Pravidelný přispěvatel do našeho časopisu Sean Casteel se podíval na podivnost, spojenou s pozorováním UFO, kdy se zdá, že se ty příhody dostaly do smyčky a neustále se opakují.

------------------------------------------------

I když bylo ohledně UFO všechno řečeno a uděláno, jsou zde hojné důkazy o tom, že jisté aspekty fenoménu UFO se často opakují, že se odehrávají stále znovu a znovu , z čehož vzniká pestrá směs jevů déja vu. Je  to velmi zvláštní situace, ale často se vyskytuje, proto si zaslouží seriozní výzkum. Takový výzkum je nyní po ruce a jde do hloubky a prokazuje, že ohledně tohoto fenoménu existují jisté aspekty „shody“, které nelze ignorovat. Jsou UFO pouze záležitostí nějakých ztřeštěných lodí z  jiné galaxie? Jsou to vesmírní cestovatelé, kteří náhodou narazili na Zemi a rozhodli se provádět tajemné, utajené typy kontaktu s obyvateli naší malé planety? Můžeme dojít k závěru, že se invaze létajících talířů odehrává kontinuálně, ale že se nikdy zcela neukáže v reálném světě způsobem, který by nebylo možné popřít?

Tento názor může převládat u některých typů lidí, kteří se nikdy nepustili do zkoumání fenoménu UFO do větší hloubky,  než jsou povrchní příběhy ve večerních zprávách anebo dokumenty na kabelových televizích, které se snaží zajistit „vědecké důkazy“ o přítomnosti mimozemšťanů na Zemi. Ti, kdo tomu skutečně věří, často připouští, že takové důkazy zatím nebyly získány a také poukazují na vysokou podivnost svědectví, která popisují ještě podivnější obraz, než by mohl poskytnout shluk světěl, zachycených na mobilu.

Tak došlo k tomu, že Timothy Green Beckley, vydavatel, editor a spisovatel, který šéfuje vydavatelství "Global Communications/Inner Light Books", vydal další dlouhé vyprávění o paranormálních a opakujících se aspektech fenoménu UFO. Tento konkrétní aspekt se nazývá UFO a déja vu: Skinwalkers - bytosti měnící tvar, portály mimozemšťanů a vortexy do jiných dimenzí. Název pochází od známého vtipu od slavného basebalového hráče Yogi Berryho, který jednou ohledně hry kolegů Mickey Mantleho a Rogera Marise v šedesátých letech poznamenal: „To je pořád dokola, jako déja vu!“

Beckey píše:

“V trochu stručnějším podání tento nesrozumitelný výraz  déjà vu znamená, že člověk takovou situaci již jednou zažil. Jako když jdete po ulici a víte, že jste v té ulici ještě nikdy nebyli, ale přesto jste si jisti, že jste tam již byli, anebo když vidíte UFO  na stejném místě stále a znova, jako kdyby se na stejném místě objevovalo opakovaně. Ve francouzštině ten výraz znamená „již jsem to jednou viděl“. Ovšem kniha, zmiňující se o portálech mimozemšťanů a vortexech do jiných dimenzí se také zaměřuje na věci, nacházející se mimo oblast běžné ufologie, provozované nekritickými nadšenci. Na  UFO je rozhodně něco panormálního", píše Beckley , “a proto je toto téma mnohem složitější a mnohem hůř se v něm cokoli prokazuje. Vymyká se normálnosti a proto se musíte uchylovat k nadpřirozenu, aťse vám to líbí nebo ne.“

Portály do jiné dimenze  

V zájmu lepšího vysvětlení otázky mimozemských portálů a vortexů přivádí Beckley svoji „dvorní“ jasnovidku  Marii D’Andrea, která vidí portály a vortexy jako součást své praccovní rutiny. Ona říká, že by ty dva výrazy mohla zjednodušit, protože oba znamenají něco jako „brány“. „Šamani a jasnovidci používají vortexy a portály neustále“, píše Maria. „Více méně s tím běžně pracujeme. Procházet nimi a vycházet na druhé straně je náš způsob, jak se podívat, co se v těch jiných realitách děje. Někdy navštěvujeme portály na zákadě naší svobodné vůle, jindy se znenadální otevřoou bez upozornění samy“. Jednou, když se Maria procházela v horách v Pennsylvánii, zaslechla zvuk, který přirovnala k vánku a jedna část krajiny před ní zmizela. Byly vidět hvězdy a planety, a ona jakoby plavala ve vesmíru.

