PLÁN SVĚTOVÝCH ELIT PRO BUDOUCNOST: 4IR & TRANSHUMANISTICKÁ KONCOVKA (4)

Zahrňme i panoptikon protinožců   

Další vývoj daleko předstihuje schopnost našeho druhu a společnosti zvažovat, vydávat zákony, nebo dokonce chápat jejich dlouhodobé důsledky. Mezitím zhovadilé vlády a jejich věrní stenografové v médiích chvátají k technologické apokalypse, zatímco se aktivity policejního státu točí kolem zmatené, rozptýlené a vyděšené veřejnosti. U protinožců, ve velké australské banánové republice – oblíbeném to hřišti Nového světového řádu – jsou totalitní technologie navrhovány a přijímány závratnou rychlostí, k převážně tichému souhlasu většiny veřejnosti stačil pouze jeden příhodný „teroristický útok“ či „pandemie“.

„The Capability“ (způsobilost) je zlověstně pojmenovaná databáze, která porovnává shody údajů z fotografií australských řidičských průkazů, fotografií australských pasů, záběrů CCTV a dalších identifikačních informací získaných za pomoci pokročilé technologie obličejové rekognice. Podle výmluvné neoliberální hlásné trouby The Guardian: „Bude databáze přístupná federálním, státním a územním vládám prostřednictvím centrálního připojení provazujícího různé databáze fotografických identit.“ U nás jistě brzy přijde i na „zdravotní pas“ nebo „Covid pas“. Co by se tak mohlo stát?

Zatímco australská média, jako je ABC TV, nešetří kritikou vůči čínské „digitální dystopické diktatuře“ (systému „sociálních kreditů“, který hodnotí každého čínského občana, aby ho buď odměňoval, nebo trestal podle „skóre“ generovaného hromadným sledováním a porovnáváním dat), přitom samotný program ABC je nakloněný systému „Social Credit Oz“ a kompatibilní s ním: ať jde o hromadnou povinnost doma uchovávat údaje, hrozící schémata hromadného očkování, systém digitální identity myGovID provozovaný pomocí technologií rozpoznávání obličeje, povinné údaje při sčítání lidu, drakonické zákony o „národní bezpečnosti“, státem nařízená opatření proti kódování a řada dalších iniciativ v kafkovském stylu na svém vlastním dvorku. Každý orwellovský tah spolehlivě pokračoval pohodlně načasovaným a nevysvětlitelně příhodným „teroristickým“ útokem nebo „vypuknutím koronaviru“, aby bylo vystrašené stádo vedeno správným směrem, což je samo o sobě stejně předvídatelné jako následující ticho, které zavládlo v médiích.

Další vývoj daleko předstihuje schopnost našeho druhu a společnosti zvažovat, vydávat zákony, nebo dokonce chápat jejich dlouhodobé důsledky. Mezitím jsou potichu zaváděny další pochybné technologie jako 5G napříč povolnou a „lockdownem uzavřenou“ Austrálií bez veřejného zvážení potenciálních zdravotních důsledků nebo možnosti rozsáhlého špehování a praktik sociálního inženýrství, k nimž přispívá nepřetržité shromažďování a přenášení obrovských množství informací. V průběhu roku 2020 victorijský premiér Daniel Andrews zatáhl stát do úplné totalitní simulace založené na počtech „případů“ a manipulovaných číslech „úmrtí“, ačkoli byly méně uvěřitelné než spiknutí dr. Suesse. Tuto totalitní testovací jízdu podpořila militarizovaná policie spolu s drony a dalšími technologií umožňujícími špehování, které byly ještě před několika lety naprosto nepřijatelné. Okamžité armády „trolů“ tvořené Andrewsovými „příznivci“ zaplavily každý online a mediální prostor svou rétorikou a recyklovanými slogany připomínajícími A. I. algoritmy a tajné operace.

