Případ Cathy O´ Brian (13) - VAROVÁNÍ !!! Tato část seriálu obsahuje místy psychicky náročné informace - zvažte přístup.
Projekt Monarcha byl operací zabývající se ovládáním mysli, pro kterou byly "rekrutovány" děti zneužívané v rodinách poznamenaných multigeneračním incestem a které zároveň trpěly mnohočetnou poruchou osobnosti za účelem provádění genetických studií myšlenkové kontroly. Byla jsem prvotřídním "kandidátem", "vyvolenou". Můj otec chytil příležitost za pačesy, neboť mu zároveň měla zajistit imunitu, která ho chránila před trestným stíháním. Uprostřed pekla, které následovalo, dorazil do našeho domu Jerry Ford s důkazy v ruce, připraven na setkání s mým otcem. "Je Earl doma?", zavolal na mou matku, která nervózně postávala za síťovými dveřmi a váhala, zda ho pustit dál. "Ještě ne", odpověděla třesoucím hlasem. "Už měl být doma z práce. Vím, že vás očekává." "To je v pořádku". Ford zaměřil svou pozornost na mě. Stála jsem venku před verandou, přišel ke mně a naklonil se, aby se snížil na mojí úroveň. Poklepávajíc na velkou, hnědou obálku v podpaždí, obsahující zadrženou porno kazetu, řekl: "Máš ráda pejsky, co?"
"Buster je hezký pejsek", odpověděla jsem. "Je legrační."
Nechápala jsem, proč byl pes odstraněn, když došlo k zadržení porno kazety a tak jsem si postěžovala: "Buster je pryč."
"Buster je pryč?", zeptal se Ford. "Jo. Strýček Sam ho odvezl pryč", řekla jsem mu.
Ford se hlasitě zasmál mému ironickému prohlášení. V mém omezeném chápání jsem si myslela, že se mu zdá legrační, že Buster zmizel. Můj otec zastavil na příjezdové cestě a zatroubil na klakson svého nového, světle hnědého kabrioletu. Ford se postavil."Teď ne, miláčku", řekl.
"Teď musím vyřídit nějakou práci..." Ford vešel společně s rodiči do domu, aby oficiálně zpečetili můj osud.
Krátce nato letěl můj otec do Bostonu na dvoutýdenní školení na Harvard, kde se učil, jak mne připravit na spuštění MK-Ultra Projektu Monarcha. Po návratu z Bostonu byl můj otec potěšen a usmíval se nad svými nově nabytými znalostmi, které označil termínem "převrácená psychologie". Vyrovná se to "satanským obratům" a zahrnuje to takové slovní hříčky a fráze, které mi uvízly v hlavě.
Obdaroval mě kouzelným psím vodítkem na památku a matce oznámil novinku, že "budou mít víc dětí", aby je vychovali pro projekt. (Nyní mám dvě sestry a čtyři bratry ve věku od 16 do 37 let, kteří jsou stále pod ovládáním mysli.)
Má matka vyhověla návrhům mého otce a skvěle zvládla umění jazykové manipulace. Když jsem si například sama nedokázala zapnout pyžamo, v mé dětinské snaze zabránit otci vlézt do něj, jsem požádala matku: "prosím, zacvakni mě". A ona to udělala. Cvrnkla mne svými prsty do obličeje až to pálilo. (slovní hříčka v angl. jazyce - bylo použito slovo, které zároveň znamená zapnout i cvrnknout a matka si samozřejmě "vyložila" žádost své dcery po svém, pozn. překl.) Bolest, kterou jsem cítila, byla psychologická a opětovně mi potvrdila, že má matka nemá nejmenší úmysly ochránit mě před otcovým sexuálním zneužíváním.
Také můj otec, v souladu s instrukcemi poskytnutými vládou, mne začal opracovávat jako pověstnou Popelku. Odklízela jsem popel z krbu, tahala jsem polena na zátop, hrabala listí, sekala led a zametala - "protože" můj otec řekl: "tvé malé ruce padnou tak hezky okolo rukojeti lopaty, koštěte, mopu".
Tou dobou sexuální zneužívání mým otcem zahrnovalo prostituci jeho přátelům, místním členům gangu a zednářům, příbuzným, satanistům, cizincům a policejním úředníkům. Když jsem zrovna nebyla zaměstnávána prací až k naprostému fyzickému vyčerpání, unikala jsem ke knihám. Naučila jsem se číst velice brzy, když mi byly asi čtyři roky, díky své fotografické paměti, která byla přirozeným následkem mnohočetné poruchy osobnosti (MPD)/disociační inteligenční poruchy (DID).
