SHROMÁŽDĚNÍ A ČEKÁNÍ NA "UDÁLOST"

„Shromáždění“ je označení, dané „místu“ v astrální, nefyzické říši, kde se setkává množství bytostí, aby pozorovaly, vyhodnocovaly a diskutovaly o velmi očekávané, nadcházející „Události“. Zkušení strální cestovatelé mohou místo navštívit, kdy chtějí, ale je zřejmé, že mnoho uživatelů DMT (droga dimetyltryptamin) se na tom místě ocitne také. Je zajímavé, že lidé z obou skupin opakovaně popisují, jak přiletěli na ohromnou vesmírnou stanici, případně že k ní byli přitahováni. To, jak mnozí popisují stejnou vesmírnou stanici a to, jak to vypadalo uvnitř, nám nepochybně poskytuje důkaz o existenci jiných, „volně se vyskytujících“ realit; realit, obývaných a navštěvovaným vědomím. Ale co je to, to "Shromáždění" a "Událost", které přiahují tolik lidí, zblízka i zdaleka a   probouzejí v nich zvědavost?

Je DMT chemickou bránou do těch realit?

DMT je psychedelická sloučenina z rodiny tryptaminů, která je podobná základní struktuře neurotransmitérů a která způspobuje silné halucinace. Nachází se v některých rostlinách v Mexiku, v Jižní Americe a v některých částech Asie. Tyto halucinace jsou výrazně odlišné od těch, které způsobují jiné drogy, kdy překvapivě velké procento užtivatelů DMT, mezi kterými je mnoho vědců, popsalo, že po požití drogy měli zážitky a komunikovali s něčím, co bychom označili za mimozemšťany anebo mimodimenzionální entity. V devadesátých letech Rick Strassman s kolegy dělali pět let trvající studii o DMT na Univerzitě v Novém Mexiku. Strassman popsal, že téměř polovina uživatelů DMT, které zkoumali, pozorovala sama sebe v realitách, obývaných, jak to popisovali, inteligentními bytostmi, enititami, mimozemšťany, průvodci či pomocníky.

Strassman poskytl ve vícero rozhovorech různé vylíčení těcho bytostí: „Někdy byly humanoidní, někdy hmyzoidní, jindy reptiliánské a někdy vypadaly jako rostliny. Byly si těch lidí, na kterých probíhaly experimenty, více či méně vědomy.“ Mnozí popisovali, že letěli k velké vesmírné stanici či vesmírné lodi, případně že k ní byli přitahováni. V lodi se nacházelo velké množství robotů, kteří pilně dělali svou práci, a také tam bylo mnoho jiných životních forem. „Často to vypadalo, že ty bytosti naše dobrovolníky očekávaly a byly rády, že je vidí a pak s nimi interagovaly. Jindy vypadaly překvapeně a zlobily se, že vědomí těch dobrovolníků přinejmenším zasahovalo do sféry aktivity té konkrétní bytosti. Někdy byly s dobrovolníky prováděny pokusy a bylo s nimi manipulováno. Někdy prožili dobrovolnící s těmtito bytostmi určitý druh sexuálního zážitku. Některým byly řečeny scénáře budoucnosti. Někteří byli nějakým způsobem označkováni pro budoucno. Některé bytosti k nim vyzařovaly světlo a lásku. Jiné bytosti byly průvodci, kteří je měli odvést na jiné místo, jako například přes tunel, což vedlo k typickému zážitku, blízkému smrti. “  

Mimotělové zážitky: přirozená brána?

