ŠUNGIT - ŘEŠENÍ PRO ELEKTROSMAG: NEJSTARŠÍ A NEJSTŘEŽENĚJŠÍ TAJEMSTVÍ SVĚTA (1)

Nejstarší a nejstřeženější tajemství světa

Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o šungitu, nejste sami. O tomto tajemném krystalu jsem se poprvé dověděla, když jsem hledala krystaly, které by poskytovaly ochranu před elektromagnetickým zářením.  Lidé, pracující s energiemi označují mnoho krystalů a minerálů jako ty, co dokáží chránit před radiací, ale za většinou těchto tvrzení stojí jenom velmi málo vědeckých důkazů. Nechtěla bych zcela zdiskreditovat podstatu tzv. intuitivního vědění, ale je hezké, když existují i empirické studie. Šungit je jedinečný v tom, že pro toto tvrzení, či alespoň pro většinu z nich, existují vědecké podklady. 

Šungit má široké spektrum zdravotních (i průmyslových) benefitů, což je způsobeno jeho velmi jedinečnou molekulární strukturou. Říká se o něm, že dokáže všechno možné – počínaje ochranou před zářením, až po léčbu infekcí, zánětů, alergií, vysokého krevního tlaku, osteoartritídy, problémů se zažíváním a kožních onemocnění. V Rusku je šungit extenzivně zkoumán, co se týče léčby deprese, traumat a všech typů mentálních či emočních problémů. Šungit je nejstarší uhlovodíková hornina na světě. V pravém slova smyslu se nejedná o minerál, i když se tak o něm často hovoří. Šungit pochází z jediného místa na Zemi: z oblasti, zvané Karélie, což je zeměpisná oblast, rozdělená mezi Rusko a Finsko (severně od Petrohradu). V roce 1887 byl šungit pojmenován po vesnici Šunga v ruské Karélií, která se nachází poblíž břehů Oněžského jezera. Karelská skalnatá formace, známá jako naleziště Zažiginskij, obsahuje cca. 35 milionů tun šungitu a šungitové skály.

Pro obyvatele Západu je šungit možná něco nového, ale obyvatelé Karélie ho používají pro léčebné účely již po staletí. Pověsti o šungitu sahají od období vlády Ivana Hrozného; tehdy se mu říkalo místní břidlice. Jak se vypráví, v 18. století si car Petr Velký povšiml velkých léčebných vlastností šungitu a postavil pro své vojáky šungitové lázně. Mnoho lidí se otrávilo rudou, kterou zpracovávali. Ovšem muži, kteří se napili vody z blízkého pramene, který protékal šungitovým nalezištěm, se vyléčili za pouhé tři dny, což bylo mnohem rychlejší než normálně. Tak vznikla šungitová voda, o které si zakrátko řekneme.

Dva miliony let v tavícím kotli   

Šungit je starý dvě miliardy let, pochází z období prekambria. Ano, jedná se o miliardy let! Byla to doba, kdy byl život na naší planetě omezen na primitivní, jednobuněčné organizmy. Mimochodem, naše sluneční soustava je stará cca. 4,6 miliardy let.  Šungit vznikl, když se organizmy nahromadily a promíchaly s bahnem a s nánosy na dně poloslaných vodních mas. Geotermální horko a tlak proměnily tyto organické materiály na tekuté uhlovodíky – vypadaly podobně jako olej – které pomalu tuhly a vznikl z nich kámen.

Šungit má, díky své mikrostruktuře, jedinečné fyzické a chemické vlastnosti (atomická struktura, vodivost a magnetické vlastnosti). Obvykle se skládá s velkých, dutých a stabilních uhlíkových struktur s vysokou schopností oxidovat a s vysokou vodivostí; odtud pochází antioxidační vlastnosti šungitu. Vodivost tohoto minerálu je způsob, jak odlišit pravý šungit od nepravého – o tom si řekneme později. Šungit obsahuje uhlík, křemičité minerály, železo, titan, magnézium, draslík, vápník, síru, hliník a řadu dalších prvků. Někdo tvrdí, že šungit obsahuje všechny prvky Mendelejevovy tabulky, ale to je snad přehnané.

