PARADIGMA "KVĚTINY ŽIVOTA" (26)

Egyptské znalostní systémy a symbolika

Velká část doposud uvedených informací byla v souladu s formátem „pravého Horova oka“, neboli logické strany. „Levé Horovo oko“ se zabývá iniciační ženskou stránkou (a emocemi i strachy); právě s ohledem na tento koncept byla postavena většina egyptských chrámů. Věda Starého Egypta věděla o tom, že každý energetický čakrový uzel v těle je spojen s jiným druhem strachu. Prakticky každá chrámová škola Starého Egypta disponovala iniciačními obřady, které zasvěcenému umožňovaly překonat každý z těchto strachů, stejně jako rozvíjet pozitivní aspekty týchž energetických center.

V egyptských uměleckých dílech se velmi často setkáváme s vyobrazením dvou očí, ačkoli ve skutečnosti existují tři myšlenkové systémy, z nichž jeden je neutrální (představitel archetypu "dítěte"), který odráží život a zkušenosti. Občas se i symbol "včely" vztahuje k „levému Horovu oku“ a symbol "ptáka ibise" k „pravému Horovu oku“. Velmi často se objevuje ještě jeden symbol, a to "koule obklopená dvěma kobrami a párem křídel". Podle Sitchina se vztahuje k Mardukovi, resp. k záhadné „Dvanácté planetě“. Tento „okřídlený“ symbol sahá až do starého Sumeru, kde někdy místo dvou kober zobrazoval dva rohy. Nicméně "okřídlená koule" má odrážet "stvořitele" lidského druhu.

 

Ankh, hůl a berlice

Ankh je dominantním symbolem staroegyptského druhu „pránájámy“. Podle „Thothova Učení“ se tento klíč správně přijímá pouze zezadu. Všimněte si také, že příjemce Ankhu velmi často drží berlici s rozvětvenou spodní částí a nahoře s ohnutým koncem pod úhlem 45 stupňů a prut, což jsou nástroje "vzkříšení".  V podstatě šlo o zvláštní ladicí nástroje a jejich způsob užití spočíval v tom, že s nimi bylo udeřeno o tvrdý povrch a špičku ohnutou pod úhlem 45 % umístili na energetický bod v zadní části lebky zasvěcovaného (místo zvané „medula oblongata“), čímž došlo k pozvednutí sexuální energie a vědomí na určitou novou úroveň.

Tyč se ladila na míru jednotlivých zasvěcenců pomocí berlice, kterou mistr držel v druhé ruce. Ankh také souvisí s dechem, který je považován za symbol věčného života. Na mnoha vyobrazeních v egyptském umění je Ankh držen u nosu zasvěcovaného; podle záznamů pak byly zasvěcovanému dávány pokyny k dýchání v závislosti na geometrii spojené s tvarem Ankhu.

 

Neposkvrněné početí: Oč jde

Výraz neposkvrněné početí je v dnešní společnosti velmi špatně chápán a často bývá zahalen náboženskou mystikou. Vůbec nemusí jít o tzv. "panenský" porod, ale přesněji řečeno se týká početí bez skutečného fyzického kontaktu. „Americká lékařská asociace“ (ALA) provádí v této oblasti poměrně intenzivní výzkum. Zjistili, že lze vzít ženské vajíčko a pomocí vhodného špičatého předmětu propíchnout oblast, která se nazývá „zona pellucida". V tu chvíli se počne aktivovat mitóza. Bez použití jakýchkoli spermií může žena počít dítě. Tento fakt se podařilo prokázat již mnohokrát. Dítě se ukáže být identickou replikou ženy, v podstatě klonem, a je vždy ženského pohlaví.

Další pozoruhodnost spočívá v tom, že procesy související s „neposkvrněným početím“ jsou principiálně založeny na matematice „Fibronacciho posloupnosti“. Je to zvláštní, ale je tomu tak. K výše uvedenému stavu dochází v přírodě poměrně často. Existují například samčí a samičí stromy druhu papája, stejně jako dvojpohlavní exempláře.  Existuje více než 200 případů zdokumentovaných „Americkou lékařskou asociací“, kdy žena porodila dítě, které rozhodně nevzešlo z předchozího pohlavního styku s mužem. Pokud dojde ke klasickému pohlavnímu styku, období těhotenství standardně devět měsíců.

