RAKOVINA: PROKLETÍ NEBO POŽEHNÁNÍ? (2)

de Jong Tjitze

de Jong Tjitze

autor

29.03.2021 Zdraví

Když jsem nechal energii protékat jejím tělem, zjistil jsem, že jeho pravá strana je silně zablokovaná; jinými slovy, bylo tam uloženo trauma, které bránilo volnému toku energie. Bylo to právě narušení pravé strany jejího imunitního systému a vystavení celé pravé strany jejího těla nemoci či zranění kvůli oslabení energetické nárazníkové zóny těla (což je jedna z funkcí zdravé aury). Pravá strana těla je převážně mužská, je to strana činu, myšlení, aktivit, práce, analýz atd. Je to také polovina, do níž si lidé ukládají nevyřešené problémy s významnými muži ve svém životě, jako je jejich otec, bratr, bývalý partner či manžel. Joanna to políčko značila. Měla také uzavřenou 5. čakru, krční. Traumatický zážitek byl potlačován po celá desetiletí.

Z hloubky jejích traumatizovaných pohlavních orgánů, přes hrdlo a ústa nepřešlo ani jediné slovo, aby přispělo k uvolnění traumatu. Dalším příznakem vypovídajícím o stejné zkušenosti jsou ztuhlé ramenní pletence. Ramena, krk a čelisti drží a potlačují pravdu a vystavují tyto části psychosomatickým příznakům, jakými jsou bolesti v krku, nedostatečná nebo nadměrná činnost štítné žlázy, skřípání zubů atd. – příznaky, na něž znovu a znovu narážím. Ve vnějším světě byla Joanna dobře usazenou ženou se skvělou kariérou, která si slušně vedla a měla stabilní, dlouhodobý intimní vztah. Její vnitřní svět však ukazoval velmi odlišný obraz, symbolizovaný roky častých nočních můr. Desítky let potlačování jejích nejniternějších emocí přispěly k tomu, že onemocněla, a v důsledku potlačení těchto hluboce traumatizujících a ponižujících zkušeností zažívala dlouhodobou stagnaci své životní síly. Stručně řečeno to znamenalo, že její energetické tělo nebylo schopno plně vyzařovat a její fyzické tělo nedokázalo absorbovat energie nezbytné pro udržování vibrujícího imunitního systému; v důsledku čehož byla obě těla vystavena nerovnováze. Toto je podstata nemoci: nerovnováha. Nic víc, nic míň.

Pocit zvnitřněného, ​​nepřístupného vzteku byl patrný v pánevní oblasti, kde jsem si všiml temných energií, které se vařily už během našeho prvního sezení, ale dosud pro ně nebyl žádný výstup, neměly hlas a oblast ramen je pevně zadržovala. Na začátku druhého sezení Joanna uvedla, že předchozí noci netrpěla žádnou noční můrou. V rámci 2. části léčby jsem začal uvolňovat relační šňůru z její druhé (pubické/sakrální) čakry, kterou byla stále připoutána a spojena s pachatelem. Náhle praskla její pevně držená emocionální přehrada, hlasivky se uvolnily a 5. čakra se otevřela. Křik, vzlykot a pláč, jekot a zuřivost během přibližně čtvrt hodiny uvolnily energetický blok. Tok energie na její pravé straně se opět oživil a Joanna se okamžitě cítila v klidu a míru.

Na začátku 3. sezení mi řekla, že po 2. léčbě pláče a pláče, a tak jsem pracoval na propojení srdeční a pubické/sakrální čakry (4. a 2.). V kombinaci s intenzivním uvolňováním během 2. sezení a po něm se veškeré napětí v ramenou, krku a čelisti rozpustilo a po dobu nejméně půl hodiny opakovaně zívala. K zívání dochází automaticky, když vazy a šlachy obklopující čelistní kloub přestanou s obvyklým zadržováním „nevhodných“ emocí. Takové zívání je něco jako čelistní jóga. Podle mých zkušeností je to nejúčinnější způsob, jak zastavit zakořeněný zvyk skřípání zubů. V Joannině případě to bylo jasným signálem, že emoční uvolnění pozitivně ovlivnilo fyzickou strukturu. V tutéž dobu se její horní část těla zároveň nedobrovolně záchvatovitě uvolňovala, protože se proudem energie propláchl celý systém, který dosud nebyl s takovým přívalem energie obeznámen.

Když Joanna dorazila na 4. a poslední sezení, nedokázala si zachovat klidnou tvář a řekla, že se nemůže přestat smát a zpívat. Její pleť vypadala nejméně o 10 let mladší, než když jsme začali, což bylo jen o 5 dní dříve. Podařilo se jí vyléčit hlavní příčinu její rakoviny pouze čtyřmi léčebnými schůzkami? To vše se odehrálo před 3 lety. Neabsolvovali jsme spolu žádné další sezení. Přihlásila se však do certifikovaného programu "Bodies of Light" a dokončila jej, bylo čistou radostí a potěšením ji učit – byla průzračná jako bublina, zářícího srdce, laskavá a soucitná k sobě i ostatním, hluboce prověřující svůj vnitřní vývoj. Podařilo se jí vyléčit hlavní příčinu její rakoviny pouze čtyřmi léčebnými schůzkami? Ano, zněla moje váhavá odpověď. Někdy to je vše, co je potřeba, když se vše propojí a zapadne na svá místa, aby se dokončila skládačka zdraví. Tím také končí Joannin příběh.

