POZORUHODNÉ PŘÍPADY "UFO" V RUMUNSKU: "ASFAN-POKRAČOVÁNÍ" (9)

Na tomto místě považuji za užitečné stručně uvést několik dalších příkladů zpráv předložených ASFAN anebo analyzovaných jejím týmem. Dne 5.5.2004 kolem 21:00 natáčel televizní kameraman Luigi Chiţan několik záběrů reklamy, která zahrnovala noční panorama města Râmnicu Vâlcea z terasy restaurace na kopci zvaném Capela (Kaple). Když si kameraman asi po týdnu film prohlížel, objevil na videu světelný jev, který během natáčení pouhým okem nepozoroval. Po dobu 1,41 sekundy byl na obloze mezi kameramanem a nedalekým kopcem vzdáleným asi 4 km natočen jasný letící objekt, který se pohyboval vysokou rychlostí. Místní televizní zpravodajství ukázalo část filmu ve vysílání 13. května 2004 na soukromém rumunském televizním kanálu "Antena 1".

Tým ASFAN ve složení Ion Hobana, Alecu Marciuc, Alexandru Musat a Gheorghe Cohal se vydal do Râmnicu Vâlcea a diskutoval v místní televizní stanici "VL1" spolu se zúčastněnými (panem Cozmou - ředitelem místní televize, Luigim Chiţanem, kameramanem a techniky, kteří záběry zpracovávali). Byly pořízeny kopie filmu a předány organizaci ASFAN. Dotyčné záběry byly prostudovány, zvětšeny a reprodukovány snímek po snímku. Objekt se jevil jako skupina čtyř symetricky umístěných světel, pohybujících se za větvemi a listy stromů mezi kamerou a objektem. K zániku jevu došlo okamžitě, jako by zhasl nebo zmizel, aniž by se změnila jeho trajektorie a rychlost.

V Bukurešti byly 16. a 21. května 2005 pozorovány dva světelné úkazy, které byly nahlášeny ASFAN a doplněny očitými svědky, videozáznamy a fotografiemi. Reportérka Adina Mutăr případ prezentovala v novinách "Ziarul" dne 20. června 2005 a přiložila šest fotografií. Svědkyně sdělila ASFAN:

"Dne 16. května 2005 kolem 20:30 jsem ve společnosti dalších lidí zpozorovala hluboký černý objekt, který se pohyboval ve velké výšce, zřejmě od náměstí Victoriei směrem do centra města. Neslyšel jsem žádný hluk a nevšiml jsem si žádného světla na objektu. Objekt letěl ve stálé výšce, kde setrval asi 12-15 minut. V tomto okamžiku jej mohly snadno spatřit desítky lidí. Poté zamířil směrem ke čtvrti Militari a velkou rychlostí zmizel."

UFO bylo pozorováno také z Paláce parlamentu, kde způsobilo určitý zmatek. Citujeme výpověď svědka:

"Večer 16. května 2005 kolem 20:30 jsem při náhodném pozorování oblohy pozoroval ve směru k Ministerstvu obrany, nehybně nad ním ve výšce odhaduji 80-100 metrů, kulatý oválný objekt o zdánlivém průměru 1-1,5 metru. Hvízdl jsem na kolegu, který byl poblíž; pozorování potvrdil a řekl mi, že se na něj díval několik minut. Zde bych měl zmínit, že objekt působil dojmem, že se zastavil, pouze se mírně natočil doleva. Pozoroval jsem ho spolu s ostatními přítomnými a pak, po 20-30 sekundách, zmizel plnou rychlostí, bez jakéhokoli hluku směrem ke čtvrti Militari".

