!!!! SVĚTOVÉ UDÁLOSTI BEZ CENZURY - 19.6. 2006 !!!!

       Dobře sledujme dění kterého jsme v posledních letech a měsících svědky. Jde především o mnohdy zcela nepochopitelné až šílené reakce Spojených Států. Je velmi poučné sledovat krok za krokem kam se posouvá společnost v této zemi, resp. kam jí posouvají ti, kteří jsou odpovědní za politické dění. Poslední kapkou v moři neuvěřitelných exscesů je rozmach tzv. utajovaných soudních procesů. K jednomu takové soudnímu řízení došlo v Bostonu. Místní sdělovací prostředky velmi rozsáhle analyzovaly příslušný soudní proces. Svědci svědčili pod falešnými jmény, veřejnost byla izolována od samotného procesu a část slyšení bylo vedena ve speciální místnosti přičemž obhájci měli velmi stížené postavení. Takto si stěžoval např. hlavní obhájce Michael E. Deutsch, který zastupuje Muhammada Salaha jež je obviněn z údajného praní několika set tisíc dolarů, bombových útoků a dalších teroristických aktů jako údajný zástupce palestinských bojovníků za svobodu podporované Hamásem.

        Tak jak  americký národ stále hlouběji zabředá do "války s terorismem" stávají se stále častější velmi podivné soudní praktiky, stěžují si různorodí právníci. Tak například v Marylandu po neskutečných tahanicích konečně propustil minulý měsíc federální soudce německého občana Khaled al - Masri, který byl protizákonně zadržen a mučen v zámořských věznicích agenty CIA.

       V New Yorku se zase marně domáhá práv "Odbor občanských práv", který požaduje vysvětlení od federálního soudu v Albanye, který ve svém usnesení  rozhodl zamítnout osvobození dvou mužů a to Yassina Arefa a Mohammeda Hossaina proti kterým údajně neexistují žádné indicie, které by naznačovaly z jejich strany nějaké protizákonné jednání. Je ovšem zajímavé, že dvě hodiny řed tímto rozhodnutím obdržel soudně jakýsi tajný vládní dokument. A my se můžeme jen dohadovat jaké pokyny a příkazy v něm byly obsažené.

       V Chicago se zase marně snaží právníci v kauze Samiho Latchina, který je obviněn, že pracoval jako tzv. "spící agent" v USA  pro vládní systém Saddama Husseina. Dožadovali se informací zda CIA naslouchala jeho telefonním rozhovorům. Žalobci oznámili zástupci ministerstva spravedlnosti ve Washingtonu, že na otázku odpoví soudci izolovaně bez přítomnosti obhájců. Takové tajnůstkářské postupy se bohužel staly každodenním jevem po osudném 11. září. Žalobci zdůvodňují své neuvěřielné postupy a jednání tím, že potřebují chránit policejní agenty, informátory a svědky od odvetných opatření. Naopak obhájci sdělují, že jedním ze základních práv obžalovaných, definovaných šestou kapitolou Ústavy", je možnost postavit se před svého žalobce a interaktivně s touto institucí sdílet soudní proces.

        Bohužel i další projevy a postupy spíše připomínají historické aktivity německého gestapa. Jde především o způsob zacházení s válečnými zajatci. Vojáci amerických speciálních jednotek mnohé ze zadržených iráckých osob nechali třeba i po dobu 17 dnů přivázané v místnosti pouze o chlebu a vodě. V podobném duchu hovořila i zpráva brigádního generála Richarda Formica z 8. listopadu 2004. Tato zpráva byla ovšem zajištěna Pentagonem a zde se možná nachází dodnes, pokd již ovšem nebya dávno skartována.

       Přesto se některé materiály, jak je všeobecně známo dostaly na veřejnost. Ty nyní řeší "Americký odbor občanských práv". Tak vyšly najevo i další nechutné pikantérie, kdy zadržení byli nuceni bt zcela nazí a nebo jim bylo bráněno komunikovat a spát díky neptržité extrémně hlasité hudbě.

        Právník Amrit Singh sdělil:

       "Vláda vlastní dokumenty, které jednoznačně dokazují zneužití zadržených osob v Iráku, Guantanama a v Avghánistánu. Tyto praktiky byly velmi rozšířené a systémově vykonávané.".

        Inkriminovaná zpráva hovořila i o případech kdy byli zadržení drženi speciálními vojenskými jednotkami v extrémně malých ubikacích o rozměrech 1,2 metrů a 51 cm. Představíme-li si tento prostor jde vlastně o jakousi kobku, kde lidská bytost nemá ani možnost pořádného pohybu. Upozorňuji, že žijeme na počátku 21. století.

       V tomto kontextu vyzní velmi zajímavě jiná zpráva, kterou před nedávnem zveřejnil Washington Post. Průzkum světového mínění jednoznačně vidí v přítomnosti amerických ozbrojených jednotek v Iráku daleko větší nebezpečí než například v samotném Iránu. Dotázaných bylo celkem 17000 lidí v 15 zemích světa z různých regionů. Toto zjištění je svým způsobem alarmující a ukazuje co si běžný občan o americké vojenské politice v zemích středního východu vlastně myslí. Poměrně příznivý ohlas na americkou pomoc poskytnutou různým státům např. postiženým vlnou tsunami a nebo zemětřesením kalí chování amerických ozbrojených sil vůči tisícům zajatcům, kteří jsou mnohdy protiprávně bez jakékoliv právní ochrany, asistence a nebo pomoci drženi a často i mučeni na různých amerických základnách po celém světě.

        Perličkou pak může být i samotný výrok rakouského pravicového populisty Joerga Haidera, který označil amerického prezidenta Georga W. Bushe válečným zločincem. To se stalo v době kdy měla rakouská vláda hostit Bushe a další vlivné evropské politiky ve Vídni. Haider naznačil, že Bushova schůzka s jeho evropskými protějšky je v podstatě nesmyslná jelikož si tento člověk stejně důležitá rozhodnutí vykoná podle své vlastní vůle aniž by nějak zvlášť přihlížel k názorům svých protějšků v Evropě. Haider doslova sdělil:

      "On je válečný zločinec. Rozpoutal válku proti Iráku zcela úmyslně po rouškou lží a klamu. Irácké obyvatelstvo nyní hrozěn trpí. Bush zcela svévolně podstoupil riziko nesmírného počtu nevinných lidských obětí."

       Na základě výše uvedených skutečností je nutné si položit mnoho otázek. Jednou z nich by asi mělo být i zamyšlení nad tím proč člověk musí mít osobní zkušenost utrpení a smutku a přestal být schovívavý k šíleným reakcím jiných, kteří stojí právě u politické a vojenské moci. A nebo jinak: Kdy přestane platit stáré známé rčení: "Nehas to co tě nepálí?". Přinese blízká budoucnost v těchto otázkách nějakou změnu? Kdo je schopen na toto odpovědět?  Kdo...?