PARKINSONOVA NEMOC OD STŘEV AŽ DO MOZKU

Jednoho svěžího zimního rána během loňského roku se Ron Till (67 let) posadil ke svému malému kuchyňskému stolu v Adelaide v jižní Austrálii, aby si přečetl nejnovější čtvrtletní zpravodaj, který dorazil z organizace sdružující parkinsoniky jižní Austrálie (Parkinson's South Australia). Po padesátém roce života mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba a její příznaky stále se zhoršovaly. Měl potíže se soustředěním, ztratil periferní vidění a každý den dokázal zvládnout jen omezené množství činností, než ho přemohlo vyčerpání. Poté, co před dvěma lety odešel z místa telekomunikačního konzultanta u společnosti Telstra do důchodu, trávil většinu času posedáváním uvnitř svého cihlového bytu, zíral z okna, cítil se osamělý a znuděný.

„Parkinson vás připraví o sebedůvěru,“ řekl mi Till. „Myslíte si, ‚Všichni se dívají na mé roztřesené ruce.‘ Začnete být čím dál víc introvertní.“ Navíc, ke všem zdravotním potížím, se Till a jeho žena nedávno odloučili. „Stalo se to pro ni nesnesitelné,“ vysvětlil mi Till. „Když jsem odešel do důchodu, moje žena si myslela, že budu dělat spoustu věcí, jako chodit do Men's Sheds  a navštěvovat své přátele, ale nikdy jsem nic z toho neudělal. Parkinson mě tak vyčerpal, že jsem zvládl udělat jen jednu věc a po zbytek dne jsem byl nepoužitelný.“ Když toho rána Till popíjel svůj hrnek instantní kávy, ještě netušil, že se chystá přečíst si něco, co by mohlo změnit jeho život.

 Parkinsonova choroba je kombinací poruch pohybu, včetně klidového třesu, svalové ztuhlosti, narušené rovnováhy a zpomalení pohybu. Může také způsobit neurologické problémy, jako jsou deprese, nespavost, ztráta paměti a zmatenost. Je to stav, který postihuje více než 80 000 Australanů a ročně způsobuje více než 100 000 úmrtí po celém světě. Jeho příčina je neznámá a pravděpodobně multifaktoriální, ale je spojena s nedostatkem dopaminu a destrukcí neuronů v mozkové oblasti bazálních ganglií. Současný základ léčby Parkinsonovy choroby zahrnuje fyzioterapii a léky, které zvyšují hladinu dopaminu v mozku. Tyto léky mohou přinést významné zlepšení, ale jejich účinnost má tendenci časem ustupovat a jsou spojeny s řadou vedlejších účinků.

Fototerapie infračerveným světlem pro parkinsonik

Jedním z relativně nových způsobů možné léčby Parkinsonovy choroby je ozařování infračerveným světlem.¹ V roce 2017 jsem napsala článek, který byl publikován v "The Weekend Australian Magazine" pod názvem „Let There Be Light“ („Budiž světlo“) o skupině pacientů v Tasmánii, kteří testovali léčbu jejich Parkinsonovy choroby infračerveným světlem.² Odezva byla ohromující, mnoho lidí kontaktovalo mne, noviny i vědce, kteří byli v článku uvedeni, s žádostí o další informace o tomto novém postupu. Jednou z těch, u nichž vzbudil zájem, byla generální ředitelka "Parkinson's South Australia" Olivia Nassarisová. „Když byl článek vydán, vyvolal obrovský ohlas a mnoho členů naší komunity se chtělo dozvědět více,“ řekla mi.

