POD POVRCHEM IMPLANTOVANÉ REALITY (7)

Přibližně před dvěma miliony let jsme byli svědky evoluce prvních lidí z jejich primátích předků. Jednalo se o Homo habilis neboli „šikovného člověka“: pravděpodobně prvního primátího předka, který vyráběl nástroje, a který je předmětem určitých kontroverzí, protože ne všichni se shodují na tom, že tento druh byl hominidem. Poté, přibližně před milionem let, se objevil Homo erectus („vzpřímený člověk“). Jeho původ je stejně kontroverzní, někteří paleontologové se domnívají, že Homo erectus vznikl nejprve v Africe a poté se rozšířil do částí Evropy, Střední Asie, Číny a Indonésie, zatímco jiní odborníci se domnívají, že jeho původním místem byl Asie. Bylo dokonce navrženo, že některé z dříve vyhynulých druhů hominidů, jako například Homo habilis, by měly být správně zařazeny do kategorie Homo erectus.

Nakonec se však objevil Homo neanderthalensis. Nejstarší formy se zdají pocházet z doby před asi 500 000 lety, plně vyvinutí neandrtálci se objevili teprve před asi 250 000 lety a vyhynuli před asi 40 000 lety. Homo sapiens – jehož poddruhem jsme my lidé, známí jako Homo sapiens sapiens – se objevil před asi 200 000 lety a po určitou dobu koexistoval s neandrtálci, až ti vyhynuli. S neandrtálci sdílíme téměř identické genetické dědictví, rozdíl mezi námi je pouze asi 0,12 %. Podle genetických a paleontologických důkazů jsou tedy počátky lidstva obecně (i když ne zcela úplně) známy. Naši linii můžeme vysledovat zpět dva miliony let (podle nejliberálnějšího odhadu) až jeden milion let (podle konzervativního odhadu). Jako nejpozdější bod našeho původu můžeme použít odhad 200 000 až 250 000 let, kdy se objevili jak neandrtálci, tak Homo sapiens. Záleží opravdu na tom, co si pod pojmem „člověk“ a zejména „moderní člověk“ představujeme.

Samozřejmě se zde objevují otázky genetiky. Objevují se také otázky vědomí. Znamenala větší velikost mozku větší inteligenci a přispěla větší inteligence k rozvoji vědomí? To jsou otázky, které jsou dodnes kontroverzní, zejména proto, že