Žijeme v řízeném chaosu? Pakliže pouhým okem pohlédneme k nebi, spatříme kosmické objekty, jako je náš nejbližší soused Měsíc, Slunce a planety naší sluneční soustavy, ale i vzdálené hvězdy, které svým třpytem osvětlují noční oblohu. Co tedy víme o vesmíru? V podstatě jen tolik, kolik toho můžeme spatřit. Navzdory tomu, že astronomové přicházejí s různými představami a domněnkami o tom, na jakém principu vesmír funguje, tak realita nemusí vůbec odpovídat skutečnosti.
To jediné, co nelze v tomto ohledu zpochybnit je fakt, že je vše v pohybu, neboť se pohybují planety, ale i hvězdy, včetně gigantických galaxií. Jakmile okem mikroskopu pohlédneme na nejmenší strukturu hmoty, lze v tomto mikroprostředí rovněž spatřit pnutí, neboť svět kolem nás se skládá z částic, atomů a molekul, jenž vykonávají neustálý pohyb. Pokud se hýbe makrosvět, ale i mikrosvět, potom kosmos nemůžeme považovat za chaotické prostředí, které není ovládáno inteligentně, poněvadž hierarchicky uspořádaný vesmír, je stvořen na pořádku systematickém.
Co z této jednoduché interpretace můžeme vydedukovat? Například to, že mezi životem a pohybem existuje vazba, která odlišuje Život od Smrti. VESMÍR JE ORGANISMUS ODKÁZANÝ NA NEUSTÁLÉM POHYBU. BEZ POHYBU UNIVERSUM NEEXISTUJE. ZA HRANICÍ KOSMU ČASU ANI ŽIVOTA NENÍ! A proto se v tomto zamyšlení dozvíte, kdo je kdo, anebo, co život ve skutečnosti podporuje, na rozdíl od toho, co se snaží tento zázrak sprovodit ze světa. Domnívám se, pokud jsme v těchto dnech na životě ohroženi celosvětovou pandemií, kterou způsobuje COVID-19, tak právě proto je více zapotřebí, abychom se lépe vyznali v tom, co v těchto transformačních časech stojí na kmitech života, jehož charakter koresponduje s výše uvedenými kosmickými principy o neustávajícím pohybu.
S proudem nebo proti němu?
Svět je v pohybu, to nemůže nikdo zpochybnit! Pohyb nelze zastavit, protože je poháněn časovou dilatací, která je spjata s bytím a věčností kosmu, do jehož existence patří i náš planetární svět. V tomto lze spatřit jakousi symboliku, neboť cosi takového potvrzuje pravdu o tom, že čas společně s kosmickým prostorem vytváří polaritu, což je jakýsi pomyslný - Plus a Mínus na autobaterii. Jedno bez druhého ztrácí smysl! Z výše uvedeného vyplývá, že nelze jít hlavou proti zdi, respektive proti toku času, neboť to je z pohledu vesmírného působení zdroj kosmické věčnosti. Kdyby vesmír nebyl vyživován touto nevyčerpatelnou energií, která pochází z časového proudu, pak by došlo k jeho zástavě, neboli jeho konci. S vorem plout proti proudu nejde, to se rozumí! Nicméně, nechat se volně unášet jeho tokem, to však už možné je, tak proč bychom nemohli ve prospěch všeho lidstva, těchto cirkulujících kosmických sil, využít?
Jestliže je podle astronomů vesmír v pohybu, tedy tím, že se rozpíná, pak lze cosi takového považovat za vibraci, kterou můžeme nazvat životem. Cožpak o životě lidském nerozhoduje rychlost, pakliže spermie vyrážejí k vajíčku, aby ta nejrychlejší z nich vajíčko oplodnila? To, co zavdává důvod k životu, směřuje vždy k životu a jeho šíření. Ano, cokoliv, pokud to splyne s proudem je posilněno silou jeho toku, takže takové sjednocení zesiluje vzájemnou interakci, která vytváří pozitivní potenciál ke zrodu či udržení života, jak jsem již uvedl výše. Každopádně, tento článek není o tom, abych vám podal objasňující důkaz o nádheře vesmírného nekonečna, jemuž vděčíme za naše bytí a nebytí, jako spíše o tom, že je kosmos z tohoto úhlu pohledu kvůli své expanzi - rostoucím živým organismem, kterýžto souvisí s pohybem a tokem času, což jsou jinak řečeno pilíře udržující stabilitu všehomíra, neboť to jsou zákony vesmírné - nesmírné!
