PO STOPÁCH ZAKÁZANÉ ARCHEOLOGIE (5)
V lednu 2019 jsem se zúčastnil konference "Vědomí ve vědě" v Gainesville na Floridě. Konferenci pořádal "Bhaktivedanta Institute for Higher Studies". Byla zahájena 18. ledna večer přednáškami badatelů v oblasti vědomí Stuarta Hameroffa a Brendy Dunneové v posluchárně Harnova muzea Floridské univerzity.
Já jsem 20. ledna hovořil o tom, jak moje práce o archeologických důkazech extrémního lidského starověku souvisí se studiem vědomí. Dovolte mi vysvětlit tuto souvislost. Pokud, jak naznačují archeologické důkazy zdokumentované v mé knize "Zakázaná archeologie" , lidé jako my existovali po mnoho milionů let a sahají až k samým počátkům života na Zemi, je to v rozporu se současnou dominantní teorií o původu člověka ve vědeckém světě. Musíme proto zvážit alternativní vysvětlení původu člověka. Než si však položíme otázku "jaký je původ člověka?", měli bychom se nejprve zeptat "co je to člověk?". Měli bychom vědět, co se snažíme vysvětlit.
Mnoho vědců dnes řekne, že člověk nebo jakýkoli jiný živý tvor je jen stroj složený z molekul. Pokud jde o vědomí, říkají, že je vytvářeno molekulami v mozku. Hameroff patří do této kategorie. Rozvíjí myšlenku, že vědomí je generováno kvantovými efekty v mikrotubulech v mozkových neuronech. Jinými slovy, vědomí je vytvářeno hmotou. S tím nesouhlasím. Pod vlivem studia purán - kosmologických textů staré Indie, zastávám názor, že vědomé Já existuje vždy - nemá začátek ani konec. Hameroff ve své přednášce v Gainesville překvapivě řekl, že přijímá puránskou myšlenku, že existujeme ve víceúrovňovém kosmu, a do své prezentace zařadil slajd, který to ilustruje.
Přesto si myslím, že se Hameroff v otázce původu vědomí mýlí. Ve své knize "Human Devolution" (str. 238-239) jsem o Hameroffově přístupu napsal:
"Jakékoli materiální vysvětlení vědomí jako emergentní vlastnosti neuronů nebo jako kvantově mechanického efektu spojeného s mikrotubuly v neuronech musí čelit proměnlivosti těchto složek mozku. Mozek obsahuje asi 10 miliard neuronů. Každý z nich má asi deset tisíc spojení s jinými neurony. Každý den člověk ztratí v mozku v průměru tisíc neuronů. To, že si vědomí a jeho mentální obsahy mohou zachovat svou integritu tváří v tvář tak masivním náhodným poruchám v mozkových obvodech, které údajně vytvářejí vědomí, vyžaduje značný skok víry. Rozumnější je předpokládat, že jednotné vědomí živé bytosti je neredukovatelnou vlastností reality a že jednoduše používá mozek jako nástroj."
Měl bych však zmínit, že Hameroff ve své přednášce v Gainesville řekl, že se domnívá, že jakmile jednou vědomí vznikne, může existovat i po opuštění hmotného těla, a to buď v okamžiku smrti, nebo při mimotělních zážitcích. V tomto ohledu se liší od mnoha jiných neurovědců, kteří tvrdí, že vědomí nemůže dále existovat mimo mozek, mimo hmotu. Existuje několik druhů vědeckých důkazů, které jsou v souladu s myšlenkou, že vědomí existuje nezávisle na hmotě. Tyto důkazy jsem rozebral ve své knize "Human Devolution".
Pokud tedy budeme hovořit o původu člověka, měli bychom pochopit, že lidské tělo nevytváří vědomí, ale slouží jako dočasný prostředek pro věčné vědomé Já. Další způsob, jakým vědomí souvisí s mým výzkumem archeologických důkazů o extrémním lidském starověku, je proces filtrace vědění, který funguje ve vědeckém světě. Vědomí vědce ovlivňuje způsob, jakým vědec hodnotí důkazy, které se k němu dostanou. Pokud je vědomí vědce silně připoutáno k určité teorii, může se stát, že se bude bránit důkazům, které jsou v rozporu s jeho oblíbenou teorií. Takto tedy ve stručnosti souvisí archeologické důkazy o extrémním lidském starověku se studiem vědomí.
Ve své přednášce v Gainesville jsem vysvětlil, jak se mi podařilo sdělit tyto myšlenky na hlavních vědeckých konferencích a ve vědeckých publikacích. Jako příklad jsem uvedl příspěvek, který jsem přednesl v roce 2007 na zasedání Evropské asociace archeologů v chorvatském Zadaru. Název příspěvku zněl "Zasvěcený pohled na alternativní archeologii". Později byl publikován v "British Archaeological Reports" v roce 2012 v knize "From Archaeology to Archaeologies: The 'Other' Past". Koncept tohoto článku lze nalézt také v mé knize "Moje věda, mé náboženství", která je souborem 24 příspěvků, které jsem přednesl na hlavních akademických a vědeckých konferencích.
