geologického průzkumu" analyzovala vzorky  zubní skloviny mladistvého chlapce, zjistila, že nebyl místní. Ani zdaleka. Výsledky profesorky Evansové ukázaly, že chlapec s jantarovým náhrdelníkem ve skutečnosti vyrůstal v mnohem teplejším klimatu, než má Británie, pravděpodobně ve Středomoří. Ale co dělal ve Stonehenge? Vzácný náhrdelník jistě naznačuje, že chlapec byl osobou významného postavení a důležitosti.

Jedna teorie hovoří, že chlapec cestoval jako člen rodinné skupiny na jakousi pouť do Stonehenge, i když ten velký monument byl v té době již 1 500 let starý.  Byla snad chlapcova rodina zapojena do poslední známé stavební fáze v dějinách Stonehenge (v 16. století př.n.l.) do hloubení jam Y a Z? Tyto tajemné prvky - dva kruhy kolem kruhových jam kolem vnějšího vápencového kruhu jsou neznámého pvůvodu a funkce a představovaly pro archeology hádnku. Bohužel, bez hlubší analýzy kostry jantarového chapce a dalších nálezů z časové podobných pohřebišť to není možné říct. Nicméně, fascinujísí série pohřebišť kolem Stonehenge dokazuje, že lidé cestovali k monumentu obrovské vzdálenosti z čehož lze soudit, že měl, reputaci, známou po celé Evropě a také, že je to jedno z neposvátnějších a  uctívaných míst starověkého světa.