Nassarisová kontaktovala doktorku Ann Liebertovou, koordinátorku fotomolekulárního výzkumu v "Australasian Research Institute" v Sydney, která ji informovala o nadcházejícím plánovaném pokusu o terapii Parkinsonovy choroby infračerveným světlem. Vedla ji profesorka Liisa Laaksoová z Mater Hospital v Brisbane. Nassarisová následně přesvědčila představenstvo "Parkinson's South Australia", aby organizace experiment částečně financovala, ovšem s dohodou, že alespoň někteří jeho účastníci budou z jižní Austrálie, a byla to právě inzerce tohoto experimentu, která upoutala Tillův pohled.  „Od stanovení mé diagnózy jsem hledal experimentální léčbu,“ řekl mi Till. „Ale dostat se do experimentální skupiny je při Parkinsonově nemoci velmi vzácné. Takže když přišla tato šance, bylo to jako vyhrát v loterii.“

Spojení střevního biomu a Parkinsonovy nemoci

Kromě hodnocení účinnosti terapie infračerveným světlem na Parkinsonovu chorobu si Liebertová také přála zjistit, zda by expozice na infračerveném světle mohla modulovat mikrobiomy gastrointestinálního traktu u lidí. Mikrobiom střeva je složen z bilionů bakterií, hub a prvoků stovek různých druhů, které normálně obývají náš gastrointestinální trakt – a počtem se rovnají nejméně tolika buňkám, kolik jich je v našem těle. Tento biom se za poslední desetiletí stal předmětem zvýšené vědecké pozornosti, přičemž byly vytvořeny vazby mezi nerovnováhou v mikrobiomu a řadou chorobných stavů včetně obezity, cukrovky typu 2, kardiovaskulárních nemocí či deprese.

Kromě hodnocení účinnosti terapie infračerveným světlem... si Liebertová také přála zjistit, zda by expozice na infračerveném světle mohla modulovat mikrobiomy gastrointestinálního traktu u lidí.

Několik studií také zjistilo, že střevní mikrobiom je výrazně změněn u pacientů s Parkinsonovou chorobou³ a že fekální transplantace mikrobioty může mít ochranný účinek u zvířecích modelů Parkinsonovy choroby.⁴ Důvod je neznámý; nicméně zajímavé zjištění je i to, že další běžnou patologií pozorovanou u Parkinsonovy choroby jsou shluky alfa-synukleinových proteinů, nazývané Lewyho tělíska, v mozku. Ukázalo se, že určité senzorické buňky střeva obsahují alfa-synuklein.⁵ Tyto senzorické buňky komunikují s mozkem přes bloudivý nerv. Vědci předpokládali, že je možné, že abnormální formy alfa-synukleinového proteinu by mohly cestovat ze střeva do mozku touto nervovou cestou, což je fenomén, který byl ukázán na zvířecích modelech Parkinsonovy choroby.⁶ Další podpora této teorie vychází ze zjištění, že lidé, kteří prodělali chirurgickou vagotomii – při níž jsou odříznuty větve bloudivého nervu – mají nižší celoživotní riziko rozvoje Parkinsonovy choroby.⁷ „Víme, že infračervené světlo může redukovat symptomy Parkinsonovy choroby a poskytnout ochranu mozkovým buňkám. Chtěli jsme tedy testovat, zda by to mohlo příznivě změnit i střevní mikrobiom,“ řekla Liebertová.

Změny střevního biomu působením infračerveného světla

Jeden z hlavních výzkumných pracovníků v plánované studii dr. Liebertové, dr. Daniel Johnstone, vědec a přednášející na "Bosch Institute" při "Univerzitě v Sydney", již dříve provedl studii, která ukazuje, že vystavení myší infračervenému světlu u nich změnilo střevní mikrobiom.⁸ V roce 2015 se také zapojil do studie, v níž tři makakové infikovaní zvířecím modelem Parkinsonovy choroby byli vystaveni působení infračerveného světla na různé oblasti těla. Opice, která absolvovala břišní světelnou terapii, vykazovala nejsilnější ochranný účinek na rozdíl od těch, které podstoupily terapii končetin.  „Jednou z možností může být to, že nějak ovlivňujeme mikrob ve střevech a to má vliv na mozek,“ uvedl Johnstone. Na základě výsledků studie myší Liebertová, Laaksoová a dr. Brian Bicknell, čestný člen "Fakulty zdravotních věd" na "Australian Catholic University", v loňském roce provedli případovou studii, která ukázala, že infračervené světlo může modulovat také lidský mikrobiom.

