Rozhovor s Nigel Kernerem: "Děje se cosi o čem nemáme vědět. A to ONO nabývá stále větších rozměrů...." (2) + video 111. min. české titulky

Kerner Nigel

Kerner Nigel

autor

09.09.2009 Rozhovory

Nigel Kerner(NK): Z dosavadních zkušeností je zřejmé, že „grays“ mnohdy na unesených provádí i velmi bolestivé zákroky a to ve stavu jakési paralýzy, kdy se „unesený“ nemá možnost jakkoliv bránit. Totéž platí i o podivných sexuálních praktikách, neb jisté činnosti „grays“ se nedají prostě ani jinak nazvat.

Takže ano, jsem přesvědčen o tom, že tento mimozemský fenomén v sobě obsahuje velmi zřetelné dravé a negativistické rysy vůči našemu lidskému druhu. Zároveň je těžké určit, zda tyto bytosti jsou záměrně kruté a sadistické vůči lidem. Je třeba mít stále na mysli, že ve své podstatě jde o naprogramované bio – mechanické stroje, které postrádají vnímání a chápání jakéhokoliv morálního a etického kodexu. Tím pádem nejsou schopni ani žádného psychosociálního způsobu myšlení.

V podobném duchu uvažuje i profesor Jacobs, který patří mezi nejvíce konzistentní spisovatele a badatele na poli „ufos“ a mimozemského života v prostředí naší planety. Chování „grays“ skutečně vykazuje absenci jakéhokoliv svědomí, nebo něčeho podobného. Jde o naprogramované mechanismy, které prostě plní instrukce svého vlastního Tvůrce. Takže je potřeba se soustředit na zodpovězení další velmi zásadní otázky: „Kdo je oním Tvůrcem?“ „Kdo stojí za naprogramováním těchto subjektů?“
Sekundární formy inteligence unesenými svědky charakterizované s výrazně nordickými rysy tělesné taxonomie vykazují způsobem chování, který byl svého času velmi typicky pro krutou nacistickou ideologii. Existují teorie, které zachází ještě dál, ale o tom až později pokud na to v našem rozhovoru vybude čas. V souvislosti s „grays“ však existuje ještě jeden velmi zajímavý aspekt. Jde o to, že jisté sekvence únosů jakoby suplují jisté zážitky charakteristické spíše pro tzv. „zkušenosti klinické smrti“, anebo zase naopak.

Vyjdeme-li z této hypotézy, můžeme předpokládat jeden velmi bizarní fakt. Je totiž možné, že tyto bytosti prostě čekají na to, až některý z jejich pokusných jedinců zemře a v této chvíli se snaží zachytit prvek, kterému říkáme „duše“. Díky systematicky prováděnému výzkumu již dnes víme, že „grays“ sledují a opakovaně se kontaktují s poměrně velkým množstvím zástupců celé řady rodin. Znamená to, že únosy nejsou nahodilým a nekomplexním jevem, ale naopak – únosy jsou spojeny s konkrétními genetickými rodovými liniemi. Oběti únosů tak, vykazují zřetelnou generativní rodovou posloupnost.




Karma One (KO):
V posledních letech se objevuje stále více a více autorů a badatelů, kteří vystupují často s naprosto protichůdnými názory ohledně průniku mimozemské inteligence do prostředí naší planety. Jedni v nich vidí nebezpečné a dravé formy bytostí. Jiná skupina o, mimozemských typu grays hovoří spíše jako o bytostech neutrální povahy, bez emocí a empatických schopností s tím, že lidskou bytost vnímají spíše jako jednu z mnoha zvířecích druhů na této planetě, která systematicky ničí rezervy a potenciál své vlastní planety. Pak tu je ještě třetí skupina, která se k lidské rase chová velmi benevolentně, spíše až mesiášským způsobem. O této třetí skupině velmi často hovoří známý badatel Stephen Greer. Je přesvědčen o tom, že mimozemské bytosti jsou rozhodně i z pohledu morálně duchovního vyspělejší než lidé, takže z jejich kontaktů můžeme mít jenom prospěch. Co si myslíte o těchto názorových trendech?


Nigel Kerner (NK):
Skutečně je pro mnoho lidí snadné uvažovat v kontextu jakýchsi mimozemských mesiášských sil. Tento myšlenkový přístup velmi souvisí s psychologií. Dnešní společnost je ovšem ve svém vývoji a světonázorovém pohledu na základní aspekty mikro a makrokosmu zcela někde jinde, než tomu bylo například ve středověku, kdy společnost byla pod silným vlivem tradičního pohledu na Boha a jistých rádoby duchovních principů, které ve své podstatě stejně nesloužily ničemu jinému než k sociální kontrole společenských mas.