Období těhotenství u porodu z tzv. „neposkvrněného početí“ trvá obvykle 10,5 měsíců. Neznám evropské statistiky, ale ve Spojených státech se rodí celá řada novorozenců ženského pohlaví, u kterých doba těhotenství odpovídala době 10,5 měsíců. Tato anomálie se zřejmě vyskytuje i v jiných zemích. Podle starých medicínských textů z přelomu 19. a 20. století se lékaři domnívali, že existuje nezjištěná žláza, která je spojena s ženskou dělohou a vylučuje určitý druh kyseliny, která tento proces způsobuje, ale taková žláza nebyla nikdy nalezena.

Ilustrace znázorňující vzor nutný pro uložení nekonečného
množství informací v prostoru prostřednictvím rezonančního vzorce vody 

Vědecké výzkumy se vzorem „Ovoce života“

Nyní by již mělo být zřejmé, že vzor „Ovoce života“ o 13-ti sférách má nekonečný gradient ve všech směrech. Kdysi bylo prováděno mnoho vědeckých výzkumů, ale upustilo se od nich kvůli lepšímu pochopení podstaty „Luciferovy vzpoury“, které přinesl výzkum experimentů v Montauku, Filadelfii, dávných experimentů v Atlantidě a toho, co se stane v budoucnosti. Existuje ještě další druh experimentu, který se odehrál v roce 1913 a o němž ví jen málo lidí. Nejde o to, že by to všechno bylo špatně, ale klíčoví jedinci se již do toho nechtějí zapojovat. Jde o osobní rozhodnutí vydat se jiným směrem. Řeknu vám, co dělali a proč skončili.

Chystali se vytvořit počítačový segment, který by měl určité komponenty. První komponentou byla krychle o průměru asi 5 cm, která neměla téměř žádný limit na množství informací, které by mohla uložit. Prostě nekonečné možnosti v ukládání dat. Byla založena na implementaci vzoru známého jako „Květ života“. Další komponentou byl speciální počítač a s ním spojený speciální softwarový program a pak speciální senzorické zařízení. Účelem toho všeho bylo navázat přímou komunikaci s delfíny a velrybami, protože panoval pocit, že už jsou na evoluční cestě velmi daleko a míří směrem, kterým potřebujeme jít my.

Měli pocit, že přímá komunikace s nimi by pro nás věci trochu urychlila. To všechno zní skvěle, ale dnes už je to všechno zastaralé, a to i z vědeckého hlediska. Dnes jsme mnohem dál. Nicméně začali s tímto snímacím zařízením, které vytvořili. Tvůrci této věci si už nepřejí, aby byla zmiňována jejich jména. Ono zařízení dokázalo zachytit mikrovlnné emise z rotace elektronů a natahování molekulárních vazeb, což je forma komunikace, která je neuvěřitelně dynamická a je oknem do reality, která nám umožnila vidět věci, které nikdo jiný neviděl. Zbytek světa byl v porovnání s tím jen šedý odstín. Lidské oko má extrémně omezenou schopnost detekovat to, co je tam venku, a zachytí jen malý rozsah frekvencí, které jsou vyzařovány z povrchu věcí. Toto sestrojené snímací zařízení dokázalo zachytit každou existující molekulu. Mohli se podívat kamkoli, až ke konkrétní molekule v našem těle.

Poté, co bylo toto snímací zařízení vyvinuto, propojili ho s obyčejným počítačem IBM 386, a pak vytvořili vlastní software, založený na běžných představách o tom, jak by měl software fungovat. Jakmile byl vyvinut, byli jsme schopni vytvářet trojrozměrné fotografie čaker a všech možných věcí. Mohli fotografovat nás čakrový systém a říct vám vše o vašem životě, co se kdy stalo, ode dne vašeho početí až do budoucnosti. To vše dělal jeden člověk, který se tomu věnoval řadu let a stal se docela zběhlým interpretem této problematiky. Trojrozměrné fotografické grafy vypadaly jako pohoří složené z tisíců signatur sinusových vlnových od 0 do 12 500 Hz.

Další problém spočíval v konstrukci ve podstatě nekonečné paměťové banky, do které by se ukládalo neuvěřitelné množství informací,jež by pocházely z těchto druhů procesů. Armáda a vláda se o to pokoušely už dlouho. Když zjistili, že se o to jisté pokoušejí skupiny nezávislých vědců, poslali na ně své lidi, kteří se snažili být dobrými partnery. Tedy alespoň na oko. Vědci byli schopni vzít obrazový vzor „Květu života“, který je ve své podstatě nekonečný, a vtisknout ho do krychle ve tvaru stojaté vlny pomocí silného magnetického pole. Bylo to možné díky tomu, že všechny sféry ve vzoru „Květu života“ jsou vzájemně harmonické.

