SYMPATHY FOR DEVIL (2)

San

San

autor

22.06.2022 Magie

Satirický román vypráví o Belzebubovi, který ve 30. letech XX. století navštíví Moskvu, v níž právě došlo k ukřižování Krista. Dokonce předvádí kouzelnickou show, podobně jako Louis Cyphre v knize Williama Hjortsberga - "Falling Angel" (Padlý anděl), i když ne ve filmu, podle níž vznikl roku 1987 luciferský a mysteriózní film Angel Heart, s Mickey Rourkem a Robertem De Niro v hlavních rolích, který režíroval Alan Parker. Jagger rovněž citoval francouzského básníka Charlese Baudelaira, nedokázal však uvést název jeho díla. Inspirací k albu Their Satanic Majesties Request mu bylo i taoistické "Tajemství zlatého květu", jehož autorství patří sinologovi Richardu Wilhelmovi, samotný text pak doprovázejí komentáře C. G. Junga.[9]

„Mick napsal tříminutovou píseň syntetizovanou z této velmi složité knihy,“ píše Marianne Faithfull. V písni se ďábel objevuje jako „bohatý a vkusný muž“, který „se s vámi s potěšením seznámí“, ovšem spolu s vámi zabil oba nositele jména Kennedy. Satan byl přítomen i bičování, soudu a smrti Ježíše Krista, a dal si setsakra záležet na tom, že si Pilát umyje ruce. S veselím přihlížel, jak králové a královny po stovky let bojují v náboženských válkách. Ďábel nemusel stát ve frontě, aby sledoval ruskou revoluci v roce 1917, a v Petrohradě se zdržel jenom tak dlouho, aby stihl vidět, jak zastřelí cara a jeho ministry, i marný křik Anastázie Romanovové. Za II. světové války ďábel „jezdil s generálskou hodností na tanku“, v zatuchlém vzduchu blitzkriegu. Píseň původně obsahovala i verš: „Vzkřikl jsem: ‚Kdo zabil Kennedyho?‘“, ale po smrti Roberta F. Kennedyho 6. června 1968 jej Jagger změnil na „Kdo zabil Kennedyovi?

Jagger zpívá v první osobě jako Ďábel, který se chlubí svou rolí v každém z řady historických zvěrstev a opakovaně žádá posluchače, aby „uhodli jeho jméno“ (guess my name). Zpěvák se pak ironicky dožaduje posluchačovy zdvořilosti vůči němu, čímž nepřímo kárá posluchače za jejich kolektivní vinu na vyjmenovaných vraždách a zločinech. Hláška o trubadúrech, kteří se nechají zabít, než dorazí do Bombaje, by se sice mohla týkat nějakého špatného pořadatele koncertů, který objednal kapely na výlet Marrákešským expresem, ale odkazuje také na to, jak se britští kolonialisté dopustili duchovní genocidy, když popravovali členy kultu thugů.[10] Na základě vyšetřování kapitána Williama Henryho Sleemana indická vláda v roce 1835 zřídila oddělení pro thugy a dakoity,[11] jež bylo odpovědné za popravy tisíců lidí a zasadilo se o přijetí zákona o zločineckých kmenech v roce 1871,"[12] říká Marie Bargasová, hollywoodská čarodějka, sama kašmírská šaivistka.[13]

Kálí, bohyně smrti a času, se v dnešní době vynořuje jako sexy bohyně tantrického sexu převtělená do podoby vášnivé božské milenky, která nově povstala ze své bestiální podoby superhrdinky pijící krev a zabíjející démony.“

Obraz bohyně Kálí z Džammú a Kašmíru 

Pracovní název písně byl The Devil Is My Name. Předtím se jmenovala Fallen Angels. Většina ostatních "Stounů" si pamatuje, že se Jagger objevil, aby ji zahrál na akustickou kytaru jako folkovou píseň ve stylu Boba Dylana. Richards navrhl změnu tempa a strukturování písně pomocí vrstvených bicích. Rock je už od počátku označován za ďábelskou hudbu. V oněch primitivních bicích, které pumpují skutečnou magii, se ukrývá skutečná síla. „Možná právě to je důvod, proč si tahle konkrétní píseň vytvořila kolem sebe takovou auru, jde o důsledné, šamanské perkuse a zpěv jako z džungle,“ říká Zeena.

„Kvalita rytmu v Sympathy se podobá magickému bubnování za účelem navození stavů transu. Takový typ hypnotického rytmu je tradiční metodou při navozování změněných stavů vědomí. Když to zkombinujeme s velkým množstvím drog a psychedelik, které v té době všichni užívali, a zároveň vyvoláme (konvenčně chápanou) zlovolnou sílu, pak je zřejmé, že účinky budou docela epické.“

Jagger ji označil za „dobrou taneční hudbu. Nezrychluje ani nezpomaluje. Udržuje si stálý rytmus.“ Pod aktuálním rytmem samby se skrývá „primitivní podtón – protože je to primitivní africký, jihoamerický, afroamerický – říkejte tomu, jak chcete – rytmus (candomblé). Pro bělochy z toho čiší velmi zlověstný nádech.“

