Tajemství Aldebaranu.....? (1)

Oberthův kolega, taktéž raketový vědec-průkopník, který sloužil Třetí říši, Wernher von Braun, promluvil ve stejném duchu, totiž že mimozemšťané jsou skuteční, když v roce 1959 řekl:

„Čelíme nyní silám, které jsou mnohem silnější, než jsme si doposud mysleli a jejichž podstata nám je nám zatím neznámá. V současné chvíli toho nemohu říci více. Zabýváme se nyní tím, že s těmito silami navazujeme bližší kontakt, a za nějakých šest nebo devět měsíců bude možné o celé věci říci mnohem více podrobností než nyní.“ Převzato z „Above Top Secret“ Timothy Good, William Morrow and Company, Inc. 1988.

Kdo byli ti „obyvatelé jiných světů“, o nichž dr. Oberth tak nevzrušeně hovořil?

A vztahovaly se výpovědi obou uznávaných německých vědců k jednomu z nejvíce přetrvávajících a nejmučivějších „mýtů“ ufologie – tedy k údajnému spojení mezi předválečnou Třetí říší a… MIMOZEMŠŤANY?

Po vojenské porážce v první světové válce se v Německu začaly objevovat tajné okultní společnosti, jejichž záměrem bylo nalézt stopy existence ztracených starověkých civilizací, které kdysi na této planetě vzkvétaly. Mělo jít o civilizace, které disponovaly pozoruhodnými, téměř magickými technologiemi, jež jim umožňovaly ovládnout moře, vzduch a dokonce i mezihvězdné lety.

Inspirací ke znovunalezení těchto technologií byly informace v románu rosenkruciánského autora Edwarda Bulwer-Lyttona z roku 1871, jenž nesl název „Přicházející rasa“. Lytton v něm vypráví příběh neohroženého průzkumníka, který nalezne pokročilou rasu lidí, jež sebe sama nazývá „Vril-ya“ a žije v rozlehlém podzemním světě pod zemským povrchem.

Tyto bytosti původně přebývaly na povrchu, dokud je globální katastrofa – ne nepodobná potopě světa ze Starého zákona – nedonutila vyhledat úkryt hluboko v útrobách Země.

Přežití a přetrvání společnosti bylo umožněno díky tomu, že aplikovali sílu, jíž říkali „Vril“.

„… Vysvětlení, kterému ale téměř nerozumím, protože v žádném jazyce není takové slovo, které by bylo synonymem pro výraz Vril. Já mu budu říkat prostě elektřina, ale to není přesné, protože ve svých mnohačetných aspektech zahrnuje i další přírodní síly, kterým jsou v naší vědecké terminologické nomenklatuře přiřazena různá slova – například magnetismus, galvanizmus atd.

Tito lidé mají za to, že prostřednictvím „vrilu“ dosáhli jednoty přírodních energetických působení, o níž mnozí filozofové na zemském povrchu vždycky pouze snili a spekulovali…“

Objevovaly se dohady, že Lyttonova kniha nebyla vůbec fikcí, ale že její autor byl ve skutečnosti zasvěcenec do tajemství lemuřanských a atlantských artefaktů, které stále existovaly kdesi ve skrytých schránách v poušti Gobi a v Tibetu.

A skutečně, starověké indické texty psané sanskrtem popisují civilizace, které vzkvétaly před velkou potopou a které disponovaly technologiemi za hranicí chápání dnešní moderní vědy.

V epické básni „Samarangana Sutradhara“ je zmíněna stavba úžasných létajících strojů…

„Silný a pevný musí být trup Vimány, jako velký létající pták z lehkého materiálu. Dovnitř se musí vložit motor na rtuť a pod něj kovový žhnoucí přístroj. Díky síle vázané ve rtuti, která pohání a roztáčí vír, může člověk sedící uvnitř překonat po obloze velké vzdálenosti.

Vimána se může pohybovat tak, že buď vertikálně stoupá, vertikálně klesá nebo se pohybuje šikmo vpřed či vzad. Za pomoci strojů mohou lidské bytosti létat a nebeské bytosti zase sestupovat dolů na Zemi.“

Němečtí badatelé, specialisté na orient a okultismus braly tyto starověké legendy naprosto vážně a v období klidu mezi světovými válkami se tajné společnosti „Thule“ i „Vril“ pilně snažily transformovat tyto mýty v životaschopnou a funkční technologickou skutečnost.

Ovládnutí okultní síly, jakou byl „Vril“, by nejen potvrdilo německou technologickou převahu, ale také by definitivně osvobodilo Německo od oslabující spoluzávislosti na mezinárodních ropných zásobách a ropných kartelech, které kontrolovali jejich přemožitelé z války – Spojené státy a Británie.