Kvůli etickému zacházení s důvěrnými údaji není Joanna jejím skutečným jménem. Prošla od kletby pocitů zmaru a strachu z diagnózy rakoviny až po požehnání představující její vyléčení. Její požehnání vyléčilo nejen rakovinu, ale i přetrvávající psychosomatické příznaky, jakými byly neklidné noci a noční můry. Pro Joannu se diagnóza rakoviny stala až příliš povědomým budíčkem. Na své cestě za vyléčením rakoviny převzala aktivitu, hluboce se ponořila do své traumatické minulosti, vyléčila se a vyřešila i další psychosomatické příznaky. Ne každý příběh je snadný a jednoduchý. Léčení na všech možných úrovních často vyžaduje změnu myšlení, uvolnění hluboce uložených emocí a určitou úroveň přizpůsobení životních okolností. Aby se člověk mohl uzdravit, musí najít odpověď na tyto otázky:

  • Slouží vám stále současný vztah nebo manželství?

  • Cítíte se ve své práci nebo kariéře naplnění?

  • Chtěli byste něco změnit ve vztahu ke svým dětem nebo rodičům?

  • Žijete v geografické oblasti, kde se opravdu cítíte jako doma?

Na tyto otázky se často dá snadno odpovědět. Nicméně ještě častěji je větší výzvou napnout plachty podle vanoucího větru a provést nezbytné změny. Ve svém každodenním životě jste dosáhli určité rovnováhy, takže provedení jedné nebo více změn může mít dalekosáhlé důsledky – může to vyvolat pocit, jako byste se vydali na cestu do nejisté budoucnosti. Pravda, úplná pravda. Život s rakovinou však také nepřináší jistou budoucnost. Pokud vám byla diagnostikována, není to záviděníhodná pozice. Proto hledejte pomoc. Nemusíte po trnitých cestách putovat sami. Podporu vám mohou poskytnout blízcí lidé i odborníci. Pokud se rozhodnete požádat přítele nebo člena rodiny o pomoc, ujistěte se, že vás může podporovat bezpodmínečně a z co nejneutrálnější pozice. Nikdo z vašich blízkých nemůže být zcela neutrální, protože lidem ve vašem sociálním kruhu příliš záleží na vašich rozhodnutích a volbách. Ujistěte se, že si pro vás nepřejí nic jiného, než abyste zlepšili svůj život, ať už to znamená cokoli. Takového člověka není snadné vždycky najít.

Pokud si vyberete odbornou pomoc, neznamená to, že se musíte vydat na dlouhou terapeutickou cestu. Několik sezení vám může často pomoci překonat určitou překážku a poté můžete léčbu úplně ukončit nebo si dát pauzu, dokud se neobjeví další překážka. Ujistěte se, že si vy a odborník, na kterého jste se obrátili, „sednete“ a že mu plně důvěřujete. Bez důvěry se nedá léčit. Vždy si pamatujte, že jim platíte za to, že vám slouží – nejste zodpovědní za jejich pohodlí. Většina lidí s diagnostikovanou rakovinou je zpočátku šokována, částečně kvůli pověsti zabijácké nemoci, kterou rakovina má, a částečně kvůli lékařským konzultacím a léčebným postupům, které mohou čekat. Dopřejte si cítit se šokovaně. Je to lidská reakce. Jakmile se rozvířené pocity usadí, zkuste provést inventuru a prozkoumat možnosti, které máte k dispozici. Rakovina není rozsudkem smrti. A léčba na všech úrovních může probíhat i tehdy, když klient klepe na její dveře.

"Energetic Cellular Healing and Cancer" přináší také Sylviin příběh. Po letech zápasu s rakovinou byla neuvěřitelně slabá. Její dolní 3 čakry a spodní 3 úrovně její aury se v určitém stádiu rozpadaly a energeticky umírala před mými očima. Fyzicky byla kost a kůže a trpěla neustálými trýznivými bolestmi. Mí duchovní průvodci mi velmi důrazně řekli, že je třeba „restrukturalizovat“, a do uší mi třesklo slovo „třikrát“. Uposlechl jsem. Nyní, o 16 let později, Sylvia stále hraje a trénuje tenis a cestuje po světě. Její příběh najdete na YouTube: Sylvia Black – Life Through Cancer (www.youtube.com/channel/UCq89PBQptHEa_86SgBUVnpg).

Nikdy si nemyslete, že jste už „příliš daleko“ nebo že je rakovina příliš pokročilá na to, abyste se uzdravili. Uzdravení je možné vždy. Vždy je naděje. Přechod od počátečního pocitu prokletí k pocitu požehnání vyžaduje vnitřní práci – emocionální, mentální i duchovní. Pouze když se tyto tři aspekty posunou k obnovenému pocitu rovnováhy, vaše fyzické tělo se může uzdravit a nechat nemoc za sebou. Jakmile bude uzdravení dosaženo, váš život už nikdy nebude stejný. Ani by neměl být. Užívejte si jej naplno.

-konec-