Aspekt dobra či zla z této vyzařující kosmické perspektivy, je více či méně protikladný fyzikální vztah, z jehož občasných kolizí dochází ke zpomalení nebo zrychlení elementárních částic, za čímž hledejme pohyb, neboť chvění představuje v tomto hypotetickém schématu – DOBRO, zatímco třecí síly působící proti směru pohybu – ZLO, které svými účinky zpomaluje živou či neživou matérii, což negativně poškozuje udržitelnost a tvorbu vlnícího se života. Proč je v tomto kontextu zapotřebí, abychom se zajímali o takovou banalitu, čímž je každému srozumitelný popis dobra a zla. Nejsme snad hlupáci, abychom netušili co je DOBRO a ZLO?! Přinejmenším z pohledu kosmických sil, lze v této poměrně snadné identifikaci chybovat, proto je nutné v těchto dvou jednoduchých pojmech zjevné duality, nalézt potřebnou orientaci.
Uveďme si jednoduchý příklad, který poukazuje na to, jak lze kosmickým zrakem jednoduše rozpoznat dobro od zla. Kupříkladu vlastenectví je věc šlechetná, že. Když budete vyrábět jakékoliv zbraně, například granáty, jejichž účel spočívá v tom, aby jste militantního agresora zahnali na ústup, lze takovouto výzbroj považovat za dobro, neboť tyto prostředky k zabíjení slouží čistě k ochraně vaší svobody a rodné země. Nicméně, všechny zbraně slouží vždy jedinému účelu, čímž je nemilosrdné zabíjení, a to je jinými slovy řečeno smrt, neboli zástava pohybu. Jak již bylo uvedeno shora, život je o pohybu, a to, co se tuhle vibraci (pohyb) pokouší nějak omezit (narušit), tak to jde proti zákonům kosmu. Nemáme se bránit, pokud to situace vyžaduje?
Najděme si společného nepřítele
Cožpak cesta vedoucí k zotročení je cíl, kterým bychom se měli zcela dobrovolně vydat? Nikoliv! Jestli budou po celém světě všichni lidé vyznávat tytéž cíle, pak se není čeho obávat, protože nebude žádných nepřátel a rozdílů, abychom se zotročovali navzájem. Chápu, že jednota a mír, anebo společný světonázor, že tyto hodnoty vytvářející kolektivního ducha jednoty, vyznívají poněkud utopisticky, zvlášť když ve společnosti převládají značné rozdíly, například v barvě pleti, v sexualitě a náboženských otázkách, o národnostních a jazykových odlišnostech ani nemluvě. Každopádně, jakmile dávným nepřátelům vejde do cesty z čista jasna nový a ještě nebezpečnější protivník, zavdává to důvod k tomu, aby se odvěcí rivalové stmelili, z čehož vzniká spojenectví z rozumu. Pakliže takového „záložního“ nepřítele nemáme po ruce, v tom případě musíme si ho sami vytvořit. Za takového alternativního protivníka bychom mohli považovat mimozemské civilizace, prostě UFO a tomu věci podobné.
Hrozba z kosmu v podobě mimozemské invaze, je dostačujícím podnětem k tomu, abychom se dali dohromady a našli sami v sobě odpovídajícího spojence. Kdyby náhodou ani tohle nestačilo, pak musíme zabrousit do vlastních rezerv, které mohou lidstvo bez vlastního přičinění sjednotit. Vskutku, v našem světě nalezneme bezpočet společných jmenovatelů, s nimiž lze odkrýt celou řadu pohnutek přispívajících k vytvoření potřebné koalice, která by nynější civilizaci přinesla potřebnou perspektivu, taktéž osvobození od myšlenek vytvářejících ducha nepřátelství, s čímž nepochybně souvisí evoluční povznesení. Domnívám se, že není zapotřebí nad tímto vším dlouho přemýšlet! Zamyslete se pozorně, co v tomto směru představuje pro lidstvo největší hrozbu, kterou když zavčas my všichni společně podchytíme, tak díky tomu můžeme odkrýt výše nastíněného „potřebného“ a „sjednocujícího“ nepřítele, což je významný prvek odstraňující veškeré dosavadní (nepřátelské) rozdílnosti mezi jednotlivými národy a žijícím lidstvem v rozepřích.
-pokračování-
partner Matrix 2001
