!!!! SVĚTOVÉ UDÁLOSTI BEZ CENZURY - 07.10. 2005 !!!!

       Ruské inteligenční zdroje získali zajímavé informace o tom, že venezuelský prezident Chavez nařídil, aby jeho ministerstva vlády začaly s přípravami na řádné přjetí amerických válečných uprchlíků, kteří se budou brzy snažit uprchnout ze Spojených Států během nastávající procedůry systematického uzavírání hranic, které by měly bránit občanům v úteku. Jak ukazuje historie, vždy když existoval nějaký fašistický a diktátorský režim bylo nutné počítat s masivní formou migrace. Bohužel historie také zřetelně ukazuje jak se jiné vlády na jiných místech světa v mnohých případech zcela nepřijatelně zachovaly. Příkladem může být memento válečných uprchlíků na lodi S.S. St. Louis plovoucí na Kubu. Tak 13, května 1939 asi 937 mužů, žen a dětí nastoupilo na tuto loď s nadějí na lepší život. Šlo o židovské uprchlíky z nacistické persekuce. Loď dorazila do Havany 27. května 1939. Pasažéři nebyli obeznámeni s aktuálním politickým vývojem v této zemi a nevěděli, že se změnila kubánská vláda prakticky týden před tím než dorazili ke břehu. Nová vláda ovšem nechtěla uznat stávající víza a tak se rozhodla, že pouze 28 pasažérů má platné pasy a může vstoupit do země.

       Loď zůstala v havanském přístavu v ohromném vedru téměř jeden týden během kterého se úředníci snažili vyřešit problém zbývajících cestujících. Přátelé a příbuzní čekali bezmocně na břehu a někteří si dokonce najali i motorové čluny aby mohli připlut k lodi a setkat se s cestujícícmi. Nakonec se věc nepodařilo vyřešit a tak kapitán Schroedr plavidlo obrtil směrem k Floridě. Doufal, že USA pasažéry přijmou. Posádka lodi, v hrůze z toho co by se dělo kdyby se museli s cestujícími vrátt zpět do Německa, poslala Rooseveltovi telegram s žádostí o pomoc. Bohužel nedostali žádnou odpověď. Státní oddělení prohlásilo, že se nechtějí míchat do kubánských záležitostí a odmítlo nechat cestující vylodit na břeh. Ve skutečnosti když loď vjelo do výsostného území Floridy pobřežní hlídka vystřelila vyrovný výstřel. Reakce bylo zcela výmluvná. Kapitán věděl, že nyní neexistuje žádná jiná volba než se vrátit do Německa.

       Plavba podel pobřeží Floridy byla pro cestující tou nejkrutější cestou v životě. Loď doprovázely ozbrojené čluny pobřežní hlídky. Uprchlíci mohli v jedné chvíli dokonce vidět svítit třpytivé věže Miami?. Dalšího zakázaného města.

       Pro Hitlera byl případ S.S. St. Louis obrovským vítězstvím. Ukázalo se, že i přes všechny ty okázalé sliby politických vůdců Spojenců, nechtěli Židy v jejich zemích vice než on sám. V této souvislosti se tradovalo, že když byl jistý kanadský úředník osloven kolik židovských občanů prchající z nacistické Evropy by mohlo být přijato v Kanadě, odpověděl: "Źádný je mnoho".  Tyto a mnohé jiné případy jsou velmi varujícím a nesmírně smutným historickým mementem. Každému alespoň trochu srdečně a lidsky smýšlejícímu člověku by neměl být osud druhých lidí lhostejný.

http://www.bibletopics.com/biblestudy/148.htm

       Jinou kauzou se stejným hanebným podtextem jsou tzv. "transporty dětských válečných uprchlíků".  V pozadí stálo obrovské úsilí zachránit co nejvíce židovských dětí přepravou do Velké Britanie z nacistického Německa v letech 1938 - 1940. První skupinka dětí přišla do Harwich ve Velké Britanii dne 2. prosince 1938. Ve skupince se nacházelo asi 200 židovských dětí, které se podařilo dostat z Berlína. Poslední skupina odjela z Německa v září 1939, těsně před vypuknutím II. světové války. V roce 1940 britské úřady označili příchozí jako nepřátelské cizince a tak se asi na 1000 dětských běženců octlo v jiných internačních táborech na ostrově Man, v Kanadě a Austrálii. Tyto události jsou naprosto otřesné a mělo by se o nich na veřejnosti co nejvíce mluvit.