Oba výše uvedení svědci stáli poblíž budovy parlamentu. Pozorování bylo provedeno nezávisle na sobě. Oba se nás z různých důvodů snažili požádat, abychom zachovali jejich jména a povolání v tajnosti. Večer 21. května 2005, kdy Bukurešťané slaví svátek svatého Konstantina a Heleny, byl ve čtvrti Militari, v oblasti trhu Gorjului, opět pozorován světelný úkaz. Učitelka Lavinia Boncanová, která bydlí nedaleko, vyšla kolem 00:30 na balkon svého panelového domu. Bylo bezhvězdné noční nebe a strop mraků byl velmi nízký. Spatřila "hravou zářící kouli" o zdánlivé velikosti Měsíce; nejprve se nehýbala, ale pak se začala pohybovat neuvěřitelnou rychlostí a pak se zase zastavila.

Jeho výskyt trval přibližně do 00:50, kdy zjevení náhle zmizelo. Profesor pomocí digitálního fotoaparátu pořídil několik snímků úkazu. Noviny "Ziarul" si vyžádaly informace od místní kontroly vzdušného prostoru. Jejich odpověď zněla: "Pokud jde o noční zjevení 16. a 21. května 2005, nebylo radarovými přístroji nic neidentifikovatelného pozorováno". Dne 13. dubna 2012 severně od města Ploiesti (60 km severně od Bukurešti) pozoroval Mihnea Mustaţă spolu s dalšími dvěma lidmi bílý objekt ve tvaru klobouku, který prolétal nad krajinou a pohyboval se stabilně od západu k východu. Rychlost se odhaduje na 80-90 km/h a směřoval k obci Pleaşa. Objekt na několik minut zmizel z dohledu a poté se znovu objevil na jiném místě oblohy a pohyboval se třikrát rychleji než odlétající letadlo. Při odletu jej doprovázelo "několik jasných světelných koulí". Svědek pořídil několik snímků těchto objektů. Několik sekund po zmizení hlavního objektu proletěla nad stejnou oblastí dvě proudová letadla. Vzdálenost mezi letadly a objektem byla odhadnuta na přibližně 1500-2000 metrů.

Ve velmi klidné noci mezi 25. a 31. květnem 2012 se A.C. a R.C. (jména neuvedena), oba inženýři pracující na větrné farmě v Dobrudži, nacházeli na vrcholu 4-5patrové budovy v obci Mamaia -Sat (mezi pobřežním městem Mamaia a městem Năvodari). V jednu chvíli si A.C. všiml, že se od jihu k severu neuvěřitelně vysokou rychlostí šíří světelný útvar ve tvaru písmene "V". V tu chvíli se objevily světelné paprsky. Světla přeletěla oblohu nad Černým mořem bez jakéhokoli hluku během 4-5 sekund, což naznačuje, že objekt se pohyboval nadzvukovou rychlostí. Zdálo se, že útvar ve tvaru písmene "V" se skládá z trojúhelníkových skupin po 3 nebo více světlech [obr. níže]. Vzpomínky obou svědků se od sebe mírně lišily. A.C. odhadoval, že objekt se nacházel ve výšce 10 000 metrů pod úhlem 60-70 stupňů. Barva byla žlutooranžová. Světla si zachovávala svůj počet, aniž by mizela nebo se násobila, a zdálo se, že jsou všechna ve stejné horizontální rovině. R.C., který světla pozoroval pouze 2 nebo 3 sekundy, potvrdil úhel 60-70 stupňů.

Jeho výšku však odhadl maximálně na 200-500 metrů a rychlost na 300 m/s. R.C. viděl oranžovo-červená světla. Řekl, že světla svítila náhodně, jako na vánočním stromku. Pozoroval také mezi dvěmi formacemi ve tvaru "V" řadu matných světel, která vypadala jako tečky pohybující se bez zjevného pořadí. Řekl, že tyto světelné koule byly "3D", některé byly před ostatními a měly různou intenzitu. Případ vyšetřoval člen ASFAN - Cezar Darac, který také vytvořil doprovodnou uměleckou rekonstrukci. Zjistil, že světla viděná uvnitř "V" mohla být optickým efektem způsobeným rychlostí a překrytím trajektorie Mléčné dráhy, která byla tehdy viditelná rovnoběžně s horizontem. Darac našel třetího svědka, a to ve městě Tulcea, který byl té noci svědkem stejného úkazu.