Robert Monroe (1915–1995) byl průkopníkem vědeckého zkoumání mimotělových zážitků (OBE) a je autorem tří průlomových knih s názvem: "Journeys Out Of The Body" (Cesty mimo tělo, 1971); "Far Journeys" (Daleké cesty,1985); a "Ultimate Journey" (Poslední cesta, 1994). Monroe zjistil, že zcela nečekaně a spontánně opouští své fyzické tělo a cestuje prostřednictvím druhého těla na místa ve fyzickém světě, ale také ve světech duchovních. Monroe se svými spolupracovníky začal pracovat na metodě navodění a řízení mimotělových zážitků a dalích forem vědomí v jejich laboratoři a svůj výzkum začali používáním zvukových vzorců. Jejich výzkum přinesl významné výsledky. V roce 1974 založil Robert Monroe svůj "Monroe Institute" a začal vést semináře, týkající řízení stavů lidského vědomí prostřednictvím sebekontroly. Monroeovi byly uděleny tři patenty na jeho metody a techniky, které přitom vznikly a také ochranná známka Hemi-Sync^® na proceduru, která byla použita na tvorbu audiovzorců, obsahujících binaurální rytmus, což napomáhá navodit stavy mimotělních zážitků. Monroe ve své knize "Daleké cesty" popisuje své cesty mimo tělo na různá duchovní místa a místa posmrtného života, a také na místo, označené jako "Shromáždění" (také známé jako "Velké představení"). Zdá se, že je to v úrovni vědomí, kde se scházejí inteligence z jiných oblastí univerza (mimozemšťané) a z jiných dimenzionálních frekvencii, aby pozorovaly nektěré velmi očekávané a nadcházející změny na Zemi a u lidstva. Podle něj …

„....to nazýváme Shromáždění. Manifestují se z blízkých energetických systémů jenom proto, aby byly toho svědky…To, co se má stát, je vlastně velmi vzácná událost – sloučení několika různých a intenzivních energetických polí, která ve stejný okamžik vejdou do našeho časoprostoru. Je to tato rarita, která přitahuje tolik pozornosti… Shromáždění existuje za účelem pozorování možného zrození nové energie, která dá lidskému vědomí vzácnou možnost, potenciál dostat se velmi rychle do sjednoceného inteligentního energetického systému, který se rozprostírá daleko za vaší iluzí časoprostoru, a který vytváří, buduje a působí tak, jak to dovede jenom lidská, postupně trénovaná energie.“

Následuje Monroeovo vyprávění o "Shromáždění" jeho vlastními slovy. Během tohoto zážitku ho provází pomocník, kterému říká "Inspec" (viz věty v závorkách):

"Byli jsme na vzdáleném okraji nejdále se nacházejícího prstence. Rozpoznal jsem ho podle velmi jemného odstínu mlhy. Kolem nás byly jemné, bílé tvary. Vnímal jsem, že byl se mnou můj přítel Inspec, ale nebyla tam žádná zářivá forma. (Není třeba rozptylovat jejich pozornost). Byl jsem si vědom intenzivního vnitřního soustředění ze strany obyvatel celého vnějšího prstence. Bylo tam silné vyzařování očekávání, ne znepokojení, jakooby na pódium měla přijít hvězda představení. Sledoval jsem linii jejich soustředění. Byla to fyzická planeta Země, z tohoto pohledu nezřetelná a zamlžená.(Podívejme se na to z jiného pohledu). Rozhodně! Klik! (Došlo k náhlému posunu z jednoho místa na druhé). Byli jsme někde ve vesmíru, mezi Zemí a Měsícem, v neurčité vzdálenosti, cca. 80 000 km od povrchu Země. Byla jasně a zřetelně vidět, ne jako předtím. Otočil jsem se, abych se podíval na Měsíc a užasl jsem.

Ve vzdálenosti ne větší než 300m, (alespoň to tak vypadalo), byl obrovský, pevně vypadající objekt šedé barvy, dlouhý a štíhlý, kónického tvaru, s kopulí na širším koneci; druhý konec byl někde daleko, minimálně několik kilometrů. Zdálo se, že se nehýbe, ale jasně jsem vnímal nějaké vyzařování. Je to snad kosmická loď, fyzické plavidlo? (Ve vašem pojetí je to tak. Není to lidský výtvor. Kolem fyzické Země je jich teď mnoho takových. Pocházejí z vašeho fyzického vesmíru, ale ne nezbytně z vašeho času).  "Mnoho" může být pět nebo pět tisíc, nemá smysl snažit se to zjistit, ale proč jsou kolem Země? (Zaměřují se na planetu Zemi a na lidi, zrovna jako vy pozorujete druhé lidi a za stejným účelem. Posuneme se? Brzy se to dovíme). Má zvědovst to ráda přijala.