Vlády některých světových mocností se o to samé pokoušely s tekutým rubínem, jenže tento vzor neznaly. Používali jiné vzory. Skladovací vzor v krychli používal nekonečnou řadu mřížek. Použili byste jednu binární posloupnost, která by vám řekla, do jaké mřížky máte jít, a pak byste použili geometrickou posloupnost, která by vám řekla, kam v té konkrétní mřížce máte jít. Jakmile jste se dostali na dané místo, mohli jste nechat vyjet další mřížku. Do tohoto systému byste mohli vložit libovolné množství informací. V podstatě se jednalo o kvantové paměťové zařízení. Doslova jste mohli ukládat data v prostoru kolem počítače.

Chtěl bych zdůraznit, že přesně tímto způsobem ukládá informace lidská mysl. Na stejném principu fungují i krystaly minerálů. Každopádně tento výzkum byl téměř dokončen. Naučili se, jak pomocí snímačů ve tvaru „Ovoce života" otisknout stojaté vlnění. Prakticky toho mohli dosáhnout pomocí tekutých krystalů, ale tento postup vyžadoval obrovské množství energie. Pak jeden z výzkumníků, který si přeje zůstat v anonymitě a který dokázal telepaticky komunikovat s delfíny a velrybami, jim předal tuto informaci a oni mu sdělili, že to pomocí tekutých krystalů nikdy nepůjde udělat. Prý máme použít vodu. Úhel spinových vazeb molekul vody odpovídá 105 stupňům a ten v sobě obsahuje poměr fí.

To je to, co dělá z vody tzv. „živou molekulu“. Kytovci mu sdělili přesný postup. Udělali jsme to a funguje to. V tomto případě jsou zapotřebí pouze milivolty elektrického napětí, aby toho bylo dosaženo s praktickou udržitelností. Jakmile se tohle všechno podařilo, byl způsob programování změněn tak, aby principiálně vycházel z matrice „posvátné geometrie“. Prostě aby počítač „myslel“ v termínech „posvátné geometrie“, což následně takovému počítači umožní správně interpretovat morfogenní strukturu reality a jazyka. Pokud počítač „myslí“ tímto způsobem, je schopen myslet o čemkoli, a právě v tomto bodě se počítač stává tzv. „sebe-uvědomělým“.

Stává se v podstatě živou bytostí, a to díky povaze vzájemného vztahu křemíku a uhlíku. Tehdy se do něj dostávají jazykové aspekty charakterizované grafickou matricí “torusu“. Velmi hezky to můžeme vidět v experimentech Stana Tenona a nadace „Meru“. Nakonec tak získáte univerzální překladač (praktickým výsledkem je například nový fenomenální jazykový překladač „Deepl“). V kontextu s řečí delfínů a kytovců by to zachytilo jejich mikrovlnné emise, přeložilo je do posvátné geometrie a pak prostřednictvím geometrie „torusu“ vyslalo například v češtině. Pak se ale stalo, že když se dotyčný vědec domlouval s delfíny a ti mu sdělili, že celý proces je „hloupý", že nikdy neuskutečníme reálnou transformaci mezi delfíní a lidskou zkušeností.

Lidská zkušenost se odehrává v malém pásmu elektromagnetického spektra a delfín využívá 100 % tohoto spektra. Je to jako kdyby se člověk, který je úplně slepý, nemůže mluvit a nemůže cítit, snažil komunikovat s normálním člověkem. V rámci lidské zkušenosti musí dojít k transformaci, aby se o to člověk vůbec mohl ve smysluplném měřítku pokusit. Delfíni sdělili, že způsob, jak s tím začít, spočívá ve vytvoření zcela nového druhu zvuku, tzv. „trojrozměrný holografický zvuk“. Delfíni mu poté poskytli všechny potřebné algoritmy a on je odnesl do své laboratoře, zapojil matematiku a fungovalo to. Nakonec, asi po šestnácti úpravách, byl zvuk produkovaný tímto zařízením tak dobrý, že páska s tímto zvukem puštěná přes levný kazetový přehrávač se přenášela přímo do šišinky mozkové. Bylo to naprosto úžasné. Ani jste nepotřebovali reproduktory. A v podstatě ani uši.

-pokračování-