K dalšímu případu, který zkoumal Cezar Darac, došlo 8. listopadu 2013 v 16:36. Telefonicky mu zavolal přítel. Protože byl v té době v práci, nemohl příteli odpovědět přibližně do 17:10. Přítel mu vzrušeně sdělil, že v době, kdy mu volal, seděl v autě a jel po bukurešťském okruhu v doprovodu své sestry a chystal se odjet po dálnici A2 směrem na Feteşti. Oba v autě spatřili světle hnědý objekt válcovitého tvaru, který se vznášel nad nějakým elektrickým vedením a zdálo se, že se mírně otáčí kolem své osy [obr. níže]. Pozorování trvalo 10 minut. Válec se netřásl, nevibroval, nesvítil a nebyl slyšet žádný hluk. Náhle zmizel, aniž by se pohnul, zatímco ohromení svědci udiveně přihlíželi.

Vzápětí Darac vyšel na terasu dvanáctipatrové budovy, kde pracoval, a všiml si na severozápadě (tj. téměř opačným směrem, než kde byl válec spatřen) velmi jasného žlutočerveného světla, které se pomalu pohybovalo nahoru a dolů spolu s dalšími 2 až 3 menšími světly. Slunce bylo stále vidět, ale už se téměř stmívalo. Pokusil se se světla vyfotografovat fotoaparátem, ale bez úspěchu.

Objekty, které nejsou na svém místě

V roce 1973 v Rumunsku, v srdci Transylvánie, poblíž města Aiud, našli dělníci těžící písek v lomu nedaleko řeky Mureş pod 10 metrů silnou vrstvou ztvrdlého písku tři objekty "zabalené" jako ve skořápce. K řádnému prozkoumání byly tyto tři předměty odeslány do Historického muzea ve městě Cluj-Napoca. Při opatrném odstraňování okolních vrstev zkamenělého písku odborníci nalezli fragment kosti nohy a zub, obojí z mladého mastodonta. Třetím prvkem byl neznámý kovový předmět, dlouhý asi 20 cm, široký 12,5 cm a silný asi 7 cm. Měl dva válcovité otvory různých průměrů, takže úzký otvor pronikal předmětem směrem k základně většího otvoru kolmo. Větší otvor měl navíc ve své spodní části prostor pro upevnění oblé hlavice sekery [obr. níže].

Na spodní ploše a bocích nesl předmět stopy opakovaného používání. Kombinace všech těchto detailů naznačovala, že kdysi byl součástí většího zařízení. Mastodonti, příbuzní slonů, se na zemi objevili již před 34 miliony let a vymřeli před 11 000 lety. Podle některých odhadů je stáří nalezených kostí přibližně jeden milion let. Opakovaná metalografická analýza provedená na cizím předmětu vyvolala další otázky. Bulletin vydaný výzkumným centrem ICPMMN (v Măgurele u Bukurešti) ukázal, že kovový kus je ve skutečnosti složitou slitinou složenou z 12 různých prvků: hliníku (88 %), mědi (6,2 %), křemíku (2,84 %), zinku (1,81 %), olova (0,41 %) cínu (0,33 %), zirkonia (0,2 %), kadmia (0,11 %) a menšího množství niklu, kobaltu, vizmutu a stříbra. Velmi neobvyklým rysem byla existence anomálně silné vrstvy oxidu hlinitého na celém povrchu objektu. Je známo, že tento kov zřídkakdy oxiduje hluboko do materiálu; obvykle první tenká povrchová vrstva oxidu omezuje pronikání oxidačních jevů do kovového těla. Hliník však byl objeven v laboratoři v roce 1825 Oerstedem a průmyslová výroba začala přibližně v roce 1883.