Ve Vesmíru 
Roznáší vesmírné větry po obrovských dálkách vesmíru prach mnoha vzdálených zapomenutých civilizací? Zazněla jejich ozvěna v naší dávné historii a ve starověkých legendách, jako je Platonova Atlantida, toužili kdysi naši rozptýlení vesmírní bratři po velké moci, ovládání, neuvěřitelných technologiích, imperiálních projektech a schopnosti hrát na Boha? Chcete-li utvářet duše a módní mysl, stačí „popostrčit“ společnost a spřádat velké sítě pro iluzorní „větší dobro“? Podmanit si přátele i nepřátele, kolonizovat zdroje, podmanit si sebe, svou budoucnost a minulost... než to všechno bude rozdrceno ve smrtelném sevření psychopatické kontroly? Poučíme se z „Fermiho paradoxu“? Nebo si budeme pohvizdovat okolo kosmického hřbitova, bezpeční a bohorovní ve své aroganci a chtíčích, podobně jako lidé z Platonovy Atlantidy, než padly jejich věže a smetly je rozbouřené vody oceánu? Co myslíte? A co je důležitější, co dál uděláte? - David Thrussell

Konec hry

Sebastian Seung shrnul nedávné průlomy v oblasti umělé inteligence, neurovědy, tvorby neuroplastické reality a možná velmi brzy nekonečně tvarovatelné matrice vnímání: „Budeme poznávat sami sebe a budeme se zdokonalovat.“ Ironie tohoto tvrzení je ve světle dnes již vševědoucí vše kontrolující sítě – elektronického státu a korporátního Panoptikonu, který svou sítí ovládá vše – zarážející. Můžeme se klidně pokoušet cokoli „lépe znovuvybudovat“, ale otázka, která nikdy nepadne, zní, kdo přesně rozhoduje o tom, co je oním „lépe“?

Žijeme v informačním oparu, paralyzovaní a atomizovaní – v područí „magie“ technologie a neschopní odolat její sametové přitažlivosti. Projekt vytvoření nového a v konečném důsledku zcela ovladatelného hybridu mezi strojem a člověkem Human V2.0 postupuje kupředu bez ohledu na to, nakolik jsme zaslepeni kanály sociálních médií, příspěvky na Instagramu, terorismem ™, naháněním šarlatánů, rozporuplnými volbami, výbuchem neohrožené pobuřující kultury či svůdnou mlhou mediálně vyvolané „pandemie“.

„Podíleli jsme se nevědomky na tvorbě falešné reality a potom jsme ji povinně nakrmili sami sebou,“ řekl Philip K. Dick před desítkami let, ve svižné předpovědi online mediálních bludů, které nás obklopují (a ve skutečnosti nesmírně poškozují ty funkce, díky nimž jsme lidmi). Kam zamíříme v roce 2021? K velkému resetu nebo velkému probuzení? Pokud nebudeme mít kuráž, budeme směřovat k větší totalitě, drakonickým lockdownům a hromadnému špehování. Když se nezalekneme, budeme směřovat k probuzení, odstranění zkorumpovaného vedení, obrovskému prohloubení našich znalostí a velkému pokroku v oblasti míru, prosperity, technologií, zdraví i v duchovní rovině. Realita, kterou prožíváte, zrcadlí váš vnitřní stav.

Jak vesmírné hodiny odpočítávají čas do našeho soudného dne, stali jsme se stroji a stroje se staly námi. Jednoho dne se stroje mohou rozhodnout, že nás již nepotřebují. V této éře celosvětového klamu je možné pravdu sdělit jen prostřednictvím fikce. Vzpomeňte si na Philipa K. Dicka a připomeňte si další dílo „science fiction“ své doby: ohromující "Colossus: The Forbin Project". Možná, že technologie je virem, který zničí lidstvo a zanechá vesmír znovu tichý. Co bude koncem hry umělé inteligence? Až si umělá mysl podmaní budoucnost, pošle své potomstvo, vyslance a dělníky zpět, aby kolonizovali minulost: tedy naši současnost? Proč každý dystopický technologický pokrok dostane obrovskou bezpodmínečnou finanční podporu a obří prostor pro neuváženou reklamu? Možná se toho děje mnohem víc, než dokážeme plně pochopit. Je technologie živá? Technologie skutečně spotřebovává zdroje: roste, přežívá, množí se, expanduje... zkrátka: chová se jako organismus, forma života. Vytvořili jsme technologii, aby nám sloužila, nebo technologie vytvořila nás... abychom sloužili my jí?

Jak předpověděl Philip K. Dick, nakonec: „Spolčili jsme se ke své vlastní záhubě.“

-konec-