http://www.ushmm.org/wlc/article.php?lang=en&ModuleId=10005260

       Současná situace v Americe je neuvěřitelně synchronní s nástupem fašistické diktatury v Německu. Jde především o obrovskou naivitu z řad občanské společnosti  daného států. V nedávné historii můžeme nádherně listovat. Svého času Němečtí občanů zcela nivním způsobem pomohli Hitlerovi k moci. V kritických situacích jejich států se stali pouze chabými nezúčastněnými pozorovateli a diváky, kteří sledovali nacisty jak se cvičí v terorismu a vraždách. Jenže těmi nezúčastněnými diváky nebyli pouze Němci, ale i občané jiných národů. Političtí vůdci sledovali Německo tak jak se krok za krokem stává totalitním státem, a tak kdo je alespoň trochu vnímavý může stejnou paralelu vidět na dnešních Spojených Státech. Jednou ze zásadních otázek tedy je, zda se bude historie opakovat.

http://holocaust.hklaw.com/essays/1998/989.htm

        Když se podrobnějším a citlivějším zcela nezaujatým pohledem podíváme na fungování americké armády ve světě často narazíme na prvky terorismu a nechutných vraž. Každý vnímavý pozorovatel měl jistě dostatek příležitosti se podívat na mučení, šikanování hraničící až s nelidským zacházením u zajatých iráckých vojáků americkými hrdiny bojující "za svobodu". Ty fotografie proletěly celým světem. A jen pod tlakem okolností a důkazního materiály se spustilo vyšetřování celé věci. A co třeba takové Guantanámo ? Co se asi tak odehrává za jeho zdmi? Před nedávnem jedna irská tisková agentura přinutila Pentagon aby začal zkoumat podezření, že američtí vojáci rozesílali fotografie mrtvol iráckých občanů na internetu na oplátku za přístup k pornografickému materiálu. To je zcela nechutné a zvrácené chování hraničící s psychickou deformací.

http://breakingnews.iol.ie/news/story.asp?j=157380814&p=y5738y5zx

       Na jiném místě se zase dočteme, že příslušníci elitní armádní 82 letecké divize ventilovali svou frustraci systematickým mučením zadržených iráckých osob v letech 2003 a 2004, které se prezentovalo bitím baseballovými pálkami a mučením pomocí různých chemikálií. Zpráva o těchto zvěrstvech byla sestavena na základě rozhovorů s kapitánem a dvěma seržanty, kteří sloužili v praporu 82 Airborne, který byl umístěn na vojenské základně, která se jmenovala Merkur povstalecké pevnosti Fallujah.

http://www.usatoday.com/news/world/iraq/2005-09-24-airborneaccused_x.htm  

        O podobných záležitostech hovoří jiná zpráva prostřednictvím kanadské tiskové agentury. Reportáž se jmenuje "Trvalé mučení"  detailním způsobem popisuje americké zacházení s iráckými válečnými zajatci a zadrženými osobami. Díky záadním vládám a meidální spoluúčasti na zločinech se tyto praxe bohužel stávají jakousi součástí posvátných sdílených hodnot západu.

http://www.globalresearch.ca/index.php?context=viewArticle&code=HAS20050925&articleId=998