Stupně šungitu

Existují různé stupně či třídy šungitu, což vychází z množství uhlíku, který obsahuje. V literatuře jsem zaznamenala tří stupňovou a pěti stupňovou klasifikaci šungitu, ale tří stupňová je používána více. Původně slovo šungit označovalo pouze ty vzorky, které obsahovaly 98% čistého uhlíku, ale nyní se termín používá v širším významu, kdy označuje skálu, která obsahuje šungit. Následující tabulka je klasifikační tabulka, používaná Reginou Martinovou v její knize: "Shungite: Protection, Healing and Detoxification/Šungit: ochrana, léčení a detoxikace".

Typy šungitu:

Typ I. (elitní či vznešený šungit): Nejčistší forma šungitu s obsahem uhlíku minimálně 98%; lesklý stříbřitý polometalický povrch, špatně se řeže a tvaruje, tvoí pouhé 1% všech dostupných šungitů

Typ II. (černý šungit): 50–70% uhlíku, vzhledem k tomu, že se snadno tvaruje a leští je tento typ obvykle používán na sochy a šperky. Je černý  a pokud není leštěný, má polomatný lesk

Typ III. (šedý šungit či šungitová skála): 30–50% uhlíku, šedý s tlumeným či matným leskem

Tato tabulka navozuje otázku: „A co šungit s obsahem 70–98% uhlíku a s obsahem uhlíku mezi 0 – 30%“ Jiná klasifikační tabulka dělí šungit na typy s nízkým obsahem uhlíku (do 5%), se se středním obsahem uhlíku (5 – 25%) a s vysokým obsahem (25 – 80%). Zde vzniká problém, protože je vynechán nejcennější typ šungitu, s obsehem 98% uhlíku. Proč je uhlík tak důležitý? Čím víc uhlíku, tím jsou vlastnosti šungitu výraznější. Důvodem je molekula, zvaná fulleren. Možná se zeptáte: “ Bože, co je to, fulleren?“

Fullereny a Buckybalony (Buckminsterfullerenové molekuly)

V roce 1985 chemici v laboratořích syntetizovali jedinečné, duté, na uhlík bohaté molekuly ve tvaru fotbalového míče. Pojmenovali tyto nové molekuly - fullereny, či buckybalony, podle zemřelého Buckminstera Fullera, který se proslavil architektonickými geodetickými strukturami ve tvaru dómu. Fullereny byly v podstatě molekulární hexagony a pentagony, spojené vzájemně do dutých mřížek. Každý atom uhlíku sloužil nejenom k tomu, aby držel spolu molekuly, ale fungoval také jako upevňovací bod pro externí atomy či molekuly. Tato struktura dala vzniknout ohromujícímu množství chemických kombinací. Fullereny se staly stavebními kameny nanotechnologií, kdy vznikly všechny možné druhy inovací: od systémů výroby léků až po solární baterie či neprůstřelné vesty.

V roce 1991 časopis Science uznává fullereny jako "molekuly roku", a v roce 1996 vědci, kteří je vytvořili, obdrželi Nobelovu cenu za chemii. V době, když byly fullereny vyrobeny v laboratoři synteticky, mělo se za to, že v přírodě neexistují. Ale v roce 1992 byly objeveny v šungitu! Vědci až do dnešní doby nevědí, jak tyto jedinečné molekuly vznikají. Potřebují velmi vysoké teploty a tlak; proto dvě nejčastější teorie vycházejí z toho, že fullereny musely vzniknout zřejmě při zásahu bleskem nebo při pádu meteoritu. Přesto se fullereny v šungitu nevyskytují ve velkém počtu.  V podstatě byly nalezeny pouze v nejlepších a nejkvalitnějších šungitech a v černém šungitu, v nichž mají větší podíl výskytu. Jedna analýza odhaduje, že fullereny představují pouze 0,01 až 0,0001% váhy šungitu.

Šungit obsahuje sedm typů fullerenů, které obsahují něco mezi 24 a 70 atomů uhlíku, ale, pokud vím, pouze větší fullereny (ty s obsahem 60-70 atomů uhlíku) mají kýženou stabilitu. Fullereny, vyskytující se v přírodě, mají další přidanou vlastnost, a to, že uvnitř svých dutých uhlíkových kapes zadržují vodu a plyny (např. hélium). Přírodní fullereny patří do vysoce exkluzivního klubu. Od doby, co byly objeveny v šungitu, byly také nalezeny ve fulguritech (zesklovatělé skály, vzniklé úderem blesku), v kráterech, vzniklých po pádu meteoritů, ve vyvřelé lávě, uhlí, zkamenělých dinosauřích vejcích a v kosmickém prachu z planetární mlhoviny. Já osobně se přikláním k teorii o vlivu meteoritů.