Klik!

Můj bezprostřední vjem Země byla tečka, odrážející světlo, ve velké dálce; nebyla větší než malá hvězda. Vycházely z ní nepravidelné vlny energie, multidimenzionální, pulzující, občas přerušované příležitostnými rychlými záblesky. Byl to složitý, neorganizovaný vzorec, skládající se ne ze světla či elektromagnetické nebo gravitační struktury, ale z nějaké jiné energie, kterou jsem nedokázal definovat. Byl jsem zcela facinován úkazem, který jsem v pozadí nejdříve vůbec nezaregistroval. Kolem Země, která byla uprostřed, se nacházelo, až kam jsem dohlédl, bezpočet cizích forem. Některé měly tvar, jiné vypadaly jenom jako malý obláček páry, a všechny svítily v různých stupních intentzity. U těch, co byly k nám nejblíž, jsem zaznamenal stejné očekávání, čekání na začátek představení. Musí to být velká podívaná, když to přitahuje všechny tyto bytosti.

(Říkáme tomu Shromáždění. Manifestovaly se z jiných, sousedních energetických systémů, jenom aby mohly být svědky této podívané, jak tomu říkáte, a stejně tak ti, co jsou ve fyzických plavidlech a stejně jako ti ve fyzických plavidlech a vaši lidé z doby záverečné fáze. Tato velká podívaná, která se má odehrát, je vlastně velmi vzácnou události; je to splynutí několika různých a intenzivních energetických polí, která ve stejný čas vstoupí do vašeho časoprostoru.  Tato vzácnost přitáhla tolik pozornosti. Ve vašem pojetí se něco takového může stát jednou za 87 milionů pozemských let). To je dlouho, musí se na to dlouho čekat. (Nelze zaručit, že se to odehraje na této frekvenci. V tomto formátu existují různé prvky a proměnné, které nelze předpovědět). Jsou snad tak vzácné, že by se Událost nemusela uskutečnit?  Hodně lidí by bylo zklamaných….

(To nepřichází v úvahu. Stane se to. Jejich zájem se týká výsledku události. Nejlépe si ji představte jako konvergenci velkého počtu možností, které se objeví jako několik pravděpodobností a pár možností. Jedna taková pravděpodobnost by mohla změnit nejenom váš časoprostor, ale také navazující energetické systémy.) (Proto ten velký zájem. V lidském chápání, i když symbolicky, je zde toto shromáždění proto, aby pozorovalo možné zrození nové energie.  Přežije ta energie proces zrození, a pokud ano, jaké potenciály obsahuje tato energie, která je předzvěstí zralosti? Anebo se energie narodí již mrtvá a všechny možnosti nezůstanou ničím jiným než nedomrlými, slabými možnostmi?) (Existuje lidský orientální symbol pro krizi, který se skládá ze dvou podružných symbolů, označujíácích nebezpečí a příležitost. Událost je v lidském a pozemském pojetí rozhodně krizovým okamžikem. Stále platí, že pokud jde o existenci člověka, budou v ní až do maximální míry přítomny jak nebezpečí, tak i příležitosti.)

Nebezpečí? Jako nebezpečí? Fyzické? Mentální?

(Jedná se o možnosti, jejich přesná povaha bude určena samotnou událostí. Cokoliv budete vnímat, bude to jedna z možností. Bude jedna, nebo jich možná bude několik). Na druhou stranu, jew to příležitost. (To je klíč k pochopení události. Nabídne lidskému vědomí vzácnou možnost rychle se vnořit do sjednoceného inteligentního energetického systému, který bude sahat daleko za vaši iluzi časoprostoru a bude tvořit, budovat, učit – tak, jak to dokáže pouze energie zkušených lidí.) A pokud se příležitost propásne? … (Lidstvo bude ze svého dominantního postavení na Zemi ustupovat, až nakonec nebude žít jako aktivní vědomí, a nakonec nebude existovat v žádné podobě). Zeptal jsem se přímo: "A vy všichni, co budete dělat, když k tomu dojde?" Jako reakce následoval krásný jemný a hřejivý úsměv. (Jenom zahájíme nějakou akci na nějaké jiné planetě v časoprosotru, s novými lidmi)". Zdroj: Daleké cesty 1985

