Americký prezident George Bush dnes prohlásil, že chce objasnit, zda zvolený íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád vedl v roce 1979 zadržování rukojmích na americkém velvyslanectví v Teheránu. Obvinění vznesli někteří ze zadržovaných Američanů, kteří tvrdí, že v novém íránském prezidentovi poznali vůdce únosců.
"Nemám (o tom) žádnou informaci," řekl Bush novinářům na briefingu o nadcházející summitu skupiny G8 ve Skotsku. "Ale samozřejmě jeho podíl vyvolává mnoho otázek a protože vím, jak jsou lidé aktivní při hledání odpovědí na otázky, tak věřím, že odpověď bude nalezena," dodal prezident. Írán tvrzení svědků popřel. Bushův mluvčí Scott McClellan uvedl, že Spojené státy budou po odpovědi pátrat. Za teroristu, který vedl komando na americkém velvyslanectví v Teheránu, označil nového íránského prezidenta v rozhovoru pro list Washington Times plukovník ve výslužbě a bývalý rukojmí Charles Scott.
Třiasedmdesátiletý voják řekl, že sotva spatřil prezidentovu fotografii, poznal, že to byl "jeden ze dvou či tří šéfů" únosců. Čtyřiašedesátiletý důstojník vojenského námořnictva ve výslužbě Donald Sharer si prý při pohledu na snímek připomněl, že Ahmadínežád byl "tvrdou a krutou osobností". "Vím, že byl jedním z těch, kteří vedli výslechy," dodal v rozhovoru pro televizní stanici CNN a vysvětlil, že právě on ho jednou vyslýchal. Neméně jasně si na svého trýznitele vzpomíná také Kevin Hermening, který byl tehdy ve dvaceti letech nejmladším strážcem velvyslanectví. "Byl jedním z těch, kteří mě vyslýchali toho dne, kdy jsme byli zadrženi," řekl listu Washington Times.
V listopadu 1979 obsadila americké velvyslanectví v Teheránu skupina íránských radikálních studentů. Jako rukojmí vzala asi 60 diplomatů a 40 zaměstnanců mise, z toho 52 Američanů, a za jejich propuštění žádala od USA vydání šáha Mohammada Rezá Pahlavíhho, léčícího se v USA, navrácení jeho majetku Íránu a závazek nevměšování se do íránských záležitostí. Rukojmí byli zadržování 444 dnů; propuštěni byli až v lednu 1981. Spojené státy přerušily od obsazení své ambasády vztahy s Íránem, označily Teherán za vývozce světového terorismu a začaly usilovat o jeho naprostou diplomatickou a hospodářskou izolaci. V Íránu se tehdy ustavil islámský režim v čele s ajatolláhem Chomejním.
Ahmadínežádovu účast při zadržování rukojmích popřel Abbás Abdí, jeden z radikálních studentů, kteří útok proti americkému velvyslanectví zorganizovali. Další z vůdců útoku proti diplomatické misi Mohsen Mirdamádí řekl, že zvolený prezident "nebyl mezi těmi, kdo velvyslanectví obsadili". Ahmadínežád, který byl do zvolení prezidentem teheránským starostou, je považován za ultrakonzervativce. To vyvolalo obavy, že Teherán se nyní bude orientovat na vytvoření islámského státu.
Zdroj: Lidovky
partner Matrix 2001