       Nejsmutnější na celé věci je, že na jedné straně se USA tváří jako ten nejzásadnější a nejmorálnější stát, který nenechá oddechnout žádnému teroristovi a na straně druhé sám teroristy kryje. Jeden takový případ byl nedávno zveřejněn v amerických novinách "El Paso Times". Údajný kubánský terorista Luis Posada Carriles může zůstat ve Spojených Státech. Imigrační úřad se k jeho žádosti zachoval zcela neutrálě a později soudce William L. Abbott udělil odložení odložení což znamená, že Posada nebude deportován na Kubu a nebo do Venezuely - do země kde má své občanství. Tento člověk je přitom hledaný ve spojení s pumovým útokem nakubánské dopravní letadlov roce 1976 kde zahynulo 73 osob. Je vidět, že amerika má zřeelný dvojí metr pro teroristy. Svým počinem dala svtu jasně najevo, že existuje zřejmě dobrý terorismus a špatný terosismus. "A tak se staráme o naše teroristy", říká Luis Martin, člen protiválečné skupiy v Albuquerque, který přišel do El Pasa demonstrovat v průběhu deportace Posady k soudu.

       Tento člověk je bývalým pracovníkem CIA pro kterou pracoval v průběhu studené války jak ukazují soudní dokumenty a nejen to. Jasně se vykreslila jeho spolupráce s americkou vládou v průběhu jeho působení ve Střední Americe, kde podporoval "Contras" v Nikaragui.

http://www.borderlandnews.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20050928/NEWS/509280304/1001

        Mimo to existuje celá řada signálů, které jasně deklarují kam že se to ubírají lidská práva a tak stále zřetelněji vyvstává na povrch chmurná vize globální otrocké společnosti s dědictvím světlých vzpomínek na to jaké to kdysi bylo?.

       Anglická tisková agentura zveřejnila článek pod titulem "Toto je věc cenzury hodná Josepha Goebbelse", ve kterém poukazuje na reálnou možnost zavedení zcela nehorázných praktik potlačování svobodného šíření informací.

http://www.guardian.co.uk/comment/story/0,3604,1576613,00.html

       Vůbec v ničem pozadu nejsou ani v bývalé (skutečně?) kolonii Velké Britanie - Austrálii. Zde se předseda vlády John Howard v souvislosti s londýnskými bombovými útoky představil s naprosto nehorázným potlačením základních lidských práv a svobod novým systémem bezpečnostních návrhů ze kterých bylo po jejich zveřejnení mnohým lidem jistě velmi ouzko.

http://today.reuters.co.uk/news/newsArticle.aspx?type=topNews&storyID=2005-09-27T053049Z_01_MOL719675_RTRUKOC_0_UK-SECURITY-AUSTRALIA.xml

        Jak je vidět pro své zájmy se Bush a jeho administrativa zřejmě neštítí využít jakoukoliv záminku i kdyby se mělo jednat o hurikán Katrina. A tak se rozhodl dát armádě podstatně větší pravomoce. Své rozhodnutí odůvodnil, že veškeré toto počínání souvisí s účinnou pomocí na zasažených místech po katastrofické přírodní pohromě a nebo teroristického útoku. V této souvislosti bych chtěl čtenářům připomenout nedávnou reportáž zaobírající se velmi pofiderním projektem tajných služeb Spojených Států - "Operace Stín Žuly".

http://www.newsday.com/news/nationworld/nation/ny-usbush26,0,3017289.story?coll=ny-nation-big-pix

      Tak jak začínají platit venezuelské směrnice pro příjem amerických válečných uprchlíků, shodně s tím jde akce směrem k americkým lidem, která je postavena na možnosti ulevit těm nejchudším americkým občanům od aktuální palivové krize. Jde o tzv. dotovaný topný olej, který by měl těm nehchudším lidem pomoci Alespoň částečně v klidu přežít  aktuální zimní měsíce v teple. Chavez je člověk činu a tak nikdo nepochybuje o tom, že své rozhodnutí myslí vážně.

http://www.zmag.org/content/showarticle.cfm?SectionID=45&ItemID=8811

       Vstupujeme do velmi podivuhodného období kdy je skutečně pouze skok ke globální válce, v globálním povětrnostním chaosu se již nacházíme v očekávání katastrofických zemětřesení a pandemie ptačí chřipky, která by měla  podle mezinárodní zdravotnické organizace usmrtit přes 100 milionů lidí. Možná, že nic z toho očekávaného nemusí nastat, moná, že stačí mít smysly otevřené vnímat signály přírody této planety.