Carla Foxová je jedna z mnoha hostujících studentek na Monroeově institutu. Popsala své vlastní poznatky a zážitky z vesmírné stanice „Shromáždění“. V následujícím textu popisuje Carla své zkušenosti z Výzkumné třídy č. 27 v průběhu září 2011.

Shromáždění: návštěva v roce 2011

V tomto posledním příspěvku, týkajícím se událostí z Výzkumné třídy č.27 na Monroeově institutu bych chtěla popsat Focus 34/35, který Robert Monroe nazval „Shromážděním". Je to místo, kde se setkávají bytosti z blízkých energetických systémů, které se shromáždily, aby byly svědky splynutí několika různých a intenzivních energetických polí, k němuž dojde v prolnutí času a prostoru. Je to považováno za mimořádně vzácnou událost a očeává se, že dá podnět k   zrození nové energie; něčeho, co předtím ještě nikdo neviděl. Focus 34/35 je také považován za místo, kam jdou naše duše, když ukončíme školu na Zemi. Dovolte, abych nejdříve popsala, co jsem viděla, když jsme během třídního výletu byly přivedeni do této úrovně vědomí. Jak si vzpomenete na předchozí zprávu, nazvanou X27, kde jsem psala o vesmírné stanici, která plavala nad Focusem 27 a na místo, kde byly Koordinující inteligence. Celé seskupení vypadalo trochu jako Kosmická jehla v Seattlu (Vyhlídková věž ve městě Seattle; na vrcholu sedí rozhledna ve tvaru „létajícího talíře – p.př.)

Byla tam centrální spojovací chodba, která vedla od povrchu Focusu 27, přes místnost, kde se nacházely Koordinující inteligence a dále vedla k víceúrovňové struktuře s místnostmi a chodbami, které tvořily hlavní část vesmírné stanice. Nad tím byl shluk struktur, vypadajících jako prsní bradavky, což byly tankovací trubice a na samém vrcholu byla anténa. Vypadalo to velmi zajímavě. V centrální trubici pulzovala energie nahoru a dolu a menší plavidla tankovala cosi z tankovacích trubic, anebo se kolem celé té věci jen tak pohupovaly. Domnívám se, že energie do tankovacích trubic byla vháněna z lidských úrovní, které se nacházely níž. Na vesmírné stanici bylo mnoho ras mimozemšťanů a velmi málo lidí. Viděla jsem něco, co bvypadalo jako muži v černém a další lidí, které bychom nazvali pozemskou elitou. Nejsem si jistá, zda ti lidé byli ve své fyzické formě, anebo zda byli v nějaké podobě energetické přítomnosti.  Probíhalo tam mnoho schůzek, dělaly se plány a hodně se diskutovalo a uzavíraly se dohody. Jejich očekávání bylo, že když nakonec nastane "Událost", lidská rasa se rozptýlí a každá rasa chtěla získat svůj kousek koláče. Představte si, ten koláč jsme my!