Šungit na záněty, zvýšení imunity a detoxikaci

Obyvatelé Karélie používali fullereny po staletí, aniž by věděli, co jsou zač. Má se za to, že léčivé účinky pramenité vody, která proudí přes šungitové vrstvy, jsou výsledkem vlivu fullerenů. Šungit je jedním z darů přírody, kterým lze čistit životní prostředí, ale má stejné výrazné účinky i na čištění našich těl. Šungit lze konzumovat orálně anebo ho lze aplikovat prostřednictvím šungitové vody, anebo můžeme šungitové kameny nosit přímo na těle či blízko těla. Díky jedinečné struktuře má šungit vliv na mnoho věcí, jako jsou chemikálie, těkavé organické hmoty, léky, chlór, fluór a radioaktivní částice. Také zabíjí široké spektrum bakterií, virů, fágů a dalších patogenů.  Dokáže zneutralizovat významný počet druhů toxinu, protože obsahuje velké množství vodíku a je tudíž velmi účinný při čištění vody.

Zkoumání šungitu a také neověřené důkazy poukazují na dlouhý seznam možných pozitivních zdravotných účinků, které jsou uvedeny níže. Některé jsou podpořeny studiemi. Jiné jsou jednoduše pouze zmíněny v článcích. Často je popsána studie, ale není podložena citací, a tudíž je obtížné pověřit platnost tvrzení. Myslím, že hodně literatury zřejmě existuje v Rusku, ale je těžké se k ní dostat. A aby to bylo ještě těžší, mnoho studií je psáno v ruštině! Prokazatelné oblasti pozitivních účinků rezonančního pole šungitu:

• záněty

• ničení volných radikálů (antioxidační účinky, snížené poškození buněk)

• antibakteriální a antivirální účinky

• antihistaminické účinky (potlačuje alergie)

• protirakovinné účinky (zpomaluje růst rakovinných buněk)

• ulevuje od bolesti

• zvyšuje imunitu, urychluje hojení a obnovu tkání

• chrání před ionizujícím zářením a pře neionizujícím zářením (včetně elektromagnetického), před vlivem geopatogenních zón

• zvyšuje detoxikaci

• jsou hlášeny pozitivní účinky z oblasti vysokého krevního tlaku, osteoartritidy, zánětů dýchacích cest, diabetu, gastrointestinálních nemocí, kožních nemocí jako je lupénka a rychlejší regenerace onkologických pacientů po ozařování

Léčivé vlastnosti šungitu poprvé zkoumal ukrajinský vědec Grigory Andievsky. Došel k závěru, že fullereny v těle fungují jako adaptogeny, že pracují na buněčné úrovni, ale také systémově. Martinová ve své knize "Shungite" (Bear & Co., 2014) uvádí:

"Díky svému tvaru fotbalového míče přitahuje přírodní fulleren volné radikály, které se na něj nalepí a pokryjí celý jeho povrch. Když se na fulleren nahromadí vedle sebe mnoho volných radikálů, vede to k jejich proměně na neutrální složku. Fullereny neztrácejí svoji molekulární skladbu, a i nadále přitahují další volné radikály“.

Klinika přírodního léčení ve Spojeném království cituje studii z "Národní farmaceutické univerzity" na Ukrajině, která zjistila významný pokles zánětu jater u pacientů s hepatitidou, kteří pili fullerenovou vodu, i když autor nedodal citaci a já jsem tu studii nedovedla najít.  V roce 2006 byl na vědeckém kongresu v Rusku prezentován výzkum s názvem „Šungit a ochrana lidského zdraví“. Na tomto shromáždění bylo prezentováno velké množství vědeckých dat, které pokrývaly většinu z pozitivních účinků, uvedených v seznamu nahoře. Nyní se podívejme na jedno obzvláště speciální použití šungitu: na ochranu před ozářením.

-pokračování-