“Když jsem se podívala“, píše,  “.....viděla jsem něco, co vypadalo jako kulaté disky, které letěly neznámo kam. Nějak jsem věděla, že uvnitř jsou bytosti a chtěla jsem vidět víc. Jak jsem kráčela k portálu, měla jsem pocit, že mne něco zastavilo. Byl to pocit, jako když jsem se snažila popojít dopředu, ale jenom jsem narazila na éterickou substanci, bylo to jako bych narazila do želatiny  a dál jsem se nedostala. Bylo to velmi frustrující. Automaticky jsem si nastavila psychickou ochranu jako obranný mechanizmus, aby mi nic nemohlo ublížit. Jak jsem se rozhlížela kolem, všimla jsem si, že plavidla mění při rotaci barvy. Neslyšela jsem žádné zvuky, ani jsem neviděla ty bytosti uvitř, ale měla jsem rozhodně pocit, že byly pozitivní a že něchtěly ublížit". 

“Měla jsem štěstí, že jsem měla tak pozitivní zážitek“ pokračuje Maria. “Chci upozornt, že každý takové štěstí nemá. Když jsem se dívala na scénu přede mnou a snažila si všimnout co nejvíce podrobností o lodích a jejich posádkách, portál se zavřel a já se ocitla zpátky v lese. Do dneška si kladu otázku, jaké bytosti to byly v tom plavidle. Již předtím jsem otevírala portály, i potom, ale na to stejné místo jsem se již nikdy nedostala. Někdy si myslím, že si vesmír jenom s námi zahrává a že mi měli dát přesné souřadnce. Nemyslíte?“ Ať již máme či nemáme právo, aby nám bylo řečeno, s kým máme tu čest a odkud přichází, Mariin příběh  je výborným příkladem typu UFO a déja vu, kdy jde zejména o setkání s UFO s nepopiratelně paranormálním prvkem.

Aspekt UFO a života po smrti  

Dalším spisovatelem z Beckleyho stáje je Diane Tessmanová, dlouholetá badatelka v oblasti UFO, sama oběť únosu, channelerka a spisovatelka. Diane také vysvětluje povahu portálů a vortexů v kapitole “Když člověk zemře“. Diane píše: “Jeho duch projde portálem, který odděluje fyzický život od života ducha.  Vesmír duchovního života je mnohem krásnější, rozmanitější, mírumilovnější než fyzický svět. Portál k tomuto světu se objěví, když duše opouští fyzické tělo. Někteří duchové vnímají ten portál  jako jasné světlo, zatímco jiní jednoduše plují  k barevným vesmírným fraktálům, mlhovinám a překrásným scenériím, které ani nelze popsat.” Podle Diane  existují další druhy portálů, kterými sem cestují andělé i démoni  z jejich vlastních říší. Tyto portály existují tam, kde byste je nejméně čekali. Podobným způsobem jako u již zmíněných portálů z fyzckého života do duchovního života, portály andělů a démonů nezůstávají na jednom konkrétním místě. Portály se stěhují, a manifestují se dle toho, jak to dotyčná entita potřebuje.

Diane říká, že vortex se objeví, když se přírodní energie stanou nadpřirozenými energiemi a protnou se s jinými přirozenými nebo nadpřirozenými energiemi. Taková proměna energie na něco nadpřirozeného je cosi, čemu rozumí pouze samotná příroda. Proč se na úbočí hor objevují přízračná světla aneo proč  světla bludiček kloužou do údolí? Vesmírné bytosti, dokonce i posádky UFO, mají čidla, která zjistí kde a kdy se objeví vortex a pak takový průchod mohou využít. Diane Tessmanová také přímo spolupracovala s Beckleym na knize s názvem "UFO: jsou to vaše propustky do nebe nebo do jiných nepozemských říší"? Ti dva psali o zprávách lidí, kteří tvrdí, že navázali určitý kontakt či komunikaci s jejich již zesnulými milovanými blízkými bytostmi v průběhu blízkého setkání. Beckley píše: “Obvykle se sami ocitnou na palubě UFO a tam, v doprovodu nějaké mimozemské bytosti, je jejich drahý zesnulý, přítel anebo člen blízké rodiny.“ Někteří lidé reagovali na knihu Beckeyho a Diany, jakoby tito autoři „neměli úctu k mrtvým“ a snažili se  za každou cenu o „senzaci“.

Bekley píše:

“To jsme samozřejmě neměli v úmyslu. Jenom jsme předávali to, co jsme považovali za spolehlivé informace, které jsme měli čest sesbírat od, podle našeho přesvědčení, spolehlivých zdrojů, zejména od těch, kdo sami prošli takovými emočními zážitky, kdy tito lidé propukli v pláč“.