Také jsem viděla, že Koordinující inteligence dělaly jenom to, že koordinovaly. Přijímaly pokyny od těch z Focusu 34/35 a v podstatě za nic nezodpovídaly. Na druhé straně, různé bytosti na vesmírné stanici přijímaly pokyny od svých planetárních vlád, byli to pouze velvyslanci. Projektovala jsem se do vesmírné stanice a trochu se tam prošla, ale cítila jsem se velmi nepříjemně, jako bych byla mimozemšťan. Pak jsem šla na jednu z těch lodí, co pluly poblíž, abych si promluvila s velitelem. Vypadal velmi lidsky, měl blonďaté vlasy a modré oči, a i když se na mne díval divně, alespoň chtěl se mnou mluvit. Na mé dotazy řekl toto: „I když se přepokládá, že my, lidé, pozemskou školu dokončíme, zatím to udělalo jenom velmi málo lidí.“ Proto bylo na vesmírné stanici jenom velmi málo lidí, kteří vypadali, že tam nejsou vyslání úředně. Absolvování školy se časem velmi ztížilo kvůli obrovské negativitě, různému zdržování a překážkám, bránícím duchovnímu vývoji na naší planetě. Situace by byla mnohem horší, kdyby nebylo pozitivních mimozemšťanů, kteří občas zasáhnou, ale z větší části jsou to mimozemšťané negativní agendy, kterou mají pod kontrolou již po velmi dlouhou dobu. Pak mi ukázal opravdovou vězeňskou planetu, která byla velmi znečištěná a temná. Připomínala mi film "Útěk z New Yorku".

Když Země projde transformací, nastane situace, že každý popadne, co mu přijde pod ruku, kdy každá rasa vezme vše, co bude možné. Je to velmi šílená záležitost. (Zde musím poznamenat, že to vypadá, že se ti lidé možná ocitnou v syntetických, umělých realitách).  Všechny rasy jsou kvůli "Události" v pohotovosti, jsou velmi znepokojeny a dohadují se a vedou jednání v předstihu. Pak se na mne podíval a řekl, že si je jistý, že já na takovém místě neskončím, a že vůbec neví, kde skončím, když ta doba nastane. V tom okamžiku jsme byli z cvičení odvoláni zpět. To bylo dobře, protože se tam člověk mohl dovědět hodně informací a musela jsem to trochu zpracovat. Další cvičení, kterého jsme se zúčastnili, každému umožnilo vrátit se zpátky na  Focus 34/35 a pokračovat v bádání. Dostala jsem se zpátky, do blízkosti vesmírné stanice a viděla jsem všechny komunikační kabely, jak vycházejí ven, směrem do kosmu, k domovským světům různých mimozemských bytostí. Tímto způsobem dostávali své instrukce velvyslanci.

Přišly další informace. "Událost", která se k nám blíží, posune energii Země, ale nikoliv energii shromáždění na Focusu 34/35. Bytosti, které se tam nacházejí, využijí zmatku k tomu, aby ukořistili tolik z nás, kolik jenom budou moct ještě dříve, než se vesmírná stanice rozpustí, protože až to všechno skončí, nebude již zapotřebí. Také se rozpustí realita Země ve třetí a čtvrté dimenzi. Cesta, jak se vyhnout tomu, aby vás v tom zmatku odchytili je udržovat pevné a silné spojení se svojí samotnou podstatou, udržovat kontakt se svým Vyšším já a nezapojovat se do dramatu. Nelze to opravit ani zastavit. Pamatujte, že je to důvod, proč jsme my, všichni lidé zde v tuto dobu, v historii naší evoluce.

Aktualizováno

Dne 8.srpna 2019 jsem konečně měla trochu času, abych si sedla a spojila se s informacemi „Shromáždění“ a byla jsem trochu překvapena. Místo, kde se shromáždily všechny mimozemské rasy a někteří zástupci ze Země, aby dojednali, co kdo dostane, až se tato realita dostane do chaosu, bylo skoro prázdné. Bylo tam několk „údržbářů“, kteří tam byli ponechání, aby fungovala technika, ale to bylo tak všechno. Co se stalo? Kam odešli? Okamžitě mne napadlo slovo „infiltrace“. Byli jsme infiltrování mnoha mimozemskými rasami.  Tady je několik možností: změna podoby, energetické formy (bytosti), přisáté na zranitelného člověka, anebo by mohli přijít prostřednictvím energie nějakého technologického zařízení. Do této kategorie určitě spadá i umělá inteligence. Jak to všechno dopadne, nevím. Předpokládám, že „Událost“ o které psal Robert Monroe, bude zřejmá každému, bez ohledu na duchovní přesvědčení či na úroveň uvědomění. Čas ukáže.