Ve studii subjekt absolvoval terapii infračerveným světlem v oblasti břicha třikrát týdně po dobu 12-ti týdnů. Vzorky stolice ukázaly po terapii nárůst počtu některých bakterií, které jsou považovány za prospěšné pro gastrointestinální trakt, včetně Akkermansia muciniphila, Bifidobacterium a Faecalibacterium. Liebertová si přál zjistit, zda by se tento výsledek mohl u pacientů s Parkinsonovou chorobou zopakovat, a proto byl vybrán tucet účastníků ze Sydney a Adelaide. Till byl jedním z nich. „Byl jsem ochoten obětovat cokoliv,“ řekl. Účastníkům z Adelaide aplikovali infračervené světlo na hlavu, krk a břicho třikrát týdně po dobu čtyř týdnů, než byla dávka snížena na jednou týdně.

„Pozoruhodné“ výsledky u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Předběžné výsledky u první poloviny účastníků z Adelaide, jejichž střevní mikrobiom byl analyzován před léčbou a 12-ti týdnů po zahájení léčby, byly slibné. "Šest pacientů, kteří podstoupili podobnou terapii jako myši, vykázalo nárůst až o 20% u příznivého mikrobiomu, který je spojen se snížením obezity a produkcí mastných kyselin s krátkým řetězcem, zato množství bakterií spojených s revmatoidní artritidou, Crohnovou chorobou či rezistencí na inzulín bylo sníženo,“ sdělil mi vedoucí lékař kardiologického zdravotního ústavu a profesor kardiologie na Macquarie University, Hosen Kiat, který na experiment dohlížel. Till byl součástí první skupiny a říká, že zlepšení symptomů jeho Parkinsonovy choroby bylo pozoruhodné. „Experiment mi dal možnost znovu spát,“ uvedl. „Od té doby, co mám Parkinsona, jsem se probouzel každou hodinu. Ale během prvního týdne používání laserů jsem mohl každou noc spát dva čtyřhodinové bloky, což bylo úžasné.“

Tillův neurolog jej varoval, aby si před pokusem nedělal velké naděje, ale když viděl výsledky, změnil názor. „Řekl mi, že jde o voodoo medicínu a pravděpodobně nebude fungovat,“ upřesnil Till. „Ale po experimentu jsem se vrátil na svou čtvrtletní kontrolu a on provedl všechny standardní testy prstů a testy chůze a řekl mi: ‚Ve skutečnosti jsou vaše výsledky lepší, než když jste za mnou přišel poprvé před deseti lety.‘ “ Další účastníci pokusů z Adelaide zaznamenali podobný úspěch. Margaret Garrettová a Barry Weldon⁹ znovu získali čich, který je u pacientů s Parkinsonovou chorobou běžně narušen. „Můj čich se po prvních čtyřech týdnech léčby výrazně zlepšil,“ vypověděl sedmdesátiletý Weldon. „Jednoho dne jsem vešel do domu a poprvé po dlouhé době jsem skutečně cítil polévku, kterou vařila moje žena, a bylo to skvělé.“ Geolog v důchodu Sean Kennedy, 76, zaznamenal zlepšení své koordinace a rovnováhy. „Mé žonglérské dovednosti se zlepšily,“ řekl. „Stále hraji tenis. Kdybych neprošel léčbou, pravděpodobně bych už hrát nemohl.“