Bukurešťský odborník, který opakovaně přezkoumával metalografický rozbor, také napsal: "Je překvapivé, že hliník má starou strukturu a že i legující prvky jsou v tak dobrém stavu". Nikdo z kvalifikovaných lidí, kteří artefakt viděli (archeologové, univerzitní profesoři, inženýři), nebyl schopen předmět identifikovat ani najít podobnost s nějakým lidským výrobkem. Výjimkou byl odborník na leteckou techniku, který vyslovil domněnku, že by předmět mohl být přistávací nohou z malého letadla. Výše uvedené informace byly převzaty z knihy Florina Gheorghiţă "Enigme in Galaxie" (Záhady v Galaxii), vydané v roce 1983. Tým, jehož členy byli členové ASFAN George Cohal a Ion Nuţu a Cristian Pompei z publikace "Lumea Misterelor" (Svět záhad), spatřil objekt v archivu Transylvánského národního historického muzea v Kluži-Napoce v květnu 2007. Ředitelka muzea Viorica Crişan spolu se Zojou Maximovou poskytly všechna potřebná vysvětlení, včetně kopií novin a některých recenzí na internetu. Bohužel z mnoha různých důvodů, včetně toho, že muzeum bylo v dlouhodobé rekonstrukci, nemohly ukázat žádné originální dokumenty ani analytické zprávy pořízené v 70. letech 20. století.

Dříve byl hliníkový předmět předmětem výstavy v muzeu, ale tehdejší vedení muzea jej odstranilo. Stejné vedení odmítlo žádost o vystavení předmětu na výstavě "starověkých mimozemšťanů" v Německu, kterou pořádal Erich von Däniken. Při této příležitosti bylo řečeno, že někteří odborníci na základě vyhodnocení více než milimetr silné vrstvy oxidu hlinitého odhadli, že předmět objevený u Aiudu by mohl být starý fantastických 250 000 let! Na žádost výzkumného týmu Cohal-Nuţu-Pompei byla "hliníková pata" převezena do Bukurešti k další analýze v Národním výzkumném a vývojovém ústavu fyziky a jaderného inženýrství - oddělení archeometalurgie, v Măgurele nedaleko Bukurešti. Výsledky byly následující: hliník - 80,5 %, cín - 6,5 %, měď - 6 %, křemík - 4 %, zinek - 2 %, olovo - 0,5 %, antimon - 0,5 %, plus stopy stříbra, niklu, manganu a železa.

Druhá, nedestruktivní analýza předmětu Aiud byla provedena v laboratoři Fakulty fyzikální metalografie. Ta odhalila 97,6 % hliníku, 2,4 % cínu a méně než 1 % ostatních prvků. Obě analýzy odborníky překvapily, nejprve kvůli nevysvětlitelným rozdílům a poté proto, že byli přesvědčeni, že jde o metalurgickou nemožnost - hliník se s cínem nevytváří slitinu! V září 2007 se George Cohal a Cristian Pompei setkali v Iaşi s Florinem Gheorghiţă, který jako první zveřejnil historii hliníkového předmětu. Mimo jiné uvedl, že v té době (70. léta 20. století) byl odebrán poměrně velký vzorek "paty", který byl odeslán na analýzu někam do Švýcarska a výsledky by se měly nacházet v muzeu v Kluži-Napoce.

Inženýři z firmy "Alro" ze Slatiny, jedné z největších hliníkárenských společností v Rumunsku a v Evropě, kteří zkoumali tyto analytické zprávy, nedokázali identifikovat podobné hliníkové slitiny vyráběné nikde na světě. George Cohal zkoumal i další podivný objekt. V 70. letech 20. století hledal v jedné vesnici v horách v župě Buzău muž jménem "A". V. zvláštní kameny pro akvárium svého přítele. Při hledání v průzračné vodě potoka spatřil něco, co vypadalo jako kámen, ale nebylo. Vypadalo to jako voština vyplněná hlínou a mělo to kulatý tvar kamene. To naznačovalo, že to v korytě řeky leželo už dlouho. Po omytí tohoto předmětu "A". V. viděl, že je složen z malých, čtvercových, na sebe naskládaných trubiček, jejichž strany měřily 1 mm a tvořily podivnou a nepřirozenou strukturu. Tento předmět byl odvezen do Bukurešti. V roce 1999 jej A. V. předal Gheorghe Cohalovi, členu ASFAN (později výkonnému řediteli asociace). Na první pohled byl předmět, který Cohal nazval "voštinou", velmi křehký a lámavý. Vypadal také jako křemelina (stěny trubek se zdály být tvořeny jemnými částečkami písku, slisovanými do obrazce).