Výzkum autora knihy "The Communion", Whitley Striebera   

Beckley se odvolává na spisovatele Brenta Raynese, který také psal o propojení mimozemšťanů do dalších světů, snad do světa, kterému spiritualisté odedávna říkali  "Letní země", což je ráj, který nás čeká, když opustíme naši smrtelnou schránku. Brent se zmiňuje o Anne Strieberové, zesnulé manželce autora bestselleru "Communion",   Whitleyho Striebera. Anne napsala článek, kde popisuje, jak ona i její manžel dostávali po léta hory pošty od čtenářů, kteří zažili spojení s duchy mrtvých a s návštěvníky z UFO. Začala si psát seznam společných rysů, na které narazili při čtení stovek dopisů, které k nim začaly proudit po vydání této výborně prodávané knihy "Communion".

Jeden pisatel dopisu to vyjádřil  takto: „Mají něco společného se smrtí“. Brent také píše, že jeden lovec duchů z Alabamy, s kterým měl rozhovor pro svůj zpravodaj "Alternative Perceptions" poznamenal, že by ho vůbec nepřekvapilo, kdyby se ukázalo, že mimozemské  bytosti  a přízraky používají stejné dimenze na cestování mezi tímto světem a jejich světy. Brent píše: “Toto splývání zážitků a přesvědčení bylo v minulosti přísně drženo oddělené od sebe, ale zdá se, že jednotlivé kategorie různých  oborů postupně do sebe pronikají.  Asi je ve vzduchu změna. “

Na ranči čarodějů - "The Skinwalker Ranch"  

V poznámce vydavatele, publikované v úvodu  legendární knihy "Skinwalker Ranch", který se nachází v údolí Uintah v Utahu, jihovýchodně od města Ballad, Beckley píše: “Ranč má jméno podle legendy Navajů o ‘skinwalkers’, což jsou zlovolné čarodějnice, měnící podobu, které mají nadpřirozenou schopnost proměnit se v různá zířata, hlavně na vlky a masožravé ptáky. V širším slova smyslu ke změně podoby dochází, když se bytost, tedy obvykle člověk, dokáže proměnit na jinou osobu, tvora, změnit pohlavi nebo se proměnit na zcela jinou bytost.”

V exkluzivním rozhovoru s producentem dokumentu, Jeremy Corbellem, který vedl Dave Partridge, vydavatel internetového časopisu "Shadows Of Your Mind", jsou “obrovští vlci, bytosti, které se vydrápají z díry ve vzduchu, červené orby a velcí, prehistoricky vypadající ptáci s obrovským rozpětím křídel jenom některé ůkazy, které byly v různé době na rančí spatřeny“. Ale spolu s těmito druhy exotických nadpřirozených bytostí tato oblast ještě přitahuje  velký počet UFO. Badatelka a osobnost, známá z rádia, Erica Lukesová byla s přítelem přímo v dějišti, na ranči "Skinwalker Ranch".

“Viděla jsem světlo, vypadalo to, že svítí z náhorní plošiny“, říká Erica. “Pak jsme sledovali, jak se toto svělo pohybuje dole, v dolní části plošiny. Vypadalo to, že se zvětšuje, až vypadalo jako osvícená mlha. Tato mlha se pohybovala dopředu a pak kolem nás. Teplota klesla asi o deset stpupňů.  Zvuk zněl přidušeně. Pak se to ztratilo. Nahoře, kde je hřeben Skinwalker, kde se podle některých nejlepších badatelů na světě objevují plavidla a zase mizí, jsem si všimla žlutavou světelnou kouli  a vyfotila jsem ji. V tu samou chvíli se objevily oslepující blesky. Takže to byl jeden z nejvíc ohromujících a surealistických zážitků, jaké jsem kdy měla.“ Příběh Eriky Lukesové doplňuje tvrzení Beckleyho, že nadpřirozeno a aktivita UFO kráčí ruka v ruce a že to nejsou jasně oddělené jevy. Tam, kde najdete navašské čarodějnice, měnící podobu, najdete také  UFO typu světel na obloze.