V recenzi publikované letos v říjnu ve "Photobiomodulation, Photomedicine, and Laser Surgery" pod názvem „Photobiomics: Can Light, Including Photobiomodulation, Alter the Microbiome?“¹⁰ Liebertová a její spoluautoři uznávají, že ačkoli přesný mechanismus, kterým světelná terapie mění mikrobiom, není znám, může zahrnovat přímý účinek světla na mikroby nebo na hostitelské buňky obklopující mikroby nebo na zánětlivé, imunitní nebo kmenové buněčné systémy hostitele. Přesto autoři zastávají názor, že světelná terapie má jednoznačný potenciál.  „Schopnost PBM (světelné terapie) ovlivňovat mikrobiom (pokud se prokáže, že je použitelná na člověka), umožní další terapeutickou cestu zacílenou na více nemocí, včetně kardiovaskulárních onemocnění a Parkinsonovy choroby, z nichž mnoho dosud unikalo účinným léčebným postupům,“ uzavírají svůj článek. Kiat je potenciálem fototerapie nadšený. „Pokud dokážeme tímto neobyčejně levným a snadným způsobem neinvazivně vytvořit metabolicky zdravější mikrobiom, pak by to mělo mít pozitivní vliv na zánětlivá i neurodegenerativní onemocnění,“ uvedl.

Kiat zmínil, že další výhodou světelné terapie je to, že je mobilní, cenově dostupná a snadno aplikovatelná. „Je to trochu jako inzulínové pero,“ upřesnil. „Pokud víte, jak je používat, můžete je použít i sami.“ Mark Jeffery pocházející z Gold Coast je lékařem, který ve své praxi používá lasery už více než čtyři roky. Podle něj výzkum podporuje využití světelné terapie pro celou řadu nemocí, včetně Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby, deprese a chronické bolesti. „Skutečností je, že nízkoúrovňová laserová terapie nemá žádné reálné vedlejší účinky a je to jedno z nejbezpečnějších ošetření, jaké můžete kdy provést,“ říká. Jeffery věří, že lékařské aplikace laserové terapie se budou i nadále rozšiřovat. „Další oblastí výzkumu, kterou si umím představit, je použití fotobiomodulace s nanočásticemi a způsob, jak fotoaktivovat ty v klíčových oblastech těla, aby mohly terapeuticky působit na správném místě,“ uvedl.

Liebertová potvrdila, že slibné výsledky, které dosud viděli, inspirují velký, dvojitě zaslepený randomizovaný kontrolní experiment, plánovaný na rok 2020. „Má potenciál k využití ve velkých oborech medicíny,“ uvedla. Weldonův neurolog Chris Kneebone si ohledně potenciálu infračerveného světla udržuje otevřenou mysl. „Všichni musíme počkat a uvidíme, co nám řeknou výsledky experimentů,“ podotkl. Má radu pro lidi, kteří léčbu chtějí vyzkoušet pro své blízké parkinsoniky. „Jestli do toho chcete jít, udělejte to,“ řekl. „Nemám důvod ji nedoporučit, ale v této fázi nemám ani důvod si myslet, že je přínosná.“ Pokud jde o Tilla, nemá pochybnosti o tom, že mu infračervené světlo pomohlo. Přestěhoval se do historického města Mannum, na řece Murray, a je zaneprázdněn renovací rekreačního domu svého syna. „Kdybych neměl energii, abych cokoli dělal, tak jako předtím, nebylo by to možné,“ řekl Till. „Díky Bohu za to, že mi experiment pomohl.“

Snad ještě uspokojivější pro Tilla byla jeho schopnost vrátit se ke své milované hudbě. Till, po většinu svého života činný jako zpěvák a kytarista v místních kapelách, nedávno dokončil se svým bratrem Colinem nahrávání CD originálních písní o Gallipoli. „Skládali jsme písně celý život, ale tohle je první CD, které jsme dali dohromady,“ pochlubil se Till. „Po experimentální léčbě jsem si myslel, že to dokážu. Dokážu to dokončit. Protože po sobě musíš něco zanechat. Nějaký odkaz.“

----------------------------------------------------

PRAMENY:

1. Mitrofanis J (2017) Why and how does light therapy offer neuroprotection in Parkinson's disease? Neural Regeneration Research 12(4): 574-575. www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5436350

2. https://tinyurl.com/y2l6qx4q

3. https://tinyurl.com/yxluxq9v

4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30415447

5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28614796

6. https://tinyurl.com/yxlgahlw

7. https://tinyurl.com/y6e6vpdm

8. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30074108

9. Barryho příjmení bylo změněno v souladu s jeho žádostí o soukromí

10. https://tinyurl.com/yxh9rgks