Zasvěcenci do společností Thule i Vril usilovně a odhodlaně pracovali na „alternativní vědě“ a „alternativních technologiích“ založených na principech, jež kdysi ovládala starodávná „ztracená“ atlantská civilizace. Zejména na principu „spirituální generující technologie („dynamo-technology“),která byla mnohem dokonalejší než mechanistické představy dnešní moderní vědy“.

Jejich cílem se tedy stalo znovuobjevení zdroje této univerzální volné energie a její snadné zpřístupnění světu.

Člen Thule, dr. W.O. Schumann, z Technické univerzity v Mnichově, prohlásil:

„Ve všem rozeznáváme dvojici principů, které stanovují běh událostí – světlo a tmu, dobro a zlo, tvoření a ničení – stejně jako v elektrice se nachází plus a minus. Je to tak vždycky, buď, anebo…

Všechno ničivé má původ v Satanovi, všechno tvořivé je božské… Každá technologie založená na vybuchování nebo vzněcování tak musí být označena za Satanovu. Přicházející nový věk bude věkem nové, pozitivní, božské energie…“

Proto se nedílnou součástí výzkumu v rámci „Vrilu“ a dalších německých tajných organizací stala Prána – fundamentální, nezměrná a nekonečná kosmická životní síla – zdroj energie, který by fungoval v harmonii s přirozeným světem.

Podle legendy o německé společnosti Vril se mělo osudové setkání konat v roce 1919 ve starém loveckém zámečku poblíž Berchtesgadenu. Maria Orsic tam prý několika členům skupin Thule, Vril a Schwarze Sonne (Black Sun, Černé slunce) předala telepatické zprávy, které měla vyzískat od mimozemské civilizace působící ve vzdálené sluneční soustavě Aldebaranu, nacházející se v souhvězdí Býka ve vzdálenosti šedesát osm světelných let od Země.

Jedna pasáž Mariiných channelingových záznamů byla sepsána v tajném germánském templářském písmu, které ona sama vůbec neznala. Další porce informací byla, jak se ukázalo, zaznamenána ve starověkém východním jazyce, kteří badatelé z Thule identifikovali jako starou sumerštinu.

Maria Orsic spolu se Sigurn, další ženou z Vrilu na pozici média, započaly s překladem těchto předaných textů a zjistily, že obsahují instrukce k postavení diskovitého létajícího stroje.

Zde je důležité posoudit, jaká motivace mohla přimět aldebaranské civilizace, aby Německu a společnosti Vril asistovaly.

Výzkumník Wendelle Stevens (viz. obr. vlevo)  to spíše než jako militantní gesto na pomoc agresivním nacistům vidí jinak – Aldebařané si zřejmě povšimli, že jsou to ekonomické nerovnosti mezi pozemskými kulturami, které živí neustálé války a konflikty.

Aldebařané se domnívali, že tuto nerovnost zmírní, když nám poskytnou technologie založené na „volné energii“, zajišťující všeobecně dostupnou možnost výroby velkých přepravních zařízení. Mysleli, že když nám přinesou inovaci v průmyslu, mohl by mezi našimi národy opět zavládnout mír, prosperita a poklidná interakce, čímž by se snížilo riziko konfliktů a násilností.

Takový plán očividně rezonoval se záměry společností Thule i Vril a s jejich utopickou vizí Nového světa založeného na „alternativní vědě“.

Když začal dr. W.O.Schumann a jeho kolegové z Mnichovské univerzity tyto esoterické a cizokrajné návrhy zkoumat, zjistili, že channelingové informace skutečně obsahovaly realizovatelné fyzikální údaje a v následujících letech byla zahájena výroba prvního ze skutečných a funkčních létajících strojů.

V roce 1922 probíhala fáze výroby funkčního prototypu. Německo mezitím sledovalo založení Nacionálně socialistické strany a nástup diktátora Hitlera k moci, což byly události zčásti podporované i společnostmi Thule a Vril, jejichž členové v hlavách nosili utopické vize nového světového pořádku.

V roce 1934 se mohl konat první cvičný let stroje RFZ-1 s lidskou posádkou.

Nicméně výsledky byly méně než uspokojivé. Prototyp pilotovalo německé letecké eso z první světové války Lothar Walz, ale stroj se vykymácel do výšky nějakých 60 metrů a při přistání z něho pilot stihl taktak uniknout, to když se letoun vymkl kontrole a po nárazu, který následoval, se roztříštil na kousky. Ještě před koncem toho samého roku přišli konstruktéři s pokročilejší verzí, pětimetrovým typem RFZ-2, jehož let už byl úspěšný, a program vývoje diskovitých letounů byl přesunut do kompetence divize SS E-IV německé nacistické armády.

-pokračování-