Do knihy také přispěl britský badatel v oblasti paranormálních jevů a plodný spisovatel Nick Redfern, kteý píše o bytostech, měnících podobu,  a o mnoha podobách, kterých mohou nabýt. Redfern píše: „Zatímco o tradičním obraze vlkodlaka není pochyb,  první věc, která vás napadne, když se povídá o bytostech měnících podobu, je, že v podstatě  existuje opravdu obrovský zvěřinec těchto pekelných věcí, které jsou mezi námi. Kočkodlaci, tygrodlaci, hyenodlaci a kojotodlaci jsou téměř na vrcholu děsivého seznamu. Pak jsou zde měniči podob, kterří se toulají v hlubokých lesích a temných vodách našich jezer  a řek. Máme zde dávné pověry o tom, že ti, kdo zemřeli násilnou smrtí anebo ti, co sami byli vrahy, je jim často souzeno, aby se vrátili do naší úrovně bytí v podobě těch  nejděsivějších stvůr". 

A také divokých,  opům podobných zvířat, děsivých černých psů s planoucíma rudýma očima, mořských  panen a podobně. Redfern pokračuje: „Dokonce i o legendárních nestvůrách z Loch Ness ve Skotsku se věří - tedy v jistých kruzích, které po Nessie pátrají- že jsou to paranormální zvířata, která dovedou měnit svou podobu dle přání. Podobně jako slavní upíři, kteří, jak tvrdí dávná pověst, se mohou změnit na netopýra či vlka. Celkově všechny tyto „věci“ spadají do ohromné armády stvoření z jiných světů a polilidských monster, které nás děsí a trápí od počátku civilizace.  A nevykazují žádné známky toho, že by toho chtěli nechat".

Redfern dodává:

“Bytosti, měnicí podobu, jsou všude. Číhají ve stínu, v hlubokých lesích, rozlehlých pralesích, temných a opuštěných jeskyních a v kalných vodách našich jezer a řek. Možná, že po,setmění dokonce  sestoupí i do vašeho dvora, kde trpělivé čekají, až se budou moct vynořit.“

Titul "UFOs, Déjà vu" je objemná kniha, má přes 350 stran, nabitých informacemi  a fotografiemi a přispělo do ní skoro dvacet autorů. Chris O’Brien dodal kapitolu, vycházející z jeho mnohaletého výzkumu údolí San Luis Valley v Coloradu, který označuje  jako "Disneyland paranormálna". V jeho kapitole jsou fotografie morfujících UFO, je to maximum zvláštního, co lze vidět-  jsou tam létající zařízení, měníci podobu za letu! Již zmíněný Brent Raynes také bádá v údolí San Luis Valley a přináší povídání o UFO, bigfootovi, všudypřítomných  bytostech měnících podobu, démonických psech, podobu měnících čarodějnicích a setkáních se samotným ďáblem. Joshua Warren, dlouholetý člen skupiny Beckleyho spisovatelů přispěl kapitolou o světlech na "Hnědé hoře", což je strašidelný fenomén  ze Severní Karolíny, který dlouho unikal objektivnímu vědeckému porozumění.

Jeden prominentní badatel o UFO, jménem Tom Dongo se trvale usadil v Sedoně v Arizoně, která je jedním z „horkých“ míst pro výskyt UFO a paranormálna a která snad nikdy nevychladnou. Mezi mnoha typy stvoření, pozorovaných v oblasti Sedony je jedno, nazývané “Modrý muž", kterého vyfotografovala Tomova spolupracovnice, majitelka místního ranče, Linda Bradshawová. Když se Tom podíval na fotografii,ukázal se tam levý profil hlavy a levé rameno muže s modrými vlasy. Tom říká: „Myslím, že je to první autentická fotografie mimozemšťana interdimenzionálního původu.“ Hispánský spisovatel Scott Corrales nás informuje o bráně do neznáma v Portoriku, konkrétně v oblasti Adjuntas, kde se opakované aktivity UFO vyskytují od padesátých let. Je tam dokonce i místní strážce zákona, který byl svědkem pozorování žlutých světel kulatého tvaru, které se nehlučně pohybovaly vysokou rychlostí. Pohybují se ze strany na stranu a pak mizí v horách.

Beckley kolem sebe shromáždil obdivuhodnou skupinu spisovatelů, píšících o UFO a fenoménu déja vu, a také  přispěl mnoha svými vlastními kapitolami, kdy vyčerpávajícím způsobem prochází svůj život a setkání s paranormálními fenomény, a přidává svoji intenzivní investigativní zvědavost ohledně mnoha témat, nacházejících se mimo oblast  běžného výzkumu UFO. K mání jsou i ty nejpodivuhodnější příhody. Becekley vám je může dodat a pokud máte náladu na ty největší podivuhodnosti, jste na tom správném místě. Kniha "UFOs Déjà Vu" se nepochybně řadí mezi nejzvláštnější  knihy, jaké kdy byly vydány a vezme vás na cestu, o jaké se vám nnikdy ani nezdálo.