Ve svém příspěvku v Zadaru jsem po uvedení důkazů, které jsou v rozporu se současnou evoluční teorií původu člověka, napsal:
"Dnes se mnozí badatelé domnívají, že člověk je pouhou kombinací běžných hmotných prvků, ale když se podívám na všechny důkazy, zjistím, že je rozumnější říci, že člověk je kombinací nejen hmoty, ale také jemného (ale přesto hmotného) prvku mysli a neredukovatelného prvku nehmotného vědomí. Velmi zjednodušeně řečeno, nevyvíjíme se z hmoty, ale z čistého vědomí. Tento proces vývoje, při němž je čisté vědomí překryto myslí a hmotou, však lze zvrátit prostřednictvím disciplín kontemplativní modlitby, meditace a jógy. Svou práci skutečně považuji za nedílnou součást své jógy, své meditace, své duchovní disciplíny. Nakonec lze vědomí obnovit do původního čistého stavu a tato obnova je, nebo by měla být, hlavním smyslem lidské existence." Šlo mi o to, že podobné věci jsou nyní součástí současného diskurzu v archeologii.
Večer 20. ledna jsem byl pozván na večeři do domu jednoho z organizátorů konference v Gainesville. Na večeři byla přítomna Brenda Dunneová. Představil jsem se jí a ona řekla, že doufala, že se se mnou setká. Dunneová byla vedoucí laboratoře Princeton Engineering Anomalies Research (PEAR), kterou v roce 1979 založil Robert Jahn, děkan technické fakulty Princetonské univerzity. PEAR byla uzavřena v roce 2007. PEAR se nejvíce proslavil sérií experimentů zaměřených na vliv vědomého záměru na generátory náhodných čísel. Generátory náhodných čísel vytvářejí náhodně se měnící elektronický signál, jehož stavy lze číselně vyjádřit jako skutečně náhodnou řadu nul a jedniček. Tato řada bude obvykle tvořena z 50 % 0 a z 50 % 1. Dunne a Jahn však zjistili, že pokusné osoby dokázaly vědomým záměrem ovlivnit stroje tak, aby produkovaly více 0 než 1 (nebo naopak), a to ve statisticky významné míře. To je důkaz psychokineze (PK), tj. že vědomí může působit na hmotu způsobem, který nevysvětluje naše současné chápání fyziky. PEAR také provádělo experimenty s dálkovým viděním".
V Gainesville jsem Dunneové řekl, že jsem ve své knize "Human Devolution", citoval knihu, kterou napsala společně s Jahnem - "Margins of Reality", a uvedl některé citáty. Zde je to, co jsem uvedl v "Human Devolution" (str. 241-242):
"Jahn a Brenda J. Dunneová ve své knize Margins of Reality (1987) podali teorii, která využívá analogií z kvantové mechaniky a zároveň vysvětluje působení vědomí způsobem, který je slučitelný s védským modelem. Stejně jako védský model i jejich model zřejmě akceptuje jednotkové vědomí jako vlastnost reality. Jahn a Dunne navrhli, že vědomí má duální povahu částice/vlny, podobně jako atom nebo foton v kvantové mechanice. Navrhli, že naše normální, individuální ztělesněné vědomí lze přirovnat k "vlnám pravděpodobnosti zkušenosti", které jsou "omezeny na jakýsi 'kontejner' nebo 'potenciální studnu', reprezentující prostředí, v němž je toto vědomí ponořeno" (Jahn a Dunne 1987, s. 242). Běžné vědomé vztahy by byly definovány interakcemi omezených vln podle podmínek daných fyzickým tělem a prostředím.
Stejně jako v kvantové mechanice však existují tunelové efekty, kdy vlna vědomí v určité potenciálové jámě může ovlivnit vlnu vědomí v jiné potenciálové jámě způsobem, který není běžně přípustný. To může podle Jahna a Dunne (1987, s. 243) představovat různé typy anomálního získávání informací, včetně efektů vzdáleného vnímání a vzdálené PK. Jahn a Dunne dodávají (1987, s. 243): "Pokud některý ze systémů stojatých vln získá dostatek energie, aby byl povýšen ze stavu vázaného na dutinu do stavu volných vln, může získat přístup k celému časoprostoru vědomí a prostřednictvím tohoto režimu interagovat s jakýmkoli jiným centrem v konfiguraci. Touto cestou by se tedy mohla uskutečnit celá řada anomálií, včetně vnímání na dálku a interakcí mezi člověkem a strojem na dálku, stejně jako extrémnějších a kontroverznějších jevů, jako je mystické spojení, mimotělní zážitky, médium a duchovní přežití."
Po uzavření laboratoře PEAR v roce 2007 Dunne a Jahn (který zemřel v roce 2017) založili "Mezinárodní laboratoře pro výzkum vědomí" (ICRL) v Princetonu. Dunne je nadále jejich prezidentkou. V Gainesville mi řekla, že by mě ráda pozvala, abych tam promluvil. Doufám, že se tak stane ještě letos.
-pokračování-