Screamin‘ Jay Hawkins

Jeho výkřiky, vzdechy, skřeky a mumlání dost připomínají jinou vúdú postavu hudebního světa, a tou je Screamin‘ Jay Hawkins, jehož mimika, chraplavý hlas, ďábelský smích, chechtání, chrochtání, mlaskání a vykulené oči provázely nezapomenutelně podanou skladbu I Put A Spell On You (Uhranul jsem tě) s řadou džu-džu rekvizit a grigri holí, na níž je naražena cigaretu šlukující lebka.[14] Inspiroval následně řadu dalších rockerů koketujících s okultními symboly, fetiši, vúdú, hady, lebkami atd., jako jsou Alice Cooper, Kiss, Tim Curry, Marilyn Manson aj. Jednotlivé stopy byly nahrány 4. června 1968 v londýnském studiu Olympic Sound Studios. Přetáčky byly provedeny 8., 9. a 10. června. Kapela odjela 6. června, pravděpodobně páchat ďábelské skutky. Skladba začíná bubnem, po něm následují konga, pak piano, a nakonec ji šejkry kouzelně promění v jungle beat. Jagger v echu vydává skřeky napodobující volání kmene.

Text přichází za doprovodu akordů hraných na klavír, přičemž basa udeří do kořene a drží rytmus. Please allow me to introduce myself. I’m a man of wealth and taste vyznívá hrozně moc britsky na pozadí všeho toho tropického vedra, jenže duch – nebo spíše v tomto případě démon – už byl vypuštěn z láhve. Keith zvládne Jaggerovy pořádně rafinované první čtyři řádky, než nastoupí basa opírající se o bicí a zrychlí tempo. Keith je kytarista a na basu hraje jako kytarista. Improvizuje, což tomu přidává nebezpečné napětí. Ve druhé sloce přechází klavír od akordů k bleskové improvizaci. Ve třetí sloce zazní v pozadí popěvek (prvotně šlo o „vú-vú“) „hú, hú“ (je třeba jej však vnímat foneticky zároveň jako Who? Who?). V inženýrské kabině jej improvizovaně spustily Marianne Faithfull a Anita Pallenberg. Producent Jimmy Miller si dal do řídicí místnosti mikrofon a přidal se k nim. Jejich part Jagger, Richards a Miller později znovu nahráli v Los Angeles.

Charlie Watts, bubeník kapely, to popsal podobně:

„Kombinace nástrojů vás docela nadchne. Začne to základní rytmickou sekcí – rytmus kong a rumbakoulí a podobných chřestítek, nato se přidá honky tonk piano. Pak je tu Keef, který vyjadřuje Satanovu osobní radost prostřednictvím slavného kytarového sóla ostrého jako břitva. A nezapomeňte na zběsilé, vysoko posazené ‚vú-vú‘ vokální harmonie domorodců. K tomu všemu je Mick mimořádně výřečný a výrazný ďábel, který si, řekněme to narovinu, svou práci opravdu užívá. Je výmluvný nejen ve volbě slov, ale i v melodickém vývoji a preciznosti, pečlivosti při výběru přesně těch správných frází a pauz, aby příběh vyprávěl s maximálním účinkem. Však víte, když se objeví takový mág, tak jediné, co můžete ve skutečnosti udělat, je následovat ho a stát se jeho horlivým služebníkem.“

Mick Jagger

Skladba Sympathy for the Devil byla natočena ve dvou záběrech, přičemž první z nich Richards prohlásil za katastrofu, než se mu podařilo dosáhnout dokonalé alchymie. Nahrávku natočila ikona francouzské nové vlny Jean-Luc Godard, který na její počest přejmenoval svůj film One Plus One v producentském sestřihu z roku 1968. Během pěti dnů nahrávání, jak se vypráví, začala hořet filmová lampa, která zničila vybavení kapely. Kazety byly zachráněny, což je další vodítko k posedlosti povahou hluku.

-pokračování-

------------------------------------------------

 

PRAMENY:

[9] Richard Wilhelm, Carl Gustav Jung: Tajemství zlatého květu. Čínská kniha života. Vyšehrad, Praha 2019.
[10] Thugové tvořili indickou síť tajných společností, okrádajících a vraždících cestující z náboženských důvodů, působila od XVII. až do XIX. století.
[11] Dakoita je pojem užívaný k označení banditů na indickém subkontinentu, anglické slovo pochází z hindského slova daaku, ḍakait, ḍakait, tj. „ozbrojený lupič“.
[12] Thuggee and Dacoity Suppression Acts, 1836-1848.
[13] Kašmírský šaivismus neboli trika šaivismus je nedualistická tradice šaiva-šakta tantry, která vznikla v Kašmíru někdy po roce 850 n. l. Šiva sútry Vasugupty a Spandakārikā, pocházející z doby kolem 850-900 n. l., byly prvním pokusem představit nedualistickou metafyziku a gnostickou soteriologii v opozici k dualistické exegezi filosofie Śaiva-siddhānta. Šiva sútry se podle tradice zjevily Vasuguptovi ve snu.
[14] Viz např. Screamin‘ Jay Hawkins (on Arsenio Hall with Emo Philips): I Put a Spell On You, https://youtu.be/3S7a4Uj2yME, nebo také https://youtu.be/7kGPhpvqtOc?list=RD7kGPhpvqtOc