Tajemné svědectví Planiny Nazca (2)

             Ortodoxní archeologie je přesvědčena o tom, tvůrci těchto podivuhodných linií byli indiáni, kteří obývali planinu Nazca v období mezi 200 - 600 n.l. Je skutečně jen velmi malá pochybnost, že by místní indiáni nepřišli do kontaktu s touto zvláštností. Konečně i jejich keramika používala podobné motivy a styly. Uhlíkové datování stop indiánských kultur na místě ukazuje, že se zde musely vyskytovat v období mezi roky 190 př.n.l. - 600 n.l. Jenže samotné linie jsou mnohem staršího data Některé velmi odvážné teze naznačují, že by mohly být až 10 000 let staré. V tom případě se ale ortodoxní archeologie mýlí, a nebo záměrně zakrývá důležité okolnosti. V tom případě je zřejmé, že tvůrcem této záhady bude muset být zcela někdo jiný. Třeba civilizace mnohem staršího data. Ale kam se taková vyspělá kultura poděla: Nemohla přece zmizet beze stopy. Další záhadou všem zůstává jakým způsobem byly jednotlivé linie vytvořené. Na toto téma existuje poměrně mnoho hypotéz, ale žádná z nich bohužel nedává odpověď na tuto otázku.

         Pohled na nazcanské struktury je skutečně úchvatný. Stejně tak rozměry jednotlivých zobrazení jsou zcela vyjimečné. Konečně posuďte sami:

-          pavouk (46 metrů dlouhý)

-          kosatka (65 metrů)

-          opice (55 metrů)

-          ještěrka (180 metrů)

-          pták guano (280 metrů)

-          pelikán (neuvěřitelných 285 metrů)

        Na planině Nazca se nachází celkem 70 různých druhů zvířecích vyobrazení, stejně tak jako obrázky květin a rostlin. Jsou tu i různá více či méně deformovaná zvířata a neživé objekty. Někteří badatelé jsou přesvědčeni, že se zde původně nacházelo celkem 72 vyobrazení. Pakliže by tomu tak bylo, mohlo by to naznačovat jisté matematické spojení s takovými místy jakým je například Angkor Wat, který také používá toto číslo.

         Marie Reichová byla přesvědčena o tom, že tvůrci linií a vyobrazení si před samotným výkonem v terénu nejdříve svůj výtvor nakreslili v podobě jakýchsi výkresů, kde postupně doladili a upravili do těch nejjemnějších koncepcí celkový design, a pak teprve v mnohonásobně větším měřítku předmětnou strukturu přenesli do terénu. Linie mohli být vytvořené za pomocí speciálních lan, oblouky a půloblouky pak pohyby lan, která byla ukotvená ústředním kolíkem na přesně vytyčeném místě. Bohužel i podrobným průzkumem celé lokality se nikde nenašly stopy po použití kolíků a nebo lan. Skeptici samozřejmě mohou namítnout, že tyto stopy již dávno odvál čas. Nakonec i Reichová si nebyla se svým tvrzením zase až tak jistá. Ve své knize na jednom místě píše:

        "Starověcí peruánci museli mít nástroje a vybavení, které my ignorujeme a které spolu s jejich starověkými znalostmi byl pečlivě uschovány před našimi zraky?.."

        Ale kdo ví, možná to všechno nebylo zase až tak těžké. V roce 1981 šla "Earthwatch organizace" do konkrétního experimentu. Evan Hadingham, autor knihy "Lines of the Moutain Gods" celý proces poměrně dobře popsal:

         "Vybrali jsme pro náš experiment zapadlý kout planiny Nazca daleko, daleko od všech starověkých vyobrazení v tomto regionu. Ačkoliv zde byl povrch podstatně náročnější než na jiných místech planiny jelikož se skládal z hrubých sopečných kamenů, překvapilo nás, že bylo poměrně snadné vytvořit požadovaný barevný kontrast, který je tak charakteristický pro nazcánské linie. Jediné co jsme museli udělat bylo seškrábat několikacentimetrovou vrstvu tmavě hnědého kamenného povrchu, tak abychom obnažili  prašné žluté a bílé jílové podloží, které se nacházelo bezprostředně pod povrchovou vrstvou.

        Naše rekonstrukce začala jednoduchou mapovací procedurou horizontu kolem nás. Vybrali jsme si několik trhlin na horizontu a pak jsme vzali dvě tyče, které jsem přesně v profilu sladili s příslušnou trhlinou na obzoru. Mezi tyčemi byl natažen řetěz tak aby byl napnutý a zároveň aby se dotýkal země. To vytvořilo jeden okraj naší linie. Stejným způsobem jsme vytvořili i druhou pólovou dvojici. Shodně zarovnanou s tou první.

        Ve druhé fázi jsme uvnitř vytyčeného pásma linie začali odkrývat vrchní vrstvo země. Kameny, které tvořili skrývku jsme pokládali na obě dvě strany vedle linie a to v pravidelné rozložené řadě. Když jsme obnažili světlý povrch v aktuální části linie, přendali jsme kolíky a stejnou vzdálenost dál a pokračovali analogickým způsobem. V konečné fázi jsme se zbavili hromad kamenů po stranách tím, že jsme je pravidelně rozvrstvily po obou hranách linie a začistili jsme všechny nepřesnosti podíl celé délky linie. Nakonec jsme podobným způsobem vytvořili na konci line pravidelnou spirálu."

        Pokus je to jistě velmi zajímavý, ale zdaleka  neosvětluje všechny "ale". Tak například je velkou otázkou jak dlouho by vydrželo obnažené jílové podloží, které vytváří onen velmi důležitý barevný kontrast. Je sice pravda, že v prostředí planiny Nazca je eroze minimální, ale foukají tu pravidelně poměrně silné větry. Ať jsem se snažil jak chtěl, nikde jsem nenašel žádné fotografie z tohoto experimentu a tak si člověk může udělat těžko nějakou představu o tom jakou měla tato aktivita vlastně vypovídací hodnotu. A konečně - autoři se soustředili na realizaci klasické linie, ale zřejmě by stejná strategie selhala při tvorbě nějakého konkrétního obrazce.

       Ale abych byl objektivní?..  O vytvoření obrazce se pokusil někdo jiný na jiném místě. V roce 1982 Joe Nickell (Kentucky, USA) a členové jeho rodiny se pustili do velmi zajímavé aktivity na poli nedaleko jejich domova. Poměrně úspěšně se jim podařilo interpretovat obrazec kondora, který měřil ve své nejdelší části kolem 440 metrů. K realizaci použil systém 165 speciálně umístěných záměrných bodů. Poté pomocí jednoduchých základů geometrie tyto body mezi sebou postupně pospojovali. Výsledek byl nad očekávání.

        Podobných experimentů bylo do současné doby učiněno mnoho. Osobně jsem ovšem přesvědčen, že žádná z těchto aktivit nikdy přesně neodhalí tajemství vzniku obrazců a linií na planině Nazca. Tyto soudobé pokusy jsou činěné ve zcela jiných podmínkách a za jiných okolností. Každopádně bude třeba ještě mnohé vysvětlit než budeme schopni říci "bylo to takto a takto". Měli bychom být více opatrní ve svých úsudcích. Nicméně ať je to jak chce, Nazca skrývá mnohé další tajemství. O nich si budeme povídat v dalším díle.

- pokračování -