Pod mikroskopem byly ve struktuře "včelí plástve" vidět malé mikrokuličky bílé, černé, zlaté, červené, zelené, zelené, modré a žluté barvy. V roce 1999 navštívil Cohal spolu s doktorem Haraldem Alexandrescu, koordinátorem Astronomické observatoře "Admiral Vasile Urseanu" a výkonným ředitelem ASFAN, pracoviště Geologické fakulty, Muzeum Grigore Antipa a Ústav vzácných kovů; nikdo jim však nedokázal říci, co by mohlo být předmětem a k čemu sloužil před rokem 1970. Někteří navrhovali, že by mohlo jít o katalyzátor, ale toto zařízení nemohlo v roce 1970 existovat; první katalyzátor byl vyroben v roce 1973. Mikrokulky se navíc nepodobají těm z katalyzátoru. Na tomto místě se objevuje další podivný úhel pohledu na tento příběh. V roce 2004 byl rumunský kosmonaut Dumitru Prunariu mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Rumunska v Ruské federaci. V této funkci měl v srpnu 2004 možnost setkat se v Moskvě se slavným médiem Eugenií "Junou" Juvaševnou Davitašvili (1949-2015).

Ta kosmonautovi sdělila, že před několika lety, jedné noci, obdržela "energetickou informaci o havárii UFO v Peru" a "vyslala své astrální tělo prozkoumat místo dopadu". Když se druhý den probudila doma v posteli, držela v ruce jeden z úlomků havarovaného mimozemského plavidla. Juna ukázala tento úlomek Prunariuovi, který jej vzal do ruky.

"Byl velký jako podlouhlé vejce, lehký, zřejmě keramická plástve se sítí rovnoběžných kanálků dokonale čtvercového průřezu, které byly na okrajích erodované".

V březnu 2009 držel Prunariu v ruce také předmět objevený v pohoří Buzău a byl na setkání s Ionem Hobanou, Georgem Cohalem a mnou. Upozornil, že objekt je téměř totožný s tím, který mu ukázal Juna v Rusku v roce 2004. Když mluvíme o chybně umístěných artefaktech, měli bychom si vzpomenout také na slavného rumunského pilota a spisovatele Doru Davidoviciho. Několikrát psal o sošce, zřejmě z bronzu, vyleštěné a pokryté tenkou krustou ze zeleno-černého skla, která zobrazuje krásnou ženu zahalenou do jakési tógy po kolena a mající šest prstů na obou rukou a šest prstů na nohou.

Sošku mu ukázal kolega letec, který řekl, že ji otec jeho přítele objevil v hlubinách dolu v pohoří Apuseni. "Našel ji, když používal kladivo, a když sošku vytáhl, lesklý vzor horniny zůstal na místě a tvořil obrys postavy." Davidovici se domníval, že soška, kterou nazval "bohyně z orichalku" (což je také název knihy, kterou napsal), by mohla být stará "stovky milionů let". Bohužel soška zmizela, jeho přítel tvrdil, že byla ukradena. Jsou takové předměty prostě mimo, a tím myslím, že byly nějakým způsobem vyrobeny v moderní době, ale pak odstraněny a znovu objeveny ve vrstvě bahna nebo horniny, což mate jejich datování? Jsou to anomální předměty, které naznačují vyspělou technologii takzvaných "dávných astronautů", kteří navštívili naši planetu před tisíciletími? Jak vidíte z této kapitoly, ASFAN se podílel na mnoha fascinujících a neobvyklých zprávách, ale jistě nejpodivnější a nejzajímavější z nich by mohly být takzvané chybně umístěné objekty. Uvidíme.

-pokračování-