I když to možná bude pro někoho velmi překvapující, ale dodnes tyto středověké koncepty rozeznívají lidskou mysl a psychiku a to především na podvědomé úrovni. Existuje velmi silných archetyp, který definuje Boha na nebi, mezi hvězdami – prostě ve Vesmíru. Již při pouhých myšlenkách na Boha má velká většina lidí nutkavou tendenci vzhlížet tam nahoru. Z této pozice vidění je již jen krok k tomu považovat cokoliv co přichází „tam se shora, z hvězd za něco božského či mesiášského“.

Ovšem i tady platí, že nic není černé nebo bílé. Já sám jsem byl materialistou a to do té doby dokud jsem se osobně nepřesvědčil, že na fenoménu „ufo“ skutečně „něco“ je. Já jsem měl to štěstí, pokud se to tak dá říci, že jsem byl svědkem něčeho, co mne doslova v několika vteřinách přesvědčilo. V tu chvíli jsem pochopil ono Shakespearovské rčení, že je mnohem více věci mezi nebem a zemí, než dokáže připustit naše filozofie.

Bohužel stále intenzivněji kolem sebe vidím, jak naše společnost ztrácí kontakt sama se sebou, jak přirozeně živé aspekty svého života nahrazuje neživými materiálními referencemi. V tomto plíživém zahledění do sebe si jakoby vůbec neuvědomujeme jak se stále více a více stáváme závislými na neživých technologiích, které nás začínají obklopovat ze všech stran.

Někdy mne až děsí představa, že v některých aspektech našeho života máme možná blíž je „grays“ než si vůbec dokážeme uvědomit.

S těmito tématy do určité míry souvisí vynikající kniha od výzkumníka Budda Hopkinse (http://www.ctlsoftware.co.uk/abductions.htm) pojednávající o etických dopadech únosů. Hoopkins naznačuje, že cizí inteligence s největší pravděpodobností nebudou zasahovat, aby zabránili lidskému utrpení na tomto světě. A kdyby tomu tak bylo, nabízí se mefistofelovská otázka: „Bylo by tak dobře, nebo špatně?“

Existuje nekonečná debata na téma „svoboda“. Existuje vůbec dokonalá svoboda? Je v našem světě reálná? A víme vůbec, co taková svoboda ve skutečnosti obsahuje a znamená? Existuje místo dokonalé svobody? Ano. Jistěže ano, ale obávám se, že nikoliv v naší realitě. Já toto místo nazývám „Godversum“. My sami a naše realita je produktem našeho vlastního svobodného výběru. Takže lze konstatovat, že v míře naší přirozené svobody poskytované nám samotným „Godversem“ si sami definujeme vlastní životní realitu naplněnou větší či menší mírou nesvobody? Asi ano, ale v tom případě je něco špatně.

Je možné, že Kristus, Budha nebo Mohammed byli jakýmsi ztělesněním „Godversa“ a všichni byli jistě skvělými učiteli cesty jak se vymanit z oné skryté a v pozadí panující závislosti na „Godversu“. Používali přitom svého vlastního svébytného volného výběru mnoha různých prostředků. Ale jaký byl výsledek? Je bolest a utrpení nutnou zkušeností fyzického života?

Často, velmi často si kladu otázku, jaký účel v tomto příběhu o lidské bytosti hrají „grays“. Oni to nebudou, kteří by nám pomohli vymanit se z utrpení. Jistě – musíme to dokázat sami. Ale proč se profilují na druhou stranu? Proč jsou sami pro mnohé z nás oním zdrojem utrpení a bolesti. Co nám chce Bůh jejich přítomností sdělit? V naší realitě není nic bezúčelné….

Ale ve skutečnosti ani tyto myšlenky nejsou přesné. Velká většina unesených nezmiňuje, že by u svých únosců vnímali pocit krutosti nebo nějaké sadistické radosti. Spíše se zdá, že oni vůbec nechápou co je strach, bolest nebo utrpení. Jsou prostě na jiné vlně. Jsou to bioroboti. Soucit, láska atp. jsou charakteristickým znakem těch, kteří jsou svou Duší připojeni na „Godversum“. A pokud tito „grays“ jsou skutečně naším spasitelem, pak bychom si měli s tou největší zodpovědností položit otázku:

„Do jaké zaslíbené země nás vedou?“

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.