SPÁNEK - MOST MEZI SKUTEČNÝM A NESKUTEČNÝM (1)

Čáp Josef

Čáp Josef

autor

19.09.2018 Zajímavosti

O spánku toho bylo poměrně hodně napsáno, přesto je naše spaní jednou z velkých záhad, které se vědci snaží porozumět, ale marně. Co víme o spánku? Vlastně nic zásadního, prostě musíme spát, jinak bychom zemřeli! Podle odborníků vydrží člověk bez spánku maximálně 8 – 10 dní, přičemž během spánkové deprimace dochází k různým neurologickým či psychickým problémům. Různé experimenty prokázaly, že dobrovolní respondenti bez spánku vykazovali značné problémy s koncentrací, vnímáním a mentálními procesy.

Na základě těchto pokusů bylo zjištěno, když nebudete spát pět a více dní, že vás mohou postihnout halucinace, ale i jiné zdravotní potíže. Tento závěr potvrzují různé studie včetně pokusů na zvířatech, kdy například u vybraných koček, jimž byl znemožněn spánek, po patnácti dnech nepřetržitého bdění, hynuly na celkovou únavu organismu. Pozn. Jsem odpůrcem jakýchkoliv pokusů na zvířatech!  

 

Co je to spánek?

Ve Wikipedii se dočteme, že spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené ztrátou vědomí a podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty, po většinu doby jeho trvání je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Jakým potřebám tedy slouží spánek, a proč musíme spát?

Jak už jste asi vytušili z předchozích řádků, spánek souvisí s energií, kterou rovněž potřebujeme k životu, jinak bychom zemřeli. Z tohoto důvodu je nedostatečně vyspalý člověk v horší kondici a špatném psychickém rozpoložení, vykazuje ve všech lidských činnostech zhoršených výsledků, v porovnání s těmi pozorovanými subjekty, jejichž spánek byl kvalitní a nerušený.

I když se potřeba spánku často vysvětluje tím, že se lidský mozek v klidové fázi zbavuje (čistí) nepotřebných dat a informací, mohou za stavem nebdělosti stát i jiné existenční příčiny, o nichž se níže v tomto článku dozvíte.

 

K spánku patří sny

Snové vidiny se vyobrazují při spaní a nemáme nad nimi žádnou kontrolu, proto jejich smysluplnost z hlediska fyziologických potřeb člověka, je doposud nejasná. Podle Freuda jsou sny výsledkem potlačovaných emocí, jenž představují nesplněné myšlenky a přání, které se v nevědomém snění projevují tímto způsobem.

Světoznámý psycholog Carl Jung (1875 - 1961) vyslovil domněnku o tom, že sny napomáhají psychické vyrovnanosti a rovnováze, třeba tím, že úspěšný člověk má během spací fáze nepříjemné sny, zatímco jedinec, jemuž se z nějakého důvodu nedaří, může zažít blažené až uklidňující sny, což lze považovat za jakousi kompenzaci prožitých událostí.

Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že sny podporují dobrou náladu, paměť a jasnou mysl, což dokazuje, že zlepšují činnost mozku, ba i některé jeho funkce. Co je na snech zajímavé?  Uvádí se, že jeden člověk má v průměru 5 až 10 snů za noc. I když jsou často nabité emocemi, po probuzení na ně většina lidí zapomene, takže když si chcete tyto výjevy ze snů zapamatovat, měli byste si je rychle někam zapsat.

Navzdory tomu, že jsem uvedl, že nad sny nemáme kontrolu, přišlo se na to, že existuje zvláštní druh snění, které lze dokonce ovládat. Jde o takzvané – LUCIDNÍ SNĚNÍ, jemuž se lze s pomocí mentálních technik naučit.

O snech si můžeme myslet cokoliv, nicméně jsou s lidskou bytostí spjaty již od nepaměti, proto se odpradávna vykládá jejich tajuplný význam, neboť mohou proniknout až do budoucnosti, což svědčí o tom, že ovlivňují některá naše rozhodnutí.

Proto není divu, že se už v dávné minulosti (v biblických časech) setkáváme s různými vykladači snů, k nimž bezpochyby patřil Jákobův syn - Josef, který dokázal snovou symboliku a obsah obratně interpretovat, čímž si získal náklonnost samotného faraona, a to ho zprostilo všech otrockých pout a poroby.
 
Jestliže je možné, abychom ve snech spatřili budoucnost, pak je nadmíru jasné, že je lze považovat za nadpřirozený projev čehosi, o čemž můžeme jen spekulovat, poněvadž k nám přicházejí z druhé strany pomyslného břehu.

Víme o nich jen tolik, že pronikají za sféru racionality, kam nelze vědomě dohlédnout, poněvadž snový prostor je velkou neznámou oblastí, v níž je osobnost člověka potlačena. A tak se znovu dostáváme k původní otázce, proč musíme spát, abychom nezemřeli?

Každý může namítnout, že kromě spánku musíme jíst a pít, jinak bychom taktéž skonali, že. V tomto případě však nelze míchat jablka a hrušky dohromady, pokud máte zájem, alespoň trochu se podívat spánkovému mystériu na kloub, respektive do jeho abstraktně neproniknutelných útrob.

 

Komunikační kanál

Sny jsou anomální zejména v tom, že nepocházejí z tohoto světa! Jaký je jejich původ a odkud se berou? Vskutku, nepocházejí z této reality, kterou považujeme za vědomí, jehož duchapřítomnost vám umožňuje číst a analyzovat si tyto řádky, protože ve snech by to možné nebylo, pokud budete souhlasit s tím, že nerezonují s naší skutečností, o níž se zároveň domníváme, že je nadřazena snovým vidinám z imaginativních světů.

Svět ve spánku neobsahuje pravidla a ani omezení, lze v nich cestovat kamkoliv, kupříkladu na Mars, nebo třeba do nitra termonukleárního reaktoru rozžhaveného Slunce, atp. Jde o to, že ve snech se naše bytí projevuje jinak, především nehmotně, a to je diametrální rozdíl oproti bdělému stavu, jehož existence funguje na materiální bázi, alespoň jsme o tom přesvědčeni.

Konkrétně z jakého prostoru k nám sny každou noc přicházejí, pokud je zařazujeme do fantazijního okruhu vizualizací lidského nevědomí a probíhajících procesů uvnitř tajuplného mozku, o čemž nejsem dosud zcela přesvědčen, jak vytane z níže předložených indícií o tomto pozoruhodném mystériu.

Hypoteticky předpokládám, že sny utvářejí jakýsi meziprostor, a to mezi archetypálním impulsem nehmotného nadsvěta, jehož přítomnost se nevyskytuje v tomto prostoru a čase. Jde o skrytou éterickou frekvenci, na kterou se lidské smysly s pomocí spánku samočinně nalaďují, aniž bychom vůbec něco tušili, protože se vše odvíjí v oblaku naší nepřítomnosti, čili ve spánku.

Tohle spojení lze považovat za komunikační kanál, a to mezi VESMÍREM či STVOŘITELEM, výběr  nechám na vašem zvážení, s jehož pomocí jsme s touto nadčasovou dokonalostí ve vzájemné interakci. Tímto se dostáváme k srozumitelnému vysvětlení, jakou úlohu zastává spánek v lidském životě.  Představuje vzájemnou propojenost s nadpozemským světem, který se vyskytuje  mimo naše logické chápání a realitu, kde končí fyzično a začíná nehmotný rozměr.

-pokračování-