PROBLEMATIKU "MIMOTĚLNÍ ZKUŠENOSTI" SE MATERIALISTICKÉ VĚDĚ JAKSI STÁLE NEDAŘÍ POCHOPIT (2)

Robert Monroe a další badatelé v Monroe Institutu provedli rozsáhlý výzkum o tom, jak některé mozkové frekvence vedou k mimotělnímu zážitku. Tento výzkum byl zaměřený na stimulaci mozku použitím binaurální rytmické frekvence – technologie, která mozku umožňuje vnímat velmi nízké frekvence, stejné jako ty, které se přirozeně v mozku objevují. V Monroe Institutu bylo zjištěno, že toto binaurální umělé vyvolání théta mozkových frekvencí během „tělního spánku“, které jsou charakteristické pro REM spánek (rapid eye movement sleep – spánek s rychlým pohybem očí), je efektivní pro povzbuzení mimotělních zážitků. Bylo zjištěno, že beta frekvence „probuzené mysli“ probíhají souběžně u normálních, uvolněných a probuzených lidí.

Odhaduje se, že programem Gateway v Monroe Institutu prošlo asi 20.000 lidí. Toto je výukový směr pro rozšíření lidského vědomí tak, aby mělo během snění a mimotělních zážitků přístup ke schopnosti jasného uvažování. Účastníci tohoto programu trávili čas především ve speciálně navržených zvukových boxech, které navedly hlubokou relaxaci. V boxech naslouchali binaurálním zvukům a pravidelným instrukcím od průvodce, zatímco jejich tělo bylo v hluboké relaxaci nebo spánku. Ve spojení s technologií byli ponořeni do oblasti víry, kde mohli otevřeně hovořit o svých zážitcích. V 70. a 80. letech 20. století zaslala vláda do Monroe Institutu úředníky, aby se zúčastnili projektu Gateway jako součásti jejich školení v programu dálkových snímačů (remote viewing). Existují podobná centra výzkumu tohoto typu v Brazílii - Centrum vyšších studií vědomí a v jižním Portugalsku – Mezinárodní akademie vědomí.  (viz obr. vpravo)

Mnozí lidé měli zprávu o mimotělním zážitku na pokraji spánku nebo spánku krátce před vlastní zkušeností. Velké procento těchto případů se odkazuje na situace, kdy jejich spánek nebyl ve skutečnosti tak hluboký. Příčinou tohoto mohlo být to, že měli chřipku, slyšeli rušivé zvuky, byli v citovém i ps