Vládní badatelé zapojení do projektu samozřejmě věděli o aspektu fotografické paměti jako o "vedlejším účinku" MPD/DID, stejně tak jako o dalších následných "nadlidských" schopnostech. Ostrost zraku u ososby s MPD/DID je 44x větší než u průměrného člověka. Můj neobvykle vyvinutý vysoký práh bolesti, plus roztříštění paměti byly "nezbytné" podmínky pro zahrnutí mé osoby do vojenských a utajených operací.
Navíc, moje sexualita byla primárně zdeformována již od dětství. Toto programování bylo lákavé a užitečné pro perverzní politiky, kteří věřili, že mohou skrýt svou činnost hluboko do roztříštěných přihrádek mé paměti, kterým kliničtí lékaři říkají osobnosti.
Ihned poté, co se můj otec vrátil z Bostonu, jsem byla běžně prostituována tehdejšímu senátorovi za stát Michigan, jehož jméno je Guy VanderJagt. VanderJagt se později stal kongresmanem a nakonec předsedou republikánského celonárodního kongresního výboru, který dosadil George Bushe do prezidentského křesla. Byla jsem prostituována VanderJagtovi po četných místních přehlídkách v útočišti politiků na ostrově Mackinac, kterých se vždy účastnil, a také v mém domovském státě Michigan, mezi jinými místy.
Strýc Bob pomohl mému otci s vyzdobením mého pokoje červeným, bílým a modrým obložením a vyvěšením amerických vlajek. Poskytoval svou pomoc ve vymývání mého mozku přesně podle metodogie Projektu Monarcha. Náměty z pohádek byly používány k propletení fantazie a skutečnosti, konkrétně za využití Disneyho příběhů a pohádky Čaroděj ze země Oz, které poskytli základ pro budoucí programování.
Má "normální" osobnost zajistila krytí zneužívání, které jsem zakoušela, ale hlavně měla naději - naději, že někde ve světě je místo, kde si lidé neubližují. Tato stejná osobnost chodila na hodiny náboženství, což byla výuka jednou týdně v našem katolickém kostele St. Francis de Sales v Muskegonu, ve státě Michigan.
Mou učitelkou katechismu byla Jeptiška nebo "Sestra". Přestože jsem nedokázala vědomě přemýšlet, abych se sama ochránila před zneužíváním, rozhodla jsem se, že stát se Jeptiškou by mi poskytlo ten styl života, jaký jsem hledala. Nemohla jsem se spolehnout na svou rodinu, na policii, ani politiky, že mne ochrání. Zdálo se, že církev je mou odpovědí a tak jsem pozorně naslouchala na hodinách a zbožně se modlila. Naučila jsem se vše o politické struktuře církve a byla jsem připravena ke své první zpovědi.
Sytém katolického náboženství zahrnuje přesvědčení, že člověk není schopen mluvit s Bohem (Otcem) přímo, ale musí mít kněze jako prostředníka. To je důvod, proč se chodí ke Zpovědi. Bylo mi řečeno, že mám sdělit své hříchy duchovnímu (také zvanému Otec), jenž mi předá můj vzkaz Bohu. Pak mi údajně oznámí, kolik "Zdrávas Maria" a "Otčenášů" se musím pomodlit v rámci pokání či trestu.
Má učitelka náboženství uvedla třídě několik příkladů "hříchů", které zahrnovaly "mimomanželský sex". Když kněz, Otec James Thaylen, otevřel malé okénko zpovědnice velikosti toalety, spustila jsem podle instrukcí: "Odpusť mi Otče, neboť jsem zhřešila..." na čež jeho odpovědí bylo, že mám "odříkat třikrát Zdrávas Maria a jednou Otčenáš a bude mi odpuštěno?!"
Poté mi bylo jasné, že musím věřit tomu, že tato Zpověď je podvodem. Toho večera si se mnou otec promluvil. Zjevně byl on tím "Otcem", jemuž kněz sdělil můj vzkaz. Můj otec mi nařídil, že "odteď " jsem měla zkrátka říkat "neposlechla jsem rodiče", když půjdu ke zpovědi a nic víc!
Když jsem šla příště ke zpovědi, řekla jsem přesně, co mi bylo nakázáno. Učitelka mi vyhubovala za to, že mi to tak dlouho trvalo a řekla mi, ať si přidám několik "Otčenášů" ke svému pokání. Když jsem jí řekla, že už jsem učinila svoje pokání, zopakovala mi "řád věcí" při zpovědním rituálu - do kterého vůbec nezapadalo to, co jsem právě prožila! Aniž bych si pořádně uvědomila proč, vdala jsem se nápadu stát se Jeptiškou, jelikož také tato část mne se odšťepila z toho, co zbývalo z mé "normální" základní osobnosti.
(c)1995 Cathy O´Brian, Mark Phillips
(c)2007 Translation Adriana Křížová

