SUMEROVÉ - NEJZÁHADNĚJŠÍ NÁROD

Na jihu dnešního Iráku mezi řekami Eufrat a Tigris se patrně před téměř 7000 lety usadil záhadný národ - Sumerové. Přinesli významný vklad do rozvoje lidské civilizace, ale my dodnes nevíme, odkud přišli a jakým jazykem hovořili.

Mezopotámské údolí odedávna obývaly kmeny semitů - pastevců. Právě je na sever vytlačili cizinci-Sumerové. Nebyli se semity nijak příbuzní a jejich původ je dodnes neobjasněn. Není známa ani původní vlast Sumerů, ani jazyková rodina, k níž by jejich jazyk náležel. Naštěstí však po sobě zanechali mnoho písemných památek.

Z nich také víme, že Sumery je nazývaly sousední kmeny, oni sami sebe nazývali "sang-ngiga" - "černohlaví". Svůj jazyk nazývali "ušlechtilým jazykem" a pokládali ho za jediný pro lidi vhodný (na rozdíl od nepříliš vhodných jazyků semitských, jimiž hovořili jejich sousedé). Ale sumerský jazyk nebyl homogenní. Byly v něm zvláštní dialekty pro žena a muže, rybáře nebo pastevce. Jak však sumerský jazyk zněl, dodnes nevíme.

Velké množství homonym dovoluje předpokládat, že tento jazyk byl tónovým (jako například dnes čínština), takže smysl řečeného často závisel na intonaci. Po zániku sumerské civilizace se jejich jazyk v Mezopotámii ještě dlouho studoval, protože v něm byla napsána většina náboženských i literárních textů.

Pravlast Sumerů

Jednou z hlavních záhad zůstává pravlast Sumerů. Vědci stanoví hypotézy na základě archeologických nálezů a svědectví získaných z písemných zdrojů. Tato nám neznámá asijská země měla ležet někde za mořem. Faktem je, že Sumerové se do Mezopotámie dostali po řekách a první jejich sídla se objevila na jihu oblasti v deltách Eufratu a Tigridu. Zpočátku tu bylo jen nemnoho příslušníků tohoto národa, což není překvapující, protože na loď se mnoho lidí nevejde. Je zřejmé, že byli výbornými mořeplavci a tak se jednou vydali vzhůru proti proudu řek, aby našli nová místa k vystoupení na břeh. Krom toho se vědci domnívají, že Sumerové pocházejí z hornaté vlasti.

Ne nadarmo je tot