Pamatujme si naší starobylou minulost, aneb jak pád Atlantidy ovlivnil naší přítomnost (1)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

04.02.2008 Esoterika
        Nacházíme se ve velmi rozhodné době. Duch doby jehož rezonanci počínáme stále silněji pociťovat rozeznívá membrány našich buněk stále silněji a zřetelněji. Abychom byli schopni prostoupit do těch jeho nejjemnějších vláken je třeba se umět ponořit do vln minulých příběhů našich Duší, které jako nekonečný šepot na pozadí našeho současného života se nám snaží připomenout ozvěny nás samotných v jiných časech a na jiných místech. Zhruba před 13 000 lety se stalo něco velmi dramatického, něco co jednoznačným způsobem ovlivňuje realitu, kterou právě nyní společně prožíváme. Prakticky všechno co právě nyní zažíváme, s čím jsme konfrontováni včetně všech těch nepochopitelných válečných konfliktů nebo technologie, která se stala nutnou součástí našeho světa se nějakým způsobem vztahuje k událostem na konci atlantských časů. Důsledky těchto starověkých aktivit jako kdyby vytvořily vyhybku, která změnila to čím jsme měli ve skutečnosti procházet - jako lidstvo, jako jedinci ve svých vlastních životech. Je to dobré a nebo špatné? Já nevím?. A nemyslím si, že toto je právě to důležité a podstatné. Naopak cítím, že bychom měli být seznámeni s jistými podstatnými fakty naší historie a je jedno jsou -li zamlčovány (jak se často píše a říká), či nikoliv. Jsme lidé, a máme právo znát své historické dědictví, umět ho pochopit a přijmout bez pocitů viny a nebo hořkosti, křivdy či nenávisti. Jedině tak budeme schopni sami sobě otevřít ony nádherné světelné dveře vedoucí k novým, ale skutečně novým příběhům našich Duší. A tak jsem vytvořil tento seriál malých vzpomínek, jedné velké bytosti, která si říká Lidstvo. Skutečnosti či fragmenty tohoto zde obsažené jsou vlastnictvím každého z nás. Vyprávěli mi je velmi moudří lidé po září Slunce i třpytem hvězd, a já je předávám dál s Vírou a Nadějí??.

 

        Všechno se vším souvisí. Nic není ve stínu  bez pozornosti a nic není preferováno bez nutnosti. A tak právě nyní, právě teď a tady věřím v jednu realitu a jednoho Boha a vím, že ale zároveň existuje velmi mnoho cest jak takové realita může být vyložena. A tak nějak právě tady slyším hlasy vašeho nesouhlasu. A víte že máte pravdu? Pokusím se vysvětlit jak to myslím, ale hlavně jak to cítím.

       Vždy je velmi smutné, když dva a nebo více lidí se toho druhého snaží přesvědčit o své pravdě. Myslí si, že právě toto jeho tvrzení je správné a jediné. Kouzlo života a projev moudrosti lidského Ducha spočívá ve schopnosti ponechat si a ctít svou pravdu a přesto zároveň respektovat a přijmout pravdu toho druhého v té nejvyšší míře respektu. Já nevím zda je to těžké a nebo lehké, ale to co cítím, je?.. že je to přirozené a to i těm nejniternějším světelným fragmentům naší existence i našeho života.

       Když se nám bude dařit v naprosté samozřejmosti dařit vstupem do těchto nádherných zkušeností sebe sama budeme sami sobě bránou k zažití nových a zcela fantastických frekvencí  svého vlastního života. Každá lidská bytost je originální a tak je originální i její vnímání a chápání světa který nás obklopuje svého života i sebe sama. Budeme-li druhým nutit svou pravdu vidění jako jedinou možnou, budeme zároveň ukazovat jak neakceptujeme vzácnost a jedinečnost toho druhého vedle nás, ale i bohužel sebe sama.

       Každý z nás se nachází v trošku jiné rovině svého vlastního vědomí a proto je zákonitě i jeho interpretace originální a jedinečná. Ale vždyť to je zcela fantastické zjištění poukazující na fakt, že Vesmír, ale ani lidský Duh není nudný a fádní - prostě není průměrný. A tak dokonce není podstatný ani způsob interpretace, když jsme schopni svým vlastním nitrem zachytit její jedinečnost a tím pádem i její vzácnost v prostředí našeho světa. A když tento svůj způsob vidění této věci ještě povýším - pak skutečně nevím kdo kdy rozdělil člověka na toho normálního a to?.. blázna, neb pak jsme všichni prostě buď normální a nebo?. blázni. Ale nenádhernější je, že takové dělení není vůbec podstatné a důležité pokud máme skutečně přímý a jasný kontakt s realitou a hlavně sami se sebou.

