TAJEMSTVÍ HORY KAILAS (5)

Jméno Agartha je údajně variací na místo "Asgard" nebo "Asgartha" ze severské mytologie. Obyvatelé Agarthy vědí vše o obyvatelích povrchu a občas vysílají vyslance k pozemským vládám a veškeré vědomosti o světě jsou v Agarthě zaznamenány na kamenných deskách. Říká se, že Agartha představuje cestu pravé ruky božství a světla a Šambala jde cestou levé ruky, a tedy zla a temnoty, a že duchovno a materialismus zde stojí proti sobě. Jak již bylo řečeno, existuje však také protipól obou stran. Křesťanský hermetik Saint-Yves dAlveydre (1842-1909) zaslechl různé zvěsti o tom, že praktikující černí mágové z Tibetu se falešně vydávají za členy Šambhaly nebo Agarthy. Několikrát byli buddhistickými mnichy ostrakizováni, ale ve svých temných machinacích prý tajně pokračovali a je možné, že šlo o černé mágy starého tibetského náboženství bön, kteří chtěli vyvolat zmatek.

Theodor Illion (1898-1984) byl rakouský spisovatel narozený v Kanadě, který v polovině 30. let 20. století odcestoval do Tibetu, který byl tehdy cizincům zakázán. Ve svých knihách popisuje, jak během svých nebezpečných cest po Tibetu objevil šachtu, která se zdála být velmi hluboká. Hodil do ní několik balvanů, ale nikdy je neslyšel dopadnout na zem. Jeden zasvěcenec mu řekl, že šachta je nesmírně hluboká. Každý, kdo by se pokusil zjistit, kam vede nebo k čemu slouží, by zemřel a podobná šachta je prý i v České republice. V určitém okamžiku získal Illion přístup do tajemného podzemního města obývaného mnichy. Ukázalo se, že jsou to černí mágové, kteří plánují ovládnout celý svět pomocí telepatie a astrální projekce. Illion musel s těmito tajemstvími uprchnout a potřeboval několik týdnů, než mohl opustit Tibet. Málem při tom zemřel.

Když se vrátil do Rakouska, okamžitě vydal své zážitky knižně. Tím na sebe upozornil německé esoteriky a Adolfa Hitlera, kteří okamžitě zorganizovali první výpravy za dědictvím předků do Tibetu, aby těmto tajemstvím přišli na kloub, a chtěli navázat kontakt buď s Agarthou, Šambhalou