PRŮZKUM LEONARDA: PŘÍBĚH DVOU "M"

Desítky vědců a obdivovatelů různých odstínů se snažily objevit nějaké poodhalující tajemství v mistrovských dílech Leonarda da Vinciho - zejména v "Poslední večeři". Nejnovějším trendem je dokázat, že na obraze Jan Křtitel nebyl nikdo jiný než Máří Magdaléna, která zase byla provdána za Ježíše a možná mu porodila děti. Předpokládá se, že Leonardo znal toto "tajemství", které církev pro své vlastní účely po staletí skrývala. Z toho logicky vyplývá, že pokud byl Ježíš ženatý a zplodil děti, existovala by pokrevní linie, která by mohla být považována za svatou v nejhlubším slova smyslu. Důsledky by byly dalekosáhlé.

Ještě důležitější je, že tito učenci přenášejí "dekódování" do větších hloubek, k objevu ztracené Ženy, tajemství, které se údajně snažil "zakódovat" ve svých obrazech i Leonardo. Není však žádným tajemstvím, že s příchodem ortodoxních náboženství byl kult Bohyně v západním světě demontován. Této ortodoxii nepodléhala pouze Evropa; stejný postoj se přenesl i do Ameriky, a proto byla zničena každá kultura, která nesla zárodky tohoto pohanství - kořene všeho zla, stejně jako byla Eva kořenem pádu člověka. Tím, že badatelé ztotožňují Máří Magdalénu s milovanou Janou, se snaží dokázat, že nejdůležitějším Ježíšovým učedníkem nebyl nikdo jiný než žena; a některé feministické skupiny doufají, že tímto způsobem napomohou znovuzrození tradice Bohyně, aby tak čelily staletému potlačování.

Nechci k těmto spekulacím nic dodávat ani jim ubírat na významu. Spíše bych chtěl upozornit na "systém", který Leonardo využil ke zprostředkování komplexního a syntetického souboru vědomostí, jak je definován v esoterických tradicích. Toto odhalení nepotvrdí ani nevyvrátí teorie o Máří Magdaléně, protože to není to, co považujeme za ústřední bod "Poslední večeře". Zjistíme však, že Leonardo použil téma "Poslední večeře", protože bylo dokonalým prostředkem pro předání esoterického obsahu tohoto systému, který byl v 15. a 16. století již ztracen. Spolu s faktorem Bohyně, s nímž byl neodmysli