       Věřte mi, že jeden z nejúžasnějších a zároveň nejméně popsatelných stavů našeho Vědomí je pocitový rozměr pravdivého zažití Sebe Sama. V této zkušenosti se totiž nachází to všechno co často hledáme kolem sebe v nekonečné snaze o větší pocit bezpečí, díl přijímané Lásky či čehokoliv jiného. Nyní vím, že to co je v každém z nás nám nemůže dát nikdo jiný a už vůbec to nemůžeme nalézt ve svém nekonečném - "kolem dokola kol".

       Není ničeho víc než "Síla Být"?. vyvěrá v každé vteřině našeho Já z každičké buňky naší vícerozměrné existence. Tato síla s námi prochází každým příběhem našeho života tichá a věrná?. čekající.  Není třeba očekávat, hledat ani prosit. Vše potřebné si neseme v sami v sobě, ale hlavní ryzost této zkušenosti spočívá v aktu permanentní propojenosti svého nitra s lidskými, zvířecími a dalšími a dalšími průvodci našeho života. Můžeme je vidět kolem sebe, ale vůni jejich existence můžeme cítit pouze skrze svoje nitro.

       Před 13.000 až 16.000 lety se stala série velmi závažných událostí, která jakoby přesunula lidstvo na trochu jinou kolej evoluce. Tato akce však jakoby uzavřela přístupové cesty k našemu skutečnému rozměru, jakoby vrhla člověka do světa iluze, která v nezměněné, ale ještě možná silnější formě se přenáší až do dnešních časů. Ale to co se změnilo nejvíce je lidský mentální a hlavně cítící rozměr. To tvoří jednu polaritu, která extrémním způsobem ovlivňuje realitu kterou si sami tvoříme. Druhou polaritou je pak strava a celé široké spektrum aktivit, které se ke stravě vztahují včetně způsobu její konzumace. I tato druhá polarita velmi významným způsobem ovlivňuje realitu a tí pádem i život každého z nás.

       Realita a život jsou ve své podstatě synonyma jedné a té samé veličiny.

       Ovšem málokdo si zatím uvědomuje, že nikdo jiný, ale pouze my sami jsme "konstruktéry"  těchto důležitých fragmentů Bytí. Každé lidská bytost je svým "Já" vnořena do fyzického těla jinak by těžko tvořila účinky v oceánu svého vlastního Života. Výsledkem tohoto fascinujícího kontaktu Ducha a jeho produktu - Života je sled velmi speciálních energetických polí elektromagnetické povahy obklopující  naše těla. Všechny formy energie v těchto polích vytváří velmi radikální geometrické tvary.

       Každá energie je projevem Inteligence čili Života. I tělo je projev energie i lidský Duch je projev energie. Forma zde není rozhodující ani nijak určující. Binární čtyřstěn čili tetrahedron je jedním z dominantních geometrických projevů vztahující se k energetickým průběhům pro náš život důležitým energiím. Horní vrchol končí ve výšce vztyčené paže nad hlavou a spodní vrchol tohoto geometrického útvaru se nachází ve stejné vzdálenosti, ale dole pod našimi nohami.

       Od horní špice k té spodní napříč celým tímto zvláštním energetickým útvarem probíhá jasnější energetický sloupec, který vypadá jako rozsvícená zářivka. Jeho průměr odpovídá zhruba kruhu, který vznikne když se palcem dotkneme konce prostředníčku. Uvnitř této "energetické trubice" se nachází "jádra" čakrových ohnisek. Před pádem Atlantidy jsme běžně přijímali podstatně jiná spektra životní energie než je tomu nyní. V tu dobu se spektrum tzv. "životní energie" skládalo z kompozic frekvencí energetických kompozic "mana, prana, traia". V současné době jsme naladěni na podstatně hrubší potenciál, takže životní energie dnešního člověka se skládá z frekvencí energetických kompozic "či, ki a rei".

       V každé vteřině svého života jsme schopni obnovit svůj původní potenciál nekonečné hvězdné elegance. Jsme schopni uchopit do dlaní svůj počátek, který je?? bez konce.

- pokračování -


(c)2008 Jaroslav Chvátal

Další díly